Osobnost: 29. 1. 1925 zemřel v Salzburgu Johann Stüdl
V osobě pražského obchodníka Johanna Stüdla (nar. 27. 6. 1839 v Praze), zemřel velký horolezecký průkopník, jeden ze zakladatelů a později předních představitelů DAV, ale zejména zakladatel organizované turistiky a alpinismu na českém území. Stüdll stál v květnu roku 1870 u zrodu Sektion Prag des DAV, tedy první turistické či alpinistické organizace u nás.
Johann Stüdl se narodil v rodině pražského obchodníka, a od mládí projevoval živý zájem o hory a přírodní vědy. Studoval chemii v Drážďanech, avšak po časné smrti svého otce se musel ujmout rodinného podniku v Praze. Alpinismu, jehož významným průkopníkem se Stüdl stal, propadl natolik, že do jeho rozvoje investoval většinu svých prostředků. Zcela oprávněně je považován za nejdůležitějšího z průkopníků a zakladatele cestovního ruchu ve Východních Alpách a zejména v oblasti Glockneru, významného propagátora horolezectví v Rakousku, ale má zásluhy i v oblasti zřízení první asociace horských vůdců ve Východních Alpách. V roce 1882 se rovněž stal rovněž zakladatelem organizované horské záchrany, když směrnicí o poskytování pomoci vytvořil z horských chat vlastněných alpinistickými a turistickými spolky základny pro záchrannou činnost, které rovněž dal základní organizační rámec.
Johann Stüdl (27. 6. 1839 v Praze – 29. 1. 1925 v Salcburku)
repro: archiv – wikipedia.org
Johann Stüdl, jako jeden ze zakladatelů Deustcher Alpenverein (DAV) v roce 1869 dokázal ještě v tomtéž roce zbudovat v Alpách první útulnu v sedle Fanitscarte, a o rok později, tedy v roce 1870 založit pražskou sekci DAV, která byla šestou sekcí DAV po sekcích v Berchtesgadenu, Bolzanu, Innsbrucku, Vídni a Regensburgu.
Pražskou sekci, v jejímž čele stál Stüdl po následujících 50 let s ním spoluzakládalo dalších dvaatřicet alpinistických nadšenců, 18 Němců a 15 Čechů a představovala první moderní turistickou organizaci na našem území. Její největší význam však tkví ve faktu, že prostřednictvím následného intenzivního působení svých členů (např. AugustaWeymanna, Richarda rytíře von Dotzauera, Johanna Stüdla a dalších) dala vzniknout mnoha středohorským turistickým organizacím v Krušných horách či Krkonoších. Na intenzivní spolkovou činnost pražské sekce DAV pak navazovaly prakticky všechny další (i výhradně české) turistické a alpinistické organizace vznikající až do konce století jako příslovečné houby po dešti.
Stüdl sám však těžiště činnosti spolku směřoval především do Alp, kde k jeho vizím patřilo budování řetězu horských chat a stezek. Z Prahy pak bylo postupně vyprojektováno a financováno několik dalších horských chat.
Řada z nich dodnes stojí na původních místech a stále slouží svému původnímu účelu. Mnohé z nich svým názvem připomínají slavnou minulost pražské sekce – Alte Prager Hüte či Neue Prager Hüte nebo třeba Olpererhüte, jiné jako Stüdlhütte, připomínají svého zakladatele, další byla pojmenována po teplickém rodákovi, průkopníku alpinsmu a polárníkovi Payerhütte.
Pražská sekce byla, i po spojení německého a rakouského alpenvereinu v roce 1874 v DuÖAV, díky obchodnímu talentu a duchu svého zakladatele a předsedy jednou z nejmovitějších sekcí AV a proto je dodnes patrný i její význam pro rozvoj alpinismu v celém středoevropském prostoru.
