LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Jištění zdržuje.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Pískaři jsou zpět!
Nová kniha Medaile na chvíli o olympijském příběhu Adama Ondry
Nová kniha Lékaři na horách: neviditelní hrdinové

Závody
SP skialpy Cortina d’Ampezzo ITA (06.04)
SP Šanghaj (09.04)
SP Wujiang (12.04)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13491
2.Trojan 12471
3.Šindel 12306
Bouldry:
1.Volf 11153
2.Stráník 10825
3.Stráník 10803
Hory:
1.Groš 7918
2.Punčochář 6708
3.Černý 6708

Výsledky
AIX ÁDR BOULDER SESSION (09.03)
2. ČP v bouldrech Praha (02.03)
ČP v bouldrech Praha (17.02)

Deníčky
5517 lezců
1086730 cest
Nové přelezy:
El Tractor 7c+
Panel 7C
Maloskalsk 7C
To Pal Nio 7b
Gaia 8b
Smutná Lid 7C
Bandita 7C
Tropicana 5.12d
Neuropatol XIa/XIb
Paranormál Xb

Stěny
Umělá horolezecká stěna ZŠ Dr. Horáka - Prostějov
V 16 - Plzeň
Hořice v Podkrkonoší - Hořice v Podkrkonoší

Prodejny
Mapis - mapové informační středisko - Praha 5
HUDYsport - Frýdek - Místek
Rock Point - NC Šestka - Praha 6 - Ruzyně

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Eiger a čeští horolezci

povídání šesté (nejen o Eigeru)

Čestmír LukešPříběh ŠESTÝ - Čestmír Lukeš


"Když chceš, aby si příroda ohmatala tvé srdce, nesmíš spěchat. Zasloužit si její náklonnost vyžaduje čas."




"10. března 1985 začala sedmnáctidenní hra se sněhem, ledem, skálou a občas i strádáním. Neptali jsme se po důvodech, chtěli jsme jen něco zažít."
S Jiřím Šmídem a Michalem Pitelkou šli novou cestou v severní stěně. Zpočátku vedla ve spádnici Prvního ledového pole, vzhůru přes První strmý výšvih, pak prohlubní mezi Japonskou cestou a Českým pilířem k západnímu hřebenu.
Výstup věnovali památce přítele, slavného horolezce a fotografa Toniho Hiebelera.

Co bych mohl říci k mému výstupu na Eiger?
Eiger - smrt by z něj měla dýchat, ale pro mě nedýchala. Jsem si vědom toho, že smrťáky, co tam byly a budou, jsou vinou člověka. Příroda s náma cvičí jak chce a my se musíme přizpůsobit. A jestliže se tam odehrávají neštěstí, pak je to tím, že tam něco neklaplo. Někdo se dopustil nějaké chyby nebo několik lidí se dopustilo chyby. Že padají šutry... jo, tak musím volit cestu ve stěně takovou, kde je nejmenší pravděpodobnost zásahu, zimní lezení není tak špatný nápad.
Je to stěna, kde mohutnost cítíš, ano. Definitivní přehled o ní máš, až když v ní vyloženě jsi.
Skála a v ní stovky cvičných skal. Kdysi mě lákala možnost prvoprůstupu velkým zářezem v západní části. I v Tatrách byl nevylezený pěkný zářez. Ale to je to oddalování, respektive nedosnění.
S Jirkou jsem byl od začátku v pohodě. Nebál jsem se. Říkali jsme si, jaké by to bylo, vzít s sebou do stěny psychicky nabourané lidi. Třeba by je to paradoxně dalo do rovnováhy. Takový výzkum by mohl být zajímavý. Ale já už se tam, do stěny, vracet nechci. Od té doby jsem byl jen párkrát v okolí na lyžích.
I když, teď si přeje Antoanette,(dcera Toniho Hiebelera - ze tří jeho dětí lezecky nejnadanější, všichni jsou fajn, mám je rád)), abych ji vzal na kopec přes hřeben Mittellegi, takže možná, vyjde-li počasí, příští rok se tam s ní vrátím.


