Pokud si chcete zalézt v cestách střední obtížnosti v klidné krajině bez přebytku lezců či turistů (a toto info na tom jistě nic podstatného nezmění), vydejte se na Superkvak (Povltaví, Skály u Pakosty).

Přístup je patrný z mapky v průvodci (Lezec.cz - Skály u Pakosty), po zaparkování u lesa (v místě, kde se příjezdová cesta začíná svažovat dolů) se vydáte po cestě vlevo víceméně po vrstevnici (kopec máte po levé straně) a po pár stech metrů dojdete nad Vltavu (skály jsou na jedné straně velkého výběžku tvořeného zákrutou Vltavy, na druhé straně výběžku je osada Žebrákov, takže dojít do Žebrákova = chyba, ale lze ji o trochu delším pochodem napravit :-), není nutno se vracet). Superkvak se nachází ve spodní části strmé rokle, která je poněkud vlevo. Nahoře u vstupu do rokle jsou dvě markantní skalní, asi 5ti metrové jehly (levá je mohutnější a o něco vyšší). Kolem nich projdete zleva a po chvíli, tam, kde se rokle rozšiřuje, je po pravé straně  Superkvak - kolmá placka o výšce do 10m a šířce asi 15m. Na protější straně jsou pak Stěna stínů a Kýsův pilíř.

Cesty zleva doprava (všechny cesty jsou z roku 1997, jejich autory jsou P. + M. Obstové, s výjimkou cest 1 (F.Mezera, Lhotka, Šolarová) a 8 (Číp, Lhotka):

1 Nohama Napřed 5-
Nevím, jak ji autoři zamýšleli, patrně koutem, ale nýty jsou umístěny tak, že je přirozené je oblézat poněkud zprava "přes nos", pak se jedná o lezení blíže stupni 7.
2 Nos  7-
Přes výrazný balkónek. Lze lézt o něco těžší přímou variantou bez "nosu".
3 Bílá Velryba 8-
Pěkná linie tupou hranou, asi nejhezčí cesta na Superkvaku. Závěr je pikantní.
4 Touha Po Slunci 8
Boulder.
5 Větroplach 7
Okolo trhlinky.
6 Nesmrtelná Teta 7
Přirozená linie. Vedle Bílé velryby další perla  Superkvaku.
7 Prosincová Cesta 7
Podobné lezení jako "Nesmrtelná teta", o trochu lehčí a kratší.
8 Hlavou Dolů 5-
Spíše těžší (6-), přesto vhodná na rozlezení, slaňák nevhodný na spouštění.

Název Superkvak docela sedí, je to kvak, ale když už ho najdete, slušně si na něm zalezete. Chyty jsou často oblé, občas je i pozitivní lišta nebo bočák. Stěnka je orientovaná k jihu, ale je dobře odstíněna velkými stromy. Vzhledem k přístupu (ten může být i zážitkem, dokonce pěkným) není dobré s sebou brát malé děti a psy, asi by se poztráceli. Nahoře opatrně, mohou být volné bloky. Všechny cesty jsou kupodivu (vzhledem k jejich koncentraci) nenásilné a logické, nemají (snad až na cesty 1 a 2) společná lezecky důležitá místa. Umístění nýtů v pořádku, jejich kvalita je s otazníkem.  Klasifikace mírně tvrdší, jak se na takový kvak sluší.

Příjemné zážitky.


sektor Pakosta a Kost - z archívu Lezce