Přinášíme postupně plné znění rozhovorů s významnými pískaři o pískovcovém lezení, které vyšly zkráceně v ročence ČHS. A čekáme na vaší diskusi. Dnes máme 2 poslední otázky. 10. otázka na téma: Nejvýznamnější jména historie? 11. Kdo patří k současné špičce?

Jaká jsou podle vás nejvýznamnější jména pískařské historie?

Alešák
To je na celou knihu, ve které by se to hemžilo především českými a německými jmény. Každá generace měla své mistry a nejde srovnávat výstupy dejme tomu z 20. let minulého století s těmi nedávnými. Joska Smítka, Pepík Čihula, Ruda Zabilka, Karel Hauschke, Tomáš Čada. Bratří Weingartelové, Hudy, Mocan, Cikán, Igor Koller (SVK). Názor na Petra Prachtela stále ještě hledám. Ze Saska Emanuel Strubich, Oliver-Perry Smith (USA), Fritz Wiesner, Harry Rost, Karlheinz Gonda, Herbert Richter, Bernd Arnold. Řekl bych, že všichni patřili mezi výkvět dané doby a posunuli pískovcové lezení o kousek dál. Někteří stále aktivně lezou a přesahují tak do současnosti.

Špek
Najdi si v průvodci cesty z dvacátých, třicátých let a jdi se na ně podívat. Pravděpodobně se ti do některých nebude chtít.

Richard
Pískaře minulosti znám jen z vyprávění, to se těžko hodnotí. Klobouk dolů před všemi průkopníky lezení, kteří pro nás lezení objevili, kteří dokázali proměnit ve skutečnost to, co by obyčejného smrtelníka ani ve snu nenapadlo. I když byli za blázny, položili základy oblíbenému sportu rozšířenému po celém světě. Nejsem si úplně jist, co bych měl zařadit do současnosti a co už do historie, na písku jsem začal v r. 79 a měl jsem možnost potkat lezce, kteří posunuli hranice obtížnosti: Tomáš Čada, Jindra „Hudy“ Hudeček, Jirka „Prcas“ Slavík a další. Ale nejtypičtějším pískařem v tom pravém slova smyslu je pro mě Petr „Špek“ Slanina. Jeho lezecké nadšení je neuvěřitelné. Měl jsem možnost s ním pár cest udělat a zážitek byl pokaždé…nezapomenutelný. :-) Mezi pískaře minulosti ho řadím kvůli jeho krédu: „Dělám cesty pro sebe a ne pro ostatní“. Současní pískaři dělají cesty proto, aby byly pěkný, aby je lezlo víc lidí – i to je pro ně měřítkem kvality. Špek žádná měřítka nepotřebuje. Má neutuchající nadšení, touhu po dobrodružství, morál. Lezení je jeho život, dává do něj všechno, zná každý šutr v lese, ví, kam může spadnout, jaká lišta ho udrží, který chyt se ulomí… I v největším marastu dokáže najít „krásu“, udělat tam cestu a ještě k tomu ji vtipně poeticky pojmenovat.

Tomáš
Osobnosti pískovcového lezení jsou zapsány v průvodcích. Každý z nich má v historii lezení nenahraditelný místo a zasadil se o pestrost a různorodost cest na písku. Pro mě vždycky byl a je osobnost Hudy, Slanina, Slavík.

Bojsa
Těch je hodně a nejde si na všechny vzpomenout. Dám pár jmen z Hrubice, kterých si považuju. J. Smitka, J. Čihula, bratři Žofkovi a V. Sochor.

Nedori
V úctě k tradici - legendárních lezců budeme mít plné turnovské muzeum a zjistit, kdo udává tempo v té, či oné lezecké oblasti se po pár pivech dopátráš v lokálních lezeckých hospodách. Raději bychom se měli zamyslet nad věkovou skladbou členů ČHS, aby se nám nestalo, že k naší ročence budeme přibalovat brýle na čtení. Například v Turnově je zatím marná snaha o vybudování moderní lezecké stěny, kde by se mohli scházet mladí "pískaři a pískařky", ve které by plánovali uskutečnění svých lezeckých snů a pokračovali v tom, co začali ti před nimi.

Prcas
Lidí, kteří v minulosti pohnuli lezením po pískovci, bylo či je určitě mnoho. Všech si vážím, vzdávám hold a to, že existovali, existují a budou existovat přinejmenším ve vzpomínkách všech skalních příznivců, je jenom dobře...

