LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Scribo ergo sum. Zapisuj si cesty!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Sport climbing in Arco - nový průvodce na skalky v Arcu
The Push: příběh Tommyho Caldwella
Mastermind: nová kniha o mentálním tréninku pro lezce

Závody
3. Makak bouldrový kolotoč + oslava otevření Makak-Lezecké arény (15.12)
Silvestrovské Hejnice (29.12)
ČP ve skialpinismu (13.01)

Žebříček
Cesty:
34.Večeřová 10022
35.Krupař 9969
36.Abt 9923
Bouldry:
34.Zachrdlová 8859
35.Šolc 8859
36.Jurča 8856
Hory:
22.Špás 2209
23.Šofránko 2197
24.M 2138

Výsledky
SP Kranj (11.11)
MČR lezení na obtížnost 2017 Praha (28.10)
SP Xiamen (14.10)

Deníčky
4380 lezců
663034 cest
Nové přelezy:
Cesta Do P 7C+
Ninos 7C
Los Merend 7b
Hipotermia 7c
Nivelúngal 7c
Caquitas D 7b
Aromas Del 7c+
Los Mercen 7c
El Diablo 7c+
La Casica 8a

Stěny
Lezecké centrum SmíchOFF - Praha 5
Boulder Bar - Praha 7
SAUNA - Plzeň

Prodejny
Rock Point OC Olympia - Brno
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
Outdoor Centrum Rock Point Masarykova - Brno

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Lezení a lezení, sem tam restday

Většinou se snažím nepsat dlouhé a nudné články o lezení, které většinou nikoho nezajímají proto, že scénář se pokaždé s malými obměnami opakuje. Vyrážíme, hledáme nástup, lezeme, vylezeme/pytlíme, unavení odpočíváme.



Sem tam nějaké drama o bloudění či počasí, zřídkakdy něco zajímavého o restdayi. Letos jsou ale zážitky tak silné, že nevidím východisko, jak z téhle pasti uniknout. Připravte se na nudný článek o lezení a zase lezení

HISTORIE
Můj sen vylézt Kapucína zakořenil kdysi dávno, když jsem jako prcek poslouchala Bidlovo vyprávění na nováčkovské přednášce hory a počasí a viděla fotky. Ne, že bych si tehdy řekla, jasně, to dám, ale kdesi ve mě to celou dobu pracovalo.

Chamonix byla láska na první pohled, i když téměř všichni, kteří na tom prvním Hrbovém výletě byli, dostali na prdel. Výjimku tvořila samozřejmě legendární dvojice Hrb a Míra a snad i Bidlo s Komárem si zalezli. My ostatní jsme vesměs dost čuměli: žula jak řemen, kolmice, spáry, plotny, vesměs nejištěné. A obrovské. Bech deroucí. Jizva by mohl vyprávět. Tehdy jsme spíše ze srandy a ze zoufalství nalezli do cesty La Lune a rendez-vous avec le soleil na Grépon, o které bude řeč níž. Vznikl z toho pytel a obrovská ponorka.

Druhý výlet do Chamonix byl obdobný, v duchu sbírání zkušeností. Spoustu lekcí, při kterých se člověk naštěstí nezabil. Kapucín mě lákal strašně, ale jednoznačně jsme na něj neměli.

Loni jsem se kousla a s Bárou utvořila úderný tým. S celoročním tréninkovým plánem jsme si byly jisté, že to vylezeme. Jako pojistku proti špatnému počasí jsme měly v rukávu celých 14 dní... Loňské léto nás ale nahoru vůbec nepustilo, nahoře se změnily podmínky na zimní a když jsme se dověděly, že napadlo 70 cm nového sněhu... Oplakaly jsme to a vyrazily domů.

Letos jsem věděla, že na to mám. Ale dlouho jsem neměla spolulezce. Nakonec jsem překecala Víťu, který asi trochu ze soucitu souhlasil. Fajn, spolulezec by byl, ale pro změnu se tam nemáme jak dostat. Co naplat, teď je pravá chvíle rozhoupat se a konečně uskutečnit dlouho odkládanou koupi auta. Světe div se, ale i to se povedlo.

Víc už se toho přes koleno zlomit nedalo, takže hurá směr Chamonix! Máme trojčlenný plán: Grépon, Kapucín, normálka na Petit Dru.

