Jalovec je jednoznačně nejkrásnějším vrcholem Julských Alp a možná i celého Slovinska. Svým tvarem kamenného krystalu Jalovec zcela ovládá okolí spolu se sousedním Mangartem. Výstup na vrchol Jalovce je pro vysokohorského turistu středně obtížný. Setkáme se zde i se zajištěnou cestou. Výstupu na Jalovec přes kuloár Ozebnik je oficiálně uzavřen, ale...
V noci přijíždíme do doliny Planica. Za můstky je závora a u ní cedule, že cesta do doliny Tamar je uzavřená do 31.10. od 8-18 hodin. Máme tedy otevřeno, a tak dojedeme, škrtajíc podvozkem, až na parkoviště k chatě Dom v Tamarju - 1108 m.n.m. cestou necestou, místy celkem nesjízdně vymletou. Přespat musíme u auta, čekajíc ochranáře každou minutou. Noc proběhla překvapivě bez návštěvy a proto se ráno vydáváme na blízký vrchol Strednja Ponca - 2228 m.n.m. Příjemná pěšina vedoucí od chaty se rázem změní v dosti strmou a vyčerpávající stezku vedoucí lesem a klečí. Voda zde kromě spodní pasáže nikde není. Asi v 1700 metrech se pěšina umírní do traversu a takto pokračuje velmi příjemně asi 200 metrů. Závěrečných 250 metrů je opět strmě, ale již po skále - místy lehce jištěné. Na vrcholu Strednja Ponca je razítko a kniha. Výhled na Jalovec,Triglav, Mangart a Vysoké Taury je výborný. Je krásně jasno, a tak si ho náležitě vychutnáváme. Sestupujeme stejnou cestou zpět. Rozhodnutí o spaní na chatě bylo jednomyslné. Chata Dom v Tamarju je velmi příjemné zařízení s ještě příjemnější a přátelskou obsluhou. Byli jsme tam ubytováni sami, takže jsme strávili noc ve společné noclehárně (lageru), v podkroví na postelích. Noc zde stála 7,30 EUR za osobu (rok 2006) a ve vybavení chaty je i luxusní teplá sprcha, což není v horách zcela běžné.
Jalovec rano z doliny Tamar
Dom v Tamarju - 1108 m.n.m.
Ráno vyrážíme již v 6 hodin a ještě za šera jdeme vstříc patě Jalovce. Cesta vede nejprve dlouho lesem a vyschlým korytem. Začíná se rozednívat a přibívají pěkné výhledy do hloubky doliny Tamar. Následuje asi hodina svižné chůze a dorážíme po nepříjemné ujíždějící suti k rozcestí na Kotovo sedlo. My pokračujeme dále dolinou serpentinami k poslední spojce na Kotovo sedlo. Rozhodujeme se pro uzavřenou cestu (upozorňující tabulka, hlásící uzavřenou cestu, z důvodu padajícího kamení) skrz kuloár Ozebnik. Cesta je hned od začátku velmi strmá a po extrémně ujíždějící suti. Přidávají se namrzlé kameny. Kuloár je mimořádně ohrožen pádem kamení a sesuvem sutě což jsme si párkrát vyzkoušeli a také pár pohlavků schytali. Čím jsme výše tím je terén strmější a nebezpečnější (středový žleb je zamrzlý, vhodné mačky). Nahoře se dostáváme přes strmý 2 m vysoký hank a jsme v hrdle vedoucí na hřeben do sedla - 2320 m. Cestu nelze doporučit, po druhé bych to již neopakoval. Ze sedla jde mírně zajištěná lehká stezka na vrchol. Tam je opět kniha i razítko a určitě zde potkáte vzhledem k vyhlášenosti kopce dost lidí. Výhledy jsou skutečně letecké. Parádně se prezentuje především mohutná severní stěna Mangartu.
Jalovec z vrcholu Strednja Ponca
Skrlatica z Ponci
Sestupujeme přes Kotovo sedlo po nádherné ferratě. Je exponovaná, krásně vedená a dobře zajištěná. Doporučuji pro milovníky jištěných cest. Pod Kotovom sedlem (cca.200 metrů) směrem k dolině Tamar je zřízen bivak cca. pro 5 lidí. Vodu jsme ale nikde neviděli a byl obsazen. Sestup do doliny na suť je veden v obzvláště prudkých serpentinách. K chatě se dostaneme již známou cestou. Při odjezdu byla závora zavřená, ale ne zamčená takže.....
Svitani pod Ozebnikem
Pohled do kuloaru
Se strážci parku na jeho hranicích máme špatné zkušenosti a svou práci dělají opravdu s vervou, a proto nedoporučujeme spát nikde od Ratečí nahoru. Poslední noc jsme se chtěli vyhajat na spodním konci doliny celkem pěkně zašití v lese, ale stejně nás místní policie našla a po pěkném povyprávění o výstupu, nechala v klidu a přátelsky odjet domů.
Dolina Tamar z Ozebniku
Hrdlo Ozebniku ze sedla
NADMOŘSKÁ VÝŠKA : 2645 m.n.m.
