Mráza: jistota se nevyplatila, teď chci i skály; Ramón: byly to bouldery, musím trénovat na rozličných stěnách jako Francouzi; Sandrine: ty cesty mi seděly, protože spíš bouldruju, Praha z Karlova mostu byla krásná, budu číst Lezce.cz. Čtěte, jak jsme si povídali s těmi nejlepšími na Svěťáku.

Tomáš Mrázek

Ke své smůle mi bezprostředně po závodu Mráza řekl, že "lezl moc na jistotu" a v jednom místě se to nevyplatilo, protože se tam "muselo skákat". Jinak se cítil v mimořádné formě, (což dokázal v kvalifikaci i v semifinále, které vyhrál). Připustil, že na něj doléhal i tlak domácího prostředí, (kterému sliboval vítězství). To mi potvrdil i stavitel cest Andrej Chrastina, že na Mrázovi bylo vidět, jak lezl moc na jistotu a že byl zjevně rozrušený z domácího prostředí. Podle člena poroty Pavla Rajfa, byla na Mrázovi vidět určitá nervozita od začátku finálové cesty. Zdálo se mu, že měl obtíže při cvakání prvních expresek. (Posuďte sami dle videa).


Tomáš si soustředěně prohlíží cestu před finále

K dalším krokům co dál, mi Tomáš Mrázek řekl, že ještě neví, ale že se asi bude dál účastnit na některých závodech. Na kterých, to bezprostředně po závodech ještě neměl rozmyšlené, ale co by chtěl, to je lézt víc na skalách.

Ramón Julián Puigblanque

V Praze se mu lezlo těžce. Cesty, hlavně finálovka, byly krátké, těžké, s malými chyty, takové bouldry. Tomáš Mrázek podle něj podlehl tlaku diváků, kteří očekávali vítězství. Ramón Julián je drobný veselý sympaťák, působí skromně a ochotně odpovídal na mé všetečné otázky bezprostředně po finále.


Ramón mi pózuje před plachtou Lezce.cz

Neuměl anglicky, tak si zavolal španělského tlumočníka. Je Katalánec od Barcelony a jeho rodným jazykem je katalánština. Je mu 21 let a říkal, že měří 160 cm. To dost zaujalo Rosťu Tomance, který si s námi taky povídal, že to musí mít hodně těžké, neboť Ramón měří ještě míň než on. Vysvětlil nám, jak je to s tamními jmény: křestní jméno je Ramón, Julián je příjmení a Puigblanque je jméno po matce. Jeho kolega Patxi Usobiaga (druhý nejlepší ze španělského týmu) je Bask a jeho rodným jazykem je baskičtina.



Ramón se podepisuje Silvě Rajfové na holé tělo

Ramón je v Praze poprvé a na prohlídku města neměli čas. V pondělí dopoledne se Španělé chystají odjet. Před tím ráno si ještě chtěli na stěně v Ruzyni vyzkoušet finálové cesty.
Trenér španělských děvčat, který nám tlumočil, Daniel Aritja mi pak prozradil, že z Prahy se celá španělská skupina v pondělí po závodech vydává do Německa na novou stěnu, kterou zde v těchto dnech otevřeli bratři Bindhammerovi. Španělští závodníci se totiž nyní po vzoru Francouzů chtějí soustředit na tréning na rozličných stěnách a profilech po Evropě, aby nelezli jen doma a pak byli překvapeni například z nějaké malé stěny, jako je ta na Ruzyni. Kluci ze španělského týmu lezou hodně i po skalách, potvrdil mi Daniel Aritja, který je z Toleda a v Praze měl na starosti závodnici Evu Elezovou. Ramon se mimo jiné proslavil letos v březnu přelezem jedné z nejtěžších cest světa, prodlouženou La Rambla (9a+). A jak před tím Rosťovi v našem společném povídání Ramón vysvětlil, její název "La Rambla znamená prostě La Rambla".

Sandrine Levet

Cesty v Praze, hlavně finálovka jí vyhovovaly. Bylo to krátké s těžkými kroky na malých chytech, což jí sedne, protože je především bouldristka, jak mi vysvětlila. Milá blonďatá Francouzka se však teprve v rozhovoru po závodě od mne dozvěděla, že stavěči cest na Svěťáku jsou bouldristé Andrej a Příba z pražského Boulder Baru, o jehož existenci dosud netušila.


Sandrine ve finálové cestě

Byla v Praze také poprvé, ale přijeli už ve středu, tak měla možnost si centrum prohlédnout. Byli na Hradě, přešli Karlův most a podívali se do Starého Města. Město se jí moc líbilo. Sandrine Levet se narodila v roce 1982 je z Aix-en-Povence a krom třeba Buoux leze ráda v Kalankách u moře vedle Marseille. Sandrine mluvila anglicky a byla též velmi ochotná si povídat o všem možném. Vůbec jí nevadilo, že jsem ji oslovil, právě když si přebírala peníze za vítězství (2100 EUR).


Sandrine si právě převzala price money

Zaujaly jí docela webové stránky Lezce.cz, jehož novou anglickou verzi jsem jí ukázal. Napsala si adresu, že je bude sledovat. Skoro jsme si s Hopem domluvili se Sandrine setkání v Provence, ale nakonec jsme to radši zamluvili, protože oba máme tady v Čechách vážné a trvalé závazky.


Sandrine si zapsala adresu www.lezec.cz a seznamuje se s Hopem