ENVERS DES AIGUILLES
Plán, ke kterému mě inspiroval Radek a Píťa, byl rozlézt se a aklimatizovat na chatě Envers des Aiguilles a velký cíl této poloviny zájezdu - totiž odpytlit Grépon. V pátek v Chamonix ještě zjišťujeme v domě horských vůdců, jak je to s normálkou na Petit Dru, ale ukazuje se, že je to jaksi všechno logisticky a časově náročnější, než jsme mysleli a tak se téhle krásky možná budeme muset vzdát.

Cesta na chatu byla tentokrát smrtící. Člověk vždycky zapomene... Měla bych si vzít nějaký kurz balení batohu. Dorazili jsme asi v 23.00. Potřebuju tak týden odpočívat.


Příchod na chatu Envers des Aiguilles

foto by ©  Víťa Dolejší


V sobotu vyspáváme a až ve 12 nastupujeme do la Piege na Tour Verte za chatou, psaná jako 6a+. Zaplavuje mě euforie, ano, měla jsem pravdu, v Chamonix JE nejlepší lezení na zemi. Cítím se dobře, poměrně sebejistě a poprvé mě v horách nerozhazuje, že lezu po vlastním. Trénink se,  jak se zdá, vyplatil. V neděli jdeme trochu delší cestu na První Nantillion, Bienvenue au George le V, 6a+. Opět nádhera, harmonické vyrovnané lezení, spáry neodjištěné, plotny s nýty vzdálenými tak kolem 3 metrů.



Tour Verte

foto by © Víťa Dolejší



Envers des Aiguilles, Drus v pozadí

foto by © Víťa Dolejší


GRÉPON
Další den odpočíváme a připravujeme se na Grépon. Víťa váhá, jestli na to máme a já ho přesvědčuju, že jasněěěěě. Cesta La lune a rendez-vous avec le soleil (v překladu luna se setkává  se sluncem) je moderní cesta od Pioly, 850 metrů dlouhá, má 25 délek, klasifikace 6b. V cestě není žádná odpočinková pasáž, jen asi 5 délek je pod 5c. A my navíc máme hororové vzpomínky...
Před třemi roky jsme do ní šli s Matěm a s Víťou. Plán byl dát to ve dvou dnech s bivakem. Do desáté délky jsme lezli kolem půl hodiny, ale pak začal kotel. Změnil se charakter skály, délky přestaly být skoro úplně jištěné a bylo to kurva těžké.

Přesvědčuju Víťu, že to je choďák, že jsme tehdy byli sračky. Nakonec povoluje.
Pořád ale zbývá vyřešit logistiku. Máme asi 15 hodin světla. Když polezeme délku půl hodiny, bude to 11 a půl hodin. Pak ale musíme slanit 25 dýlek.  I když začnem lézt po tmě asi v 5 (v srpnu v Chamonix svítá v 6.23) začnem slaňovat v 17.00, zbyde nám na slanění pětadvaceti dýlek 3 a půl hodiny světla. To je dost šibeniční. Měli bychom lízt rychleji, ale nám je jasné, že spíš polezeme pomaleji, nejsme takoví borci, abychom ve dvou běhali šestky po vlastním za 15 minut (jak jsme pak viděli na vlastní oči, to je opravdu rychlost, kterou lezci v téhle cestě mívají...). Ok, vezmeme si věci na bivak, je to rozumné, protože pravděpodobnost, že to vylezeme a slaníme za den je maličká. To ale znamená, že i prvolezec bude mít batoh...

Vyrážíme ve čtyři, za tmy překonáváme odtrhovku a než se rozední, máme první dvě délky (4c a 6a+) za sebou. Odsýpá nám to, ani mě nijak nerozhodí, když mi nečekaně sklouzne noha v sokolíku a já se zhoupnu ve frendu. Dolézáme do 10. délky, kde se bude lámat chleba. Maťo se tehdy strašně vypsychoval a pak už jsme na střídačku psychovali každou délku až do sedmnácté, kde jsme to druhý den otočili.


Odtrhovka pod Gréponem

foto by © Víťa Dolejší


Za mnou se tlačí nějací frantící, kteří mě zcela neomaleně předbíhají v hororové délce. Naštěstí se ukázalo, že je to opravdu v pohodě a že jsme tehdy byly sračky. Do 17. délky to známe, takže nebloudíme, hezky nám to odsýpá, čas máme zatím mnohem lepší než byl plán.


