LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Climbing is my life!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
10.Vlk 11150
11.Klapal 11037
12.Lukášek 11019
Bouldry:
10.Horáček 10000
11.Lebeda 9884
12.Lavička 9875
Hory:
15.Petr 4592
16.Skopec 3759
17.Obelus 3745

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5522 lezců
1088167 cest
Nové přelezy:
Porcupine 9
Hungry Eye 8+/9-
Prigionier 7b+/7c
Variante H 7b
Il Calabre 7c
Beach Boys 7b
Pergamen 7C+
El Trampol 7c
Kdyby Pras 9
Dolly Bust 9+

Stěny
Vertigo lezecké centrum - Bratislava
Studénka - Studénka
Hořice v Podkrkonoší - Hořice v Podkrkonoší

Prodejny
HUDYsport - Frýdek - Místek
Rock Point - Palác Flóra - Praha 3
HUDYsport - Karlovy Vary

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Osobnosti: 14. 2. 1945 zahynuli manželé Štáflovi

O. Štáfl, Batizovské pleso, 1922Vlasta a Otakar Štáflovi – dva horolezci, spisovatelka a malíř, které horolezecká historie bude navěky spojovat s Vysokými Tatrami, paradoxně nezahynuli v horách, ale v Praze, při spojeneckém náletu.

Při nešťastném náletu spojenců na Prahu v únoru 1945 (k bombardování Prahy došlo jen jediný den po známém náletu na Drážďany, kterými bylo toto město bezmála srovnáno se zemí) zahynuli v troskách domu v Mánesově ulici na Vinohradech manželé Štáflovi.


Spolu s nimi zmizel ze světa rovněž jejich rozsáhlý horolezecký archiv, řada Otakarových děl, i rozsáhlá umělecko-historická knihovna, která bývala předmětem nadšeného obdivu řady jejich uměnímilovných přátel. 


Štáflovi, Symbolický cintorín

Vzpomínkou na manžele Štáflovi je i pamětní deska umístěná na Symbolickém Cintoríně pod Ostrvou

foto © Tomáš Frank



Manželé Štáflovi prožili značnou část svého společného života ve Vysokých Tatrách, naposledy působili jako nájemci chaty u Popradského plesa. V roce 1938 byli donuceni Slovensko opustit, a odešli do Prahy. Zde se nadále věnovali svým původním profesím, Vlasta psaní, Otakar maloval - jen témata, jimiž v minulosti byla převážně horská krajina, zaměnil za venkovskou krajinu, malebná městská zákoutí, či přírodu své rodné Vysočiny. V této době pak Vlasta, ve své době nesporně špičková horolezkyně, podnikla řadu obtížných výstupů v českých skalních oblastech, zejména v Českém ráji, ale i na skalách v okolí Prahy. Není náhodou, že jedna ze stěn v Českém krasu nese dodnes její jméno - Vlastina stěna (mimo Vlastinu se zde nachází i Blážina stěna, pojmenovaná po jiné tehdejší špičkové horolezkyni, Bláže Karasové-Cvrkové). Lezení v Českém ráji ji pak také inspirovalo k napsání několika děl právě oblasti Skaláku či Hruboskalska reflektujících.

Smutnou pravdou je, že neuvěřitelně bohatý a široký profesní záběr obou manželů Štáflových, i jejich kulturní, společenská a politická angažovanost, nekorespondovala s představami tehdy mocí prosazované fašistické ideologie (proto i vynucený odchod ze Slovenska) a těžko akceptovatelná byla i pro komunistický režim nastolený brzy po porážce nacismu, a proto zůstala jména manželů Štáflových po řadu let téměř zcela opomíjena.

