Ženský výstup legendární Riders on the Storm v Patagonii
Dvě ženy Ines Papert a Mayan Smith-Gobat vylezly v únoru vícedélku Riders on the Storm (7c+, A2, 1300m) na Central Tower v oblasti Torres del Paine v Patagonii. Bylo to 25 let od prvovýstupu, který podnikli legendární Wolfgang Güllich, Kurt Albert, Bernd Arnold a spol.
Jde o 5. známý výstup, přičemž 2. výstup uskutečnili Češi David Štastný a Jan Kreisinger v roce 2002.
Region je pověstný nestabilním počasím, kvůli němu je lezení mimořádně náročné. Němečtí prvovýstupci Wolfgang Güllich, Kurt Albert, Bernd Arnold, Peter Dittrich a Norbert Bätz lezli v lednu 1991 patnáct dní a strávili zde celkem pět týdnů. A linii si ohodnotili jako 7c, A3. Jde o velmi rozmanité a náročné lezení: delikátní stěnové runouty, spáry a střechovité převisy, často celé vyledněné.
Riders on the storm, Torre Central, Patagonie, Chile
Češi cestu vylezli i se sestupem alpským stylem za dvanáct dní v termínu 30.1.-10.2. 2002. O jejich výstupu viz zde.
Cesta zatím nemá volný RP přelez. Němka Ines Papert a Novozélanďanka Mayan Smith-Gobat se o to pokusily, ale počasí jim nakonec kompletní RP nedovolilo.
Ines Papert a Mayan Smith-Gobat jdou k nástupu cesty Riders on the storm v Torres del Paine
Podle zprávy, kterou nám na Lezce poslaly, se jim povedl ale znatelný pokrok, když volně přelezli horní dvě délky dosud volně nezdolané. A podařilo se jim objevit variantu pěti délek, kterou se vyhnuly jinému dosud hákovanému úseku.
Ines Papert leze "The Rosendach" - 27. délku cesty Riders on the storm v Torres del Paine
Ines Papert leze 15. délku cesty Riders on the storm v Torres del Paine
Ines Papert v 23. délce cesty Riders on the storm v Torres del Paine
Vymýšlely nové způsoby, jak na to. "Nikdy jsem si nemyslela, že budu muset lézt s lezečkou na jedné noze a pohorkou s mačkami na druhé. Ale v 18. délce v širočině za 7b+ nebyla jiná možnost než zkusit tuhle novou techniku. A k tomu mít cepín jak pro lezení, tak k zajištění," popsala Ines.
Mayan vyprávěla o nové zkušenosti s prsty ve vyledněné spáře: "Vůbec se mi nelíbilo lezení bez citu ve zmrzlých rukách i nohách... Přinutilo mě to posunut se za práh bolesti, abych uspěla ve volném přelezu 29. a 30. délky s krvácejícími prsty."
Výprava, na které je doprovázel švýcarský fotograf Thomas Senf, začala v neuvěřitelně stabilním počasí. S vědomím, že v Patagonii je dobré počasí vzácné, se team rychle rozhodl nejprve dolézt na vrchol, a teprve poté se věnovat volnému přelezu dolních délek. Taktika zafungovala, a 6. února, poslední den dobrého počasí po třech týdnech ve stěně dolezli i s fotografem na vrchol.
Ines Papert a Mayan Smith-Gobat na vrcholu Torre Central po jejich výstupu cestou Riders on the storm
Radost z vrcholového úspěchu ztlumil pád skalního bloku, který proletěl v noci kolem jejich závěsného lůžka a jehož úlomek roztrhl stanovou plachtu a o vlásek ženy minul. Otřeseny ale stále odhodlány dokončit cestu. A tak se vrátily do spodních partií zkusit volný přelez.
Počasí se zhoršilo, bylo opravdu "patagonsky", a v tom se téměř nedalo lézt. Nezbylo než vzdát dvě klíčové délky nové varianty bez přelezu.
Během celého pobytu měly nervy zkoušené počasím a padajícími kameny a ledem. Na začátku kus ledu trefil Ines do helmy, a ta se rozlomila vejpůl. Poslední den jumarovaly po laně, které takřka přesekl padající kámen. Po těchto zážitcích se Ines rozhodla: "Měla jsem ve stěně hodně štěstí. I když je vyhlídka na návrat lákavá, rozhodla jsem se, že míra rizika za to nestojí. Mayan je ale stále motivovaná se vrátit a zkusit cestu znovu, a pro to ji přeji co nejvíc štěstí!"
