Pondělí - 5 dní do závodů
Jako obvykle jsme řekli všem lidem které známe, že se na stěně budou sundávat chyty a jako obvykle v prvotním nadšení přišli všichni, kteří mohli.

Sundat a očistit zhruba tři a půl tisíce chytů nějakou dobu trvá. Stěna je na konci večera zbavena chytů a očištěna, zhruba polovina chytů je také čistých. Vzhledem k tomu, že Bubák zítra nemůže, je nutná návštěva místní hospůdky a projednání zítřejšího stavění cest. Tam také zjišťujeme fakt, že asi nebude předlezec.



Úterý – 4 dny do závodů
Bez Bubákovy přítomnosti začínají Kuba, Bín, Roman a Michal stavět cesty. Kolem deváté, když dorazí Bubák jsou hotové cesty pro kategorii A včetně finálové a dvě cesty ke kterým se ještě musí určit, pro koho asi tak budou. Prostě každoroční zmatek. Až na to, že má být postaveno osmnáct cest a je jich zatím pět. Na závěr opět posezení u pivka. A předlezec pořád ještě není.



Středa – 3 dny do závodů
Doděláváním už dva dny rozdělaných cest si zajistil Bín práci na celý večer. Kuba staví, přišel stavět i Bobula a všichni svorně zkoušejí lézt cesty a hodnotit, pro jakou že to budou kategorii. Jediný člověk, který v tom má mít jasno je Bubák, který jen kroutí hlavou, že je to asi všechno buďto lehké nebo těžké a navíc je to všechno v pytli, protože ještě nejsou ceny, neví se jestli bude bufet, lidi kteří měli promítat mu volají že nemůžou a to už vůbec nemluvíme o předlezci. Jasno má jen Bín a to v tom, že nebude předlézat a na celé závody zaleze do bufetu. Do hospody nejde nikdo. Předlezec pořád není a seznam těch, kteří by mohli předlézat se tenčí.



Čtvrtek – 2 dny do závodů
Od půl sedmé do deseti do večera se Bín a Bubák dohadují, která cesta je pro kterou kategorii. Vyhrává Bín, který místo včerejší návštěvy hospůdky všechno nakreslil. Viki v neskutečně krátkém čase staví poslední cestu v největším převise. Tím jsou cesty dostavěné.  Ještě je potřeba udělat rozpis lezení tak, aby lezly alespoň dvě kategorie naráz a lezci si nezavazeli. To vše se řeší v hospůdce. Předlezec pořád ještě není, Bubák zoufale obvolává všechny známé i neznámé.



Pátek – 1 den do závodů
Dnes je malá tělocvična a tím i stěna obsazena. Po domluvě s trenérem fotbalistů ještě Viki domalovává hraniční čáry mezi jednotlivými cestami. Nosíme lavice, ceny a zásoby do bufetu, chystáme aparaturu na ozvučení. Přitom všem se koukáme jak trénují malí fotbalisti. A zjišťujeme, že bonbóny, které nacházíme občas rozházené v tělocvičně jsou motivační odměna. Za góla z půlky tělocvičny do prázdné brány bonbónka. A tak jdeme radši na pivko. Předlezec pořád není a tak jmenujeme Kantyho, který je z toho očividně velmi potěšen (nebo poděšen? Však jde jen o písmenko. Zítra se uvidí).



Sobota – den závodů
Ráno v sedm u Bubáka, má to nejblíž. Jenže Bubák po včerejším pivečku trošku zaspal, takže ho budíme, bereme ještě nějaké věci a uháníme do tělocvičny. Postupem času se zjišťuje, že Bubák nenachystal asi deset věcí, které jsou nutně potřeba. Tak třeba prezenční listiny, kábly k tiskárně, fixy, propisky…A tak Bubák lítá domů, na stěnu a zpět. Ještě že to má nějakých tři sta metrů. Už začíná prezentace a s ní první menší průšvih, když Pája špatně napíše ročníky kategorií (Tohle měl taky udělat Bubák). Po domluvě s Lumírem a po hodinovém zpoždění můžou začít závodníci konečně lézt. Kategorie postupně přelézají (a nebo taky díky těžším nástupům nepřelézají) své pracovní cesty. Při přelezení poslední pracovní cesty pro nejstarší kategorii toho má dost i předlezec, který tuto cestu nedává. Ovšem první ze závodnic ji hned topuje, takže žádný problém. Jen Kanty už nemůže. Postupně se lezou bez předlezení finálové cesty. Kolem čtvrté hodiny je dolezeno, vyhlášeny výsledky a může začít část závodů pro všechny naše kamarády lezce nejoblíbenější. A to je volné lezení na postavených cestách. I další část závodů je v oblibě, a tou je promítání a večírek. Vše se vydařilo. Snědly se párečky, dopilo pivko a gulášku zbylo přiměřeně i na ráno.







Neděle – 1 den po závodech
Bubáka zase není možné vzbudit, tak zbytek účastníků večírku začíná pomalu uklízet šatny a tělocvičnu. Kolem jedenácté se dostaví i Bubák, který všechno zkontroluje, věci naloží do auta a odveze. V poledne je všude uklizeno. Teď už jen zbývá během co nejkratší doby domontovat zbytky chytů na stěnu a bouldrovky a dospat nedospalé ze stavění a večírku po závodech.

Závěr: Každý rok po závodech tvrdí Bubák, že už další nebudou, ale přitom koncem roku už má termín na další ročník a začíná shánět stavěče a pomocníky. Po letošních zkušenostech asi nejdřív začne shánět předlezci, ale další ročník určitě bude