Setkání na Kozelce bylo povedené, počasí přálo a lidé kteří přijeli dokázali vytvořit pohodu, která trvala po tři slunečné dny. Opekly se kupy buřtů, vypilo moře piv, zazpívalo se spousty písní, vylezlo mnoho cest a zažilo spousty legrace. Příští rok se budem těšit na viděnou.
Foto z akce:
Díky všem, kteří přijeli.
V neděli odpoledne jsme jeste s Hopem navštívili pana Valentu, usedlíka a správce Manětínského archivu, abychom vyzvěděli, co je pravdy na pověsti o Kozlíkovi. Pan Valenta se ochotně rozhovořil o prastarých zápisech v kronice města Manětína, ze které měl opsaný tento zápis:
Léta od božího narození 1332 v Nečtinech dvě míle cesty od městce Manětína nalezen byl mladý pastýř jeden jménem Myslata jsa za hrdlo zardoušen a ke stromu připoután provazem tím nasupeného kozla poutajícím. I rozhodli sousedé kozla utratiti. Jali se zarazit hrubý kůl nad obcí Doubravice, kde plochá rovina byla a kozla ke kůlu tomuto přivázati. Kažký soused pak něco svěcené prsti do klobouku vzal a vysypati ke kůlu šel. I rozlétla se pověst po okolí, že v Doubravici rohatý zasypán jest a soused každý pouť jednu rok co rok vykonal a prsť posvěcenou na vrch Kozelka vysypati šel. Tak vznikl vrch Kozelka.
My s Hopem si myslíme , že jde o nádhernou pohádku, i když místní již o této pověsti mnoho nevědí je stále dost lidí, kterí tuto pověst pamatují a dokonce přidávají doměnku, že proto je Kozelka protáhlá směrem od východu k západu, neboť většina poutníků nesoucí svoji trochu hlíny k vysypání na kopec, přicházela právě od mnohem osídlenějšího Manětína.
Myslíme se, že Kozlík, který se nyní na Kozelce objevil nemá ( teda aspoň doufáme) s jeho ďábelským předkem mnoho společného, i když vyprávění, že byl kozlík spatřen na Plzeňské věži, ( jak se mohl dostat na 9 m vysokou věž jejíž tvar do země zaraženého doutníku a jejíž obvod tvoří permanentně kolmá až převislá skála, nepřipouští žádné přijatelné vysvětlení ) a co asi vidělo několik lezců, kteří se vraceli z lezení tmou když vprávěli, že zahlédli rudě žhnoucí oči ve tmě v oblasti Zámku a Zámecké věže. Je zde mnoho dalších podivuhodných otazníků.
Každopádně přes den je toto stvoření naprosto mírumilovné, s Hopem jsme chvíli s pobavením poslouchali jeho tichounké pomekávání a pak kozlík Hopovi olízal ruce až k lokti. Hop jsa po lezení umyt prohlásil, že můžeme jít.
Take bych chtel libat kozu mezi rohama .-)) Nicmene u vsech rohatych, akce se urcite na stopro vydarila a verim, ze byly polozeny zaklady na pravidelne lezcovani a tim i prilezitostem ku spolecnemu sdruzovani lezcu a lezkyn .-))
že Maty reprezentoval VŠAK celkem důstojně a kromě lezení se pěkně umístil ve všech ostatních kláních a nahradil tudíž svým výkonem naši slabou účast, je to pravda nebo nás tahá za nos?
Maty je sportovec telem i dusi, urcite tedy nekeca, maximalne na ubrus. Prevyseni chata - vrchol vyletl jak ohniva koule, panove, to jsme tu jeste nevideli.
Mnooo, opatrně. Bejvalej. To alkoholové opojení a strach z toho, že mi Hop znečistí záda mne hnalo vzhůru:-))). Nějak jsem si ani nestihl přečíst pravidla na závod lezení. Slibuji, že příště se budu snažit i v tomto klání, ikdyž zde šance nemám:-((((
furt jsem pln dojmů, tak se připojuju ke Kamilovu přání. Jinak v galerii jsou Kamilovy fotky a taky jsem něco vyjádřil (viz úspěch Matyho apod.) i v textíku k obrázkům na http://lezeniatd.cz/view.php?cisloclanku=2003060802
Lezl jsem na Zámku a chtel po vylezení Výřího komína dobrat svého kamaráda, jako sebejištění jsem provázal horizontálně zaklíněný kámen dost velkého vklíněného bloku směrem k Sekáčku. Byl jsem si naprosto jist tím, že jsem protáhl lano skulinou pod blokem, který se opíral o podloží a jehož váha se jistě blížila několika metrákům a jež tvoří ideální hodiny. Jaké bylo moje udivení, kdyz jsem dobral Martina a zjistil , že lano provázané hodinami je sice na svém místě, ale mezi blokem a skalním podložím se na mě šklebila jen průrva, po hodinach ani památky. Martin mi také doteď nechce věřit, že jsem lano regulérné protáhl hodinamy, které pak oddálením bloků silou zmizely. Když viděl volně ležící svázané lano jistě si myslel, že jsem měl nějaký zkrat, nebo co.
Ještě štestí, že mi do toho tenkrát neskočil. A Kozlík, myslete si co chcete, byl nahoře!
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Setkání na Kozelce bylo povedené, počasí přálo a lidé kteří přijeli dokázali vytvořit pohodu, která trvala po tři slunečné dny. Opekly se kupy buřtů, vypilo moře piv, zazpívalo se spousty písní, vylezlo mnoho cest a zažilo spousty legrace. Příští rok se budem těšit na viděnou.
Ano, živě!