Ahoj příznivci skalkaření. Nabízím kratké info o dvou zajímavých lezeckých oblastech v Portugalsku.

První zajímavou lokalitou bude Serra da
Arrabida, což je jedno z nejhezčích míst v dosahu Lisabonské megalopole. Jedna se o  kopcovitý přírodního park, který je tak částečně chráněn
před betonovou invazi z okolí. Druhou míněníhodnou oblastí kterou zmíním bude  Montejunto.

V Arrabide se leze  na skalách a útesech táhnoucích se podél pobřeží od Espichelu, přes  město Sessimbra až po malou vesničku jménem Portinho ležící nedaleko přístavu Setubal.

Začnu směrem od nejzápadnějšího mysu Espichel.

Serra da Azoia

Lezení v okolí stejnojmenné vesničky, několik menších sektoru s docela pěkným ležením, za návštěvu stojí všechny, zejména "Condominio Feschado", lezení převážně ve stupni 5,6, jen pár 7a,b, avšak parádních. Před slunkem se dá schovat v jeskyňkách "Cova Mijona" a "Poema Rocha", těžší cesty (do 8a+) jsou na "Veranda da Azoia" hned u Atlantiku. Přístup do posledně zmiňovaných oblastí je přímo z vesnice, sektory jsou v právě části údolí (při pohledu dolů na oceán), údolí je snadné trefit.


Večerní lezení v Azoia, sektor Poema da Rocha, lezec Riša Miša (Ricardo
Miquel)

Sessimbra

Přímo u města Sesimbra leží sektory "Sesimbra" a "Pedreiras", kvalitní polezenice těsně u moře s poněkud krkolomnými přístupy (topo viz. odkazy v clanku Portugalsko I). Několik desítek cest většinou 6,7 francouzské klasifikace, i nějaká ta osmá se najde. Kdo umí plavat a ovládá pády do vody může si okusit DWS (deep water soloing). Zájemci, očekávejte pády z velkých výšek, následná plavba v ledových vlnách Atlantiku není taky žádný med. K maglajz pytlíku a lezačkám budete potřebovat ještě loď, pláž kde by se dalo vylézt z vody po případném pádu tu totiž chybí (navíc když vylezete nahoru, co tam, že jo).

Pár obrázku místních týpků při DWS: equipaeconauta.blogspot.com

Fojos

O několik kilometrů dále směrem východ (směr přístavní město Setubal) asi 10 km před Portinhem se dá zalézt v oblasti "Fojos". Místní lezci oblast vychvalují, ovšem je třeba upozornit, že je zavřená kvůli fóglům, přístup nezveřejňuji, dobrodruzi najdou sami, slušně vychovaní sportovci pokračují dále do Fendy.

Fenda

Fenda - v překladu škvíra a také tak vypadá: Dlouhá a na vícero místech z jedné strany převislá puklina, která se táhne téměř nad celou pláži. Nejpopulárnější jsou sektory Caralon a Krokodýl. V Caralonu mají některé cesty téměř k třiceti metrům, průměrná obtížnost je tu kolem 7b, nejtěžší kousky za 8a+, nejkrásnější pak Marsupilani 8a, Rei de Sardinha 7c či Unicórnio 7b+. Sektor Crocodilos já kratší, avšak převislejší, průměrná obtížnost 7c+, cesty jsou vyrovnané (některé nejspíš přiseklé). Malá vada na kráse že cest zde je o malinko víc než logických linii, jinými slovy: chcete-li 8a, nesmíte brát to levý madlo, jinak 7c:). Nejtěžší kousky jsou za 8b. Více snad řeknou fotografie.


Sektor "Crocodilos" - takhle to tam vypadá, v čelistech Krokodýla vidíte lezce Vydru, Pejska a Ropusaka.



"Rampa dos Crocodilos", 7c+ či 8a, leze Ricardo Belchior


zdroj Econauta.



Luxusní 7c "O meu nome é tó-tó" v sektoru Krokodýl ve Fende, leze neznamý lezec


zdroj Econauta.



Reprezentační gazela Isabela Boavida čte a drží "Caralon" 7b+

foto by © 2005 by laco



Dohromady se ve Fende nachází něco kolem 80 cest, při pohledu od moře je sektor Crocodilos úplně nalevo (vlastní přístup odspodu) , Caralon je téměř úplně vpravo, lehčí cesty jsou k nalezení v sektorech někde mezi. Hodnotné přelezy je možno oslavit v restauraci "U Delfína", upozorňují však na skutečně Atlantické ceny. Na netu jsem našel celkem tři průvodčíky, k orientaci osobně používám tento: Socurtir.com, i když ani v něm se úplně nevyznám.

Spaní v Serra da Arrabida: na pláži se prý nemá, ale policie je poslední roky prý tolerantnější. Je-li vichr, dá se spát v opuštěných troskách domů u vesnice Serra da Azoia nebo v okolních kempech. Důležité upozornění: žádný oheň!

Montejunto

Severně od Lisabonu se nachází Montejunto- Lezení na částečně holých kopcích, slabou hodinku cesty autem z Lisabonu. Oblast nabízí asi padesát cest pro průměrné lezce. Jak se sem dostat je popsáno na Gmesintra.com, mapka přiložena.

Kvalitnější je asi severní sektor "Montejunto Nuovo", jeho levá část je kolmá a kraťoučká, nabízí krom jiného několik 7c,c+ po mikrojebech z kterých bolí prsty na všech čtyřech. Dále doprava následuje softmúverský koutek -položené cesty s madly za 4,5 a ještě dále pak převislý, nejdelší a nejlepší sektor, s několika cestami až do 8a. Všechny super a stojí za přelezení. Zajímavá je kluzkost místního vápna, jako tady mi to jelo naposled při návštěvě šutru kde Vlk dělá pana ředitele. Doporučeno místními znalci: "A Ansiedade, a Insanidade e a Gravidade 7c", skutečně vesele bočáky. Díky severní orientaci je oblast dobrá i na léto. V zimě každopádně počítejte s rychlým větrem Zapaďákem-Humiďákem.

Druhý, západní sektor - Montejunto Velho - je mírně nekompaktní, trochu zarostlý a navíc se zde nesmí první polovinu roku lézt kvůli avifauně. Cesty v podsektoru "Musica no Coraçăo e Natanifo" (V -7b+) však nevypadají vůbec špatně.

Na závěr vám prozradím tajemství moudrého bouldristy žijícího na skaliskách v Serra da Arrabida: Maso chobotnic je vynikající na bouldrovou vytrvalost!


Starý moudrý bouldrista Joao Escalado de Octopusseirinho

foto by © 2006 by laco


V příštím díle, bude-li jaký, se přesuneme severněji pod město Coimbru do sportovních sektorů Reguengo do Fetal, Poios ,.... Prozatím nabízím ukázkové foto z jeskyně Reguenga:


Oblast Reguengo do Fetal, borec vlevo leze "Sapao 7c", ten vpravo pak brousí slaňák v "Contra Tudo E Contra Tudos" za 7b

foto by © 2006 by laco