Spantik (7027) na skialpech

I přesto, že Pákistán na první pohled nepatří mezi nejatraktivnější lyžařské destinace, je to jedno z mála míst na Zemi, kde si můžete užít skialpový výlet nad kótou sedmi tisíc metrů. Vlastní dobrodružství začíná v malebné vesnici Arandu, která v sobě nese nesmazatelnou českou stopu.

Czech Hospital Arandu


Arandu je místo, kde se v roce 2006 rozhodla nejvýznamnější česká horolezkyně Dina Štěrbová vybudovat zdravotnické středisko. Díky obrovskému nasazení Diny, jejích přátel, ale především i místních obyvatel vznikla nemocnice, která zcela zásadně přispěla ke zkvalitnění života obyvatel celého regionu. Za uplynulých 18 let se podařilo vybudovat velmi dobře vybavené a zásobené zdravotní centrum s proškoleným personálem. Místní zdravotník dokáže řešit celou řadu náročných procedur jako například chirurgické zákroky, komplikované porody, náročné interní, a především pediatrické stavy.

Udržet nemocnici akceschopnou, zásobenou a personálně obsazenou je v pákistánském prostředí nepředstavitelně náročné. Naštěstí díky vůli a schopnostem týmu okolo Diny Štěrbové se tato nelehká mise daří. Pomoci s podporou nemocnice může každý, nejlépe prostřednictvím finančního daru  nebo přímo návštěvou regionu a využitím služeb místní agentury s přímou vazbou na nemocnici.


Nemocnice je slušně zásobena potřebnými (často velmi specifickými) léčivy a ostatním zdravotnickým materiálem. Proto namísto romanticky myšleného obdarování zdravotnického personálu vaší outdoorovou lékárničkou zde raději zanechte dar finanční. Vaše pomoc tak bude platnější.


V posledních letech se úspěšně daří rozvíjet turistickou infrastrukturu, díky niž by do atraktivního regionu mohlo zamířit více turistů a pomoci tak s financováním nemocnice. Pro návštěvníky tak byla vybudována komfortní lodžie se zahradou. Navíc v roce 2023 parta českorájských lezců pod vedením Honzy "Vorla" Vobročníka zajistila několik lezeckých směrů na nedalekém skalním masivu. Více v článku.


Spantik, jihovýchodní hřeben. foto: P. Bém



Czech Hospital Arandu, foto J. Hustan


Vesnice Arandu představuje ideální vstupní bránu do čarokrásného světa místních hor, které uspokojí kompletní spektrum dobrodruhů. Naleznete zde nezlezené šestitisícové vrcholy s extrémními směry pro elitní alpinisty, stejně jako pohodové treky pro nadšené turisty. Celému údolí navíc dominuje mohutný 7027 m n. m. vysoký Spantik, který, jak se níže dočtete, představuje báječnou výzvu pro zkušené skialpinisty.


Trek – základní tábor



Z Arandu (2300 m n. m.) je to do základního tábora zhruba 35 km nikterak náročného pochodu, který však karavaně nosičů trvá 3 dny. Pěší výlet pakistánským venkovem si lze zpestřit koupelí v termálních pramenech anebo třeba amatérskou geologií.



I přesto, že závěrečná část treku z osady Bolocho vede po ledovci, dá se zvládnout celý pochod např. v běžeckých botách. Mně, jako již několikrát, skvěle posloužily boty Cyklon Cross GTX Men, pohodlná běžecká bota, která si díky membránovému převleku poradí i se sněhem. Zároveň převlek chrání před zapadáváním prachu a drobných kamínků při nekonečnem pachtění v suťových polích.


Závěrečná část treku do BC, foto: P. Bém


Základní tábor trůní na skalním ostrohu nad ledovcovým soutokem ve výšce 4300 m. Sněhové podmínky v Karákóramu se zejména v posledních letech těžko předjímají. Když jsme 20. června dorazili do základního tábora, ještě jeho výraznou část pokrýval sníh.


Základní tábor pod Spantikem, foto J. Hustan


Výstup



Terén nad bází se rychle zvedá, postup je nutné podřídit sněhovým podmínkám. My stoupali sérií zasněžených žlabů a skalních žeber vstříc hlavnímu hřebeni ve výšce zhruba 5000 m. Standardní výstupová trasa, dle mých dojmů vede více vpravo směrem na Arandu. I během této úvodní časti výstupu lze najit minimálně jednu plošinu vhodnou pro stan.