Grépon a plotny

foto by ©  Víťa Dolejší


Ajajaj, ve dvacáté délce to začíná haprovat. Jsem unavená. Strašně unavená. Ne fyzicky, tělo nemá problém, ruce jsou dobrý, ale hlava. Mozek potřebuje vypnout. Lezeme už nějakých 9 hodin. Samozřejmě zpomalujeme. V každé další délce se mi chce plakat. Asi ve dvacáté délce, "jenom" za 5c, se prásknu, spustí se mi krev z nosu, traverzuju nebezpečně k nýtu s možností pádu do nespolehlivého frenda, kap kap, krev padá na plotnu, umazala jsem si merinovy tricko, zakládám mikročoka... FFFFFF, teď jsem skoro letěla, z ničeho nic jsem ztratila rovnováhu, seber se, za chvíli jsi u nejtu. Je mi jasný, že délky nejsou o nic těžší než ty, co máme za sebou, že by mi stačilo na 20 minut usnout...

Poslední dvě délky jsou za 6a+ a 6a+/6b, klíčová 25.délka, to je v tomhle stavu super vyhlídka. Vážně pochybuju, jestli to nebude další pytel. Francouzi kolem nás slaňují, seká se jim lano skoro v každé délce. No bezva, máme se na co těšit. Nalejzám do 24.délky. Bojím se a protože jsem kráva, vedu lano tak, že má úžasný tření. Přesně to teď potřebuju, jako by nestačila gravitace. Sedám si do frendu, vypadá to hnusně a to lano je dementní... Ne, správně, dementní jsem já. Háknu to, no a co. Zbytek už dolejzám čistě. Fajn, čeká nás poslední délka. Je dlouhá a klíč je spára v komíně. V průvodci je napsáno "brutal layback." Je to docela dlouhá délka a až do těch posledních 15 šestbéčkových klíčových metrů je to pořád tak za 5c, musím se jistit a celou dobu přemýšlím, co si mám nechat nahoru, co budu postrádat, spárka se zdá být široká na čoky velikosti 3-4. A už stojím pod převisem v koutě, ve kterém začíná spárka, která se nad převisem zužuje. Vlevo ode mě je ještě jedna spárka, ta by asi na sokola šla, ale nejsem blbá, z komína mě nikdo nedostane. Koukám, že jediné, co bych založila, tedy jedničkové frendy, jsou oba dole. Úžasné. Hlavně že mám všechny čoky 3-4. Vyklepu to nahoru skoro nejištěná v nehorázných křečích. Dobreru Víťu, v očích má šílenství...

ALE JSME NAHOŘE!

FATAL ERROR
Škoda, že na vrcholech bývá tak málo času na kochání se. Jsme ve skluzu, je půl sedmé. Poslední délky známe dobře, snad by šly slanit po tmě... Jenom ať se neseká to lano jako těm Francouzům. Jsme nejopatrnější na světě. Na štandu zakládáme lano do reverza oba dřív, než první odjede s prusíkem k dalšímu štandu a navzájem se kontrolujeme. Víme, jak jsme unavení a že nejvíc smrťáků je na sestupu. Nejsme přece blbí.