Eiger Šmíd

Jirka Šmíd ve stěně Eigeru

photo by © archiv Čestmír Lukeš



Největší kus mého srdce zůstává v Tibetu a jeho lidech. Emocionální most, který jsem si s tímto národem vytvořil, má základy v době mé emigrace, kdy jsme na tom ve Švýcarsku byli se skupinou tibetských emigrantů podobně - okupace našich zemí nás spojila. Ale to nebyl ten pravý důvod, pro který jsem si je tolik oblíbil. Byla a je to jejich přirozená lidskost, laskavost, způsob jakým se smějí, štěstí, které z nich vyzařuje, přestože mají těžkosti jako každý jiný člověk.
Ve Švýcarsku žije přes tři tisíce emigrantů z Tibetu a s těmi být dohromady, ať už při nějakých oslavách nebo soukromě, to je radost. Jejich děti, když vezmou babičku, dědečka za ruku, spokojenost, štěstí, klid a tolerance.
V Tibetu, byl jsem tam zatím pětkrát, vždy vidíš o kousek dál a poklidněji. Pak vždy trvá dva měsíce, než si po návratu zvykneš na místní shon, než se srovnáš. Ve Švýcarsku je shon také, ale řekl bych, že ne tak bezohledný jako ve většině jiných národů.
Naše společnost podle mně hrozně moc kulhá za životní filosofií budhistů.




"Nejlépe by bylo o prvovýstupech mlčet, ať mají ti příští podobnou radost a pocity..."



Neopakovatelné jsou v mém lezeckém životě prvovýstupy, jenže vlastně jsou mi ty otázky po nejvyšším dosaženém vrcholu či nejkrásnějších zážitcích trochu proti srsti. Ty společností pořád v nějaké formě dávané laťky či požadované stupínky z kufru plného přenádherných zážitků vyvádějí mne, dotazovaného, někdy i skoro z rovnováhy.
Například povídání s ženou u potoka v jednom zapomenutém údolí Nigeru o její krásné životní filosofii a její opravdový smutek z toho, že se musíme rozloučit, jen co jsme se seznámili. V duši trvale zůstává obrovské množství pod kůži jdoucích prožitků, které já nemůžu podhodnotit prvovýstupama na sedmy v Pákistánu, či jiné nižší vrcholy v Tibetu, Zemi královny Maud v Antarktidě a další. V Indii jsme byli při posledních třech vrcholových dnech na kopci sami - jeden mladší Šerpa, pro kterého to bylo poprvé a já. Nádherná souhra, dobré pocity z předaných zkušeností... balada.
Ale trošku k těm sedmám v Karakoramu. Jedna mě stála tři prsty na noze a tím došlo k seznámení s fyzioterapeutkou ve špitále. Po zahojení v pohodě okamžitě přechod k dalším dobrodružstvím - tvrdší věci v Alpách, ve dvou na další nevylezenou sedmu a podobně.
Kde se kopec, o kterém hovořím nalézá? Při přednášce něco o poloze kopce vždy vyzradím, ale je to přeci jen v rozporu s mým názorem, který poslední čas zastávám. Totiž - nejlépe by bylo o prvovýstupech mlčet, ať mají ti příští podobnou radost a pocity. Odlétat a nemít žádnou fotografii kopce. Tak jsem to asi čtyřikrát měl. Anebo neodlétat, nýbrž tam jet na kole. Když dobrodružství, tak pořádně zahuštěné.
Dvacetsedm let nemáme s Irene čas se okroužkovat, zastavujeme se jen při vychutnávání okamžiků...


Čestmír Lukeš

Čestmír Lukeš - v nejkrásnější horské vesničce - Soglio, Bergel, CH

photo by © archiv Čestmír Lukeš





"Do velkých hloubek a výšek my nepatříme."