Vlasta a Otakar Štáflovi však navzdory oběma režimům z paměti nevymizeli. Otakarovo neobyčejně rozsáhlé dílo bylo těžké přehlédnout, a Vlastiny knihy se sice po roce 1948 nevydávaly, avšak stejně přetrvala její stopa jako významné české lezkyně. Oba manželé pak nejčastěji bývali připomínáni zejména v souvislosti se vznikem symbolického hřbitůvku obětí Vysokých Tater pod Ostrvou.
Právě Symbolický cintorín Vysokých Tater zde totiž vznikl soustavným úsilím především Otakara. S nemalými obtížemi a zápalem během přibližně pěti let totiž hřbitůvek vybudoval prakticky sám, jen s mírnými korekcemi svých přátel architektů. Na vybrané místo pracně dopravil zeminu, horské květiny, vystavěl cesty a schodiště, dal zhotovit dětvanské kříže (autory jsou Josef a Ján Fekiačovi z Detvy, na jejich výrobě i instalaci se podílel i řezbář z Vysočiny – kterým nebyl nikdo jiný, než Štáflův otec Josef), a podle návrhu Róberta Vosyky z Popradu postavil zdálky viditelnou kapličku.
Právě pro tuto kapli namaloval Štáfl obraz „Snášení raněného“, pravděpodobně jedno ze svých nejpůsobivějších děl své tvorby. To dokončil až v období okupace a velké plátno bylo beznadějně zničeno při tragickém náletu. Z celého díla se zachovala pouze velká akvarelová studie.


O. Štáfl: Snášení raněného

Partie z obrazu Snášení raněného

archiv Horolezecká abeceda, reprofoto: Tomáš Frank






Vlasta Štáflová; česká spisovatelka a horolezkyně

Vlasta Štáflová, roz. Košková (1. 4. 1907 v Petrovicích u Rakovníka – 14. 2. 1945 v Praze)

Autorka řady knih pro děti, pohádek i dívčích románů (z nichž se mnohé dočkaly nových vydání i v poslední době) a publicistka, již vyšla řada článků mj. v odborných horolezeckých periodicích, či řada popularizačních textů např. v Krásy Slovenska, Vysoké Tatry apod.

Z jejích děl jsou dodnes nejznámější romány pro dívky, a mezi nimi řada příběhů spojených jedinou osobou, trochu autobiografické příběhy dívky Dany (Děvčátko Dana, Kamarádka Dana, Studentka Dana a Skautka Dana). K dalším dílů patří např. Deník patnáctileté, Hore zdar, Kamzíček, Kavče z Dračích skal, Reflexy na hladině – Tatranské nálady. Jak již názvy napovídají, mnohé ze spisovatelčina díla bylo věnováno horám, skalám i horolezectví.

S manželem Otakarem sdílela Vlasta Štáflová společnou lásku k slovenským horám, z nichž  působili zejména ve Vysokých Tatrách. Řadů túr podnikli společně, častěji však se Vlasta, dlouholetá  členka slovenského horolezeckého spolku JAMES, věnovala obtížným výstupům, zatímco Otakar v Tatrách převážně maloval.

Od dubna 1929, kdy se Otakar Štáfl stal nájemcem chaty u Popradského plesa, žili manželé Štáflovi v Tatrách prakticky trvale.
V Tatrách se rovněž společensky angažovali, působili v řadě spolků, podporovali cestovní ruch, i živou kulturní výměnu mezi Prahou a Podtatranskou oblastí.

Po Vlastě Štáflové je pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalých. Několik desetiletí se také udržel umělý název Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k přirozenějšímu pojmenování Ihla v Patrii. Ve Skaláku a na Hrubuici lezla v období druhé světové války s legendárním místním lezcem Joskou Smítkou, a dalšími předními pískaři té doby, jak pěkně popisuje kniha Kamarád ze skal.

Za její nejvýznamnější výstup je považována dodnes velice populární cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách z 9. 8. 1935. Tu vylezla s Karlem Čabelkou a Janem Šabatou. Jejím nejtěžším pískovcovým prvovýstupem je Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě z 10. 5. 1940, který podnikla s Vladimírem Procházkou starším, významným českým horolezcem a pískovcovým lezcem, i předním metodikem a autorem zásadních moderních učebnic horolezectví ze sedmdesátých a devadesátých let min. stol. (z výstupu existují dokumentární fotografie, které jsou v majetku známého horolezeckého metodika, Vl. Procházky ml.).


