Lezec - Zpravodaj

Startujeme. Cíl je jasný!

6.7.2022
Přebalení batohů, dokoupení zásob a nazutí mokrých pohorek (nevyschly). Jdeme na bivacco Borelli. Večer na zápraží chaty, se skleničkou vína, ve skvělé společnosti. Upřeně sledujeme hřeben zubatý jako pila. Náš cíl. S postupujícím večerem a množstvím vína se ostrost jednotlivých věží smazává :)

Bivacco Borelli - Mont Blanc
40 hodin! (3:30 spánek) - 5c - 4500 m+

Večer na bivacco Borelli.

8.7.2022
BIFIDA - WELZENBACH - BRENDEL - OTTOZ - BICH = POSTUPKA PRO DNEŠNÍ DEN.
Názvy věží, nutné přelézt na cestě k vrcholu Aig. Noire.

3:00 - Melodie budíků přehlušujících se vzájemně. Vstávám s většími obavami než obvykle. S Ondrou Mrklovským se vydáváme na vrchol Mont Blancu, nejdelším hřebenem v Evropě.

4:00 - Klopýtáme suťovištěm s pohledem upřeným k zubaté pile. Obrys hřebene Peuterey Integrale v měsíčním světle. Tedy jen jeho první části vedoucí na Aiguille Blanche de Noire.

Hřeben Peuterey Integrale. Foceno při výstupu na Torino.

4:45 - Sedáky z batohů. Začínáme lézt. Lano i lezečky zatím zatěžují batoh. Vzlínáme po skále vzhůru. Každý za sebe. Věříme, že takhle to půjde alespoň pod Punta Bifida, první věž…

Délky k Punta Bifida. Leze Ondra.

5:00 - První bloudění - vytahujeme lano… Jdeme souběžně. 55 délek jen na vrchol Noire… Jištění všech délek přes štandy? Vyloučeno!

8:00 - Druhé bloudění. Měli jsme traverzovat více doprava… Ondrovi však terén nečiní obtíže :) Přímo vzhůru! Vlaji za ním na druhém konci lana. Volám, že bych si dal i lezečky. Lano se rychle dobírá… Už nic nekřičím. :) Lezu v pohorkách… Následující délku odlézám z pevného štandu zpět na hřeben… Batoh v kolmé stěně působí lehce nekomfortně a tahá tělo ve směru gravitace…

9:00 - Ty ,,čtyřkové” délky začínají být poctivější!

9:15 - BIFIDA. Zda to dnes stíháme na bivacco Cravery nebo sotva na vrchol Aig. Noire si netroufáme odhadnout. Lezení je hezké, počasí krásné. Těla po 4 hodinách na skále, zahřátá!

11:45 - WELZENBACH. 7 hodin lezení, první pauza 10 min. Tak trochu tuším, že pokud to dotáhneme až na Cravery, nebude to dnes… Co se honí v hlavě Ondrovi, nezjišťuji… Na konci naší ,,dlouhé” obědové pauzy přilézá první z francouzské dvojice. Ptá se, zda by mohl lézt s námi. Nejdříve moc nechápeme, jeho vysvětlení je úsměvné. Parťák je unavený tak, že by mu zavolal vrtulník a on pokračoval s námi. Vysvětlujeme mu, že zítra až se dostaneme mimo skalní lezení, máme v plánu výrazným způsobem zrychlit. Morálku v teamu ještě podráží slovy, že náš plán „dnes na Cravery je velmi ambiciózní…“ Tak zrychlujeme již nyní a Frantíkům utíkáme…

13:45 - BRENDEL. Prolezené bříška prstů. Ptám se Ondry, zda to má stejně? Směje se mi :)

Na Punta Brendel, lezení tuhne. Fotil Ondra.

16:00 - Klíčová délka - Ondra leze krásně na ,,prvo”. Já se snažím ,,přežít” na druhém konci lana :) Na zádech cepíny, mačky, spaní, jídlo a oblečení pro přežití na hřebeni. Prolezená bříška prstů. V lezečkách černé nehty z MČR v ultra. V hlavě písnička od Hanibalu s frází o čistotě stylu… ze štandu odlézám za pomoci friendu…
Děkuji Odrovi. Dáváme cukřík. Dopíjíme poslední zbytek vody z litrové láhve… Lehké délky. Tahám na prvním konci.