Důvod, proč jsem si dal limit do sedmi a půl tisíce? Z takové expedice se vracíš a nejsi úplně vyždímaný jako z osmitisícovek.
Na osmitisícovce jsem nebyl až na vrcholu žádné. V osmdesátém roce jsem se zúčastnil švýcarské expedice na Dhaulagiri, ale nahoru jsem nevylezl, nechtěl jsem s kyslíkem, všichni ostatní, co vrcholu dosáhli, ho měli. Zaškobrtl jsem tehdy při aklimatizaci a tak jsem si na sedmitisících dal povel otočit. Takže mne ta osma v Nepálu vyformovala k trvalému názoru. Pro tři účastníky to tehdy mohlo málem skončit bez použití zpáteční letenky. Každá minimální chyba na kopcích nad 7500 m mívává fatální následky. Jak víme, mozek ve výškách a hloubkách selhává procentuelně více. Stačí pohled do himalájských statistik.
Do Káthmandu jsme tehdy hnali jak praštění na poslední chvíli k letadlu, dupali jsme po kultuře tak milého národa, ač mnohokrát vybízeni k zastavení na čaj a pokecání...Když jsi tak grogy, jak máš vychutnat nádheru nejhlubšího údolí světa mezi Dhaulagiri a Annapurnou a jiných míst.
Pak je tu ještě ten lidský egoismus, nad základním táborem se dost často přihrocující. A ten argument finanční už vůbec. To mohu za ty prachy až třikrát do národních parků USA a Kanady, jsem si říkal tehdy v letadle. To bylo na konci května 1980. Měl jsem pak různé možnosti i nabídky, ale zůstal jsem u svého přesvědčení: do velkých hloubek a výšek my nepatříme. Je jich hodně, které jsem znal... Ale braň někomu ve vykonávání jeho hobby. Hlavně kamarádství s Marcelem jsem nechtěl ztratit.

V čem je horolezectví, oproti dobám dřívějším, posunuté pro mě nepříjemně? Řekl bych, že zde panuje určitá nepřehlednost výkonů, které jsou stále někde zaznamenávaný a ty mě celkově zajímají málo. Nějaký čas razím názor, že výkony a závodění v tomto směru nikomu nic moc nedávají. Výkony máme v naší společnosti každý den, v zaměstnání a ještě to přenášet do tohoto našeho hobby, které by mělo být spíše o čistotě? Proto, i když třeba zmiňujeme výkony Waltera Bonattiho, ty jsou neoddiskutovatelné, jasný, ale mě fascinoval svýma ideema, horizontem, vynikající filosofií jeho činů... a když jsem se s ním setkal osobně, viděl jsem, co z něj vyzařuje, taková aura přehledu...
A mně se líbí povídání s lidmi, kteří mají v hlavě podobný horizont. Ať už jsou to lyžaři, cyklisti... názory, kdy se jde do hloubky.Výkony, ty mě zajímají až na druhém, třetím místě.

Nesmlouvavě uskutečňuji své sny a tak vznikl i název mé knihy: Žij své sny.
Anglický výtisk má ve své knihovně i Jeho Svatost Dalajláma. Kdepak asi je dnes ta, kterou ode mne dostal "na revanš" Walter Bonatti? V jeho knihách je tolik nádherné filosofie. I o těch snech.




"Sen... Magické slovo! Není nic hezčího, než snít - sen stojí na počátku všech věcí a záleží jen na tobě, abys své sny uskutečnil. Sen je pružina, která nás vymršťuje k velkým činům. Snům se, bohužel, dnes leckdo vysmívá, stejně jako romantice."
                                          Walter Bonatti





Čestmír Lukeš

Čestmír Lukeš

photo by © archiv Petra Michvocíková




Kdybych si měl vybrat lidové moudro, které je mi blízké, bylo by to: Umění žít spočívá v tom, správně rozhodnout, na co se vysrat. To se mi strašně líbí, protože ač vulgárně řečeno, skrývá se za tím pouhá či ryzí pravda.

V sedmnácti jsem s bratrem a jeho kamarády vylezl se šňůrou na skály pod Radyní. Oba jsme tam byli tak nějak poprvé. Předtím jsem v patnácti začal jezdit hladký tratě na kajaku, vydržel jsem do devatenácti, než jsem pochopil, že je to pro mě jen nesmyslné mordování se pro závody - aby na nich člověk vyloženě nezametal. Trénování na smradlavé Radbůze, od jezu k jezu...

