Bezpečnostní varování pro lezce na Kalymnosu

Zde je zestručněný český překlad zprávy o nehodě v sektoru Jurassic Park:

Průběh nehody:



Zpráva o nehodě – 27. 03. 2026
Zpráva o nehodě – 27. 03. 2026
Autor: Axel Legrand (28. 03. 2026)
Lokalita: Kalymnos, sektor Jurassic Park
GPS souřadnice: (37.0069405 / 26.9471478)

Cesta: K nehodě došlo v cestě St. Savvas, (7b+) v sektoru Jurassic Park. Cesta je dlouhá 18 m a byla osazena nýty v roce 2002 (T. Michaelides a A. Theodoropoulos, dle průvodce po Kalymnosu)


Pohled na celou cestu St Savvas (hi res)

photo by @ Axel Legrand


Popis nehody


(podle výpovědi Martina):

  • Lezec vylezl cestu.
  • Provlékl lano slaňovacím bodem (řetězem).
  • Poté začal sestupovat a přitom cestu čistil (odstraňoval expresky).
  • Náhle došlo k selhání slaňovacího bodu a oběť se zřítila.
  • Vzhledem k délce lana mezi ním a bodem následoval dlouhý pád s nárazem na mezipolici.
  • Jistič jej spustil na zem.
  • Oběť byla při vědomí.
  • Byly přivolány záchranné složky (112).
  • Tři záchranáři z týmu Kalymnos dorazili na místo pěšky.
  • Byl vyslán vrtulník, ale po třech pokusech o výsadek v různých zónách nebyl schopen pomoci.
  • Oběť později svým zraněním podlehla.

    Metoda inspekce


  • K dosažení linie cesty St Savas jsem využil technické lezení v sousední cestě Houftasaurus.
  • Následně jsem sestoupil přímo cestou St Savas pro detailní prohlídku.
    Pozorování
  •   Materiál v cestě: Petzl d10.
  •   Slaňovací bod (anchor): Horní i dolní nýt vykazují selhání.
  •   Nýt č. 2 (pod bodem): Průměr 10 mm.
  •   Nýt č. 3 (níže pod bodem): Tento prvek byl nalezen zlomený, podobně jako slaňovací bod.
  •   V této fázi nelze určit, zda byl v tomto stavu již před nehodou, nebo zda k jeho zlomení došlo během ní.

    Foto dokumentace:



    Pohled na štand (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Dolní nýt - štand (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Horní nýt - štand (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Nýt No. 1 pod řetězem (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Nýt No. 1 pod řetězem (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Nýt No. 2 pod řetězem (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Rozmístění nýtů 2 a 3 (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Odlomený nýt No. 3 (hi res)

    photo by @ Axel Legrand



    Slaňovací řetěz

    photo by @ Axel Legrand


    Provedená opatření


  • Inspekce cesty.
  • Vypracování této zprávy.
  • Instalace varovného značení u nástupu cesty.

    Kroky, které je třeba podniknout


  •   Zajistit slaňovací bod pro případnou analýzu.

    Doporučená opatření


  •   Identifikovat a sepsat všechny cesty ze stejného období instalace.
  •   Informovat uživatele o souvisejících rizicích.
  •   Realizovat plán přenýtování zasažených cest.
  •   Posoudit dopady těchto rizik pro jističe/pracovníky a zvolit vhodné metody.
  •   V případě potřeby zajistit školení pro pochopení mechanických sil.
  •   (Např.: přidání dočasných postupových bodů, rozložení sil v kotevních bodech mezi 3 až 4 nýty během prací a používání technik technického lezení k zamezení kladkového efektu).

    Originál zprávy v pdf ke stažení:

    Jurasick-Park-Accident-report-after-inspection-on-the-280326-by-Axel-Legrand-V2.1.pdf

    • JirkaS   [úpravy] 07:40 31.03.2026

    Komentáře

         
    		...nové příspěvkyNový komentář 

     Vyjádření 09:18:37 31.03.2026
    Don’t climb all my routes on Leonidio, please  bolted in bad stainless steel (A2): all are very dangerous!
    And please, rebolting only with titanium glue-bolts, not 10mm !!!

