Chuť karakoramského ľadu

alebo
Ešte predtým ako sa ľad zmení na vodu, je dosť času na to, aby sa dal preliezť.

Do Karakoramu sme sa vrátili o dva mesiace skôr ako zvyčajne. Snežilo a v noci mrzlo, avšak my sme vedeli, že len v takýchto podmienkach sa budú dať vyliezť náročné ľadové cesty. Náš malý team tvoril kuchár Fida, styčák Javed, dobrý študent Husein, kameraman Palo Pekarčík a lezci Gabo Čmárik a Dodo Kopold.

40 hodín v pekelnom záreze Hainabrakku
Bol to náš druhý pokus v tejto ceste. Pri prvom sa cez nás prevalili lavíny a preto sme museli zmeniť  taktiku výstupu. Do steny sme nastúpili o jednej v noci, aby sme sa tak vyhli padajúcim kusom ľadu. Liezli sme rýchlo, mnohé úseky súčasne a ani v kolmých ľadoch sme sa dlho nezdržiavali. Bivakovali sme sto metrov pod vrcholovým hrebeňom, na ktorý sme doliezli na druhý deň. Ním sme pokračovali smerom k hlavnému vrcholu Hainabrakku, avšak tam nás zastavila strmá skalná stena vo výške 5.375 mn.m.

Hainabrakk ridge, 5.375mn.m. (nedolezené na hlavný vrchol)
8.-9.6.2006 DOLZAG DIHEDRAL VI/6 (1.000 m)

Severná stena Shipton Spire (pokus o prvovýstup)
Strmé ľady, nafúkaný sneh na platniach a vrcholový hrebeň so snehovými prevejmi. To je severná stena Shiptonu. Vyliezli sme prvých päťsto metrov v tomto nebezpečnom teréne. O ôsmej ráno ku mne na štand doliezol aj Gabo. Celý zeleno-červený. Z predošlého dňa dostal úpal, a preto sme odtiaľto museli  zostúpiť.

54 hodín v stene Uli Biaho
Celé tri roky sme pozorovali túto severo-západnú stenu a hľadali rozumnú líniu na vrchol. No nič rozumné a hlavne bezpečné sme nenašli. Stena je strmá, s množstvom ľadu a navyše s nebezpečným výlezom na vrchol. Niet divu, že bola doposiaľ neprelezená.

Vytriedili sme materiál a so sebou vzali len to najnutnejšie, aby sme boli čo najrýchlejší. Pod hlavnú stenu sme nastúpili ľadovým kuloárom ešte za hlbokej tmy a ráno o ôsmej sme už liezli prvé kolmé ľady vo výške 5.300mn.m. Krátky oddych sme si dali večer na vysekanej ľadovej plošinke. Odtiaľ sme pokračovali priamo strmými ľadmi na vrcholový hrebeň. Desať metrov pod ním som zaštandoval. Preveje boli nestabilné, a preto sme na vrchol Uli Biaha museli vyliezť po jednom. Boli štyri hodiny poobede, keď sme začali zlaňovať dole a do predsunutého tábora sme sa vrátili po 54 hodinách.

Uli Biaho 6.417 mn.m.
21.-23.7.2006 DRASTISSIMA VI/6 ABO (2.200 m)

Viac informácii o cestách a fotky budú čoskoro na www.karakoram2006.expedition.sk


B.C. a stena U.B.


Gabo a Dodo po 54 hodinach v stene U.B.


par metrov pod hrebenom uli biaha


Uli Biaho


v stene U.B.

Dodo Kopold   [úpravy] 23:43 21.07.2006

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 parada12:45:10 22.07.2006
Super fotky
Hurvajzodpovědět 
 Re: parada00:42:50 26.07.2006
Tak sakra hodnotite vykon nebo fotky?
Liborodpovědět 

 Super17:02:54 22.07.2006
Parada, super fotky a gratulujem.
Radkaodpovědět 

 :)14:33:36 24.07.2006
Svetove
Matoodpovědět 
 Re: :)21:38:08 24.07.2006
ty ledy vypadaji naprosto uchvatne! co bude dal?
orlikodpovědět 

 parádní výkon07:27:45 25.07.2006
Hoši, z ledů mám obavu - gratuluji k super výkonu.
Moc pěkné fotky.
OLson.vsodpovědět 

 diky09:14:12 25.07.2006
Diky za clanek a fotky ... mi uz z toho horka hrabe :-(
Martin B.odpovědět 

 KRÁSA11:35:26 25.07.2006
KRÁSNÝ VÝKON A HLAVNĚ KRÁSNÁ PŘÍRODA KOLEM PROSTĚ NÁDHERA, PÁKISTÁN JE CELKEM HNUSNÝ, ALE TY HORY MAJÍ NEJKRÁSNĚJŠÍ.........Mnoho lidí si zkazí celý život představou neštěstí, které jim hrozí. PĚKNÝ  DEN :-)))
Jose prasečí hlava-Josef Lukášodpovědět 
 Re: KRÁSA09:54:27 26.07.2006
Áno krásny výkon - ale nemyslím si že by bol Pakistan hnusný - mne sa teda páčil aj mimo hôr. Všetko je relatívne...
Ivanodpovědět 
  Re: KRÁSA10:41:39 26.07.2006
No nevím své kouzlo možná má pro někoho, projel jsem ho od čínských hranic až k indickému oceánu a moc jsem nadšen teda nebyl...
Jose prasečí hlava-Josef Lukášodpovědět 
   Re: KRÁSA03:31:37 13.08.2006
tz si vul jose,proc jim nedas pokoj
KENYodpovědět 

 parada17:28:12 25.07.2006
moc pekne, hezke vykony i obrazky
diky
Travaodpovědět 

 Titulek11:47:53 28.07.2006
Meeeeeeeeeega!!!
jAodpovědět 

 Tatranci byli, jsou a stále budou světová horolezecká elita16:58:06 21.08.2006
Opravdu dlouho hledám dostatečně výstižná slova, abych vyjádřil sílu dojmu, který ve mne vzniká při čtení a prohlížení obrázků této události. Tedy ze strany mých emocí je to nadšení, obdiv i hrdost na Tatrance. Ze strany racionální je to přísun ohromného množství účelných informací, např. o matroši(ty jsou perfektní stejně jako u minulých cest), stylu a taktice lezení, ale i způsobu motivace k lezení a k přežití. Gratuluji z celého srdce k výkonu(ům)a děkuji za precizní a účelné poskytované informace. 
Hore zdar Slávek

Slávekodpovědět