Do 17.délky všechno v pohodě. Až kurva. Lano se seká. A až skoro nahoře! Skoro celá dýlka! Aha, proto jsme jeli kolem nejtu, ve které byla karabina, asi ji tam nechali ti Francouzi, když se jim seklo lano v úplně stejném místě. Tak kdo půjde? No tak já jdu. Zatínám zuby, jako na potvoru to musí být za 6a+. Navazuju se na červené i modré, jehož druhý konec je seklý, a lezu. Trpím a trpím, modré lano už je krátké, odvazuju ho a házím ho Víťovi. Už jsem u té seklosti a přesouvám se k nýtu. Cože to mám teď dělat? Víťa se mě ptá, jestli chci spustit, nebo jestli slaním. Říkám, ať mě spustí na červeném a modré házím dolů. Strašně se bojím. Hlavou mi probleskne pravidlo, že v horách se nenechává spouštět, že se slaňuje, abys to měl pod kontrolou... Říkám Víťovi, ať jede pomalu, mám fakt strach. Najednou to škubne, co to doprdele dělá? Mám málem infarkt, jak jsem se lekla. Kouknu na něj, Víťa na mě civí. Nedochází mi, co se stalo, až když mi to říká. Lano projelo reverzem.
Chytil ho rukama nad ním.
Víťa drží lano v rukou nad reverzem.
Chytil ho rukama.
Rukama.
...
...
...
Visím v laně pět metrů nad ním a asi tři metry vedle. Jsme oba mimo, ale musíme jednat, například by to chtělo vrátit lano do reverza. Popolezu po skále (naštěstí je to plotna) k druhému prameni lana, po kterém vyšplhám, abych Víťovi uvolnila trochu lana. Víťa zastrkává konec lana do reverza a dělá na něm uzel. Zatímco řeším, jak se dostat k němu na štand, část mého mozku se zabývá otázkami, jako: "jak jsme mohli zapomenout na uzel? jak to, že nás nenapadlo, že může být lano seklé výš než 30 metrů?" Takže jak se mám dostat dolů? Víťa mi musí hodit modré lano, já vyšplhám zpátky k vratnému bodu a slaním. Ok. Víťa hází lano. Za jiných okolností by to byla vtipná scénka. Víta je nešika. Říkám, ať na ten konec něco naváže, že mu to půjde líp. Navazuje karabinu a opět několikrát marně hodí a mine. Konečně se trefuje přímo mně do rtu, do háje, bolí bolí. No nic, alespoň jsem pořád živá. Vyklepaná dolezu k nýtu a slaním.

V 15. délce je police, na které jsme před třemi roky bivakovali. Zavrhuju další slaňování, jsme oba vyklepaní a další pokusy o zabití se by mohli vyjít. Bivak působí konejšivě, skoro jako domov, je tu dokonce pořád zídka, kterou Víťa postavil před třemi lety.


Bivak

foto by ©  Víťa Dolejší


RESTDAY
Máme toho dost. Když se vrátíme další den na chatu (bez dalších dramat při slaňování), hned se rozhodujeme, že chceme dolů. Balíme, snášíme spoustu nedojedeného jídla a ve středu večer jsme v Chamonix. Kempujeme, sprcha, nakupování zeleniny a takový ty běžný věci, co se dělají po sestupu z hor. Čtvrtek je flákací. Navštívíme Aquapark se saunou a šopíme. Plánujeme přesun do Courmayeru a výjezd na Puntu Helbronner.


Chamonix

foto by © Víťa Dolejší


NA LEDOVCI
Ach... konečně zase nahoře. Krása Vallée Blanche je oslnivá. Vyšplháme pár kroků z našeho base campu na kopeček, abychom se pokochali výhledem na Satelity sevřené v ledovém údolí. No, letos je velmi málo sněhu, teploty jsou letní i tady nahoře. Je 18.00, proti nám se vracejí borci z lezení. A hele, je to Pilo a Jeníček! Kecáme, dokud je slunce nad obzorem, ale s tím, jak se ztrácí, ochlazuje se nejen vzduch kolem, ale i naše konverzace. Radši zalézáme každý do svých stanů. Po večeří přijímáme návštěvu ve stanu, hostům ale ani pivo nabídnout nemůžeme...


Dent du Géant za stanem

foto by ©  Víťa Dolejší


TRIDENT
Máme před sebou víkend, což znamená spoustu lidí v cestách. Hlavní cíl, tedy Kapucín, je odložen, nestihli jsme si prohlídnout nástup a trhlina je prý zrádná. Zamíříme proto na Trident, cestu Lépiney, 5c.

Do háje, neměli bychom být aklimatizovaní? Alepoň trochu? Funím a kopce nedávám. No alespoň Víťa si to kolem mě běhá celkem na klid.

Cestou na Trident uděláme odbočku k odtrhovce Švýcarky, chceme to omrknout. Asi hodinu se účastníme skvělého divadla - tři dvojky se postupně neúspěšně snaží nastoupit. Nakonec vítězí družstvo číslo tři, na které jsme si vsadili. Ještě že víme, jak na to, a zítra tu nebudeme za blbce my.

