První výstup na tehdy nejvyšší rakouskou horu, jihotyrolský Ortler (3 905) byl podniknut z popudu a pověření arcivévody Johanna Rakouského, známého průkopníka a mecenáše horských průzkumů v celém Tyrolsku.

Výstupovou trasu na vrchol Ortleru nalezl místní lovec kamzíků Josef Pichler, který si tímto výstupem získal značný věhlas, a záhy se tak stal vyhledávaným horským vůdcem.

Výstup na jihotyrolský Ortler patřil k nejvýznamnějším alpským událostem své doby. Arcivévoda Johann Rakouský k němu dal popud bezprostředně poté, kdy byl v roce 1800 vylezen Grossglockner, nejvyšší hora v říši jeho bratra. Výstup na Ortler, nejvyšší horu Tyrolska (a do r. 1919, kdy oblast připadla Itálii i nejvyšší horu Rakouska-Uherska) proto arcivévoda považoval za otázku prestiže a vydal proto pokyn důstojníku pověřenému horským průzkumem a mapováním, kterým byl Johannes Nepomuk Gebhard, aby odměnou získal místní horaly k výstupu.




Skupina Ortelu na obraze romantického malíře Heinricha Heinleina;  olej na plátně; 1845

Gebhard podnikl několik neúspěšných pokusů, avšak teprve najmutí Pichlera vedlo k nalezení výstupové trasy. 27. 9. 1804 tak na vrcholu stanulo družstvo ve složení Josef Pichler, Johann Leitner a Johann Klausner. O rok později Pichler na vrchol vynesl vlajku, a v noci rozdělal oheň, pozorovaný z řady míst, čímž jednoznačně vyvrátil všechny později vzniklé pochybnosti o prvním výstupu.

Ortler je nejvyšší hora pohoří Ortles ležící v severní Itálii, resp. italské části Tyrolska. Štít je zároveň nejvyšším vrcholem italské provincie Alto Adige. Nachází se v západní části pohoří v hřebeni zvaném Cattena di Zebrú.

Pohoří Ortles má bohatou historii, neboť celé území bylo vždy v pásmu mocenských střetů Rakušanů, Retorománů, Italů i Tyroláků. V průběhu první světové války zde probíhala až po samotný vrchol Ortleru frontová linie dlouhá 450 km, a dodnes zde narazíme na mnoha místech na její pozůstatky a stopy urputných bojů ve velehorském prostředí.

Pro nás je zajímavá i historie turistického zpřístupňování oblasti a prvních známých alpinistických počinů, neboť je úzce spojena s působením pražské sekce DuÖAV, založené Johannem Stüdlem. Pražská sekce alpského spolku zde rovněž v roce 1875 zbudovala chatu, která dodnes slouží jako hlavní východisko túr na Ortler, a která je pojmenovaná po dalším českém rodáku, Juliu Payerovi Payerhütte.
-tof-



Ortler a Payerhütte; poměrně známý a často publikovaný akvarel Edwarda Theodora Comptona (1848-1921) - ze sbírek R. Messnera

---

Poznámky, zdroje, odkazy:

Zdroje a odkazy:
Ortel na české Wikipédii
Ortel na Wiki (en)
Ortel na Summitpost.org


Foto a reprofoto:
Wikipédia – Otevřená encyklopedie; licence wikipedia/commons a archiv www.horolezeckaabeceda.cz; jako úvodní foto byla použita reprodukce obalu čokolády Milka s vyobrazením Payerhütte na pozadí Ortleru z archivu Wikipédie.

---

Tento článek připravený v rámci projektu Horské kalendárium na stránce www.horolezeckaabeceda.cz byl poprvé publikován v r. 2010.

Původní článek s odlišným výběrem fotografií

---