Provizorní "záchranný" tábor; cca 5300 m n. m., foto: P. Bém


Vlastní hřeben je dostatečně rozložitý, aby umožnoval pohodový pohyb na lyžích. Pochopitelně se však musí dávat pozor na převěje a občasné trhliny. Výhodou výstupu přes jihovýchodní hřeben je skutečnost, že během postupu naleznete hned několik míst, kde se dá komfortně postavit stan. Vzhledem k tomu si lze nastavit rychlost postupu a potřebnou aklimatizaci podle aktuálních pocitů.

Množství prostorných míst na stan pro mě znamenalo příjemnou změnu oproti darebným stěnovým bivakům. Díky prostoru jsem si tak mohl užívat pohodový trempink a usínat v komfortním stanu. Kombinace skvělé nafukovací karimatky Tensor Extreme Conditions s fenomenálním spacákem Looping III 900 zaručovala spánek jako v bavlnce.


Vrcholová pyramida zvedající se z plata ve výšce cca 6300 m



Vrchol



Pavel Bém na vrcholu Spantiku



Vlastní zkušenost



Na Spantik jsem vyrazil v červnu roku 2023 společně s Pavlem Bémem a partou dalších přátel. Výstup na Spantik nám sloužil primárně coby aklimatizace před plánovaným prvovýstupem na Muchu Chhish. S Pavlem jsme do Pákistánu dorazili zhruba s týdenním zpožděním za ostatními členy party. Hned v úvodu mě mile překvapila blesková logistika. Ráno jsme přiletěli do Islámábádu, přestoupili jsme na vnitrostátní let do Skardu, odkud jsme ještě v noci dorazili do vesnice Arandu.  Jak jsem už výše avizoval, Spantik pro nás byla aklimatizace, na kterou jsme měli málo času, takže jsme hned druhý den po příchodu do BC spěchali nahoru.

Po celou dobu našeho výstupu panovalo velmi vstřícné počasí (slunečno, minimální vítr, žádné srážky), což nám vlastní výstup zásadně ulehčovalo. Sázka na lyže se nám vyplatila. Kluci z nelyžařské skupiny (Kořen a Beny) se dřeli jak koně a doslova se topili v měkkém sněhu, zatímco mi si vcelku v pohodě klouzali.


Pěšky to jde taky, ale hůř... Pavel "Kořen" Kořínek s Benym v pozadí



Lyžovaní "natěžko"


Sjezd jsem zahájil z úplného vrcholu, avšak rozumnější by bylo sestoupit o zhruba sto výškových metrů níž a vyhnout se tak skalním prahům a zledovatělým strminám. Sjezd není extra záludný, avšak najde se i cela řada míst, kde by se případný pád stal fatálním. Navíc se lyžuje s těžkým batohem. Důležité je vnímat permanentně se měnící kvalitu sněhu a do exponovaných pasáží najet až po "obměku".



Celkově nám celá akce (BC-vrchol-BC) zabrala šest dní (dva dny jsme využili pro záchranou akci). Vlastní výstup jsme zahájili 21. 6., což je na místní poměry brzký start, avšak vzhledem k množství sněhu se ukázal zvolený termín coby vhodný. Za relativně krátkou dobu, co jsme na hoře strávili, došlo k výraznému úbytku sněhu, což lehce komplikovalo sjezd/sestup do BC, ale především se na hřebeni rozšklebilo několik velkých trhlin.

Na co si dát pozor



    Výstup přes jihovýchodní hřeben představuje více než 10 km dlouhý přesun ve značné nadmořské výšce. Je tedy nezbytné být dobře aklimatizovaný a fyzicky zdatný.
    V Karákóramu je třeba počítat s výraznými výkyvy teplot během dne, kdy v poledne a na slunci mnohdy atakují hodnoty i 40 stupňů, zatímco v noci a ve stínu klesají teploty hluboko pod bod mrazu. Tomuto fenoménu je samozřejmě nutné přizpůsobit taktiku postupu, zejména pak sjezdu.
    Sněhové plató táhnoucí se zhruba od výšky 6300 m předcházející vlastní vrchové pyramidě by v případě špatné viditelnosti mohlo představovat zásadní orientační problém. Doporučuji postup natrasovat do GPS nebo použít trasírky.
    Převážná část výstupu je vedena po hřebeni, v případě zhoršení povětrnostních podmínek je těžké se někam schovat. Solidní počasí je tak pro výstup důležité, doporučuji konzultaci s meteorologem.

O tom, že by se rizika při výstupu na Spantik neměla v žádném případě podceňovat, svědčí i vážný pád české lyžařky, při němž Radar s Pavlem zasahovali a za své nasazení v rámci náročné záchranné akce obdrželi cenu Fair play Českého olympijského výboru.


Záchrana Terky - přiletěl vrtulník



Prima parta pod kopcem


(Článek původně vyšel na stránkách Hudy.cz: Spantik (7027) na skialpech)

HUDY   [úpravy] 09:12 05.05.2024