Lépigney se nám nezdá, tak těžká 3b by snad člověk pohledal jen na Hrubici. Drive jsme asi nechali dole v Chamonix. Hlodají pochybnosti o zítřejším podniku... Cestou zpět Víťa podezřele mlčí a divím se, že jsem do kopce rychlejší. U stanu jaksi kolabuje. Vypadá, že vrhne, je zelenej, třese se, je mu zima. Hypoglykémii nemá, po letitých zkušenostech ho vždycky v cestách krmím cukrama. Dojdeme k závěru, že trpí jinou formou podvýživy a tak do něj cpu tuky a těch pár málo bílkovin v podobě salámu a sýru, které máme. Navrhuju odložit Švýcarku, ale Víťa to nechce vzdát.


Trident, jeden z vrcholů

foto by © Víťa Dolejší


KAPUCÍN
Budíček ve 4, s naší rychlostí nechceme nic nechat náhodě. Víťa vypadá, že může chodit, tak razíme. Odtrhovku zvládáme hravě a s dalšími lidmi už se cpeme do cesty. Naštěstí v neděli je nával menší a tak za námi leze už jen jedna italská dvojka a vedle nás jejich kamarádi lezou O Sole Mio. Celý den na sebe halekají jako děti, jsou roztomiloučcí...

Kuluár je otrava, jdeme průběžně. Když pak konečně najdeme, kudy odbočit do koutu Švýcarky, valíme nahoru. Dneska se mi neleze nic moc extra, i v lehčích dýlkách jsem nějaká ztuhlá. Naštěstí to není moc těžké. Klíčová je trojdýlková pasáž za 5+ (v nových průvodcích za 6b), A0, 6b. Už ta první se neobejde bez sezení, pak hákovací dýlka (hmmm, asi bych potřebovala nějaký trénink na efektivní hákování, asi to šlo vyřešit rychleji a elegantněji) a kratší dýlka za 6b - otevřená úzká spára v jinak hladké kolmé plotně. Hned jsem zavrhla myšlenku na to vylízt to čistě, od pohledu se to jeví jako 7a a já vzpomínám na Hrba, který mi o té cestě a speciálně této dýlce říkal, že je to hnusný, otevřený, těžký, musí se hákovat a ať to radši vůbec nelezeme. Podle počtu skob to vypadá, nejsme první, ani poslední, kdo tu hákuje...


Voie Suisse

foto by © Víťa Dolejší


No a pak už jen pár dýlek na vrchol... Nádhera. Vrchol Kapucína vypadá jako pískovcová věž, obkročmo sedím na vrcholu, sluním se a píšu sms, jen ta vrcholovka chybí... Kolem nás další věže, Trident, kde jsme byli včera, Chandelle (Svíčka), Malý Kapucín, Pointe Adolphe Rey, kde jsme byli před dvěma roky, za námi Tacul.


Vrchol Kapucina

foto by © Víťa Dolejší


Slanění je opět dlouhé a my se děsíme zkušenosti Hrba, Bidla a Toma - slaňovali strašně dlouho, lano se jim seklo asi milionkrát! Vzhledem k našim obavám jsme veleopatrní a v odtrhovce přistáváme s celkovým skóre nula záseků. Už se zase stmívá... Už abychom byli ve stanu.


Vallée Blanche

  foto by ©Víťa Dolejší 


ODJEZD
Máme toho dost, jedeme dolů. Hlášeno riziko bouřek, na Petit Dru musíme zapomenout. Povegetíme v Aquaparku a frčíme domů. Bereme to přes Švýcarsko s myšlenkou na nějaké sportovky ale nějak chybí to správné nadšení a tak jenom uděláme výlet k Eigeru, který trochu s rozpaky očumujeme - takhle vypadá ta legendární stěna?

Ještě bych klidně zůstala. Takové podmínky, jaké jsme letos měli, se jen tak nekonají. Bilancujeme a docházíme k závěru, že Grépon byl mnohem těžší než Švýcarka, rozhodně to nejtěžší, co jsme kdy dali. A že si to skoro vyžádalo život... Zase jsem dostala od hor hezkou lekci.

