LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Dobrej horolezec udělá s kruhem 4 metry. Skočí, přitáhne, sedne, stoupne a odrazí se.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Ledy
 Skialpy
Knihy
Prachovské skály - vyšel nový lezecký průvodce
Sport climbing in Arco - nový průvodce na skalky v Arcu
The Push: příběh Tommyho Caldwella

Závody
TŘÍSCUP 2018- finále bouldrového kolotoče (30.03)
EP mládeže Voiron (07.04)
SP Meiringen (13.04)

Žebříček
Cesty:
6.Volf 11120
7.Fajkoš 11085
8.Vopat 11059
Bouldry:
6.Břicháček 10475
7.Strnad 10300
8.Švec 10225
Hory:
7.Skopec 3432
8.Štalmach 3332
9.Domanský 3308

Výsledky
MČR v ledolezení na rychlost – Vírský cepín 2018 (10.03)
SP a ME ledolezení (02.03)
SP ledolezení Jižní Korea (09.02)

Deníčky
4425 lezců
676799 cest
Nové přelezy:
Mr. Nice 8a
Helter Ske 7c
Extáze 9
Chiméra 9+/10-
Hitchhike 9/9+
The Flow 9+/10-
Půjdeme Sp 9+
Riese 7C
Okresní Př 8A
Hafty 9

Stěny
V 16 - Plzeň
Rock 'n' Wall - Plzeň
Big Wall - Praha 9 - Vysočany

Prodejny
Lezec-shop.cz - Štěchovice
Rock Point Plzeň Americká - Plzeň
Rock Point OC Olympia - Brno

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Lofotské prváčování

Už v momentě, kdy jsem poprvé spatřil prvních pár fotek tohoto čarovného kousku severu, jsem věděl, že do těch končin budeme muset co nejdříve vyrazit.

Nejsušším měsícem na mnohdy deštivých Lofotech je červen. Naším štěstím bylo, že jsme poprvé po dlouhých třinácti letech měli právě tento měsíc volný - úspěšně jsme totiž složili maturitní zkoušku, ale skutečnou zkouškou dospělosti nám měla být naše miniexpedice do země Vikingů.


Kirkefjord (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam


Naplánovali jsme si to v našem stylu, co nejdobrodružněji a nejlevněji (vyšlo nás to každého na 6000 Kč), a podle toho jsme si určili pravidla. Prvovýstupy v odlehlých stěnách, žádné nýty, doprava stopem, bez vnější podpory, jen s jídlem co unesem na zádech, plus co příroda dá - a to jsou v případě Norska hlavně ryby a houby. Za dobrodružství se přece neplatí, tak jak tomu v současnosti často bývá, dobrodružství se hledá.


Inverze nad Kjerkfjordem

foto by © archiv Svihyibuam


Několik dní nám trvalo samotné balení a výsledkem bylo 45 kg materiálu na osobu. S těmito almarami jsme nasedli do autobusu směr Oslo. Poté nás čekalo už ,,jen“ asi 1300 km stopem. Stopování Norskem se ukázalo jako skvělá sázka na ,,divokou kartu" a potvrdilo naše naděje a očekávání. Začínající vysokoškolské prázdniny, ale především přátelská nátura lidí ze severu brzy přinesla ovoce a po dvou dnech plných náhod, překvapení a seznámení (jeli jsme s profesorem i studenty, s knězem i s feťáky) jsme se ocitli v přístavním městě Bodo, odkud jsme vypluli směr Svolvaer, centrum souostroví Lofoty (4000 obyvatel:-)).


Ledovcový  kar s vrcholem Stamprevtinden (hi res)