Vlasta Štáflová - zdroje a odkazy:

Vlasta Štáflová, heslo na Wikipédii
Vlasta Štáflová, heslo na Horopedii, projektu Horolezecké abecedy
Štáflová v archivu historické komise ČHS s prokliky na fotografie Vl. Štáflové z archivu Marie Hrobařové
Štáflová na webu „Siberia“ - pravděpodobně nejvíc fotografií Vlasty Štáflové z internetu
Půvabně poutavý text o Vlastě Štáflové na stránce Hruboskalské pěšinky od Jaroslavy „Kavčete“ Šálkové



V. Štáflová, knižní přebaly

Ukázka přebalů původních vydání knih V. Štáflové

repro: archiv Horolezecká abeceda






Otakar Štáfl; český malíř a ilustrátor, tvůrce symbolického cintorínu Vysokých Tater

Otakar Štáfl (30. 12. 1884 v Německém Brodě  –  14. 2. 1945 v Praze)

Malíř a krajinář Otakar Štáfl byl žákem profesora Ferdinanda Engelmüllera, za kterým do Prahy „zběhl“ z gymnaziálních studií – k pramalé malé radosti rodičů, kteří z něj chtěli mít faráře. Když se však již po půl roce prosadil účastí na prestižní výstavě v Rudolfinu, z níž prodal všechny tři své vystavené akvarely, rodiče se smířili se synem - umělcem. To bylo obrovské štěstí, neboť Štáfl byl opravdu velmi talentovaným malířem, jehož rozsah zahrnoval prakticky všechny představitelné žánry; byl vynikajícím grafikem, průkopníkem novodobého plakátu, vynikal v tvorbě barevných dřevorytů a ex libris (vytvořil více než 200 jemných grafických listů pro mnohé významné osobnosti, ve kterých plně uplatnil svůj tvůrčí vtip, lyrismus a vynalézavou fantasii – ne náhodou se jimi proslavil v r. 1913 na specializované výstavě ve Vídni, a zaujal trvale významné místo mezi českými exlibristy).

Štáfl je i autorem předlohy dvou poštovních známek s námětem Vysokých Tater. Tatry pak patřily k jeho nejoblíbenějším námětům – ne nadarmo někdy bývá označován za „malíře Tater“. Rozsah jeho tatranských námětů je patrný např. z reprezentativního cyklu 120 barevných reprodukcí Štáflových akvarelů z Vysokých Tater, doplněného texty odborníků o tatranské flóře a fauně (jehož číslované výtisky patří k vyhledávaným sběratelským artiklům).
Zanedbatelné není ani množství pohlednic se Štáflovými motivy přírody, venkovské idyly, ale i sportovními náměty (zpravidla pro Sokol). I Štáflovy pohlednice jsou dnes sběrateli vyhledávané a ceněné. Jeho kolorované pohledy na pražská zákoutí i jeho grafické práce, xylografie a řezby v linoleu se nesou moderním směrem za barevnými efekty. Své grafické schopnosti uplatnil zejména v náladovém barevném dřevorytu a v nejrůznějším použití moderního plakátu.

Ve své době patřil Štáfl i k předním českým ilustrátorům, jehož perokresby, dřevoryty a malované obrázky provázejí více než stovku knih. Ilustroval např. Karafiátovy Broučky, Máchův Máj a Cikány, ale i Havlasovy cestopisy. Právě v knižní ilustraci a zejména v dětských knížkách vynikaly jeho precizní a přesto neobyčejně jemné přírodní motivy. I proto si pro ilustraci rád vybíral knihy pro děti a mládež, ve kterých mohl uplatnit svůj tvůrčí rozsah, fantasii a koneckonců i smysl pro humor, a které jej na oplátku přivedly k pečlivějšímu pozorování motýlů, brouků a květin.
V oblasti knižní tvorby pak nezůstal pouze v roli ilustrátora. Působil jak vedoucí grafického oddělení v tiskařských závodech Politika, Ottově, a nakonec i vlastním nakladatelství, a jeho podíl na dobové knižní tvorbě patří rovněž k nezanedbatelným.
Umělecká tvořivost se projevila i v další Štáflově profesi. Působil jako scénograf v Národním a Vinohradském divadle a byl i u počátků českého filmu. Na počátku minulého století se zapojil do filmové tvorby jako režisér pěti filmů, a působil rovněž jako herec.

