Jak si zalézt na Mengusovském Volovci ve Vysokých Tatrách

1.-2.9.2018

Mengusovský Volovec nebo též Štít Olgy je kupa kamení, trávy a kamzičí prti, který...





Tak tímto bychom zprávu o našem, prvovýstupu asi začínat neměli. Tedy jinak. Jihovýchodní stěna Mengusovského štítu tvoří výraznou trojúhelníkovou skalní pyramidu strmě spadající do Mengusovské doliny, která nejednomu procházejícímu ne nadarmo připomíná slavnější švýcarský Matternhorn. Východní a západní stěna, či spíše úbočí se postupně ztrácí v dolině Hincově a dolině Žabých plies. Severní stěna svým asi 5m výšvihem plynule přechází v hřeben Hincovy veže.



foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones


Na štít vedou dvě nebo tři staré cesty prostoupené horolezci pravděpodobně za mlhavého počasí při hledáni chodníku na Rysy. Za zmínku však stojí cesta Hanzel-Logaj, která je opomíjenou perlou pro zimní výstupy. A tutu perlu jsme se letošního února vydali oprášit (nikoli maglajzem).

Cesta z jihovýchodu překonává ledový výšvih, pokračuje komínkem a graduje v težkém koutu. Odměnou je závěrečný průlez pěkně strukturovaným spárožlabem. Celkem čtyři délky hezkého lezení v obtížnosti M4 – M5.

Krom pěkného lezení nás ovšem zaujala asi 20-ti metrová spára na začátku východního pilíře. Mírně převislá puklina se v únorovém mrazu zdála ideálně široká, a tak jsme se v září vrátili, abychom skrz ni přelezli celý skalnatý pilíř.

Spára se s vybledávajícími vzpomínkami jevila stále lákavější, o to větším zklamáním pak byla skutečnost. S každým krokem k nástupu se totiž spára rozšiřovala, až už bylo jasné, že nepůjde o spáru ruční a dost možná budou malé i pěsti.

Nastoupili jsme a opravdu. Největší friend spárou jen tak projel a náš jediný velký kamelot padl hned ze začátku. Raději jsme tedy vzali za vděk vedlejší koutovou spárkou a pilíř přelezli tudy. Vznikly tak čtyři délky pěkného lezení v docela dobré skále s obtížností 5+ / 6–:

  • 1. Přes předskalí do koutové a posléze prstové spáry přímo nahoru. Opět koutovou spárou mírně v pravo na vršek prvního stupně pilíře. 40m, 5+.
  • 2. Přechod pod stěnu druhého stupně pilire. 20m, chůze.
  • 3. Stěnou mírně doprava za velký blok (2x nýt) a dáte přímo chytovatou stěnou (skoba, nýt) a pak míně doleva na hřeben. 50m, 5+.
  • 4. Lehce po hřebeni pod vrcholovou stěnu. 60m, 2.
  • 5. Středem stěny ke spáře a tou na hlavní hřeben. 40m, 6–.

    Štandy mají vždy jeden nýt a jednu skobu neb nám začala docházet baterie. Sestoupit je možné  komplikovaně přes vrchol, nebo třemi slaněními (vždy nýt a skoby) přes cestu Hanzel-Logaj.



    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones




    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones


    Prvotní zklamání ze široké spáry, která nás nepustila, během lezení trochu vyprchalo a jeho zbytky se definitivně rozpustily během večerního hodnocení výstupu. A tak jsme druhý den stáli opět pod spárou se sebevědomím vyztuženým večerní přípravou. Strategie byla jasná: strkat jediný kamelot spárou před sebou dokud to půjde a až to dál nepůjde, tak už to bude blízko a nějak se to doleze.

    Bohužel postrkovat kamelot s lanem během lezení se ukázalo obtížnější než postrkovat půllitr s pivem. Úspěchem bylo umístění kousek nad půlku a zbytek už nějak šel. Případným zájemcům o opakování proto doporučujeme kameloty velikosti 4 aspoň dva.