Feu   [úpravy] 08:00 04.04.2013Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Pěkné čtení 11:10:55 04.04.2013
k předobědové přípravě. :)
Aldoodpovědět 
 FEU, klobouk dolu...13:05:19 04.04.2013
Velmi dobre napsany, krasna prace !!
petr_plodpovědět 
 Re: Pěkné čtení 20:03:05 05.04.2013
Takže Feu+Víťa napřed přežili, pak dostali za článek honorář na HD a teď ještě k tomu za stejný článek dostanou lano na Lezci. To je vejvar. To budou moc jet letos zase do Šamonic.
Kuba Turekodpovědět 
  Re: Pěkné čtení 20:26:17 05.04.2013
Si dokážu ten slavnej honorář představit:-DDD A kdyby k tomu měli i to lano, přeci bys jim ho nezáviděl...
Willhemodpovědět 
   Re: Pěkné čtení 23:28:24 05.04.2013
Nezáviděl. Aspoň se na něj budu moct kouknout zblízka.
Kuba Turekodpovědět 

 Super13:09:25 04.04.2013
paráda ....jak se říká na slovensku "aj štiaste treba mať"
tomodpovědět 

 Paráda13:48:03 04.04.2013
Díky za supr článek. A gratulace k chycenému lanu..
jenaodpovědět 
 Re: Paráda14:49:06 04.04.2013
Diky za pekne napsany clanek,ruce se mi poti az mi mys klouze z ruky. :-)
Saliodpovědět 

 Vivat Cham15:36:21 04.04.2013
krásné, inspirující!
macaodpovědět 

 Konecne15:52:34 04.04.2013
baba alpinistka, co unese poradnej batoh a napise poradnej clanek !
Bacaodpovědět 

 Pekne...16:10:05 04.04.2013
Chyby sa stávajú, dôležité je... prežiť!
A áno "aj šťastie treba mať" :-)
Inak super akcia a parádny článok! Dík!
viloodpovědět 

 Super clanek17:39:45 04.04.2013
Super clanek, poradna motivace na trenink do hor :) Vic takovych!
Buriodpovědět 

 velmo pjekne18:42:24 04.04.2013
velmo pjekne citanie, dakujem za fajnu historku, ma to gule :) ... PS az na zbytocne prve dva odseky :)


diki m.
misoodpovědět 
 Re: velmo pjekne22:19:00 04.04.2013
"prvé dva odseky" jsou samozřejmě povinné shazování sebe sama, poplatné době vzniku článku a situaci na mediu kde měl článek premiéru. dobrý oddíl!
Lukas B.odpovědět 

 85%...18:42:53 04.04.2013
Jeden z nejlepších článků...bavilo mě to číst!Dávám 85%!
Kashmaodpovědět 

 Krásná práce..06:38:21 05.04.2013
Krásná práce... FEU, takhle daleko by jsi se s bývalým oddílem nedostala. Gratuluju.
kuspohodpovědět 

 email na FEU06:42:46 05.04.2013
Dala by jsi mi na sebe email Feu?
Petrodpovědět 
 Re: email na FEU17:26:33 05.04.2013
http://www.humanita.n.cz/member_detail.php?idm=213
odpovědět 

 Paráda08:49:36 05.04.2013
super, paráda. A Víto, pozor na uzel :)
Tonyodpovědět 

 Chálím11:23:59 05.04.2013
Je to fakticky pěkný počtení, dobrý foto prostě dobrý. Díky.
 jirkasodpovědět 

 pecka11:46:15 06.04.2013
Super ctivej clanek a dost dobry vykony, klobouk dolu.
Alesakodpovědět 

 náborová agitka13:42:10 06.04.2013
pěknej článek, ideální jako náborová agitka do Humanity :)
odpovědět 
 Re: náborová agitka00:02:19 08.04.2013
A jak že se dá do toho slušnýho oddílu vstoupit?
Pavelodpovědět 
  Re: náborová agitka00:51:26 08.04.2013
Přijdeš, slušně pozdravíš a staneš se nováčkem (teda tohle slovo nám před rokem Feu zatrhla, takže budeš jenom normální lama).
Kuba Turekodpovědět 
   Re: náborová agitka09:52:29 08.04.2013
WTF?
odpovědět 
  Re: náborová agitka11:12:03 08.04.2013
Ahoj. Turka ignoruj, to je takovej oddílovej šašek. Dělá nám trochu ostudu, ale mít kontakt na bulvár se může někdy hodit :)
Pokud máš zájem o náš oddíl, napiš mně nebo Feu email.
Víťaodpovědět 
   Re: náborová agitka16:26:16 08.04.2013
Cože šašek? To mám za to všechno...!? Feu mi zakázala označovat nováčky nováčkama. Ty se podivuješ, že když doma netrénujeme, ještě někam vylezeme na lyžích a pak to i sjedeme. To je dneska mládež, paninko, už ste to viděla?
Kuba Turekodpovědět 
   Re: náborová agitka20:01:36 08.04.2013
Víťu ignoruj taky, vůbec tomu nerozumí.
Ondřejodpovědět 
    Re: náborová agitka22:03:04 08.04.2013
Koukám, že jsme Humweb přesunuli na Lezce. ...ještě by to měl okomentoval Geo a LukasB :-)
Kuba Turekodpovědět 
     Re: náborová agitka11:31:40 10.04.2013
jéžiš, turku, tebe by měli kastrovat na náměstí :8)