Význam Otakara Štáfla však nespočíval výhradně v jeho vlastní tvorbě. Patřil také mezi umělce, kteří se společensky významně angažovali. Neváhal organizovat humanitární akce ve prospěch vdov a sirotků padlých za první světové války, či se angažovat ve veřejném životě. Patřil k organizátorům mnoha významných společenských a kulturních akcí, divadelních a filmových představení, společenských setkání a výstav. Snad právě jeho neutuchající a soustavná píle na neoraném poli obecné kultury a kulturnosti, i jeho schopnost nadchnout a strhnout další, byla nejvíc trnem v oku režimům, které měly přijít. Proto to rychlé stěhování z milovaných Tater, ve kterých strávil dvacet let života, i ono mlčení po roce 1948.


Otakar Štáfl - zdroje a odkazy:

Otakar Štáfl, heslo na Wikipedii
Český spolek v Košicích – Štáfl v Tatrách
Štáfl a Tatry – při příležitosti výstavy Tatranské galerie v Popradě v r. 2004
Štáfl a drobná grafika



O. Štáfl: Popradské pleso

Otakar Štáfl: Popradské pleso, olej na pláně, nedatováno

repro: archiv Horolezecká abeceda






Manželé Štáflovi a cintorín pod Ostrvou- zdroje a odkazy:

Potratranská knižnica v Poprade o manželích Štáflových, s prokliky na přepis autentických textů; zejména jsou zajímavé  Tatranské listy
Symbolický cintorín pod Ostrvou na stránce Horolezecká abeceda
Symbolický cintorín pod Ostrvou na Wikipédii
Symbolický cintorín, na stránkách podniku Lesy TANAP



Tento článek je psaný pro Lezce. V následujícím roce bude opětovně zveřejněn i v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz.
Jako úvodní ilustrační obrázek byl použit výřez Štáflova plátna Batizovské pleso z r. 1922, reprodukována je pohlednice z archivu Horolezecké abecedy.


.

Tomáš FRANK   [úpravy] 03:11 14.02.2014Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 "Stáflova" škola v Havlíčkové Brodě08:52:50 14.02.2014
Protože jsu zmatkař, ptal jsem se paní ředitelky ze "Štáflovky" v Havl.Brodě, zda si u nich na škole tot smutné výročí připomínají.
Zde je odpověď: ""Vážený pane,

děkuji za upozornění. Ráda Vám sděluji, že jsem připravila relaci do školního rozhlasu. Vím, že malíř O. Štáfl zahynul ve svém ateliéru spolu s manželkou. Také vím, jak kulturně činná to byla osobnost a jak je důležité tyto persony připomínat. Škola, kde jsem ředitelkou, ovšem jméno Otakara Štáfla nenese, není zde umístěna ani jeho busta. Já jsem na chodbě školy (už v době svého nástupu do funkce ředitelky) vytvořila takovou „ Štáflovu připomínku“ s jeho portrétem, krátkým životopisem a několika reprodukcemi. Považuji za velmi důležité, aby děti znaly významné osobnosti nejen města, ale celého regionu.

S přáním pěkného dne a slunného jara          Dr. Veronika Prchalová

Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova 2004)

Jak vidíte, jméno malíře Štáfla máme pouze v názvu ulice, kde naše škola sídlí. Je to bývalá gymnaziální budova z roku 1908. ""
 vonkreuzodpovědět 
 Re: Štáflovic - připomínky ve veřejném prostoru11:23:22 14.02.2014
Tys vlastně z Havlbrodu! ;) Zrovna rodiště Otakara Štáfla se ke svému rodáku chovalo více než dobře. Nejenom, že se ta škola po něm jmenuje téměř "odnepamněti", ale už za minulého režimu zde Štáflovi otevřeli expozici. Rovněž jediná slušnější monografie, která po Štáflově smrti vyšla, byla dílkem Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě, a první vydání (vyšla pakovaně) je již z roku 1954 (!)
Ostatně, město také určil Štáfl ještě za svého života jako svého dědice a správce odkazu (nepletu-li se, tak včetně autorských práv). Je smutné, že např. z rozsáhlé kihovny a archivu se v troskách podařilo shromáždit sice víc než desítku beden, stejně se však jednalo o pouhý (a ke všemu velmi chaotický) zlomek celého odkazu.
 Tomáš F.odpovědět 