Emigroval jsem v pětadvaceti. Kopce většího jména jsem lezl až poté. V Čechách, respektive na Slovensku, předtím hlavně v Tatrách.
Expedice v osmdesátém roce mi dohodila další dva dobrý lidi, ale stýkat se můžu už jen s Fredym Grufem. Největší kamarád Marcel mi zůstal na Makalu.
Marcel Rüedi, http://cs.wikipedia.org/wiki/Marcel_R%C3%BCedi vylezl deset osmitisícovek.
S ním jsem byl hodně často i na tůrách na lyžích. Vím i o lidech, se kterými bych už nikdy nelezl, ale nijak to v sobě nejitřím.




"Každý máme v sobě něco a s tím, když se naučíme zacházet, tak je to docela dobrá věc."




Lézt až do úplného ztišení... to, co mě na horách táhne, určitě zůstane až do úplného konce. Mně se hodně zalíbilo být s lidmi, kteří mají podobné životní názory jako Tibeťané, budhisti. Budhista nejsem, jsem bez víry, mám třebas nějakého boha v sobě, nepotřebuji kostely. Každý máme v sobě něco a s tím, když se naučíme zacházet, tak je to docela dobrá věc.




Na mých internetových stránkách http://www.mireklukes.ch/lukes/ je možné zjistit, jaké přednášky nabízím. Pokud Vás cokoliv zaujme, kontaktujte mě, rád za Vámi přijedu.
(Pobyty v luzích a hájích především v pozdním jaru a podzimu.)



Čestmír Lukeš

Setkání s Čestmírem je radost na první pohled. Klid, který z něj vyzařuje, jemný úsměv a jasné, pevné postoje v tichém, laskavém projevu jsou něco jako dárek, který Vám předá bez nároku dostat cokoliv zpět.

photo by © archiv Petra Michvocíková






Čestmír Lukeš
Carasole CH-6535 Roveredo/GR
+41 (0)91 827 37 68


Čech žijící ve Švýcarsku.
Horolezec, světoběžník, fotograf, tak trochu filosof, životní dobrodruh s velikým srdcem.
Asi patnáct expedic do Karakoramu a Himaláje. Další horolezecké a cestovatelské expedice
do Alžíru, USA, bývalého SSSR, Egypta, Ťan Šanu, Čadu, Nigeru, Grónska, Antarktidy, Ohňové země.

5x Tibet - kromě výstupů na nedotčené šestitisícovky tři poutní cesty kolem nejsvatějších tibetských hor (Kailiš, Amnye Machen, Kawa Karpo). Jen málo bílých tváří toto absolvovalo.
5x Nepál - švýcarská expedice k Dhaulagiri (8 167m), Baruntse (7 200m) a trekking
5x Indie - Satopant (7 010m), šestitisícovky v Ladaku a Spiti, Sikkim a další oblasti
5x Kanada - lezení také na Baffin Island, zimní tůry na lyžích, trekking
4x Pákistán - prvovýstupy na sedmitisícovky, jeden pokus v zimě
3x Chile - trekking celou Patagonií, výstup na Osorno, poušť Atacama, šestitisícovky
2x Peru - šestitisícovky + trekking
2x Antarktida - prvovýstupy v Zemi královny Maud, výstup na Mt. Vinson (4 900m) - nejvyšší vrchol Antarktidy
2x Kenia - Kilimandžáro, Mt. Kenia, safari
2x USA - lezení v Yosemite, trekking v národních parcích
1x Bhutan - Snow-Man trekking
1x Kirgizie + Kazachstan - Kang Tengri (7 000m) + trekking
1x Argentina - část Patagonie trekking
1x Kavkaz - lehké výstupy
1x Nový Zéland - přerušený výstup na Mt. Tasman (zlomené koleno)
1x Čína - Čengdu a okolí
1x Island - Skialpinismus
1x Ekvádor - šestitisícovky + trekking
1x Grónsko
1x Špicberky a další jednotlivé cesty (některé s lezeckou náplní):
Tanzanie, Alžír, Niger, Čad, Mali, Egypt, Israel, Jemen, Seychelen, Burkina Fasso, Korsika, Sardinie, Sicílie, Kalabrie, 2x Kréta, Skandinávie (Norsko několikrát)
- prvovýstupy v alpských stěnách (2x v zimě)
- Tatry a Rila jako průvodce, skialpinismus