foto by © archiv Svihyibaum





Skalkaření Lofoty

foto by © archiv Svihyibuam


Po pár hodinách jízdy trajektem začaly z rozbouřeného moře na obzoru vyrůstat přízračné řetězce hor. Lofoty nás přivítaly deštivým proměnlivým počasím a teplotami jen těsně nad nulou a nezvyk na tohle klima se okamžitě podepsal i na našem zdravotním stavu. Naštěstí jsme našli starou rybářskou boudu, ve které jsme se na dobu špatného počasí ubytovali a aspoň chodili na ryby. Po pár dnech se ale vše vylepšilo a my mohli začít s lezením v první oblasti: Kalle. Zde padly dvě delší cesty a pár skalek na rozlez. Po tomto prvním týdnu jsme se přesunuli do oblasti Djupfjord, kde jsme přelezli lofotské superklasiky, perly jako Only BlueberriesVestpillaren na slavný Presten, na jehož panoramaticky vděčném vrcholu jsme se poprvé nechali naplno zasáhnout nádherou těch míst. Poté ještě dvě obtížnější a mnohem morálovější cesty a byli jsme připravení na první pokusy o některý z prvovýstupů. První naší cestou se stal Fish Restaurant, 5+ , 350m.


9.délka prváče Hungry eyes

foto by © archiv Svihyibuam


Ovšem krásu linie jsme bohužel příliš neodhadli a vznikla jedna z nejhnusnějších cest v dolině, kombinace bouldrů a polochoďáku po položeném žebru. Odradit jsme se však nenechali a hned následující den jsme se zakousli do nádherné, ledovcem vymyté, 300m vysoké plotny na Point 713m/Pillaren. Po desetihodinové kličkované mezi neodjistitelnými plotnami vznikla nádherná baleťácká cesta, která prověří hlavu, lýtka i orientaci: Goodbye High School, 7-, 460m. Klíčová sedmá délka za 7- je zároveň délkou nejmorálovější nebo spíše nejnebezpečnější. Dva mikrofriendy držící každý pouze za jednu vačku a 15m pod nimi i nad nimi nic napoví, že pád by byl asi s velmi vážnými následky, a možná ne pouze pro prvolezce... Nicméně zákaz nýtování je zákaz nýtování. Poslední tři délky jsou společné se starší cestou Celebrian, a stojí opravdu za to! Sestup vede divokým horským údolím plným močálů, ale losa jsme vyhlíželi marně.
Potenciál doliny/fjordu byl vyčerpán a my vyrazili za naším konečným cílem, nejdivočejším ostrovem Lofot, čímž je Moskenesoeya. Jde o nejzápadnější velký ostrov Lofot, lezecky nejatraktivnější, avšak pro svou nedostupnost lezci téměř nevyužívaný. Stop proběhl opět na výbornou a pár švýcarských seniorů nás dokonce pozval na kafe do restaurace, kde jsme svým tělesným zápachem popudili nejednoho z hostů. Po příjezdu do Reine jsme zjistili, že další trajekt jede až za 22 hodin a vytrvalý déšť nás donutil k nalezení skrýše: stříšky před galerií Eva Harr, kde zrovna probíhal literární festival. Tolerantním Norům však dva boveři na zápraží příliš nevadili a jeden z autorů s námi dokonce zapředl debatu. Dalšího rána jsme vyrazili směr ,,ztracený svět", do osady Kjerkfjord, která už nemá asi žádné stále obyvatele, a kde nečekalo nic než panenské stěny a moře prváčů.
Kontakt s okolním světem zajišťuje pouze malá bárka starého převozníka. Už jen příjezd do monumentálního Kjerkfjordu je sám o sobě jedinečným zážitkem. Proplouvali jsme kolem půlkilometrových stěn, kterých se lezcova ruka ještě nedotýkala! Bránu do našich vysněných míst lemovaly vodopády dopadající s rachotem do klidné hladiny fjordu.
Počasí se ale nadobro zkazilo a na další tři deštivé dny se naším útočištěm stala dřevěná chatrč, čekárna na zmíněný člun. Norům, co občas přicházeli na ,,trajekt", plná čekárna opět nijak nevadila a my v ní nakonec kempovali celou dobu. Celé dny jsme polehávali ve spacácích a poslouchali nekonečný tlukot kapek o plechovou střechu. Na nejvyšších vrcholcích se dokonce objevil sníh.


