Trochu jsem zavzpomínal na začátky. Lidé vracející se na místa, která mají rádi i noví překvapení nadšenci, kteří se domů vraceli s jasným pocitem. Příště zase! Človíček dolující poslední drobné, aby nespal v lese a akci zbytečně neublížil. Človíček, který se rozhodl mě naučit tančit (což je tedy veliké sousto) a možná chtěl i více! Človíčci rozhodně uvyklí na vyšší čísla a srdnatě bojující s šestkami. Rozjařené tváře a možná i údiv nad náručí plnou cen. Lidičkové okupující školní třídy a hrající zde nejrůznější společenské hry. Lidičkové tvrdě zařezávající na chodbách celé školy a v neposlední řadě lidičkové trpělivě snášející nástrahy počasí i techniky. Díky! Vzpomenu si na to, až zase budu mlátit do zmrzlýho mechu.
No pršelo, pršelo…Od pátku večera, který jsme strávili pod stany až do sobotního dopoledne. A když už to vyschlo (občas za pomoci kilogramů Mg od Bealu), začalo po poledni znovu. Ve čtyři definitivně přestalo a lezlo se pak až do tmy. Parádní podmínka, osm stupňů. V neděli bylo nádherně, vykouklo sluníčko a lézt se dalo všechno. Myslím, že se ukázala síla areálu, zejména děti zaplnily chodby a měly se kde vylítat.
Čím dál tím více inklinuji k tomu, že akci děláme pro rodiny s dětmi nebo děti samotné. Lezoucí ratolest a rodiče jako doprovod, lezoucí maminka či tatínek a dítě hrající si pod boulderem nebo zkrátka všichni zavěšeni na skalách. Pak jsou tu ještě dva busíky z Německa, jeden lze přirovnat k našim mládežnickým oddílům, jeden je oficiální německého DAV, které sem vysílá zástupce své lezecké mládeže. Takové malé soustředění. Úžasné partičky soutěživých dětí. Letos jsem ještě více rozkouskoval dětské kategorie, takže vítězství byla občas i překvapivá! No a to zázemí, o tom jsem už psal. Nakonec, Sklárna je především škola v přírodě.
Po loňské zkušenosti jsem se rozhodl maximálně zjednodušit MČR a umožnit lézt ho zároveň s hlavní soutěží. Trochu jsem doufal, že to i povede ve finále k stejnému pořadí, což se také stalo. Škoda jen, že jeden z tzv. bonusových boulderů, které byly pro MČR připraveny, byl po většinu času mokrý. Příště ještě více slevíme dámám, na ně to bylo moc těžké. No a jinak klasika zpestřená nejrůznějšími zajímavostmi sponzorů, zejména Rock Pillars a Ocún se do toho pořádně obuli. Zajímavá byla určitě i Rosťova otočná hrazda od Lapisu, kde se siláci vyřádili. Výkony ve finále určitě byly zkresleny pozdní hodinou, takže neoficiálního „světového rekordu“ jsme se nedočkali.
Lézt se v pátek začalo už někdy kolem deseti, přesto obsypaný Ráma pustil prvního lezce na vrchol až ve dvě odpoledne. Holt těžké 6C+. Dal ho až človíček z Rakouska, který je jako doma v Loučovicích. Pověstné české slopery. Ani Adam ho nedal na první pokus. Zato se pak zatnul do varianty ze sedu a první 8A+ bylo za chvíli na světě. Logicky se pak jal zkoušet prodloužení do rozpažky doprava a následného výlezu boulderem „Syntéza marnosti“. To mu vydrželo mezi dešti až do sobotního večera, kdy parádní strop sřetězil: Rámájana 8B+! Těšte se na video. Nejtěžším ženským kouskem byla Kusadla , 7B+ Katky Záhorové. Stejný boulder vylezl po vyčerpávajícím boji a mnohonásobném padání z vrcholu i můj osmiletý synáček. Devítiletý Marek Jeliga, dal boulderů kolem 7B+ a 7B více a zaslouženě zvítězil v asi nejnabitější kategorii. Kam to lezení spěje! No a pak bych se určitě zastavil u neuvěřitelného boje lezců s nástrahami počasí. Vidět zkoušet „Piraňu“ za trvalého deště bylo velmi zajímavé: ze žebříku posypat magnéziem, odrhnout štětkou, rychlé dva pokusy a znovu, posypat….