10 let organizoval mezinárodní setkání Bergwelt Dia – Treff (Svět hor v diapozitivech).
Srdcovou záležitostí je mu Tibetský národ.
Věnuje se průvodcování (skialpinismus, trekking, mountainbike) a přednášení v CH, A, D, Cz, Sk.


Za pomoc s překladem některých podkladů pro článek děkuji Petru Vašinovi.

Petra Michvocíková   [úpravy] 21:44 19.01.2014Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 díky12:42:10 21.01.2014
Pěkný díky
jirkaodpovědět 

 Fajnová slova13:51:12 21.01.2014
Ahoj Petro, ahoj Mirku,
přečíst si tato slova je jako pohlazení, absolutně se se vším ztotožňuji ačkoliv něžná / měkká slova nejsou zrovna momentálně v módě . Můj pohled na svět s přibývajícícm věkem nějak „dozrál“ a cením si ne dosažených vrcholů, ale přátelství s Vámi oběma. Člověk nemusí stále jenom dokazovat že je fyzicky i psychicky na výši.  Mně úplně stačí když třeba s Mirkem sedíme s hrnkem zeleného čaje u stolu na zahradě u něj v Roveredu a povídáme si o čemkoliv – většinou ta debata potom stejně dříve nebo pozdějí „sklouzne“ na théma hory, příroda, zvířata, lidé, kamarádi, nostalgie – prostě běh života. Díky za mnoho úvah, které jasně potvrdily i to, co mám sám v hlavě – je to poselství , že náš život ještě neztratil nějaký smysl.
Michael Beranekodpovědět 
 Re: Fajnová slova14:40:48 21.01.2014
Tak tak, Mirek je fajn a jeho přednáška o lezení a Antarktidě stála za to.
 martanodpovědět 
 Re: Fajnová slova14:47:01 21.01.2014
Michaeli, děkuji. Jsem moc ráda, že s Tebou i Čestmírem mohu být v kontaktu...
 haninaodpovědět 

 pěkný počtení16:49:49 21.01.2014
ale trochu zmatený. Jednak mi trochu uniká Eiger a navíc mě ruší skákání z jednoho tématu na druhý. Autor se nejspíš snažil říct všechno, pořádně ale neřekl nic. Škoda
pavelkodpovědět 
 Re: pěkný počtení11:17:46 30.01.2014
na jednu stranu mohou takhle, jakoby bez ladi naházené myšlenky působit skoro jako úlet...

na druhou stranu, čtu si to už asi potřetí, a líbí se mi to čím dál tím víc :)

Dokonce ani ten Eiger mi tam nechybí. Takže díky za článek, díky za ty myšlenky. Je se nad čím pozastavit, popřebrat v palici, třeba i o svých motivacích zapochybovat, možná (anebo možná s věkem?) přehodnocovat :)
 Tomáš F.odpovědět 

 Sourodá nesourodost09:34:54 22.01.2014
Nádherný čtení. Jsem rád za tu, jen na první pohled vypadající, nesourodost. Je v ní rozmanitost, avšak směřující poměrně jasně k určitému poznání, aby se člověk zastavil a zamyslel, co má skutečně v životě význam. To jsem si také včera potvrdil, protože jsem se zúčastnil přednášky s P. Habelerem a tak, aniž bych srovnával výkony nebo třeba jejich přednášky, mohu říct, že oba jsou podle mě velký osobnosti a myslím, že i podobně naladění lidé. Měl jsem z nich dobrej pocit.
 jirkasodpovědět 