10.délka našeho nejlepšího prvovýstupu Ticket to Greenland

foto by © archiv Svihyibuam



11.délka Ticket to Greenland

foto by © archiv Svihyibuam


Po zlepšení počasí započaly první průzkumy okolních lákavých stěn. I když zde bylo i pár starých, většinou nikdy nezopakovaných cest, zajímaly nás už jen prvovýstupy. Hned nad osadou ční jižní stěna Maslitindenu, která rozněžnila naše srdce na první pohled. Výsledkem pozorování dalekohledem a desetihodinové práce ve stěně byla další pěkná nová cesta: Hungry Eyes, 6 A1, 420m. Vrchol nám nabídl další jedinečné rozhledy do pustých odlehlých fjordů a na množství horských ples těsně sevřených horskými hřebeny. Takový potenciál na nové cesty! Šla nám z toho hlava kolem. Skála nám připomněla naše milované Piz Badile, a tak i jištění bylo  tentokrát poměrně obstojné. Název cesty napoví o rozpoložení našich žaludků po třech týdnech na cestách.


Base camp pod Helvetestindenem

foto by © archiv Svihyibuam


A protože dobrého počasí se musí beze zbytku využívat, hned další ráno jsme přes sedlo vyrazili k dalšímu cíli: západní stěně Brandtuvy, která se tyčí nad obří písečnou pláží Horseide lemovanou skalními stěnami na severní straně ostrova. Na pláži jsme chvíli pozorovali nekonečné vody Atlantiku neúnavně bijící do břehů souostroví a někde v dáli tušili už jen Špicberky a Grónsko. Čekala nás opět bergellská žula, tentokrát však více položená, ale o to méně chytovatá a především místy prakticky nezajistitelná. A tak se stalo, že několik délek v rozmezí 5- až 6- UIAA je zcela bez jištění. Klíčové délky za 6+ jsou naštěstí rozumně odjistitelné. O název cesty se postarala inverzní oblačnost, která nás po dobu výstupu zahalovala a naším jediným kontaktem s okolním světem bylo šumění vln na pláži pod námi: Sound of Waves, 6+, 450m. Při sestupu po hřebeni jsme viděli, že se skutečně celé Lofoty koupou v oblacích a jen nejvyšší vrcholy jakoby mezi nimi plavaly.
Přiblížil se den příjezdu našeho podpůrného týmu, a tak jsme vyrazili zpět do civilizace. Na uvítací hostinu jsme nachytali 8 ryb a nasbírali 10kg mušlí (slávky jedlé). Po dvou dnech odpočinku jsme vyrazili pod náš poslední velký cíl: Helvetestinden (překlad: Pekelný štít), který se nachází na jednom z nejvýjimečnějších míst Evropy, nad pláží Bunestranda. Když jsme se s našimi obřími batohy přehoupli přes sedlo a celé to přírodní divadlo spatřili, chtěli jsme tam zůstat asi už navždy. Přes půl kilometru vysoký žulový monolit vyrůstá přímo z pláže a za půlnočního slunce se halí do hávu pekelných odstínů. Nástup do stěny je pouhých 50m n.m. Na pláži jsme našli 3m dlouhý velrybí obratel a tým ruských horolezců, postavili stan a sousední stříšku, prozkoumali stěnu a plni očekávání zalehli. Ve stěně vedly zatím dvě cesty, a to od yosemitského krále Tommyho Caldwella. Rusové zkoušeli také prváč, ale v bigwallovém stylu.
Jelikož jde o stěnu západní, nastoupili jsme až v 11h, kdy do ní začíná svítit slunce, a měli jsme tak k dispozici 12h slunka ve stěně (o půlnoci se slunce nachází na severu a do stěny přestává svítit).  Hora už od začátku ukazovala, že nám nehodlá dát nic zadarmo a jedna šestková délka střídala druhou, jednou jsme byli donuceni použít i šmélo A0. Místy byla linie jasná, místy stálo hodně úsilí najít slabinku, kudy se dalo pokračovat dál. Stěna byla čím dál prudší, s několika kolmými až převislými úseky. Protože v batohu byly i veškeré hákovací pomůcky, únava se střádala rychleji než obvykle. Po devíti hodinách jsme už už mysleli, že je vyhráno, nacházeli jsme se 50 metrů pod hranou, odkud se stěna pokládala do lehčího terénu. To jsme ale netušili, že klíč k celému výstupu nás teprve čeká. Cestu nám přehradila kolmá hradba protkaná kouty beze spár. Následovalo hledání, lezení, slézání, kyvadla, než jsme po hodině nerváku nalezli jedinou slabinu této pasti. Délka skvělým strmým sokolíkem za 6+ nás vyvedla do položenějších úseků a po 12ti hodinách nejistoty byl náš největší prásk na světě! 550 metrů téměř stále šestkového lezení bylo za námi: Ticket to Greenland, 6+ A0., 550m. Za půlnočního slunce jsme sestoupili zpět na pláž a vychutnávali radost z toho, že to tak dobře dopadlo. Ruští kluci zatím ve své lince viseli celý týden, ale nakonec to taky dali. Tímto tedy skončila pohádka jménem Moskenesoeya. Pohádka o tom, že i Evropa má ještě stále svá lezecká tajemství čekající na objevení.