POHOŘÍ : Julské Alpy
OBLAST : Mangart Gruppe, Slovinsko
VÝSTUP : Z doliny Tamar - 1108 m.n.m od severu
OBTÍŽNOST : 2 - 3
KOLIKA DENNÍ VÝPRAVA : 4
CELKEM KM : 14 km
CELKEM PŘEVÝŠENÍ : 5494 metrů celkem / 1537 metrů z vých.bodu
Okružní výstup na Jalovec z Tamaru lze provést i mírnou oklikou s vyloučením cesty přes ledový kuloár. Trasa je částečně zajištěná a posléze navazuje na původní trasu v sedle nad kuloárem. Jednodušší je výstup na Jalovec přes Ozebnik směrem od Zavětiště. Všechny túry s vrcholem Jalovce jsou velmi dlouhé. PL
Nejsem si na 100% jistý, ale mám pocit, že na fotkách trochu zaměňujete Jaloveckou škrbinu (popisováno jako kuloár) a Ozebnik. Byly jsme tam minulý víkend, ale bylo tolik sněhu, že Jalovecká škrbina byla neprůchodná dělostřelecká střelnice, takže vrchol odolal.
Mám na to svou teorii. Ten žlab býval ještě před dvaceti lety v létě plný firnu (jsem pamětník) a chodilo se jím na mačkách. Kugy ho též popisuje jako strmý hrůzostrašný ledový žlab.Jestli se nepletu je orientovaný nějak na severovýchod. Název připomíná slovo ozábat.Prostě byla tam kosa. Takže to je moje teorie.Slovinsky ovšem až tak dobře neumím. Trochu to narušuje jakési povědomí, že tam někde vedle je kopec s názvem Velký Ozebnik. Ale jestli to víš tak prozraď.
Pekny vylet, pekne fotky, ale... opat sa ukazuje, ze zakazy a zavory nedokazu ludi zastavit. A potom sa objavuju smutne clanky..... a obvinuju nespravni ludia....
Pánové nevím jak to napsat ale skusili jste se nekdy zamyslet? dodržovat předpisy? vašemu článku napsanému ve stylu podívejte jací jsme machři že jsme porušili všechno co se dalo se nestačím divit. to si musíme dělat špatnou vizitku i ve slovinsku jako ve slovensku? Možná jste potřebovali trochu větší pohlavek aby se vám rozsvítilo. Btw u mě nejste machři ale kokoti.
zase to tolik nedramatizuj, jestli meli helmy (co, panove???), tak to bylo v podstate v poradku. rekl bych ze kdyz lezes ve stene pod dvojkou nemcouru, tak kameni pada dvakrat tolik co tam... díky za článek!
Helmy jsme samozřejmě měli. Naším cílem nebylo porušit zákazy a dělat ze sebe machry. Jen délka okružní trasy a zástupy lidí na ní nás přiměli zkrátit si to tudy. Nenadávej pokud o tom prd víš.
K...t je ten kdo tento nazor pise. kdybychom meli dodrzovat vsechny predpisy a zakazy, tak snad ani nelezeme!Na druhe strane pekny clanek i fotky, jen nelezecky. Ale zajimave napsano a libi. Kdo si to nemysli, tak je podle mne zdenek!
Tak, tak nelezecký. Když Jalovec tak Comiciho hrana, Hornův komín nebo Dularjev smer.A když není lezeckých článků ..... A žlab se jmenuje Jalovški Ozebnik , Škrbina je víc vlevo.
Tebe bych chtěl mít doma jsi asi príma kluk :-)) tytytyty "Zákazy jsou od toho, aby se porušovaly"
Člověk je nepochybně nejzajímavější tupec, jakého si lze vůbec představit. I z těch nejzřejmějších faktů dokáže vyvodit naprosto nesprávné závěry.
to je moc silny zaver, ale vsetci ostatni, co hned automaticky nadavaju spat tebe sa podla mna tiez mylia... Najlepsie je sa opytat domacich na podmienky v konkretnej stene a ci sa tade da relativne v poho vyliezt, respektive na co si dat pozor. Minuly rok som bol svedkom toho, ako v tetmajeraku zabili kamene nejakeho poliaka (helmu samozrejme mal), pritom stacilo, keby nesiel priamo zlabom a to sa mu stacilo iba opytat niekoho, co to tam pozna... jeho smola... takze porusovat len niektore zakazy, pretoze niektore maju zmysel ;)), proste hlavne PREMYSLAT...
Velmi pěkný článek a fotky. Je sice nelezecký, ale je to takové příjemné spestření zdejších, čím dál tím častějších nudných článků o samých závodech a akcích atd.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Jalovec je jednoznačně nejkrásnějším vrcholem Julských Alp a možná i celého Slovinska. Svým tvarem kamenného krystalu Jalovec zcela ovládá okolí spolu se sousedním Mangartem. Výstup na vrchol Jalovce je pro vysokohorského turistu středně obtížný. Setkáme se zde i se zajištěnou cestou. Výstupu na Jalovec přes kuloár Ozebnik je oficiálně uzavřen, ale...
Plně je respektuji