Představ si tu situaci. Jestli to teda dokážeš, protože obtížnost 8c kroků může docela klidně ležet za hranicemi tvé fantazie. Ale zkus to. Pravou rukou se totiž zrovna držíš docela dobrého bočáku, do kterého zapluly celé dva články prstů.

Kvůli promyšlení dalšího postupu musíš řádně zaklonit hlavu a pohlédnout do dolomitské stěny, jejíž světlý odstín značí, že sem se voda ani při největších deštích nedostane. Pořádný převis! Poslední expreska visí v nýtu u tvých kotníků. To by tě mohlo uklidnit. Ale pohled ještě hlouběji ti připomíná tvrdou realitu - na druhém konci lana nikdo není.

Jištěné sólo polského lezce Łukasze Dudka v převislé, půl kilometru vysoké severní stěně Cimy Ovest je prvním článkem na stránkách nové Montany. Alex Huber jeho výkon okomentoval slovy: “Klobouk dolů!” A to - na rozdíl od tebe - neviděl fotky Piotreka Desky, který Łukaszův odvážný výkon zdokumentoval.



Na následujících 24 stranách tě do krve podrápe ostrá jizerská žula. Jirka Hušek mladší označil tamní skály za transfuzní stanicí a dlouhodobou náklonnost k lezení po hrubozrnném jizerském materiálu definoval jako diagnózu. Petr "Prcek" Němec, místní legenda podepsaná pod výstupy, které bolí už od pohledu, ti ale vysvětlí, že zašít si pusu jehlou a nití je mnohem horší a taky nevidí důvod, proč se z toho hroutit. Stačí prý jen potlačit bolest. No...



Když koncem 19. století strávila horolezkyně Elizabeth Le Blondová společně se svými vůdci noc v jednom stanu, žil tímto skandálem celý Londýn. Jak se, probůh, mohla jen opovážit?! Být tehdy ženou - horolezkyní znamenalo jít proti proudu. A dnes? Evoluce předurčuje k hrdinským činům spíše muže - lhostejno, zda ve válce nebo v horách. Jakou cestu si musí k lezení prošlapat ženy a mámy především, to líčí Ája Trojanová.



Víš, jak se jmenuje čtvrtá nejvyšší hora Rakouska? Poradíme ti: Glocknerwand (3721m). Čtvrté místo není populární, ale když přes tento severozápadní satelit Grossglockneru vede perfektní hřebenovka finišující až na vrcholu nejvyšším, neměl by Glocknerwand skomírat v ústraní. Jako inspiraci přijmi text a fotografie Jakuba Cejpka.



Dva muži a jedna žena se mačkají na skalním výchozu v 7.200 metrech nad mořem. Z vysílačky se ozývá chraplavý hlas s informacemi o počasí: „Vrcholový den 4. října. Následně 5. října vítr zesílí a v noci napadne 10 cm čerstvého sněhu. Počasí se bude postupně zhoršovat.“ Ještě tedy existuje šance. Ale pohled na hodinky ukryté pod naducaným rukávem péřové bundy odhaluje drsnou realitu: 4. října je dnes! Dobrodružný ústup z jihozápadní stěny Šiša Pangmy začíná na stránkách nové Montany.



Objednej si Montanu SMSkou do schránky: http://www.montana.cz/home/montana-2020-5/
Nebo si vyřiď výhodné předplatné: www.montana.cz/predplatne/

A nezapomeň se na webu Montany přihlásit k odběru lezeckého newsletteru, protože spousta se toho do časopisu nevejde: www.montana.cz