Na vrcholu Ticket to Greenland (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam




Nákres Ticket to Greenland, 6+ A0 (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam




Oficiální nákres Ticket to Greenland, 6+ A0 (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam




Ještě jeden nákres k Ticket to Greenland, 6+ A0 (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam


Z časové náročnosti dělání nových cest (přesuny, průzkumy, sledování stěn dalekohledem z různých úhlů-spousta nachozených kilometrů) jsme začali být přece jen unavení a závěrem našeho pobytu jsme chtěli ještě trochu ,,nakrmit deníček“. Kalle bylo jasnou volbou. Užili jsme si zde několik pohodových dní a vylezli další tři paradní cesty v nádherné skále. Ale poslední červíček stále ještě hlodal: dokončení našeho pokusu o prvovýstup, jenž jsme v Kalle podnikli hned po našem příjezdu na Lofoty. Podle našich zdrojů byla západní stěna Lille Vagakallen stále ještě panenská, i když v prvních padesáti metrech znásilněná jedním nýtem. Tentokrát jsme se vyzbrojili veškerým hákovacím matrošem, pevně rozhodnuti uspět. Táhli jsme s sebou fůru skob, skyhooky, copperheady, žebříčky a matrošové lano. Nad místem, z kterého jsme se minule vrátili, čekalo zajímavé hákování po skobách za A2, s jedním pečeným kyvadýlkem a kouskem nepříjemného volného lezení. Vznikla klíčová délka 7- A2. Dále čekalo ještě jedno hákování za A1-2, kde jsme vytrhnul jednu skobu a poroučel se do doliny. Morálku to trochu nahlodalo, ale na další štand už jsem nějak dorazil. Dál stále pokračovala ta nejlepší chamonixská žula a šlo to bez problémů volně: 5+,6. Po hákovacích bojích jsme ale byli už dost utahaní a navíc se prudce ochladilo. Na to jsme nebyli připravení. Lehkým traverzem jsme se dostali do sedýlka, zbývající poslední dvě délky jsme museli odložit na další den. Druhý den jsme se ,,krásně" rozhýbali při nástupu zpět do sedla, nalezli do stěny a dotáhli poslední dvě délky 7- a 6. O názvu opět nebylo nejmenších pochyb: Sweet Home Moravia, 7- A2., 260m. Na oslavu našeho úspěšného působení jsme si poslední den dali cestu na proslulého svolvaerského ,,Kozla", symbol města a skočili slavný přeskok. Po litru zmrzliny a zapsání prváčů u vůdců v Henningsvaeru.  nezbylo než se s naší ostrovní lezeckou říší rozloučit.


Míra a Švihy v Helvetestindenu, (hi res)

foto by © archiv Svihyibuam



Ale ještě nebyl všem dnům konec, jeden den hezkého počasí jsme si vyšetřili pro norskou národní horu Stetind. Jde o jednu z nejimpresivnějších hor v Evropě: příkré stěny tohoto štíhlého obelisku vybíhají od moře až do 1391m a ničím si nezadají se slavnou Petit Dru. Tato masa žuly se v dobách ledových vzepřela síle ledovce, aby nyní mohla čnít do nebes jako zkamenělý plamen, vysoko nad okolní krajinou.Vybrali jsme klasickou a oblíbenou cestu jižním pilířem, přestože hora nabízí i lahůdky jako 53 délek dlouhou 7-. Na to však již nezbyla morálka. Jižní pilíř je pěkná a lehká 600m dlouhá cesta s nejtěžší délkou za 6+. Na vrcholu nás čekala ta nejhezčí odměna za  minulých 5 týdnů: 360st. panoráma, při kterém jsme obsáhli asi 25000 km2! Azuro a sluníčko nás ani nechtělo pustit z vrcholu.