 Na minulost se nesmí zapomenout11:42:07 14.02.2014
Tomáši
děkuji za všechny „rakváře“ že se na těchto stránkách v poslední době objevují fundované,faktograficky správné, nostalgické informace z minula. Jistě si to rádi přečtou všichni, kterým nejde jenom o výkon, tréninkové způsoby, bodované hodnocení anebo prostě jenom o „horolezecké sportování“. Jen tak dál a nenechej se znechutit kritiky a věčnými rýpaly, kteří se vždycky najdou a okamžitě ohlásí, aniž by šli příkladem a dali sami k dobru něco dohromady.
Michael Beranekodpovědět 

 SKALÁK11:44:18 14.02.2014
"Ve Skaláku a na Hrubuici lezla..."

Co to proboha je? Skalák je snad odjakživa prostě Skalák a Hrubice mu říkají jen nějací gádžové z Práglu...

M@raodpovědět 
 Re: SKALÁK12:20:46 14.02.2014
to je ta vyhlášená drytoolová oblast půl hoďky bávem od Prahy?
Frézaodpovědět 
 Re: SKALÁK12:47:28 14.02.2014
se dycky vynoří nějakej mlamoj co si myslí že veškerá historie alpinismu vznikla jeho navázáním na lano...
Lukas B.odpovědět 
  Re: SKALÁK13:06:52 14.02.2014
Jo jo,na procházky to tam je hezký,lézt se tam moc nedá :D
odpovědět 
  Re: SKALÁK12:31:40 16.02.2014
Jaký je teda rozdíl mezi Hrubicí a Skalákem? Ptám se naprosto vážně.
Zvědavecodpovědět 
   Re: SKALÁK12:36:29 16.02.2014
a co ještě takovej Koupák..a co na to Jan Tleskač?
odpovědět 
   Re: SKALÁK12:49:18 16.02.2014
Jan Tleskač říká, že na Koupáku se pasou koně...
Zvědavecodpovědět 
   Re: SKALÁK19:28:29 16.02.2014
Celou dobu jsem měl za to, že Skalák = Hrubice. Proto se mi zdá, že napsat o někom, že lezl na Hrubici i ve Skaláku je kravina, odborně řečeno pleonasmus.
Nebo je to třeba tak, že oblasti Maják a Kapelník = Skalák, a Dračky = Hrubice?
Doufám, že se dočkám osvětlení tohoto lingvistického problému, který zaměstnává mou mysl celý den.
Zvědavecodpovědět 
   Re: SKALÁK19:32:13 16.02.2014
Celou dobu jsem měl za to, že Skalák = Hrubice. Proto se mi zdá, že napsat o někom, že lezl na Hrubici i ve Skaláku je kravina, odborně řečeno pleonasmus.
Nebo je to třeba tak, že oblasti Maják a Kapelník = Skalák, a Dračky = Hrubice?
Doufám, že se dočkám osvětlení tohoto lingvistického problému, který zaměstnává mou mysl celý den.
Zvědavecodpovědět 
    Re: SKALÁK07:51:22 01.03.2014
ahoj, rozdíl mezi Skalákem a Hrubicí- Hruboskalskem, je daný už prvním pískovcovým průvodcem- autoři Jedlička... Jasně je oblast Skaláku je vymezená a oblast Hrubice též, Tome zůstań v klidu a klidné sny ahoj wendy
wendyodpovědět 
   Re: SKALÁK19:45:56 16.02.2014
Celou dobu jsem měl za to, že Skalák = Hrubice. Proto se mi zdá, že napsat o někom, že lezl na Hrubici i ve Skaláku je kravina, odborně řečeno pleonasmus.
Nebo je to třeba tak, že oblasti Maják a Kapelník = Skalák, a Dračky = Hrubice?
Doufám, že se dočkám osvětlení tohoto lingvistického problému, který zaměstnává mou mysl celý den.
Zvědavecodpovědět 
    Re: SKALÁK19:47:11 16.02.2014
Omlouvám se za to tapetování, nechápu, proč se to stalo. Prosím admina o smazání.
odpovědět 
    Re: SKALÁK20:03:00 16.02.2014
Omlouvám se za to tapetování, nechápu, proč se to stalo. Prosím admina o smazání.
odpovědět 
  Re: SKALÁK12:48:11 16.02.2014
Jaký je teda rozdíl mezi Hrubicí a Skalákem? Ptám se naprosto vážně.
Zvědavecodpovědět 
   Re: SKALÁK14:44:53 17.02.2014
...žádný :) Psal jsem to v noci s tím, že to ráno musí (vzhledem k datu) vyjít. Takže v tom časem budu nucen spáchat celou řadu, zejména stylistických, úprav...
 Tomáš F.odpovědět 
    Re: SKALÁK20:14:39 17.02.2014
Díky za osvětlení. Taková věc se stane hned :)
Pořád ten samý otravaodpovědět 