Pavel
Jsou všichni známý z průvodců.

Piškot
Těch jmen je moc a špatně se vybírá pár „nej“. Jak hluboko do minulosti zacházet a kde směrem k současnosti skončit? Tak jen namátkový úzký výběr. Obligátní jména: Perry-Smith, Arnold, pak mě v Sasku třeba vždycky trochu zajímalo, když bylo něco od Rossburga, to jsou takové trochu nestandardní cesty. Hudy svými cestami v Sasku ukázal výborný styl a odvážnou vizi. U nás Cikán Lukavský, Mocek, Hauschke, Záběhlík, Weingartlové, Rybička a Šimon, Prcas Slavík (jako prvovýstupce už se moc nerealizuje, proto ho uvádím v téhle kolonce)…

Jony
Nevím, kam sahá historie a kam už ne. Pro mě jsou významná jména např. R. Zabilka, H. Rost, H. Richter, K. Hauschke, J. Krecbach, B. Arnold, L. Šolc, L. Páleníček, bratři Weingartlové, J. Houser, P. Mocek, S. Lukavský, P. Slanina, K. Šimek. Do Teplických stěn významně přispěl s několika cestama I. Koller. Někteří z nich se stihli zapsat do historie, přestože dělají solidní cesty i dnes.

Karel
Omezím se na Adršpašsko: Herbert Richter, Karel Hauschke, Láďa Šolc, Igor Koller, Tomáš Čada.

Kdo podle vás patří k současné špičce, nejen z hlediska obtížnosti výstupů, ale i z hlediska přístupu k lezení…?

Alešák
Stejná otázka, jako na začátku. Kdo je pískař?
Borci, jako třeba Martin Tomášek, Luboš Mázl, Tomajda, Ondra Beneš, Jirka Lautner, Mára Pavlata, Andrej Chrastina, Matěj Svojtka, Ondra Tůma… dnes lezou šíleně těžké cesty, ale je to většinou trochu jiná disciplína, než v jaké se pohybuji já.
Líbí se mi poctivý přístup Petra Slaniny. No dobře, jeho cesty nepatří klasifikací mezi absolutně nejtěžší, ale dost často skrývají solidní dávku zážitkového faktoru. Na Broumovsku pak “škodí” Jirka Šrůtek a Míra Mach, ve vrcholových knihách vídám Magnuska, Jonyho, Makaka, Káju Nováčka... O spoustě dalších ale nevím, protože si to každý nechává pro sebe.
V Sasku to teď hrnou Chris-Jan Stiller, Sven Scholz, Robert Leistner a především Thomas Willenberg, ale názor na něj ještě nemám ucelený.

Špek
Cílevědomí, mladí a nadějní posouvají a ostatní to neřeší. A dohromady si to užívají.

Richard
Za spoustu krásných a těžkých cest pro lidi na Drábkách musím zmínit Jardu „Šakala“ Štumpa a za to samé v Labáku Jirku „Piškota“ Chocholouška, za nejtěžší Labácké cesty Tomáše „Tomajdu“ Sobotku a Ondru Beneše. I když i tam jim začínají mladí šlapat na paty. Nejvýznamnější český pískař současnosti je ale stejně Adam Ondra – vylezl nejtěžší cestu na písku (Labák) a to nejen podle pískařských pravidel, ale i uznávaným sportovním stylem. Líbí se mi, jak respektuje místní pravidla a nepohrdá horšími lezci. Leze s nadšením – pro samotnou krásu lezeckého sportu, tvrdě trénuje, nevymlouvá se, dokáže se přizpůsobit každým podmínkám a všude podat špičkový výkon. Je obrovskou inspirací pro mladou generaci lezců, pískařů, překližkářů, boulderistů atd. To je podle mne pan LEZEC.

Tomáš
A dnes tou největší osobností je pro mne Adam Ondra. Ač je převážně vnímán jako sportovní lezec, už od dob jeho dětství když jsem ho viděl přelézt stylem OS cestu Pupendo jsem věděl, že dělení na pískař či nepískař není tak podstatný jako spíš to, zda lezec umí či neumí lézt. To, že jsem schopný přelézt těžkou a odvážnou cestu, nemusí znamenat, že umím lízt. Další z těch, co dnes na písku diktují, bych vyzdvihl jméno Tomáš Zákora. Bouldering a jeho 8B bouldry ho posunuly a je to vidět v jeho cestě Fucker na Puklou věž.