Ukázky topo nákresů z našich prváčů:




Hungry eyes topo

foto by © archiv Svihyibuam




Fish restaurant topo

foto by © archiv Svihyibuam




Sound of waves topo

foto by © archiv Svihyibuam



Sweet home Moravia

foto by © archiv Svihyibuam




Sweet home Moravia

foto by © archiv Svihyibuam




Odjezd z Kjerkfjordu

foto by © archiv Svihyibuam




Maskot na Lofotech

foto by © archiv Svihyibuam



Následná cesta domů uběhla pod tíhou dojmů poměrně rychle a v jižním Švédsku jsme po 40 ,,nocích" opět spatřili pravou noční tmu, věc, které se nám za polárním kruhem nedostávalo.



Zdroje:

Topa a více fotek na Švihyibuam


Závěrem bychom chtěli poděkovat firmě HUMI Outdoor za materiální podporu.

Švihy   [úpravy] 22:25 04.02.2010Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Je to jak sen08:56:55 05.02.2010
Tak to je parádní článek o parádním výletu, to foto video na vašich stránkách je dost pěkný. Potěšilo to, držím palce klucí do dalších akcí, ať se daří a je o čem si číst... a snít.
Steveodpovědět 
 Re: Je to jak sen09:14:58 05.02.2010
Tak takhle hezkej pocin+clanek tady sakra dlouho nebyl. Diky za vzpominky
ps.:na lofotech losi nezijou, jou bylozravy a po tech rybach tam by chcipli;) zijou az kouse dal na vesteralech a i tak vzacne.
judovanaodpovědět 
  Re: Je to jak sen14:42:24 05.02.2010
Na Lofotech jsem viděl losa i losátko :-)
OndraŠodpovědět 
 Re: Je to jak sen09:24:12 05.02.2010
Moc pěknej článek,díky za něj. Uplně jsem musel zatlačit slzu, že už asi nebudu nikdy mít tolik času něco takového podniknout :-(.
Lezte kluci co to dá :-)
Andyodpovědět 
  Re: Je to jak sen09:37:19 05.02.2010
No hluboce jsem se nad sebou zamyšlel a to na co bych si chtěl někdy vzpomenout je takhle prožitý měsíc, to že jsem byl v práci... to nebude ;)
No musím s tím něco udělat... Díky za článek, takových tu opravdu moc není :( a díky za inspiraci.
Pegeodpovědět 
 Re: Je to jak sen09:50:41 05.02.2010
naprostá paráda! díky za článek a hodně štěstí do dalších výletů!
Pavelodpovědět 

 Pěkné počtení09:25:39 05.02.2010
Článek je moc hezky napsaný a suprově se čte, ty fotky a celkový počet prvovýstupů...kloubouk dolů:-) Jen tak dál a ať to leze!
Haniodpovědět 
 Re: Pěkné počtení13:04:58 05.02.2010
jojo, jste šviháci!
Jirkaodpovědět 

 norvej a stop10:03:14 05.02.2010
si pamatuju tu prudu, když jsme v norveji v štyryadevadesátym potřetí stavěli stan na stejnym místě u silnice a mezitím usilovně mávali na těch pět aut za hodinu, k nejbližší na naší mapě vyznačený křižovatce to bylo padesát kilometrů. nebejt němců a islanďanů, tak tam trčíme dodnes.
furt eště je to tam z pohledu stopaře tak blbý? nebo jsme měli jen blbý ksichty?
Lukas B.odpovědět 
 Re: norvej a stop10:08:11 05.02.2010
no to bude tymi ksichtami :) alebo volbou cesty.. Na hlavnych tahoch som par rokov dozadu nikdy nestal viac ako 2 hodky a darili sa aj 600km stopy. A v zapadlej dedine sme tiez ostali 3 dni a nakoniec ukecali domacich, aby nas zobrali do mesta 100km. Inak clanok a vylet uzasny, krasna krajina pokial nechcije:), mam chut sa tam vratit
odpovědět 
  Re: norvej a stop11:20:16 05.02.2010
Jen tak dál. Krásný článek, krásná akce...rock on!!!
Karbyodpovědět 
  Re: norvej a stop14:20:23 05.02.2010
bez ukecavani domacich se v NW z prdele esvta fakt nikdy nedostanes;)
judovanaodpovědět 
   Re: norvej a stop15:18:24 05.02.2010
Respect!
jeňaodpovědět 

