Jihovýchod republiky hostil Český pohár v boulderingu. Břeclavská stěna Orel byla dějištěm napínavých závodů, na kterých se sešla téměř celá lezecká špička.

Zatímco v mužské kategorii bylo dosáhnutí topu skoro nadlidské, ženy s elegancí a grácií dolézaly většinu problémů až k závěrečnému chytu.

1. Martin Eckert (SK)
2. Jakub Hlaváček
3. Andrej Chrastina (SK)

1. Věra Kotasová
2. Helena Lipenská
3. Katarína Fickuliaková (SK)

Kompletní výsledky



Vítěz Martin Eckert

Podle závodního koordinátora ČHS Vlasty Voláka měly závody spád, byly zajímavé, a to přesto, že trvaly 12 hodin. Finálové bouldry byly supr, klasifikace mužů byla rozvržena o něco hůře, o postupu totiž rozhodovaly ne toliko zóny a topy ale převážně body. První dvě cesty byly celkem schůdné, zbylé tři pak děsnej kotel. To ale mělo tu výhodu, že závodníci museli bojovat a nic nebylo předem dané. Hlava hrála prim nad silnými pažemi a tak to má asi v boulderingu být. Hodně se užívaly hrany a když nic nebylo tak i mini struktury. Cesty stavěl Tomáš Pilka.
Finále mužů začínalo na traverzovém sedmi krokovém boulderu s krutou výměnou na boulovitém chytu. Komu se podařilo vklínit do závěrečného koutku už většinou topoval. Bé dvojka byla v kolmé stěně a zde diváci neviděli často ani počáteční zdvih z dvou mini hníd.


Kuba Hlaváček

Trojka opět traverz tentokráte doleva a dosti natahovací, ale kam ? Do plochého tříboulovitého štítu, bez nohou, ti lepší se do něj aspoň zhoupli a nožkami se marně snažili zachytit v koutku, kterým boulder pokračoval. Čtyřka pozbývala v druhé polovině chyty a tak po skoku do obouruč lišty bylo to třeba řešit za levou skloněnou hranu. Ta byla sakra skloněná a tak většina lezců padala, jak hrušky a to i z nečekaných pozic.
Kdo se dostal přes technický začátek bé 5ky většinou jen dosáhl neuvěřitelně tupou hranu profilu, která po chvilce přestávala, pro t, co se na ni vůbec dostali, být kotvištěm a tak po chvilce poplácávání většina lezců spadla.
Šestka vedoucí v sklápěcím profilu, který byl skloněn téměř do pětačtyřicítky, byla důstojným a divácky vděčným zakončením tohoto dramatu. Šla chvíli po levé hraně a pak traverz do zóny a po pravé hraně již přímo k topu na hraně profilu.
Martin Eckert dokázal, že je slušně silově vybavený lezec, když k tomu přidáte jeho vynikající pohyblivost, techniku a drive vyjde vám z toho zasloužené první místo. Výhodou menšího Martina asi v některých boulderech bylo, že byl skladnější a vykopal nohy až na vysoce položený stup. Ale to, že se na druhém místě umístil téměř dvoumetrový Kuba Hlaváček, signalizovalo, že finálové bouldery rozhodně byly poctivě promyšlený a tělesné dispozice se tak nějak eliminovaly. Kuba lezl uvolněně a jak postupoval od jedničky k šestce tak ze zlepšoval. Nevěřitelně dokázal vstřebat jednu tupu hranu a vyvzlínat to kolem ní a to mu asi zajistilo skvělé druhé místo. Andrej nikoho nenechal na pochybách že je boulderový mág a v posledních dvou boulderech, které jistě byly v jeho moci, se zdálo, že na něj padla únava. Ostatní lezli také s největší bojovností a tak bylo opravdu na co koukat.



Andrej Chrastina

Dívky, bojovali s grácií a skutečně, bylo se na co dívat. Trochu z boulderů čišel pocit, respektive z jejich elegantních průstupů, že autoři mohli dívkám více naložit. Takže tipuji, že pro dívky to bylo takové příjemné odpoledne a pro diváky menší drama. Vzhledem, k tomu že v boulderovém světě se v současné době pohybuje celá kupa štíhlých amazonek, tak to byla moc pěkná podívaná.
Věrka Kotasová se ve většině problémů prošla a poslední boulder dokonce slezla. I u ostatních holek jsme viděli top poměrně často.


Věra Kotasová


Silva Nagyová


Petr Resch


Lenka Závadská



Fickulijaková Katarína