Klíčová délka na Punta Ottoz. Leze Ondra.

17:00 - OTTOZ. Přelézáme bez zastavení. Tlačí nás čas nebo spíše tma a „několik“ délek slanění před námi…

19:00 - BICH. Chodidla v lezečkách jako v okovech - ruce z lezení ,,pryč” - STÁLE NENÍ KONEC. Na sestupu z Bich-u využíváme erární lana. Není čas zjišťovat ,,výrobce a rok”. Traverzujeme na vrchol Noire, zase je to dále než se zdá… Vyzouváme lezečky, po 10 hodinách. Zhruba takový čas jsem v nich strávil za celý letošní rok…
Jak řekl Jan Zahula: „Pokud nalezeš do Peutery Integrale nerozlezen, na konci jsi rozlezen!!“

Vrchol Aig. Noire.

20:15 - Aiguille NOIRE. Pohled na vzdálenost k vrcholu Mont Blancu a zejména 400 metrů obávaného slanění malinko potlačuje vrcholovou radost. Sníh znamenající vodu, zde není. Nemáme na výběr.
Moc příběhů o Peuterey, ve kterých došlo na noční slaňovaní, jsem nečetl. Do paměti se však zapsaly poměrně intenzivně…
Hodina a půl do tmy!! Objímáme vrcholovou Madonku, jedna ze šesti v masivu Mont Blancu. Vytlačujeme úsměv do fotoaparátu a svíráme půlky. Začínáme slaňovat. V popisu je psáno: „Po 10 slaněních nutno traverzovat severovýchodně.“ Matematika není úplně má silná stránka, ale přicházející tma a vzduch pod nohami, mé schopnosti výrazně zlepšuje… V šeru vidíme rampu ubíhající popisovaným směrem… setmělo se! Odepnout se z lana? A začít traverzovat? Nechce se nám… Po 17 hodinách koncentrace, lezení a dehydratace nemáme úplně uvažování raketových inženýrů… Po hodině nacházíme „borháky“ přímo ve spádnici… V popisu to bylo špatně!!

23:15 - Za světel čelovek dokončujeme sérii slanění. Vůbec však není vyhráno. Přesnou cestu neznáme. Nemáme vodu ani místo na spaní. Nálada v teamu však neupadá! Dáváme cukříky :) Lezeme směr Les DAMES ANGLAISES. Kvalita skály: KATASTROFA! Lezeme blízko sebe, aby kameny valící se od prvního z nás nenabraly rychlost. V měsíčním svitu, a rachotu skal řítících se na ledovec Freney hledáme místo na spaní a především sníh = zdroj H2O. Do údolí pod naší tíhou padají kameny jako almary. Snažím se nestát součástí almary.
Dnešní den je u konce. „Volně přelézáme” do druhého. Párty pokračuje po půlnoci.
Je nám jasné, že dnes pod střechou bivaku spát nebudeme…

9.7.2022
00:45 - Kamenná plošina k přespání nalezena. Sníh znamenající vodu nedaleko. Beru kompresní pytel od spacáku a scházím pro něj. Cepínem sekám sníh do vaku. Tavíme! Zavodňujeme dehydratovaný organismus - 21 hodin s 1 litrem tekutin si to žádá. Dáváme honosnou večeři v podobě Lyofood.

Bivak pod vrcholy ,,Anglických dám”.

1:30 - Upravuji kamennou matraci, rozbaluji karimatku, tedy půlku, tu druhou má Ondra. Pod nohy batoh.

02:00 - Upadáme do kómatu… Hvězdy a měsíc svítí nad hlavou, vesnice pod a v hlavách obavy ze zítřejšího pokračování. Čeká nás cesta přes 3 čtyřtisícové vrcholy. Mont Blanc a dolů.