 Paráda15:34:59 05.02.2010
supr, šviháci...
Papoušodpovědět 

 PĚKNĚ15:50:37 05.02.2010
DRACI :o)
HARYodpovědět 
 Re: PĚKNĚ16:33:49 05.02.2010
Za dobrodružství se přece neplatí, dobrodružství se hledá...Nádherná věta kluci!
Dík za pěkné počtení, jste pašáci;-)
Hurvajzodpovědět 
  Re: PĚKNĚ13:07:25 08.02.2010
počin, kde má dobrodružství okolo stejnou váhu jako samo lezeni, mimochodem též v dobroduržném stylu, už se dneska jen tak nevidí. paráda, jen švihejte dál...
valyodpovědět 

 mp17:06:23 05.02.2010
Moc pěkný!
Piškotodpovědět 

 dik18:54:19 05.02.2010
sice trochu recyklace z montany ale kazdopadne moc fajn! dik za clanek
honzaodpovědět 

 nádhera07:53:28 06.02.2010
kluci, paráda. Moooc hezký!
učitelodpovědět 
 Re: nádhera11:35:50 06.02.2010
Super počtení Švihy a ty fotky - krása!
Michalodpovědět 

 BRAVO14:22:45 06.02.2010
... A JEŠTĚ JEDNOU BRAVO! to je lezení, život, neznámo, odvaha a dobrodružství! respekt...
Arnyodpovědět 

 Dobře TY!17:05:00 06.02.2010
Moc pěknej článek..škoda jen, že v létě nebylo víc času pokecat, když to bylo ještě čerstvý, a já pak musel na rok zmizet! V létě něco spolu pobrutíme! Měj se!
Hilfákodpovědět 
 Re: Dobře TY!17:46:49 06.02.2010
Hlavně že to všichni chválíte...jen záviďte,sami byste si ani neusrali...
Metařodpovědět 
  Re: Dobře TY!19:17:46 06.02.2010
WTF? To že si nemůžeš ani usrat ty, to je mi líto..pač na takový jako ty, my sereme z vejšky. Ani neznáš mě, ani Švihyho, tak si takový komentáře prosím odpusť.
Hilfákodpovědět 
  Re: Dobře TY!20:01:17 06.02.2010
zato ty sis tu usrat musel, vid?
kruegerodpovědět 
   Re: Dobře TY!20:56:57 06.02.2010
Ne nemusel, kdyby se do mě někdo nenavážel..se Švihym se známe dlouhá léta a psal jsem mu tady na podporu a poděkování za fajn článek, věčný rejpaly nemám rád. Já si usrat musel a seru čéče každej den, prý je to tak v pořádku..
Hilfákodpovědět 
    Re: Dobře TY!21:58:39 06.02.2010
krueger to myslel na toho prudiče;-)
odpovědět 
     Re: Dobře TY!22:11:42 06.02.2010
Dobře Ty - to je tak vodporný slovospojení.... A ještě dodat krutor největší. Vůbec to nezní libozvučně. A vůbec sem psát o každém prdu, byť celkem kvalitním, mi zavání lézt hlavně pro to, aby se o mě vědělo. Míń tlačit hoši na pilu a bude hned lepší.
dědekodpovědět 
      Re: Dobře TY!22:17:17 06.02.2010
Dobře ty krutor...nech toho;-)
odpovědět 
      Re: Dobře TY!23:12:19 06.02.2010
" A vůbec sem psát o každém prdu, byť celkem kvalitním... " - trochu rozpor na jednu větu:-), nebo nevím jak porozumět spojení "kvalitní prdy" Stejně si myslím, že děda chce pouze sledovat to, co se tu po provokaci stane, jinak si takovej koment nedovedu vysvětlit.
OndraŠodpovědět 
       Re: Dobře TY!23:59:09 06.02.2010
Omlouvám se za svou možná přehnanou reakci, není dnes můj den..škoda takových blbostí pod tak pěkným článkem, ještě jednou díky za perfektní počtení Švihálkům a kéž by to tady nebylo..Mějte se!
Hilfákodpovědět 