Na školní léta si zavzpomínala řada účastníků, kteří obsadili učebny a věnovali se nejrůznějším hrám na tabuli a před ní. Co se týče hudby, je až neuvěřitelné, jak citlivé je „padálistické“ publikum. Od jásání a nadšení až po neskrývané zklamání. Ale ani sebefalešnější tón si nezadá s výkonem zvukaře, který svými chybami doslova zkazil celý večer. První koncert začal v půl jedenácté a skončilo se ve tři čtvrtě na čtyři. Skvělí „Wanmeni“ tak hráli pro posledních padesát „Mohykánů“ a u ohně jsme usínali s nástroji v ruce. Takhle příště NE! Ve tři bude postavené pódium a bude fungovat aparatura. Hrát se začne tak kolem sedmé osmé.
No horší už to taky nebude. Tenhle rok byl zcela výjimečný. Skoro celé to spadlo na mě. No a já osobně se nejlépe orientuji v klasifikacích kolem čtyřek a pětek. Nechtějte ode mě ohodnotit trojku. To tedy ne! Naštěstí jsem většinu věcí zvládnul přelézt vloni v létě a začátkem podzimu, protože pak v oblasti 5 měsíců ležel sníh. Poslední bouldery jsme dva týdny před akcí (když už tiskařské stroje tiskly první strany průvodce) museli doslova vymlátit z ledu, aby bylo možné alespoň částečně určit nějakou obtížnost. Co na plat, že za další týden, kdy jsme věci přelézali, jsme věděli, že to nebude ono. Ale co, jsou to jenom čísla, navíc u některých technických špeků se neustálí klasa ani po deseti přelezech.
Ať žije Beal, Rock pillars, Ocún, Swisshodinky (Luminox), Rock point, Singing rock, Saltic, Alpy, Cassin, Luna Rossa, Hanibal, Camp, Peter Bouldering, High Point, Lidé a hory, Pohora, Pieps…a samozřejmě Lezec! Z lidiček pak má můj obdiv a velký dík nová tvář mezi námi – Pavel „zvíře“ Zvěřina, který bravurně zvládal registraci na místě.
Jasne ze padani melo zase svoje mouchy, ale i pres dest a technicke nedostatky, se myslim povedlo a lidi co tam byli, tam byli radi :)
Hodne mile me prekvapil Jirka Lautner s bandou, hrali pekne.
Co priste? porad neco v zaloze?
Uvazuje se o vraceni se do starych oblasti?
V záloze je toho moc. Respektuju, že centrální Petrohrad nabízí pestřejší a převážně méně bolestivé lezení, ale potenciál na novou oblast už tam není zatímco Žihelsko se jeví být nevyčerpatelné. Včera už jsem očistil prvních asi 100 m2 plochy kamenů. Docela si mi těžko klepe i do té klávesnice. Jsou to občas docela megality. Myslím, že je na čase, aby se účastníci "padání" po pár letech menších kamenů zase začali při lezení i bát!
Kromě potenciálu jsem rád, že se nemusí nikam celý víkend jezdit. Jseš na jednom místě a chodíš si na bouldery, kdy se ti zachce. Zejména za toho deště bylo dobré, že oblast byla blízko bydlení a bylo možné se v pohodě vracet do tepla. Příště ty kameny budou trochu dál, ale pořád je to bez přesunů autem. Takže "padání" se na centrální Petrohrad jen tak nepřesune, ačkoli řada lidí zaleze jeden den v nové oblasti a druhý klidně vyrazí na ten Petráč. Já akorát doufám, že nám počasí umožní ukončit akci oficiálně v sobotu, letos už to tak mělo být a natáhli jsme to do neděle jen kvůli počasí.
Jo a ještě něco, možná, že bude ubývat absolutního počtu boulderů a fakt půjdeme jen jasné linie. Kromě sběračů se stejně vždy lidé seskupují u nevýraznějších věcí a ty zkouší. Myslím, že 200 jasných povedených kousků je lepší, než 400 vmačkaných směrů. Prostě tak trochu bouldering v tradičním pojetí. Ta oblast to umožňuje. Budeme vás v průběhu roku lákat průběžnými zprávami o přípravách na stránkách akce.
O kousek níže čtu cosi o lidičkách atd. Jo jasně, článek je subjektivní a možná tam těch zdrobnělin nemělo být tolik, ale mě ta parta prostě připadá na akci to nejlepší. Tak sorry, že jsem se neudržel.
