Na trh přišla kniha o horách a řekách Dobrodružství v prášku Vyšlo 2. vydání průvodce pro bouldering v Divoké Šárce v Praze Křest Perel východu a video ze Stránské skály
13.ledna 2009 vylezl Ueli Steck severní stěnu Matterhornu za 1 hodinu a 56 minut. Tímto přelezem zkompletoval tři alpské severní „velestěny“ v rychlostních časech a udělal závěrečnou tečku za svým tříletým projektem. A právě o tomto dlouhodobém projektu si s Ueli Steckem popovídal server Planetmountain.com.
Jižní Afrika je podle internetu zemí pro lezce zaslíbenou a skalních oblastí tam má být jak hub po africkém dešti. Rozhodli jsme se proto podniknout výpravu a přesvědčit se o těchto možnostech na vlastní oči.
Nebojte se, nejedná se o pádlování po Otavě ani o Kanadu. Ottava Meraviglia je nový sektor nad Cenigou. Ceniga je téměř předměstí Dro. Kus od hlavní silnice jsme tak idylické místo nečekali, prostě typická italská vesnice obklopená vinicemi a sady. Kolem hory, nedaleko průzračná řeka Sarca a přes ní antický most, který svědčí o dlouhé historii tohoto místa.
Skupina Ortleru, když už je u nás známa, je většinou spojována s normálkou na její nejvyšší, stejnojmenný vrchol – Ortler (ital. Ortles). V zimě nabízí toto severoitalské pohoří, zejména v jižní části, mnoho krásných i náročných lyžařských túr.
O Tomáši Mrázkovi jsme v poslední době slýchali pouze kusé informace ze závodního dění. Jeho pravidelné umístění na bedně Světového poháru už bereme skoro jako samozřejmost a přelezy na skalách za 8c, 8c+ a 9a jakbysmet. Abychom se dozvěděli něco víc, dala jsem si s "Mrázou" sraz v Praze na MČR, kde obhájil už 9 titul Mistra republiky.
Letos se zima konečně zase předvedla, a tak se z pouhého slintání nad průvodci mohla stát skutečnost.
Po vydařeném zahájení sezóny ve Švýcarsku se naše vydařená trojka modifikovaná na čtyřku rozhodla znovu se potrápit ve vodě a mrazu. I když se jednalo pouze o víkendový výpad, zajistili jsme si tentokrát pěkné komfortní ubytování v penziónu. Ono toho pospávání a sušení v autech bylo přeci jen dost...
Jakmile jsme se ve tmě sobotního rána potkali na parkáči s dalším autem Němců pochopili jsme, že na nástupu budeme muset přidat, budeme-li chtít být ve vyhlédnutých cestách první. Skialpy však zůstaly na moji chytrou radu ale v penziónu a Němčouři se kolem nás prohnali jak nabuzení chrti.
A tak jsme stoupali po sáňkařské dráze již v klidu s vědomím, že v Pinnistalu je dost cest i pro čtyři dvojky. Jako první jsme si s Kubou vybrali "na rozlez" místní čtyřdélkovou klasiku Männer ohne Nerven. První délka vedla po velkých květácích až ke štandu ze tří trošku nedůvěryhodných skob. Druhá délka byla na mě, ale asi jsem nesplňoval požadavky vyplývající z názvu této cesty nebo zkrátka nebyly podmínky. Jakmile kolem mě prosvištělo pár dost velkých rampouchů a jakmile jsem se podíval nahoru, kolik mi jich ještě visí nad hlavou, dal jsem zapravdu Damoklovi a pověsil jsem pytel... Chuť jsme si spravili na místním nejoblíbenějším a také nejfrekventovanějším kousku Vorhang.
Druhý den ráno po zkušenost ze sestupu po uklouzané sáňkařské dráze nasadili pásy a při stoupání jsme se hned se těšili na sestup/sjezd. Tentokrát jsme se prohodili, Míra Jelínek se Skotem se chtěli znovu pokusit o Kerze, který byl den předtím obsazen a my s Kubou jsme rádi dali na jejich doporučení a skoro až do tmy si užívali v cestách Rumpelkammer a Eiszeit. Víkend to byl pěkný a doufám, že tato krátká zpráva vás navnadí k využití krátící se ledařské sezóny.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Letos se zima konečně zase předvedla, a tak se z pouhého slintání nad průvodci mohla stát skutečnost.
13.ledna 2009 vylezl Ueli Steck severní stěnu Matterhornu za 1 hodinu a 56 minut. Tímto přelezem zkompletoval tři alpské severní „velestěny“ v rychlostních časech a udělal závěrečnou tečku za svým tříletým projektem. A právě o tomto dlouhodobém projektu si s Ueli Steckem popovídal server Planetmountain.com.
Valná hromada Českého horolezeckého svazu 31. ledna 2009: 
Jižní Afrika je podle internetu zemí pro lezce zaslíbenou a skalních oblastí tam má být jak hub po africkém dešti. Rozhodli jsme se proto podniknout výpravu a přesvědčit se o těchto možnostech na vlastní oči. 
Nebojte se, nejedná se o pádlování po Otavě ani o Kanadu. Ottava Meraviglia je nový sektor nad Cenigou. Ceniga je téměř předměstí Dro. Kus od hlavní silnice jsme tak idylické místo nečekali, prostě typická italská vesnice obklopená vinicemi a sady. Kolem hory, nedaleko průzračná řeka Sarca a přes ní antický most, který svědčí o dlouhé historii tohoto místa.
Byly jednou dva pilíře, které nikdy nepodpíraly mostní konstrukci a dá se říci, že byly k ničemu, 
Loni v září jsme se při naší už několikáté návštěvě Sardinie seznámili s Peterem, který je jeden z mála, kteří tam dělají nějaké prvovýstupy.
Další den volíme jako odpočinkový. Kolem 11 hodiny vyrážíme po ledovci Grosser Aletschfirn k chatě Hollandiahütte, vzdušnou čarou cca 7,5 km.
Skupina Ortleru, když už je u nás známa, je většinou spojována s normálkou na její nejvyšší, stejnojmenný vrchol – Ortler (ital. Ortles). V zimě nabízí toto severoitalské pohoří, zejména v jižní části, mnoho krásných i náročných lyžařských túr.
O Tomáši Mrázkovi jsme v poslední době slýchali pouze kusé informace ze závodního dění. Jeho pravidelné umístění na bedně Světového poháru už bereme skoro jako samozřejmost a přelezy na skalách za 8c, 8c+ a 9a jakbysmet. Abychom se dozvěděli něco víc, dala jsem si s "Mrázou" sraz v Praze na MČR, kde obhájil už 9 titul Mistra republiky.
Ano