 umí a přidá17:40:30 14.02.2014
krásná četba, výtečně pane. co tam máte dalšího?
klasikodpovědět 
 Re: umí a přidá14:42:13 17.02.2014
Nech se překvapit :) Příště asi něco z pískovců. Pro klasiky ;)
 Tomáš F.odpovědět 

 Srbsko20:36:20 17.02.2014
To jsem nevěděl, že Vlastina stěna na Srbáči je podle V. Štáflové. Hezké, člověk se pořád něco dozvídá :)
 podskubkarodpovědět 
 Re: Srbsko23:45:11 17.02.2014
a Bláža je podle Bláži Karasové... ;)
 martanodpovědět 
  Re: Srbsko17:11:21 19.02.2014
:) ostatně, i tu Blážu jsem do článku propašoval :)
 Tomáš F.odpovědět 

 Pěkné08:03:09 19.02.2014
Moc hezký článek. Díky.
Blahoušodpovědět 

 super15:40:32 19.02.2014
Krasny clanek, diky za nej a jen vice takovych.
vojtaodpovědět 

 Foto dne:
Pupek
Pupek
 Databáze cest:
Všechny cesty (173637)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Sonniges Gemüt 8+/9- Frankenjura
Llíberpool 6b Llíber
Veri Veritat 6c+ Pinell De Brai
Carpe Diem 6c Llíber
T.J. 6b Pinell De Brai
Nově komentované:
Legendy V Českých Zemích 7A+ Panský Les
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora
Hang-on-dog Přímá Varianta IXb Labské Údolí - Pravý Břeh
Jarní Únava 7- Koukolova Hora
Koukolský Tvrďák 7 Koukolova Hora

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest | Re: vkládání fotek u cest |

 Nové komentáře:
Re: Boulder | Re: Boulder | díky za článek | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | Re: betabrejky | betabrejky | Krasa | Re: Kdo má vlastně jet? |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (150)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (47)
Mauritánie - únor 2024 (21)
IFSC: mezi funkcionáři na olympiádu nominován stavěč Jan Zbranek (16)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (12)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn. (8)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (7)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (6)
Elias Iagnemma oznamuje přelez bouldru Burden of Dreams 9A (5)

 Nově v inzerci:
PÉŘOVÝ SPACÁK WARMPEACE SOLITAIRE 500 - 195 L | Hledám spolulezce | Koupím koule na posilování | LS Olympus Mons EVO | Expediční kalhoty RAK | Mammut goráčovka | Velký mágopytel Petzl Sakab | LEZEČKY | Jizerky apod. | Prodám přilby k lezení |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 202 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 214 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 214 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 199 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.