Bojsa
Tak těch je ještě víc. Zase to vztáhnu ke Skaláku. Špek, Bratři Meierovi, Jakub Cicvárek a Magnusek. Ostatním se omlouvám, byl by to seznam na dvě stránky.

Prcas
V současný době je hodně lidí, kteří mají v oblibě lezení na písku. Nebudu jmenovat, bo seznam jmen by byl delší než sám celý text, který jste nyní přečetli. Pravda je to, že špička čehokoliv je velice malá, tak i jména těchto několika lidiček by se vešla do tohoto povídání. Ale já nebudu jmenovat, ti co v mých očích  a mé hlavě jsou na tom vrcholu, to ode mě již vědí a přeju i dalším, aby se do mého seznamu vetli svým prvovýstupářským písmem...

Pavel
Petr Slanina, Jürgen Höfer, Tomáš Sobotka.

Piškot
Zase se nabízí spousta jmen a nechtěl bych se dotknout nikoho, koho neuvedu. Nejde o objektivní zhodnocení významu osobností, ani bych nemluvil o „špičce“, spíš jen rychlý, zkratkovitý výběr jmen, která jsou pro mě zajímavá, lidí, kteří jsou mně osobně svým přístupem k prvovýstupům i k lezení nějak sympatičtí. Špek, Šatavis se Zákorou, vážím si věcí od Šakala, Tomajda Sobotka, který jde v Labáku v posledních letech proti proudu a snaží se zase posilovat psychické obtíže i v těžších cestách, líbí se mi třeba přístup Karla Nováčka… Občas periferně zaregistruju, co leze Vítek Lachman a jak to hodnotí. Martin Tomášek, doufám, že se dá brzo dohromady. Pěkně našlápnuto mají Ondra Tůma a Matěj Svojtka. Kdyby Džangliho i nadále bavily prvovýstupy na písku, mohlo by to být dost zajímavé s jeho bouldristickou výkonností. A spousta dalších. Hned mě napadá deset jiných jmen a je mi hloupé, že jsem nezmínil právě je. Ale dám na náhodu, která mi přinesla nejdřív právě ta jména, která jsem napsal.

Jony
Lezců, kteří jsou schopni lézt obtížné cesty bez magnézia a dalších módních fint, je pomálu. Ale najdou se, jen je všechny pořádně neznám. Například čistý přístup P. Slaniny i u těžkých prvovýstupů, přelezů je vyjímečný a inspirující. Udělat morálový prvovýstup v X. stupni bez magnézia nemusí být problém např. pro K. Nováčka, někdy ani pro M. Macha a pár dalších. V tradičním duchu dělá těžké výstupy P. Henke, obtížné spáry lehknou v podání P. Homolky, univerzálnost na požádání předvede M. Klonfar. Pokud by šlo o maxima s magnéziem, pak by to byla ale úplně jiná jména, např. T. Sobotka, jehož prvovýstupy mají solidní grády.

Karel
Těch jmen je spousta, nechci se dotknout někoho, koho vynechám, zmíním jenom pár, která mi naskočila: Špek, za zápal a poctivost, Jony, za čistotu a přísnost k sobě samému, Cikán a Mocan za vytrvalost, Tomáš Sobotka za těžké prváče v odvážném stylu…

Otázky připravili: Honza Obročník, Božena Valentová

---

První díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 1. -
Úplné znění rozhovorů z Ročenky ČHS 2016 na pokračování

Druhý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 2.
Proč je málo výstupů roku na písku?

Třetí díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 3.
Stupnice obtížnosti a maximum na písku?

Čtvrtý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 4.
Jakou roli hraje dobrodružství?

Pátý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 5.
Kam lze posouvat hranice obtížnosti

Šestý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 6.
Tvrdší pravidla pro prvovýstupy do budoucna?

Sedmý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 7.
dojišťování, magnezium, UFO, dělání cest ze slanění…?

Osmý a devátý díl:
Pískovcové lezení, pískaři - otázka 8. a 9. Co doporučit začínajícím a kde se mi líbí?

---

Celé znění rozhovorů je v článku zde na stránkách ČHS:
O PÍSKOVCOVÉM LEZENÍ - ROZHOVORY

Ročenka 2016 náhled - k prolistování