jinak bohužel, lezec je takový béčko humwebu, recykluje starý články. ostatně, to je tím, že nemají redaktora, editora, poslíčka, sekretářku a svačináře. no nic, du nakrmit prase.
Lukas B.odpovědět 
      Re: náborová agitka13:50:20 10.04.2013
Hele, perte si svoje špinavý prádlo na domácí půdě;)
honzaodpovědět 

 Zážitky11:24:52 10.04.2013
Moc pěknej článeček a fotečky Feu.Naštěstí se v hudáči zážitky koupit nedají.
maraodpovědět 

 Re22:42:13 11.04.2013
T es vraiment forte, Feu. A je to moc dobre napsany. Diky.
Petrodpovědět 

 parada !17:34:08 02.10.2014
Klobuk dolu ! Ak si chces niekedt zaliezt v USA daj vediet :)
b e h r o v a @ g m a i l . c o modpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

Fasádní Servis
Fasádní Servis® hledá spolupracovníky do týmu pro Čechy a Moravu.


 Foto dne:

Mezi skalami
 Databáze cest:
Všechny cesty (123830)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Traverz Do Krásné Hrany 6C Holštejn
Krásná Hrana 6A+ Holštejn
Cesta Do Pravěku 7C+ Holštejn
Pád Do Tmy 6C+ Holštejn
Crimp Pimp 6A Holštejn
Nově komentované:
Pekelník 7A Divoká Šárka
Indirectly Direkt 7B+ Holštejn
Indirectly Direkt 7B+ Holštejn
Indirectly Direkt 7B+ Holštejn
Silní Na Těle, Slabí Na Duchu 7+ Stržový Vrch A Kopřivník

 Nově v diskusi:
Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro | Re: Catalunya vs. El Chorro |

 Nové komentáře:
Re: Slecna | Re: Už nee... | Re: díky, díky, díky a ještě jednou díky | Re: Už nee... | Normálně na anonymy nereaguji, ale.... | Re: Cooo? | Re: Už nee... | díky, díky, díky a ještě jednou díky | Re: Už nee... | Už nee... |

 Kde to vře:
Film: jak se leze D16, nejtěžší drytool na světě (74)
Reálná práce Českého sportovního lezení a výzva k diskuzím (44)
Závody v boulderingu ve Velkém Meziříčí (35)
Je možné změnit ČHS? (29)
Předseda ČHS Jan Bloudek on-line rozhovor (17)
Pravdivý příběh (14)
Lidovky: Messner se opřel do Ondry a spol. (14)
První Montana (13)
Mistrovství Slovenska v lezení na obtížnost vyhrál Kuba Konečný (12)
Výstupy roku 2017 - podávání nominací (9)

 Nově v inzerci:
švýcarská dálniční známka | Antimalarika Malarone | rukavice Camp g comp wind | Parťák | Tilak Ketil lady vel. L | Španělsko s dětma | Tilar Raptor dámský vel. L | nabízíme rychlý a solidní úvěr | Spolulezec/lezkyně Praha | Lezení v dubnu |

 Anketa:
Umíte slanit z nýtu?
 Ano, bez zanechání materiálu. 
 144 
 Ano, se zanecháním mailonky. 
 64 
 Ano, se zanecháním smyčky. 
 62 
 Ano, se zanecháním karabiny. 
 23 
 Ne.  
 62 


Cestovní pojištění objednejte na Srovnejto.cz.
Mají přímo sekci cestovní pojištění na hory.
 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  cookies       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.