Výživa

IV.díl

Proteiny:
Předně bych se chtěl omluvit, že jsem se na tak dlouhou dobu odmlčel. Doufám, že už si vždycky trošku času najdu. Tak a teď už se do toho vrhneme po hlavě.

Protein je vlastně jenom trochu lépe vypadající název pro bílkovinu. Nejen pro člověka jsou bílkoviny hlavně základním stavebním kamenem hmoty tkání ( především svaloviny ), ale snadno se stávají i zdrojem energie. Při hladovění jsou proteiny první energetický zdroj po kterém organizmus sáhne. Dostatek bílkovin ( a jejich správné složení ) je důležité pro zachování obranyschopnosti ( imunity ) i krevní srážlivosti. Také enzymy jsou bílkovinné povahy.

V zásadě se jedná o látky rostlinného nebo živočišného původu, které se skládají z tak zvaných aminokyselin. Každá aminokyselina je molekulou obsahující vždy uhlík, aminovou skupinu NH2 a karboxylovou skupinu COOH. Přestože se v přírodě vyskytují stovky aminokyselin ( mohou obsahovat navíc různé prvky v různých kombinacích ), na stavbě proteinů se jich podílí pouze 22. Tyto aminokyseliny dělíme podle toho, zda si je naše tělo umí vyrobit, nebo je musí získat v potravě, na tzv. esenciální ( nepostradatelné ) a neesenciální ( postradatelné ).

                                                                                                                                                                                                                                                                       
A) Esenciální AKArginin [Arg] *
 Histidin [His] *
 Isoleucin [Ile]
 Leucin [Leu]
 Lysin [Lys]
 Methionin [Met]
 Phenylalanin [Phe]
 Threonin [Thr]
 Tryptofan [Trp]
 Valin [Val]


( * His a Arg nejsou zcela esenciální - dospělý člověk je nevyžaduje v takovém množství )

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           
B) Neesenciální AKAlanin [Ala]
 Asparagin [Asn]
 Asparagová kys. [Asp]
 Cystein [Cys]
 Glutamin [Gln]
 Glutamová kys. [Glu]
 Glycin [Gly]
 Hydroxylysin [Hyl]
 Hydroxyprolin [Hyp]
 Prolin [Pro]
 Serin [Ser]
 Tyrosin [Tyr]


Pro zdraví a výhledově i život je pro nás nutné přijímat všechny esenciální aminokyseliny. Chybění byť jen jediné má pro organizmus po čase tragické následky a to i u člověka necvičícího, natož u sportovce. Neesenciální AK si dokáže tělo vytvořit z esenciálních, tím více jich však musí být organismu nabídnuto potravou a samozřejmě tato přeměna stojí nějakou energii ve formě ATP. Ideální je přijímat v potravě všech 22 AK ( resp. 20 - Hyp a Hyl se v těle vždy tvoří z Pro a Lys ).

Nejrozšířenější bílkovinou je kolagen, který především tvoří u lezců tolik namáhané a zraňované svalové úpony, šlachy, kloubní pouzdra a vazy. Tato bílkovina je složena především z Gly, Pro a Hyp. Pro tvorbu kolagenu ( hydroxylaci Pro na Hyp ) je bezpodmínečně nutný vit.C  ( dále rozvedu v kapitole o vitamínech ). Kromě AK obsahuje kolagen i některé speciální sacharidy ( glykosaminoglykany ) o kterých jsem se zapoměl zmínit v článku o cukrech. Jen vězte, že nejdůležitější z nich jsou: hyaluronová kys.chondroitinsulfát, které mohou být součástí některých přípravků k obnově či ochraně kloubů.

Nejvhodnějším zdrojem AK je vaječný bílek ( nebojte se žloutku a jeho cholesterolu - rozvedu příště ). Obsahuje téměř optimální poměry všech AK. Mezi jiné kvalitní zdroje AK patří obecně živočišná bílkovina ( maso, mléko a mléčné výrobky,… ). Rostlinná bílkovina není tak plnohodnotnou potravinou ( s vyjímkou sojových bobů ). Často chybí třeba jen jediná esenciální AK. Např.: pšenice - Lys, kukuřice - Trp, luštěniny - Met, . . .

Z celkového energetického příjmu by měly bílkoviny být asi 1 ( stejně jako sacharidy ), což tvoří kolem 12 - 15% hmotnosti makronutrientů ( asi 60g ) = 0,8g/kg tělesné hmotnosti. To je tzv. optimální denní dávka  ( minimální je 0,4 - 0,6g/kg t.hm. ).  Samozřejmě, že denní dávka bílkovin u zdravého vrcholového sportovce je vyšší. Za škodlivý je považován dlouhodobý příjem nad 1,5g bílkovin na 1kg t.hm. Ten by se měl spolupodílet na vzniku nádorových onemocnění.