    Michel Piola
    odpovědět 
     Re: Vyjádření 09:51:03 31.03.2026
    https://wspinanie.pl/2026/03/piola-korozja-przelotow/

    Moje wszystkie drogi w rejonach nadmorskich wyposażone w punkty Fixe są zatem niebezpieczne (z wyjątkiem [greckiego] Leonidio: zainstalowano tam punkty to Fixe PLX).

    Tak POZOR!!! předchozí příspěvek je zavádějící.
    Kostodpovědět 
     Na štand větší průměr09:47:27 31.03.2026
    No převrtat to a do titanu, to bude asi ekonomicky neúnosný. Postupový ať jsou 10 mm, ale do štandu by se mohly dávat 12 mm a lepší vše lepený.
    Steveodpovědět 
     Re: Na štand větší průměr10:02:51 31.03.2026
    myslíš, že 12mm to vyřeší? na jak dlouho?
    Liodpovědět 
     Re: Na štand větší průměr10:19:15 31.03.2026
    Jde o materiál a slanej vzduch. 12mm nic neřeší, shnije úplně stejně jako 10, i za podobnou dobu. Může jít i o galvanickou korozi sestavy nýt (včetně klínku) - plaketa - matka, tam by to řešilo lepení.
    Dobrá zpráva z fotek je že nýt varuje barvou - je nerez, má být kovově lesklej. Když takhle vylejzá rez ze závitu tak není OK, evidentně ani na odsednutí.
    Jáodpovědět 
      Re: Na štand větší průměr10:22:54 31.03.2026
    PS v článku od Pioly varuje že to nazrzlý být nemusí... Takže asi platí nazrzlý = je v hajzlu, ale lesklý neznamená že je OK...
    = bez jistoty bych se řídil stářím a nelezl cesty starší 10 let jinak než POVL
    Jáodpovědět 
      Re: Na štand větší průměr20:50:45 31.03.2026
    A me se smali, kdyz jsem na Sicosce nechtel lizt cokoli krome Duplexu a Titanu.
    odpovědět 
     Varování 10:08:48 31.03.2026
    Po dramatické smrtelné nehodě na Kalymnosu způsobené prasknutím štandu (velmi pravděpodobně SCC) znovu vydávám toto varování:
    👉 V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NELEZTE moje cesty na Kalymnosu
    (všechny osazené před rokem 2002, tedy z nerezu A2)
    • částečně také na Sicílii, Madagaskaru a Olympu.

    O tomhle velkém riziku praskání kvůli SCC (koroze pod napětím) jsem věděl už velmi brzy – od roku 2002 na Madagaskaru.
    Došlo ke dvěma nehodám (2009 a 2014), které mohly dopadnout velmi špatně (zázrak, že ne).

    V roce 2009 jsem přinesl firmě Petzl „rozpadlé“ plakety.
    Následovala studie s UIAA a v roce 2014 vzniklo oficiální varování:
    běžná nerez A2 je časovaná bomba!!

    Proto jsem už od roku 2004 začal používat A4 (316L) – nechal jsem si vyrobit 620 nýtů u firmy Raumer.
    Bohužel, kvůli absenci štandů se někde stejně použily A2 štandy (např. „La Sicile de mon enfance“).

    ⸻

    Moje cesty u moře osazené lepenými nýty Fixe jsou tedy všechny nebezpečné
    (výjimka: Leonidio – tam jsou použity Fixe PLX)

    Naopak tzv. „turecké“ nýty (malé, kulaté) se zdají být nejlepší.

    Proto se vlastně řadím mezi „odfláknuté vybavovače“, i když:
    • přes 20 let se snažím používat lepší materiály (A4 → PLX → titan)
    • jen letos v březnu jsem dal ~220 titanových nýtů v Řecku

    Problém je, že mi zůstávají staré cesty s A2 u moře, které už nikdy nestihnu přezajistit.

