Dne 9. 7. 2007 vystoupili členové Expedice Devold na horu v pohoří Altaj, která má být v srpnu tohoto roku také cílem Expedice Altaj Cimrman.

Složení expedice bylo následující: Jiří Fidrant, majitel firmy North Trappers (dovozce kvalitního outdoorového vybavení z Norska a Švédska, především značky Devold), Veronika Jůzová, rusistka, Michal Absolon, horolezec, Viktor Novák, kameraman.

Cílem expedice bylo zabránit necitlivému, až ignorantskému záměru pojmenovat tuto horu jménem Járy Cimrmana, proti kterému se v hostitelské zemi, Republice Altaj, zdvihl odpor místních obyvatel a například šest občanských iniciativ proti němu protestovalo v parlamentu své země.


Pohled na horu ze základního Tábora

Úmysl nazvat horu lidským jménem je proti zvyklostem a především náboženskému cítění původních obyvatel Altaje - Altajců. Svým přístupem se tak expedice Altaj Cimrman dostala i do rozporu se "západními" normami chování v horách celého světa, vyjádřenými především v Summit Charter 2002 UIAA (Mezinárodní svaz horolezeckých asociací), kde jsou všichni návštěvníci hor vybízeni k respektování a podpoře místních kultur, zvyklostí a tradic.

Expedice Devold vrátila právo určovat názvy altajských hor obyvatelům Republiky Altaj, kterým primárně toto právo náleží, a zabránila tak neomalenému osobování si tohoto nároku pro něčí vzdálené soukromé cíle. I kdyby měl jeden z organizátorů cimrmanovské expedice E. Hart pravdu, když se dovolával na právo prvolezce pojmenovat horu, na kterou vystoupil, toto právo díky expedici Devold pánům Kotkovi, Hartovi, Šajchislamovi a dalším nenáleží.


Tekelju Bažy od základního tábora

Vrcholy sousedící z obou stran nesou jména altajského původu, která jsou shodná se jménem potoka, údolí a případně i ledovce pod nimi - Jarlu a Kara-ojuk. To odpovídá pojetí původních obyvatel Altaje, kteří obvykle pojmenovávají větší přírodní celky společným jménem, protože je chápou jako posvátné živoucí bytosti. Tak i tato hora, vyvýšenina v táhlém hřebeni, mohla být původně zahrnována například pod název Kara-ojuk. I další blízké vrcholy v okolí (Karaajri, Tekelju) nesou jména altajského původu. Není tedy pravdou to, co tvrdil Z. Svěrák v Čechách: "..ty ostatní (hory) mají tak příšerná komunistická jména, že Jára Cimrman se tam bude vyjímat jako perla". Naopak - Cimrmanovo jméno by působilo jako pěst na oko.

Jméno hory, na kterou vystoupili členové expedice, nebylo doposud uváděno v mapách. Proto byl altajskými osobnostmi navržen název Tekelju Bažy jako tzv. alpinistické pojmenování tohoto vrcholu pro používání v horolezecké dokumentaci. Informace byla předána altajským úřadům i médiím, Federaci alpinismu Republiky Altaj a také Ruské horolezecké federaci.


Pohled z ledovcena Tekelju Bažy

Výstupová trasa byla nazvána Pocta veteránům, aby byly připomenuty osudy obyvatel dnešní Republiky Altaj, kteří se zúčastnili bojů za II. světové války ve vzdálené Evropě, a především pak osvobozování českých zemí. Tento název snad bude prvním krokem k lepšímu poznání a docenění této kapitoly společné česko-altajské historie. Při respektování vztahu místních obyvatel k horám členové expedice nevystoupili na samotný vrchol, ale zůstali stát několik metrů pod ním.

Uskutečnění expedice zajistil Jiří Fidrant za značku Devold. Podpora této značky není náhodná. Devold se mimo jiné podílel na vybavení Amundsenovy výpravy na Jižní pól, která, jak známo, předběhla finančně výrazně lépe disponovanou výpravu Scottovu.


Vrcholová fotka

K uskutečnění expedice Devold účastníci nepotřebovali: celonárodní sbírku a skoro tři miliony korun, hvězdy popkultury, těžko pochopitelnou podporu institucí, které si platíme z daní (ČT, Český rozhlas, Česká Pošta), čínského kuchaře, polní kuchyni, elektrogenerátor, helikoptéru, "pokořitele" Everestu, Bédu Trávníčka, dvě přípravné cesty na Altaj a riskantní tréninkový výstup na Milešovku (víme, jak dopadl Sváťa Pulec). Díky tomu náklady celé Expedice Devold nepřekročily sto tisíc korun, což je podstatně méně, než rozpočet na jednoho člena expedice Altaj Cimrman (podle zveřejněných informací). Není divu, že expedice Devold byla i k životnímu prostředí Katuňského národního parku, ve kterém se hora nachází, podstatně šetrnější než plánovaná expedice Altaj Cimrman, která se bez výše jmenovaných "vymožeností" neobejde.

Expedice Devold je v neposlední řadě též službou samotnému Járovi Cimrmanovi, kterého se organizátoři expedice Altaj Cimrman pokusili proměnit ze sympatického a věčně druhého snílka, kterého máme všichni rádi, v nabubřelého kolonialistu, snažícího prosadit se za každou cenu do map světa.

Členové expedice Devold vyzývají zcela vážně občanské sdružení "Expedice Altaj Cimrman", aby upustilo od snahy přejmenovat i přes nesouhlas místních obyvatel jednu z altajských hor na horu Járy Cimrmana a veškeré prostředky, vybrané ve veřejné sbírce, věnovalo na skutečně humanitární cíl, tj. výstavbu Domu 4 Múz. Bude tak bezpochyby naplněn smysl zákona o povinně veřejně prospěšném účelu veřejných sbírek a velkému DJC to také bude slušet lépe. Výlet do altajských hor (pokud možno ne za peníze vybrané na dobročinné účely) je třeba členům občanského sdružení Altaj Cimrman vřele doporučit. Čistý vzduch a dech beroucí krása hor jsou dobrým lékem na sebestřednost.

Tisková zpráva expedice Devolt.

Doplňující informace:

O firmě North Trappers a Devold:
www.northtrappers.cz

O Altaji:
www.altaj.cz

O expedici Altaj Cimrman:
www.altajcimrman.cz
www.altajcimrman.ic.cz
www.horyinfo.cz

O UIAA summit charter:
www.uiaa.ch