 nádhera19:23:57 06.02.2010
Ahoj. Moc pěkný článek a fotky, díky. Ať vám to stoupá!
Boban
Boban (LKP)odpovědět 

 diky za článek12:15:02 07.02.2010
krása, parádní článek, dobře napsaný, dobré fotky, krásná příroda,.. úplně mě u toho svrběly prsty
aTomodpovědět 

 bomba09:27:41 09.02.2010
nářez
sóčaodpovědět 

 parchanti11:05:53 09.02.2010
parchanti! jak já vám závidím :o)
stipodpovědět 

 Jen tak dál11:50:40 09.02.2010
Držím palce, moc supr článek a náááádhrnýý fotky. Moc drsnej podnik. Pěkně uceleno a zapsáno. Supr.
macaodpovědět 

 no jo, ale10:52:13 10.02.2010
kde jsou medvedi??
TomEeKodpovědět 

 Vzpomínky11:56:53 14.02.2010
Pěkná akce to byla :-))
Máraodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

Fasádní Servis
Fasádní Servis® hledá spolupracovníky do týmu pro Čechy a Moravu.


 Foto dne:

?
 Databáze cest:
Všechny cesty (125685)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Neznámá VIIb Tisá - Modřín
Jasná Zpráva VIIa Tisá - Modřín
Mechová Paráda 6A Bystřička
Normální Cesta I Hrdoňovice
Normální Cesta II Hrdoňovice
Nově komentované:
Wobenzym 8+ Rudice
Bez Práce Rovnou Koláče VIIc Tisá - Modřín
Foukaná 7- Lom V Komíně
A Ne Pas Rater 6b+ Lleida
Půjdeme Spolu Do Nebe 9+ Srbsko

 Nově v diskusi:
Re: Ferraty Eisenerz | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala | Re: Upřesnění dočasných uzavírek v oblastech Modřín a Ostrov od | Re: Upřesnění dočasných uzavírek v oblastech Modřín a Ostrov od | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala | Upřesnění dočasných uzavírek v oblastech Modřín a Ostrov od OP | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala | Re: zakaz lezeni prokopak borova skala |

 Nové komentáře:
Smutná U14 | Re: Ostuda | Re: Stav českého sportovního lezení | Re: asi jsem posera... K zamyšlení | | Re: Autor | Re: Šolc a jeho parťák | cas zmenit lokal | Re: zmena... | díky za videjka |

 Kde to vře:
SP v boulderingu Meiringen (165)
Krátký film: Pilíř u Chrudimky - Pardubice - industriální lezení (49)
Onsajt: Jony (29)
Video: Jindřich Hudy Hudeček sólo na Aguja Guillaumet, Patagonie (9)
Zlín Vertikon Cup U14 (9)
Chystá se dinner party na Everestu v rekordní výšce (9)
V Gabrielce u Helfštýna se má točit film: lezení bude omezeno (7)
Video: Adam Ondra kampusuje boulderproblémy (6)
Murphyho lezecké zákony (5)
Časosběrné video z rychlopřelezu Nose na El Capa za 2:19:44 (4)

 Nově v inzerci:
trekové boty Salewa Wildfire GTX | trailové běžecké boty Inov8 Trailroc 285 vel. UK 8,5, EUR 42,5 | Expediční výškové boty Asolo Manaslu vel 44,5 | Turistika | Petzl Stop brzda | Deuter Guide Lite 32 | Práce na zahradě - Praha | Statická lana 27 - 30m | Tilak Serak lady, S | Prodám lezečky Kanrei značky Rock Empire velikost 40 |

 Anketa:
Zajímám se o lezecké závody?
 Ano 
 250 
 Ne 
 222 

Cestovní pojištění
na lezecké zájezdy:

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  cookies       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.