 Díky!13:31:34 22.01.2014
Sedím si tady tak na letišti v Eindhovenu, myslím na slečnu se kterou jsem se před chvílí loučil. je mi smutno, nevím kdy jí a jestli vůbec ještě někdy uvidim. Otevřu tablet, kouknu na lezce, chybí mi totiž i skály... Prečtu si tento článek a hned mám lepší náladu! Díky! :-)
Milanodpovědět 

 Supe počtení19:35:24 23.01.2014
Těším se na další pokračování.
Steveodpovědět 

 Závidím....15:20:45 24.01.2014
Závidím, že neumím slovy vystihnout, co popisuješ tak lehko. Moc pěkné počteníčko, je fajn, že romantici ještě stále jsou mezi námi....
Křivákodpovědět 

 Je to tak18:18:59 26.01.2014
Přijde to s věkem a ne vždycky. Těší mě se dozvědět, jak se někdo s lehkostí pohybuje na kole života. Jsme tam, kde jsme. Díky za tento krásný náhled. Je dobře vědět, že i dnes to ještě existuje, když mě někdy popadá poněkud zoufalství nad tím, co se v lezci v dopisech vylévá. Není co dodat.
Lenka Žížala
 Lena Alanaodpovědět 
 Re: Je to tak11:14:24 30.01.2014
... asi jo :)
 Tomáš F.odpovědět 

 Foto dne:
Amalfi
Panorama Positano
 Databáze cest:
Všechny cesty (173435)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Paluis 5c Olba
Schwabentraum 7b Bolulla
Ke Sort Ke Senk! 7b Jérica
Manolis 5c Leonidio
Juliett Ext 5c Leonidio
Nově komentované:
Tanta Guasa 6c Jérica
Bella Duracella 6b Leonidio
Super Bibe 6b+ Leonidio
Gaia 8b Kalymnos
Od Hradu Dále 7+ Velká

 Nově v diskusi:
Re: vkládání fotek u cest | vkládání fotek u cest | Re: Ach to lezeni na top rope | Re: Podmínky v Tatrách | Podmínky v Tatrách | Re: posuv opletu lana uprostřed | Re: nehmotné kulturní dědictví unesco | Re: nehmotné kulturní dědictví unesco | Re: nehmotné kulturní dědictví unesco | Re: posuv opletu lana uprostřed |

 Nové komentáře:
Re: není | Re: Údržba skal - správci | Re: Manažer | Re: zprávy z lyžařaského svazu | Re: Manažer | není | Re: Manažer | Re: Manažer | Re: Manažer | Mnohoobchod |

 Kde to vře:
Nadcházející valná hromada ČHS má být 13. dubna 2024 v Praze (122)
Vstříc lepším zítřkům. A nebo ne? (106)
Mauritánie – únor 2024 (19)
Žádost o zařazení na program Valné hromady ČHS 2024 (16)
Video: Adam Ondra dává na flash boulder za 8B(+) ve Švédsku (10)
Refresher: ČHS zveřejnil sexistický inzerát, musel se omluvit (9)
Olympijské sporty se nově rozšíří o skialpinismus (5)
Zemřel Pit Schubert (3)
Saské pískovcové lezení je na seznamu kulturního dědictví UNESCO (2)
Tanap - nový návštěvní řád (2)

 Nově v inzerci:
Prodám nevyužitý matroš. | Bunda Arcteryx Alpha GTX Pro | Skialp set Lusti 177 + Dynafit + Colltex | Prodám nevyužitý matroš. | Švýcarská dálniční známka 2024 | Čelovka PETZL ACTIK CORE 350 lm + Pouzdro NOCTILIGHT | Různé: VÝŠKOVÉ PRÁCE NASTÁLO V PRAZE 320- 480 Kč/hod 59 000 až 7 | Dětský sedák Simond - celotělový | Trip spanelsko | Péřovka North Face |

 Anketa:
Jaký je váš názor na dodržování lezeckých pravidel?
 Plně je respektuji 
 120 
 Většinou respektuji, záleží na konkrétní situaci 
 127 
 Mám s tím problém, ale občas ano 
 133 
 Nezajímá mě to, lezu podle svého. 
 110 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.