Jako ilustrační obrázek v záhlaví článku byla použita reprodukce vyobrazení Stüdlhütte ve stavu z r. 1874; repro: Wikipedia.org
Některé doporučené zdroje a odkazy:
- Jirásko, Ladislav, eds.: Johan Stüdl, vizionář a objevitel Alp, Alpy Praha, Praha 2013 (poslední u nás vydaná kniha na téma Johann Stüdl a pražská sekce DAV, dostupná např. na >Lezec -Shop, více viz recenze na Lezci)
- Pelc, Marin: Umění putovat, Dějiny německých turistických spolků v českých zemích, Matice moravská, Brno 2010 (nesporně nejrozsáhlejší a nejkomplexnější zpracování tématu německých turistických, horských a alpských spolků u nás. Dosud snadno dostupná publikace v nabídce knihkupců)
- Pelc, Martin: Johann Stüdl, Zakladatel organizované turistiky v českých zemích, Acta historica et museologica Universitas Silesianae Opaviensis, 7/2007
- Chodounský, Karel: Na horách – upomínky z Alp a Tater, Praha 1893
- Kauschka, Rudolf: Wandern und Klettern, Reinchenberg 1924
- kolektiv: 100 Jahre Sektion Pragdes DAV 1870 – 1970, München 1970
- Kašpar, Ladislav: Vznik a vývoj turistiky v českých zemích do roku 1914, Disertační práce, FTVS UK, Praha 2007
ok. Ted teda mluvim z neznalosti - ale chapu to tak ze udelala cesty, nakreslila je, popsala a uvedla spravci.. nebo proste nekomu kdo spravoval pruvodce. No to je normalni ne? Taky sem delal cestu, bavilo me to , delal sem ji s radosti pro sebe i pro ostatni. Pak sem ji nakreslil a poslal spravci oblasti a tne ji pak fikl do pruvodciku.
Pokud napsala pruvodcika tak budiz.. Aspon neco :)
Inac opravdu mozna nevim co melu a pouze o tom nevim co kdy kde udelal (pro verejne blaho, rozvoj attd..) Takze to neberte jako flame, ale jako prosbu o informace.
No to je normalni ne? Taky sem delal cestu, bavilo me to , delal sem ji s radosti pro sebe i pro ostatni. Pak sem ji nakreslil a poslal spravci oblasti a tne ji pak fikl do pruvodciku.
Ty blbecku priblblej... V jejich casech, s jejich vybavenim, s jejich odjistenim bys nedal ani hou*o! Drepel bys na prdeli s plnou plenou a nebo se "realizoval" exhibovanim mozna tak v putice 6cenovy skoupiny ty namachrovane vemeno na xpeckach!:-))
Takze to neberte jako flame, ale jako technickou poznamku k diskusi:-))
Studl je precijenom trochu jinaci format nez Z. Prachtelova a jeho pusobeni nebylo jen lokalniho vyznamu. Ale rad si tu prectu i pripominku Z. Prachtelove, to jo. Klidne ji napis.
Jak vidíš, tak uráží. A zejména je to neuctivé k hlavní osobě v článku. Nepřijde ti pitomé, když je o někom článek a první příspěvek v diskuzi je úplně o někom jiném? Asi ne :-( Jako kdyby u článku o Adamovi Ondrovi a jeho přelezu Change byl jako první příspěvek, že Pepík z Horní Dolní přelezl na Rovišti osmičku.
Stüdl sám však těžiště činnosti spolku směřoval především do Alp, kde k jeho vizím patřilo budování řetězu horských chat a stezek. Z Prahy pak bylo postupně vyprojektováno a financováno několik dalších horských chat.
To rikam porat, meli jsme ostat rakouskem uherskem, v konfederaci...a nemuselo bejt bolseviiiiiika 40 let a to nemluvim vo mentalite tohodle "naroda" "" zamerne, pac po 40bolsevismu bude muset tahle zemicka pockat jeste tak 75 let, nezli z toho bude snad normalni narod. A polib mi Milos:-))
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano používám