Ve dnech 9.-11.10. 2009 se konal na Sicilii 1. ročník lezeckého festivalu. Této komorní akce se zúčastnila čtveřice českých lezců. Já, Mára Marous Holeček, Vojtíšek Fräulein a Ing. Petr Horký Párek. Pro jistotu jsme přiletěli už 8.10. odpoledne přímo do Palerma. Tady jsme si za 125eur půjčili auto na 5dní a vyrazili do malebného městečka v národní přírodní rezervaci San Vito.

Ihned po příjezdu jsem potkal moje staré dobré kamarády Danyho a Mássima, kteří jsou zároveň hlavní organizátoři této akce. Dostali jsme ubytování v poklidné čtvrti tohoto městečka v jakémsi apartmánu. Vyfasoval jsem manželskou postýlku s Vojtou, za což jsem byl neskutečně vděčný :-).


Náš krásný fotograf. Holky neváhejte!

Navečer jsme si šli ještě zalízt do sektoru Salinela. Večer jsme strávili v příjemné společnosti mých přátel. Super jídlo, víno pohodička na pláži, prostě nádhera.


Marous s Párkem při lezenici navečer 1. den

Ráno jsme brzo vstali a šli si zalízt do nových Danyho sektorů. Poblíž Grota de Cavallo a Calamancina. Zde jsme se Smolem na jaře 2008 udělali cestu: Yogi, Bubu a Balů za 7b+. Celý minulý týden vytrvale pršelo, tak většina cest včetně této byla totálně mokrá. Kvůli záplavám utonulo přes 20 lidí.


Grota de Cavallo

V 7hod jsme se vrátili na náměstí, kde měla proběhnout Márova diashow z expedice Triple North Faces. Bylo pár problémíků se zvukem, ale jinak vše OK. Samotná diashow začala v půl 11, protože se čekalo, až lidi příjdou z večeře. Byla celá simultáně překládána do angličtiny, takže jí valná většina mladých lidí v pohodě rozumněla. Trvala cca 1hod a sklidila značný potlesk. Po diashow následoval film Maura Calibanyho, který jsme viděli na letošním Mellu.


Márova Diashow

Pak se šlo na pláž, kde jsme s Vojtou tradičně vytuhli. Vzbudil nás Jonathan asi ve 2 a říká, že by jsme se měli jít domu prospat, protože zítra běžíme ten Lezecký Marathon. A sakra. Na ten jsme uplně zapomněli. Cože už zítra? Neměl být až v neděli? Ne. Zítra, tj. v sobotu. Tak hybaj na kutě a v 8 ráno na náměstí. Takže mažem domu a nastavujem budíka na 7mou ranní.


Settore Calamancina


Mám rád horký Párky

Budík se mi daří zamáčknout aniž by jsem kohokoliv vzbudil, takže si říkám, že si jen na chviličku....................... No a za chvíli, tj. v 8 mě budí Marous jakože co se děje, jaktože tu ještě jsme? Tak bereme cajky a běžíme na náměstí. Přišli jsme pozdě, ale naštěstí jsme chytli stopa, kterej nás odvezl až do sektoru nad kempem kde závody probíhaly.


Sektor nad kempem


Huuuuuu :-)

Je to zároveň i jeden z nejhezčích sektorů, který je tu zatím navrtaný. Je tu cca 80 cest od 5b do 8b. U těch těžších se jedná o lehce převislé cesty po dírkách a lištách. V nejhezčí části sektoru je asi 5 – 10 cest převážně okolo stupně 7b - 7c, (mezi oblíbené patří třeba Red Alert 7c+, Pipeline 7c nebo Gilette 7b+) a jelikož byl trochu nedostatek těžších cest tak všichni, kteří chtěli lézt cesty nad 7b tento sektor nemohli minout a stála se tu občas fronta. To nám ale nevadí a bojujem s Vojtou co se dá :-) Daří se nám Gilette na OS a Vojta dokonce Pipeline Osflash. Za chvíli Mauro Calibany zahrozí v Climbing Festival 8b, ale nakonec jen  Af. Po 8,5 hodinách urputný lezby se nám každýmu podařilo vylízt cca 15cest. Mára byl s Petrem lézt v Crownu, převislém sektoru s krápníky, a na výletě u antického chrámu. Večer bylo na náměstí vyhlášení výsledků. I s prapodivnými vítězi, které nikdo neznal..My jsme nečekaně, hlavně asi kvůli nedostatku těžkých cest a našemu urputnému obíhání všech 6cček a 6bček v posledních dvou hodinách, obsadili bramborovou pozici :-) Následovalo rozdání volných poukázek na pifka, který vzal zavděk hlavně náš Mára :-) Takže jsme si s Vojtou nakonec museli jít koupit ňákou tu lahvinku :-) Celkem se Marathonu zúčastnilo 80 dvojic.

Na večeři jsme docela dobře pokecali s Maurem. Mauro je totál sympoš. Chystá se k nám na písky, o které se moc zajímal. Tak jsme mu říkali co a jak to u nás s pískama je, co se smí, nesmí a tak :-) Že na koupáku maj taky super rybičky a spoustu naloženejch utopenců. Nakonec jsme si vyměnili telefony a pozvali ho k nám na pořádný prásky do Skaláku. Říkal, že určitě přijede příští léto, tak se moc těšíme!!! Pak se klasicky kecalo, řešilo, pilo,.....atd. až jsme se s Vojtou probudili ve 3 zase na pláži.


Friends vpravo Godfather


ÁDR je všude


Kámošky z Palerma při našem odjezdu!

Ráno je poslední den a my si jdeme jen tak na pohodu zalézt k moři. Zde potkáme ještě spoustu starých známých, takže spíš odpočíváme. Dozvídám se, že Johny bude v dubnu taky otec, tak paráda! Navečer si ještě zajedem na západ slunce. Následuje poslední velká společná večeře a hybaj na kutě. Vstáváme v 5 a co nezjišťujem? Vypli vodu! A kdože to zjistil? Vojtík! A kdy? Když vykonal onu velkou potřebu a nešlo to spláchnout!

Tak zanecháváme omluvný dopis a co nejrychleji mizíme ještě za tmy na letiště. Na letišti vracíme auto a nasedáme v 8:50 na letadlo do Říma. Zde čekáme 5 hodin a v 5 hod večer jsme v Praze. Celková cena letenky 4300Kč se všim tam a zpět na osobu. Na letišti jsme se všichni pokojně rozjeli do svých vyhřátých domovů. Protože na San Vitě bylo ve stínu 30 a tady 3stupně celsia. Zimě zdar, čusbus Luk a Vojtík





Zdroje:
Stránky festivalu
Článek na UPclimbing
knižní lezecký průvodce
Sicilský lezecký server

Krásnou diashow: Marek Holeček
krásný úsměv: Petr Horký
fotografien: Vojtech