05:30 - Budík (délku spánku si vypočítejte sami). Nazouvám mokré boty. Scházím opět pro sníh. Zahříváme ztuhlá těla.

07:30 - Vyrážíme dále po hřebeni přes vrcholy ,,Anglických Dam”. Je krásné ráno. Slunce barví vrcholy do oranžové. Lezení je bez obtíží. Následuje několik slanění a traverz k Bivááácco!

10:00 - Bivacco Craveri. Tady jsme chtěli být včera. Smekáme před rychlostí Kuby Cejpka a Lukyho Klingory. Ti to tady z Borelli dobojovali. Plechová dáma má nový zelený nátěr, tak nás to i mrzí…

10:15 - Traverzujeme po starých lanech. Následně pokračujeme vzhůru. Terén zlehknul a my se dostáváme do tempa. Počasí neskutečně drží!! V dáli pozorujeme vrtulník na Aig. Noire, je nám jasné, že francouzská dvojice si zavolala taxi. My mezitím třetím žebrem na straně Brenvy, jak píší v popisu, ukrajujeme výškové metry.

12:00 - Jsme zpět na hřebeni, ale i zde nás čeká oblézání několika věží.

12:45 - Dolézáme na sníh. Těšíme se z lehkého terénu. Šlapeme k vrcholu Aig. Blanche de Peuterey Sud. Je to monotónní blues, ale po všech komplikovaných přelezech věži jsme se na něj vlastně těšili.

13:30 - Přecházíme klasicky fotogenický půlměsíc mezi vrcholy. Fotíme…

13:45 - Aiguille Blanche de Peuterey 4112 m.n.m.

Vrchol Aig. Blanche de Peuterey.

14:00 - Slaňujeme směr Col de Peuterey. Zatahuje se. Několik slanění a utíkáme přes sedlo pod stěnu. Oblékat se nebudu… Za chvíli jsme dole a zahřeji se… V třetím slanění se nám seká lano… Lepší než v kolmých slanění z Noire.

16:30 - Stoupáme ze sedla. Hledáme slabinu „odtrhovky“ a následně celé stěny. Popisů pro průstup skalní bariérou je spousta. Každý uvádí „zaručeně ideální“ cestu absolutně jinak. My lezeme středem. LIVE SIMPLY.

18:15 - Grand Pilier d`Angle 4243 m.n.m. Má poslední čtyřtisícovka v Alpách, na které jsem nestál! Radost potlačuje únava. Euforie nepřichází. Jsem prochladlý, dávám péřovku. Pokračujeme sněhovým hřebenem k vrcholu Mont Blanc du Courmayer, 600m+. Potřebuji zahřát zmrzlé tělo a zejména nohy. Jdeme svižně.

Vrchol Grand Pilier d´Angle.

Traverz mezi vrcholy Peuterey.

19:45 - Mont Blanc du Courmayer. Teď už jen přechod na hlavní vrchol. V unavené hlavě létají střípky vzpomínek posledních desítek hodin. Vrchol! Probírám se z letargie vzpomínek.

20:15 - MONT BLANC 4810 - P E U T E R E Y I N T E G R A L E - 82 x 4000 ALPS

Mont Blanc. Vrchol. 20:15.

Večer na vrcholu Blancu, slunce hřeje, bezvětří, teplo. Neskutečná atmosféra. 40 hodin z bivacco Borelli. 12 let od prvního 4000m vrcholu.

21:00 - Vallot míjíme. Do plechové boudy, když venku ,,promítají“ oscarové filmy?! Sestupujeme za úchvatné scenérie zapadajícího slunce. Nespěcháme. Kopírujeme serpentýny k chatě Gôuter.

Sestup. Vallot míjime.

Sestup k chatě Gôuter. V pozadí Aig. Bionnassay.

21:45 - Refuge Gôuter - azyl - víno - oslava.

Aig. Bionnassay

Chata v dohledu. Radost z krásného dne.

Děkuji Ondrovi, rodině, kamarádům i sponzorům.
SALEWA
DYNAFIT
Horám za zážitky a radost z pohybu.

Peuterey Integrale

Komentáře