Závěsná lůžka Ines Papert a Mayan Smith-Gobat 600m nad zemí v cestě Riders on the storm v Torres del Paine
Ines Papert se připravuje na lezení ve stěně v Torres del Paine
Ines Papert odpočívá na závěsném lůžku 600 mestrů nad zemí v cestě Riders on the storm v Torres del Paine
Ines Papert a Mayan Smith-Gobat sestupují poté, co vylezly cestu Riders on the storm v Torres del Paine
Riders on the Storm – Patagonie - fakta:
Cesta: Riders on the storm Místo: Torre Central, východní stěna, 2800m
Torres del Paine National Park, Patagonie, Chile 38 délek – s novou volně lezenou variantou, 1300m délka cesty. Obtížnost: 7c+, 2 délky, které před tím nebyly vylezeny volně.
Ines a Mayan přelezly volně z celé cesty vše až na 4 délky. Ines Papert, Mayan Smith-Gobat a Thomas Senf zde byli od 16 ledna do 20. února 2016. Lezecké dny: 15 Výstup na vrchol ve 12:48 6. února 2016 5. známý výstup cesty ‘Riders on the Storm’
Topo cesty Riders on the storm v Torres del Paine, Patagonie, Chile
Zahraju si na chvíli na místní erudované komentátory, které najdete snad u každého příspěvku. Jejich další poznávací znak je že všechno ví a všechno znají. (osobně je neznám ale soudím podle jejich prezentace za klávesnicí :-) ) . JAK je možné, že takovýto extrémně obtížný přelez si zasluhuje tak málo pozornosti. Dlouhá těžká darda, zima, nestálé počasí, cesta od lezeckých legend která zatím nemá ani volný přelez (!) a má JENOM 7 komentářů. Zatímco nějaký místní kvak na Vltavské žule má 160 komentářů a hned po něm následuje lezení jako olympijský sport (ale je fakt že trojkombinace je neskutečná kokotina :) ). Většina z vás asi zapomněla na to, že lezení není jen o překližce a překonávání ostatních, ale o přírodě, dobrodružství a i o málo viděných těžkých přelezech v horách :).
Na to je odpověď velmi jednoduchá. Tento ženský přelez je fajn, ale co s tím více? Upřímně, odjakživa mi přišlo divné žít cizími výkony a sledovat nějaké vzory a modly a učůravat z nich. Než 9c Adama Ondry je mi milejší moje skalní pětka na Rovišti. Chci žít vlastní život. Takže třeba já fotky z toho ženského přelezu zkouknu, hm, fajn, asi tam bylo hezky (dokonce ani to ne pro mne, mám raději zeleň, než hromadu šutrů). Ale co z toho? Pro mě nic. Ani negativní, ani pozitivní.
Ale kvak u Vltavy? Ten sice v životě nepolezu, ale celkem mne zajímá. Často se v této oblasti pohybuji, takže jednak mne štve, když je hezký klidný den a místo ticha člověk poslouchá, jak na sebe pár lezců celý den řve dober nebo zruš, a jednak jdeš do přírody a místo přirozené skály vidíš fleky od mága a lesknoucí se nýty a borháky.
Takže vysvětlení je velmi jednoduché - některé věci, ať jde o výkony sebelepší a sebehodnotnější, jdou okolo mne a vliv na můj život mají nulový, tedy ani nemám potřebu se k nim vyjadřovat, kdežto věci jiné, z širšího hlediska bezvýznamné, se mne dotýkají osobně a rád k tomu svůj názor připíši.
škoda, že se nezobrazují aspoň IP adresy, potom některé diskuze na lezci vypadají jakoby jeden trpěl samomluvou. zvlášť některé, kde je hafo reakcí a nick žádný... aspoň do kolonky autor vložte nějaký smajlík nebo kosočtverec...
Ahoj, bohužel to vyznělo tak, že ten "kvak" znevažuju, rozhodně to nebylo záměrem a určitě jsem nikoho z místních nechtěl nějak urazit ale podle mě má tato skalka, která není o moc větší (nebo je možná menší) než spousta šutrů v okolí jiných oblastí (Slovensko) až příliš pozornosti :) Takže přeji hodně zdaru při dobývání tvých cílů, ať už budou za 8a nebo za 4, v přírodě je vždycky krásně ;) :)
Já to nebral jako znevažování kvaku. Jen potřeba se podívat nejen na počet příspěvků, ale také jejich obsah. Příspěvků opravdu k věci je tam opravdu málo, zbytek je o něčem, co s tím nesouvisí, nebo jen velmi okrajově.
Odpoved je jednoducha, vetsine z nas nad temito vykony spadla celist, pricemz nasledne doslo k poslintani klavesnice, ktera se tim padem stala nefunkcni (tekutina-skrat). Dalsi psani je tedy bohuzel pro vetsinu ctenaru nemozne.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Dvě ženy Ines Papert a Mayan Smith-Gobat vylezly v únoru vícedélku Riders on the Storm (7c+, A2, 1300m) na Central Tower v oblasti Torres del Paine v Patagonii. Bylo to 25 let od prvovýstupu, který podnikli legendární Wolfgang Güllich, Kurt Albert, Bernd Arnold a spol.
Ano – aktivně si zjišťuji informace