Padání je fajn akce za kterou se skrývá hodně úsilí. Ač jsem k ní měl pár výhrad, přesto za rok pojedu, protože je to akce, kde si bouldry fakt užiju. Co jsi dokázal ty, Karliku, že jsi takovej hrdina? Pokud se ti akce nelíbí - nejezdi, nečti o ní. Co tě ale vede k tomu, že si přečteš report a máš potřebu plivat na lidi?
No je pravda, že těch reportů je už trochu moc. Proč si Resch vždy neaktualizuje ten původní článek, ale na každou kravinu zakládá nový? Pak by nikdo ani nepípnul.
Člověče, já bych takhle hezkej článek do copmu nenaskládal. Po akci byly vpravo rychlé výsledky, teď je tu konečně článek. A soudě podle komentářů před akcí se lidé ptali, zajímali. Navíc na tu tipovačku lidi vysloveně čekali a zase, podle počtu lidí, kteří hlasovali, to taky není úplně mimo. Tak ti nevím, kde je hranice soudnosti. Myslím, že je tu na Lezci dost prostoru i pro jiné věci, takže jeden článek navíc snad nebere místo něčemu jinému. Ten čte to a ten zas ono a všichni dohromady nikdy nebudeme chtít číst to samé. Volbu má ale každý.
Pěknej článek i ty předchozí Petře. I když jsem na akci nebyl(a na spoustě dalších o kterých se na Lezci píše) tak si rád přečtu co se děje. Když mě něco nebaví tak to nedočtu... Zdrobněliny nevadí, informační hodnotu či názor autora podle mě nezmenšují. Díky všem co něco napíšou, o organizace akce jako je Padání ani nemluvě.
Tak tenhle článek jsem tam na poprvé neposlal. prostě mi ty lidičky a človíčkové vadí. Nebo serou? Buď dám ještě někdy ještě nějaký pokus, nebo se na to vykašlu. Nebo vyseru?
Mě na padání zklamal stánek s kávou od Hanibalu, takový amaterismus jsem neviděl. Při produkci 1 hrneček za 15 minut,.. to bylo tragické. Příště hezké holky, přenosnou termosku s kávou a pěkně do terénu mezi lidi. Takhle ne Hanibale, takhle ne...
Ahoj milovníku kávy,
opravdu nás mrzí, že Ti naše vaření kávy nevyhovovalo, nebo Tě dokonce zklamalo. Jenže když se připravuje pravé espresso, tak to bohužel nějaký čas zabere, a ač jsme se snažili sebevíc (a vybaveni jsme byli), tak jsme v průměru produkovali 3 kávy za 15 minut. Věříme, že ostatní, kteří od nás kávu z Handpressa ochutnali, byli spokojení, a Tebe rádi zveme na další kolo. Tentokrát budeš muset dorazit k nám na prodejnu do Korunní ulice, ale zato Ti na místě klíďo uděláme espresso, klíďo double, americano... jak si jen budeš přát :)
Díky za zpětnou vazbu a dík ostatním za pohodový víkend. Jo, mrkněte na video:
http://www.youtube.com/watch?v=utEVvuasLUk
Zvire bol clovek na svojom mieste ... Hlavne ma potesil svojim pristupom a prekvaenim vo stvrtok vecer ked sme prisli a stavali ste registracku :D k pocasiu dalo sa bouldrovat kazdy den a pocasie si clovek nevybere. a som rad ze sa najde niekto kto robi taketo akcie pre 400 ludi .. takze dakujem a za rok zase :D
Neustále mi chodí spousta krásných reakcí z tuzemska, ale mnohem častěji ze zahraničí. Kromě pěkných děkovaček se shodují na jednom: klasa na Petráči je prostě ultrabrutální. Tak například vítěz starší dětské kategorie, který nasbíral 1000 bodů (tzn. v průměru lezl 7B) si aktuálně přivezl z Zillertalu své první 8A+ a jedno 7C OS! (za takovéto dva bouldery by měl v hodnocení padání 1400 bodů). Vítězka starší dětské kategorie si rozhodně nestěžovala, čišelo z ní nadšení (poslala mi fotku s Adamem Ondrou, která bude mít výsostné místo v rodinném albu) a rozlezená z Petrohradu mrskla ve Frankenjuře své první 8-.......tak nevím, co s těma číslama napsanýma za názvem, kterým se říká klasifikace, uděláme.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Když už jsme přežili i tohle, přežijeme všechno!
Plně je respektuji