Shrnutí závěrem: Bílkoviny jsou látky především stavební. Jejich příjem potravou musí být plnohodnotný v obsahu všech 8-mi ( u dětí 10-ti ) esenciálních AK. Svalovina, hlavní příjemce AK ( nejen u sportovců ) se v případě hladovění stává hlavním zdrojem energie pro ostatní tkáně. Tato energie vzniká odbouráváním a spalováním bílkovin ( resp. AK ). Také šlachy a vazy jsou bílkovinné povahy a k jejich tvorbě a obnově je nutný vit.C. Pro potravu je cennější bílkovina živočišná než rostlinná. Nejideálnější je vaječný bílek. Jako u všeho, i u proteinů existuje příliš vysoká škodlivá dávka.

Luky   [úpravy] 11:47 28.02.2002

Komentáře

Nový komentář 

 Jo jo jo...
Já bílek rád. Žloutek fůůůůůůůj.
Zapsal: Ležec, 12:19:05 28.02.2002
 Proteosyntéza
Jak je to s ostaními látkami nutnými či podporujícími proteosyntézu (, vitamíny B, bór, ...)?
Zapsal: Demo, 14:32:06 28.02.2002
 Sojová bílkovina
Bylo by dobré zde uvést, že sojová bílkovina má daleko lepší využitelnost než například bílkoviny v hovězím mase (které vedou žebříček využitelnosti živočišných bílkovin).
Je také zavádějící napsat, že příjem bílkovin vyšší než 1,5g/kg t.h. se podílí na vzniku rakoviny. Tato souvislot vychází pouze ze statistiky, ve ktré jsou zanedbány další činitelé.
Sportovci, kteří potřebují nabírat svalovou hmotu, by s příjmem 1,5g/kg t. h. nevystačili. Pokud se např. u kulturistů objeví ve zvýšené míře rakovina, je třeba srovnávat nejen jejich příjem bílkovin, ale i dalších suplementů.
Zapsal: Marek, 16:33:35 28.02.2002
 Odpovědi
Díky za většinou věcné dotazy či připomínky.

1) žloutek jíst samozřejmě nemusíš, ale myslím, že je to škoda

2) vitamíny a prvky proberu v jiném díle, všechno by se to do jednoho nevešlo

3A) se sojou a hovězim ( natož vepřovim ) máš samozřejmě pravdu, ale neni to zas takové drama a neni to jen bílkovinou. Do budoucna bych chtěl porovnat různé potraviny ( asi až nakonci seriálu )

3B) negativní efekt DLOUHODOBÉHO nadměrného příjmu bílkovin byl ověřen pokusy ( poprvé samozřejmě na hlodavcích ). Jistě, že dávka je dílem statistiky a existují individuální rozdíly ( tzn. nikdo ti např. nezaručí 'bezpečnost' při příjmu třeba i těsně nižším, ale můžeš být i zdráv jako řípa při příjmu o dost vyšším ). Fakt je, že nadměrný příjem stejně jako deficit potravy ( včetně proteinů ) objektivně snižuje imunitu. Samozřejmě, že vrcholový sportovec nebo těžce pracující má nároky vyšší. Ale i on může ( a často se tak dějě ) přestřelit. Problémem je to, jak dlouho se tak děje.
Zapsal: Luky, 07:13:48 01.03.2002
 Tepelná ůprava
A jak je to s AK v bílku, resp.výživných látek ve žloutku, po tepelné ůpravě, asi každý nejí vejce v syrovém stavu.
Zapsal: sneck, 06:56:26 31.07.2005
 tUpVkCLAlgAZgAAUeX
CQYGcz I cannot thank you enough for the article post.Really thank you! Fantastic.
Zapsal: cRAfVPKLmteticCUg, 20:21:46 19.12.2013
 sWQdedArxAYmGc
mfM9Cb Thank you for your article post.Really thank you! Will read on...
Zapsal: nzAbfnfmJZISeAx, 19:34:07 20.12.2013
 aDvzPjERwFXHvTT
N3b9CS I really liked your article post. Much obliged.
Zapsal: ewfqswvYQqmzx, 04:06:50 21.12.2013
 KXiIbUlnxULKMfFMay
Raytee Excellent blog here! Also your site loads up very fast! What host are you using? Can I get your affiliate link to your host? I wish my site loaded up as fast as yours lol
Zapsal: ieAwkgzJpQcRDxcWv, 11:46:47 05.05.2015


 Vložení nového komentáře 
Název
Jméno
Email
Text

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.