Dnes pár užitečných rad k pobytu ve skalách. Tak především magnézium. To, společně s ostatními podobnými materiály, je pravidly zakázáno. Kalafuna není v pravidlech uvedena výslovně, ale před strážci parku jistě neobstojí. Praxe ve skalách vypadá tak, že občas nějaké ty strážce potkáte a sami němečtí lezci budou připraveni vás ukamenovat. Strážci hlídají i ze značných vzdáleností s dalekohledy.

Cesty samotné jsou čisté, tedy bez bílých stop. Jen výjimečně jsem našel starší stopy magnézia (Kompromis RP Xb v Affensteinech, Taifun RP Xc v Bielatalu). Lezci na fotografiích z težších cest pytlíky nemají a lezce, které jsem potkal ve skalách je též neměli. Ovšem nejtežší cesta, kterou jsem viděl lézt, byla za IXc. Takže pokud se neovládnete, amen s vámi.


Němci mají velkého "sportovního ducha" a i když si myslím, že si často lžou do vlastní kapsy, budou se dívat skrz prsty na vaše shora hozené lano. No, když se nedře skála, zůstanou u těch prstů.

Spaní. Víceméně platí jako kdysi. Zákaz v Rathenu, na Schrammsteinech, Velkém Zschandu, zhruba v polovině Brandu. Jinde lze použít bivaky, ve kterých jsou zřízena i ohniště.

Všude narazíte na informační cedulky Národního parku, kde jsou zákazy, příkazy, dovolení a výjimky. Ale pozor! Výjimky pro horolezce předpokládají, že jste horolezci a tedy máte průkaz ČHS. Já osobně jsem se jím prokazoval naposledy před dvanácti lety.

Tschüs