    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones




    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones




    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones




    foto by © Zdeněk Morávek, Andrew T. Jones


    Vzniklo takto protažení výstupu se dvěma alternativními délkami:
  • Přes předskalí širokou spárou přímo na vrchol bloku. 25m, 7
  • Plotnou a výšvihy na vršek prvního stupně pilíře. 25m, 5–

    Výsledkem našeho snažení je cesta Volovina s obtížností 7 a případnou lehčí variantou Morální slabost za 6–. Cesta vede severovýchodním pilířem Mengusovského Volovce asi 1h 30 min od Popradského plesa. Cestou na Volovku po 1h odbočíte přímo k pilíři. Krom první délky stačí běžné vybavení, štandy jsou osazeny a v cestě zůstalo 6 nýtů a dvě nebo tři skoby. Pro první délku je potřeba kamelot č.4 nejlépe vícekrát, nebo jít lehčí variantou.



    foto by ©


  • Zdeněk Morávek Andrew T. Jones   [úpravy] 21:29 23.11.2018

    Komentáře

         
    ...nové příspěvkyNový komentář 

     dobrý report07:38:06 24.11.2018
    Výborný úvod. Snesitelně krátká stať. Užitečný náčtrtek. Pro povzbuzení diskuzní smršti jste mohli napsat jaký typ nýtů jste použili ;).
    motákodpovědět 

     Díky za popis12:37:23 24.11.2018
    a pěkný fotky s nákresy.
    Petrodpovědět 

     Jištění do spáry08:04:31 25.11.2018
    Nežvelké friendy by byly možná lepší rozměrné UFA.
    H.odpovědět 
     Re: Jištění do spáry21:38:03 28.11.2018
    UFA bych nedoporucoval. Spara byla hodne siroka (> 12cm), minimalne pracovala a byla dost hladka.
    Zdenek Modpovědět 
      Re: Jištění do spáry23:16:22 28.11.2018
    No jo, těsně po porodu...
    odpovědět 
       Re: Jištění do spáry20:27:30 13.12.2018
    Normalnebych to tam nastrilel po metru hned vedle spary. Nyt, pozink 8mm
    odpovědět 

     Nity jsou nanic23:55:05 20.12.2018
    No jo, na co nity, at tam radsi chodi vrtulnik, kdyz nahodou nekdo vyklouzne a tri bidne vklinence za sebou se mu vytrhnou. Tuto anti-nitovou puritanskou tendenci asi nikdy nepochopim, prijde mi to ciste jako jakasi zakernost a masochismus. Kezby radsi takto smyslejici lide radsi aplikovali takovy pristup na oblast vztahovou nebo na touhu nenadavat.
    Michalodpovědět 
     Re: Nity jsou nanic07:46:40 21.12.2018
    Tak skor opak je pravdou, pozri si kolko nitov/borhakov sa podavalo do stien za posledne roky..takze skor by sme sa do buducna mali ked tak bat ubytku tradicnych ciest..momentalny stav je pre mna +-rovnovaha, mas kopec odistenych a aj kopec (stále vačšina) tradičnch ciest..

    horam zdar
    matoodpovědět 
     Re: Nity jsou nanic08:24:15 21.12.2018
    Ja mam pocit z obrazku ze to music jit bombasticky odjistit. Aspon spare s friend kdyz ke mas be vhodne velikosti.
    odpovědět 

     Volovka13:33:25 21.12.2018
    Děkuji za krásný uvodní popis Volovky. Volovec jsem si někdy slyšel, ale vždycky Volovka.
    Stejně tak vstupní fotka je moc pěkná, není moc vidět přechod na Žabáka, který mohutný dojem trošku kazí.
    Mimochodem, to s Matterhornem si nepamatuji, spíše lehce pejorativní "nejvyšší cvičná stěna v Tatrách" ;-)
    V zimě jistě neplatí.
    Honzaodpovědět 
     Re: Volovka13:42:19 21.12.2018
    Cau Honzo. Ja mam za to ze "Volovec" = Volovec Mengusovsky, coz je opravdu kopa kameni pokud si dobre pamatuju, kdezto "Volovka" = Volia Veza, coz je kopec hned vedle kousek na vychod s hezkou a proflaklou jizni stenkou (Stanislawsky, Staflovka, Moriubundus...)
    Radekodpovědět