Na trhu je další kniha z pera historika, muzeológa a publicisty Ivana Bohuša, který žije a pracuje ve Vysokých Tatrách. Tentokrát se společně s ním podíváme na padesát štítů Vysokých Tater z hlediska historie a lidí, jejihž jména nás s oblastí spojují. Nebudou se propírat jen osobnosti z tatranského horolezectví, ale zabrousí se i do ostatních oblastí, ve kterých mnohé postavy přispěly k rozvoji Vysokých Tater. Za zmínku určitě stojí přehledně zpracovaná část o tatranských průvodcích. Pokud znáte pouze Kroutila, Puškáše a Andrášiho, měli by jste si určitě obzory rozšířit.

Na úvodních stránkách jsou čtenáři Vysoké Tatry představeny z geologického a zeměpisného hlediska. Z téměř sto štítů Vysokých Tater, které tvoří samostatné a výrazné objekty se vám představí celých padesát nejdominantnějších vrcholů.

Kniha pokračuje historickými milníky a popisem osidlování oblasti.

Velmi zajímavou část knihy je určitě popis tištěných průvodců po Vysokých Tatrách. První kousek se datuje již do roku 1842, kdy Carl Reyemhol vypracoval šestnáctidenní itinerář návštěvy Vysokých Tater. Prvního horolezeckého průvodce napsal strojní inženýr z Polska Janusz Chmielowski roku 1907 - 1912. Následuje celá série horolezeckých a turistických průvodců od polských a maďarských autorů. Současným průvodců se kniha již nevěnuje, a tak výčet končí rokem 1994, kdy vyšel Przewodnik sczególowy od Wladislawa Cywinskeho.

Pokud máte dosud zmatek v horolezecké klasifikaci Vysokých Tater a pětka z roku 1926 se vám zdá těžší než pětka z let následujících, zjistíte hned, co způsobuje tento rozvrat.

Hlavní část knihy je věnována popisu štítů, které jsou řazeny abecedně za sebou. Systém popisu je asi následující: Kde leží, historie názvu, dobývání, osobnosti spojené s lokalitou a další zajímavost. Celou popisnou část doplňují kresby, rytiny a fotografie, které se vždy vážou ke konkrétnímu místu či situaci.

Publikace vás zavede na: Baranie rohy, Batizovský štít, Bradavica, Čierny štít, Dračí štít, Furkotský štít, Ganek, Gerlachovský štít, Giewont, Hrebeň bášt, Huncovský štít, Jahňací štít, Jastrabia veža, Javorový štít, Kačací štít, Kežmarský štít, Kolový štít, Končistá, Kościelec, Kostolík, Kozí štít, Kozi Wierch, Kôprovský štít, Kriváň, Ľadový štít, Litvorový štít, Lomnický štít, Malý Ganek, Malý Kežmarský štít, Mengusovské štíty, Mních, Ostrý štít, Prostredný hrot, Pyšný štít, Rumanov štít, Rysy, Satan, Slavkovský štít, Soliskový hrebeň, Spišský štít, Svinica, Svišťový štít, Štrbský štít, Ťažký štít, Velické granáty, Veľká Svišťovka, Vysoká, Zamarła Turnia, Zlobivá a Žabí kôň.

Ve výčtu jste si určitě všimli Giewontu. Ten jako jediný patří do Tater západních, ale vzhledem k jeho významu ho autor do výčtu zařadil také.

V závěru knihy se Ivan Bohuš mladší věnuje přechodu hřebene Vysokých Tater zvaný - Koruna Slovenska. Z historického a sportovního hlediska má tento přechod velký význam, který čistě nebyl ještě překonaný (více podrobností v knize). Za zmínku určitě stojí slova skvělého horolezce, který měl na kontě mnoho himalájských vrcholů Vladimíra Plulíka, který si sólo zimního přechodu hlavního hřebene Vysokých Tater cenil více než výstupu na Everest.

Na konci 160 stránkové knihy naleznete jmenný rejstřík. Kniha je celá zpracovaná na křídovém papíře v tvrdých deskách s vázanou vazbou. Pokud patří oblast Vysokých Tater mezi vaše srdcové záležitosti, určitě by kniha neměla chybět ve vašich knihovnách.

Tatranské štíty a ľudia

Autor: Ivan Bohuš
Jazyk: slovenština
Vydavatelství: I&B
Rok vydání: 2010
Formát: kniha 215x305, 160 stran
ISBN: 9788096901791
Doporučená cena: 16,50 Eur

Knihu prodává www.pruvodceNakopce.cz a www.panorama.sk











Ivan Bohuš, st.: historik, muzeolog, publicista. Postupně pracovník ředitelství lázní Starý Smokovec, ředitel bývalého Tatranského muzea v Popradě, zakladatel a vedoucí Muzea TANAP-u. Od roku 1985 na důchodě. V mládí horolezec, organizátor dobrovelné záchranné služby a iniciátor založení profesionální Tatranské horské služby.

Ivan Bohuš doposud zpracoval 2400 studií a článků s historickou a muzeologickou tématikou ve slovenských, českých, polských a maďarských periodikách. Publikačně činný je i v současnosti.

Další knihy:
Premeny tatranských osád, Ivan Bohuš st., Ivan Bohuš ml., 2008;
Tatranské chaty - Majáky v mori skál a snehu, Ivan Bohuš ml., 2007;
Tatranské vrcholy, Ivan Bohuš st., 2007;
Na každom kroku kameň, Ivan Bohuš st., 2007;
Tatranské doliny v zrkadlení času, Ivan Bohuš st., 2007;
Rozprávanie o názvoch a prvých výstupoch na tatranské vrcholy, Ivan Bohuš st., 2007;
Od ohnísk a kolíb po tatranské osady, Ivan Bohuš, 2004.

Zdroje:
O autorech knih ze stránek vydavatelství I & B:
Ivan Bohuš st.
Ivan Bohuš ml.