A je to venku. Výbor Piolets d´Or zveřejnil seznam šesti výstupů z roku 2012, ze kterých bude vybrán držitel či držitelé tohoto známého ocenění.

Po rychlém prohlédnutí soupisu mě potěšil fakt, že hned tři počiny byly v rámci minulých článků na Alpinismu uvedené jako ty zajímavé a hodné pozornosti.

Krom již rozebraného Kyasharu, Shivy a Muztagh Tower se mezi nominovanými objevil přechod hřebenu Mazeno na Nanga Parbatu, francouzská cesta na Kamet v Indii a nová linie vedoucí částečně v dosud nezlezené jižní stěně Baintha Brakk (Ogre) v Pakistánu, kterou mají na svědomí Američané.

Pojďme se teď alespoň v krátkosti na poslední tři jmenované výstupy podívat trochu zblízka.

Hřeben Mazeno, Nanga Parbat, Pákistán

Něco mezi deseti až třinácti kilometry dlouhý jihozápadní hřeben Nanga Parbatu, též zvaný Mazeno, se ještě nikomu nepodařilo celý přelézt. Může za to nejen celková délka a náročnost (udáváno ED, skotská IV ve strmém a exponovaném terénu), ale také nadmořská výška, kdy většina výstupu vede ve více než 7 000 metrech nad mořem, přičemž celkem je nutné vypořádat se s osmi sedmitisícovými vrcholy.
Dva harcovníci z britských ostrovů Sandy Allan (Skot) a Rick Allen (Angličan) k sobě ještě přizvali johoafričanku Cathy O´Dowd a tři nepálské Šerpy - Lhapka Rangdu Sherpa, Lahkpa Nuru Sherpa a Lapka (Zarok) Sherpa. Patronem celé expedice byl legendární Doug Scott (45 expedic do asijských velehor, spousta nových cest a výstupů v alpském stylu, dvakrát vedl expedici pokoušející se právě o hřeben Mazeno).
Po přelezení všech osmi vrcholů na hřebeni se dostali do výšky 7 200 metrů, odkud se oba ostrované a dva Šerpové pokusili dokončit novou celistvou linii až na vrchol, což vzhledem k nedostatku času nakonec vzdali.  Cathy a Šerpové pak sestoupili z bivaku v 7 160 metrech přes Schellovu cestu dolů. Sandy a Rick se napojili na Kingshoffera a dolezli až na vrchol. Sestup diamírskou stěnou jim trval tři další bivaky.

Spicy game, Kamet, Indie

Zatím nejvyšší oficiálně zpřístupněná indická hora Kamet (7 756 m n.m.) se stala objektem zájmu čtyř členů elitního vojenského alpského spolku Groupe Millitaire de Haute Montagne z Francie. Konkrétně se pustili do jihozápadní stěny, kde v průběhu pěti dnů vytyčili novou dva kilometry dlouhou linii "Spicy game" (5+, 90°, ED-), která v sobě skrývá kombinaci strmých sněhových polích, kolmého ledu a místy i prý převislého terénu.
Celé čtveřici ve složení Sébastien Bohin, Didier Jourdain, Sébastien Moatti a Sébastien Ratel se tento počin povedlo dokončit bez vážnějších zranění (pouze nějaké drobné omrzliny) a z vrcholu sestoupili dosud neprostoupenou jižní stěnou. Na kopci ve stejný čas působili jejich tři další kolegové, kteří se pokoušeli o prvovýstup panenským západním hřebenem, také v alpském stylu. Ale z důvody ztráty kontaktu s druhým týmem (který o den dříve přišel o satelitní telefon) se rozhodli sestoupit.

Baintha Brakk (Ogre), Pákistán

Američané Kyle Dempster a Hayden Kennedy loni opravdu netroškařili. Poté, co si střihli prvovýstup východní stěnou K7, vrátili se oba do Skardu, jen aby se k nim po odpočinku přidal Josh Warthon a společně se pustili do linie začínající na jihovýchodním hřebeni, pokračující jihovýchodní stěnou a nakonec se napojující do panenské jižní stěny proslulé Baintha Brakk (7 285 m n.m.).

V cestě na lezce čekal terén různé kvality, přičemž o jedné části se vyjádřili, že i ta nejhorší skála v kanadských Rockies by vedle této hrůzy vypadala jako "dream stone". Muselo to stát opravdu za to. Zhruba 350 metrů pod vrcholem se Joshovi udělalo špatně a rozhodl se nepokračovat dál. Kyle a Hayden tak čelili nepříjemné situaci. Pokračovat a Joshe tak ponechat ve stanu samotného zavánělo rizikem, že zůstane bez pomoci, kdyby se pokračující dvojici něco stalo, nebo se mu přitížilo. Josh jim řekl "Běžte.", vzal si od nich vařič, extra spacák a jídlo a  kluci tak pokračovali dále k vrcholu. Čekal je asi nejhezčí úsek z celé cesty, a to několik mixových délek v krásné červené žule až k vrcholovému sněhovému poli.

Dva prvovýstupy na pákistánské sedmy během jednoho léta, to jsou krásné prázdniny, nemyslíte?

Mimochodem, Hayden má čistý alpinismus zcela určitě v genech, neboť jeho otec byl součástí týmu snů (Michael Kennedy, Jeff Lowe, George Lowe a Jim Donini), který v roce 1978 strávil celých 26 dní (více jak sto lezeckých délek) v severní stěně Latoku 1.

A kolikátý celkový výstup na Ogre to byl? Třetí.

O zbylých výstupech si můžete přečíst ve starším článku na blogu Alpinismus (is not dead!).

obrázek ke článku:
http://www.thebmc.co.uk/Handlers/ArticleImageHandler.ashx?id=5832&index=0&w=605&h=434

Zdroje:
Pioletsdor.org
The BMC
Black Diamond
Mazeno Ridge