Souhlasím s Bačou (kolega z Lokomotivy Brno) jako z autorem článku Ledolezba. Do zimního období patří sníh, led, lyže (jakékoliv), ostré zbraně a železa.

Dlouho se čekalo na počasí, pak zase nikdo neměl čas – znáte to. Termín byl nakonec stanoven na druhý víkend v únoru. Destinace údolí Malty.
Vyrážíme z Brna v pátek o půlnoci za neprůhledné mlhy. Expediční vozidlo je skvělé, obrovský VW pro 9 lidí (Máro, bůh už Ti to už oplatil – víš na čem :)). Zavazadlový prostor je plný tak z 1/3. A znáte to co je k ledovcovému lezení potřeba krámů!!
V údolí Malty silnice jako sklo, ale Marťas bravurně zvládá smyk všech kol a ještě se při tom otáčí dozadu. „Tam jsou taky ledy!!“ Obligátní dlouhé přebalování, oblíkání, zkoušení zbraní atd. Heslo: „Marťas pořád kaká!“
Jako první vybíráme vodopád Strannerbach – lehký a dlouhý. Naše družstvo je trojčlenné. Od rána nepřestalo pršet. Rukavice mám vlhké ještě jsem se ani nedotknul ledu. Po třech délkách je ždímám.



Hezké lezení, ledové stěny střídají sněhová pole, kde se dá odpočinout. A znovu ledové prahy a znovu sníh. Celková délka 550 m uffff. Závěr 85 stupňů led leze Marťas – hezký výkon, vysloužil si srdečné poplácávání po zádech.
No a už jen nekonečné slaňování dolů. Zaplétáme se s nějakými němci a čas běží. Před hodinou jsme měli být dole. Konečně poslední délka. Martin se vzteká, že musí sám motat lana. Zranění Mirka (velmi bolestivé) nás směřuje do města Spittal (příhodný název), stejně se chtěl jen ohřát a podívat na hezké sestřičky :). Naražené žebra a výron kotníku jistě bolí, ale Míra už opět ftipkuje, zůstáváme.
V noci sněží jako o závod přesto nás spí většina venku. Dokonce i ti kteří sice postavili stan, vlezli dovnitř, ale po dvou Weissbier byli na plech a zapomněli stan zavřít…
Ráno je pošmourné, jedeme k tunelu. Řetězy nasazuje ten nejlepší z nás!! Volíme vodopád Mittlerer Maralmfall.



Všude je mraky sněhu, není vidět na led. Ti nejodvážnější z nás lezou sólo – díky tomu zvládají za skoro stejnou dobu ještě jeden led.



My pomalejší ještě trochu blbneme na krátkých vodních ledech nad tunelem.



Odjíždíme a necháváme za sebou zasněžené údolí říčky Malty. Zkusíme za tři týdny opět znovu přijet. Mě osobně nejvíce lákají Wintasun a Gamseck případně Hochalmfall, kratší nebo středně dlouhé ledy.