    Také přiznává, že o tom možná málo komunikoval.

    ⸻

    Lezec nemá šanci poznat, jestli je bod napadený SCC:
    • nerez může vypadat perfektně (lesklá)
    • praskliny jsou často skryté za plaketou nebo u skály
    • někdy je kombinace A4 nýt + A2 plaketa

    Michel Piola
    odpovědět 
     Re: Varování, SCC16:24:17 31.03.2026
    SCC - Korozní praskání pod napětím (Stress Corrosion Cracking)
    iodpovědět 
     Riziko skrytého selhání jištění10:19:40 31.03.2026

    Na problém korozního praskání pod napětím (SCC) u nerezových kotev na sportovních lezeckých cestách upozorňuje již od počátku 21. století francouzský lezec a prvovýstupce Michel Piola. První závažné případy zaznamenal na Madagaskaru, později i v dalších přímořských oblastech.

    V roce 2009 zaslal poškozené, praskající nýty k analýze společnosti Petzl a organizaci UIAA. Následná studie vedla k oficiálnímu varování: běžně používaná nerezová ocel A2 / AISI 304 může v agresivním prostředí, zejména v přítomnosti chloridů, selhat bez zjevných vizuálních známek.

    Piola proto již dříve začal používat odolnější materiál A4 / AISI 316L (námořní kvalita). Přesto upozorňuje, že mnoho starších sportovních cest zůstává osazeno méně odolnými kotvami.

    Skrytá hrozba pro lezce

    Zásadní problém spočívá v tom, že poškození je často neviditelné při běžné kontrole:

    * nýty mohou působit zcela neporušeně
    * trhliny vznikají a šíří se uvnitř materiálu nebo od strany skály lom probíhá křehce a bez plastické deformace

    Lezec tak nemusí mít žádnou šanci riziko rozpoznat.

    Tragické důsledky a varování

    Po tragické nehodě na Kalymnosu vydal Piola jednoznačné doporučení:

    Na cestách osazených před rokem 2002 (z nerezové oceli A2 / AISI 304) by se nemělo lézt, zejména v přímořských oblastech.

    Riziko se týká řady známých lokalit, například:

    * Kalymnos
    * Sicílie
    * Madagaskar
    * Olympos (Turecko)

    Podle dostupných informací může být rozsah problému širší a zahrnovat i další oblasti s podobnými podmínkami.

    Technické shrnutí

    * SCC vzniká kombinací tahového napětí a korozního prostředí (chloridy)
    * dochází ke křehkému, náhlému lomu bez varování
    * ocel A2 (AISI 304) je v těchto podmínkách riziková
    * ocel A4 (AISI 316L) má vyšší odolnost, ale není zcela imunní

    Tento jev představuje závažné bezpečnostní riziko, zejména u starších instalací v přímořských lezeckých oblastech.
    Překladačodpovědět 
     Re: Riziko skrytého selhání jištění11:29:34 31.03.2026
    Ocel A4 je určitě lepší než A2, ale dlouhodobé řešení to také není. O něco vhodnější je A5 316Ti, ta je navíc stabilizována proti mezikrystalické korozi. Ale mořská sůl asi sežere ve finále i toto, akorát snad za delší dobu.
    Martinodpovědět 
      Re: Riziko skrytého selhání jištění13:36:06 31.03.2026
    Teď ještě, kolik km od pobřeží se dá považovat za přímořskou oblast? Třeba i taková Paklenica?
    odpovědět 
       Re: Riziko skrytého selhání jištění15:01:28 31.03.2026
    Přiznám se, že i mě by zajímalo, jak přesně se ta vzdálenost skal od moře na mezikrystalické korozi projevuje. Asi by to chtělo udělat studií se zaměřením se na toto (tip na bakalařku/diplomku).

    Můj osobní tip je, že nejhorší to bude právě na těch útesech v bezprostřední blízkosti moře a se zvětšující vzdáleností by to riziko mohlo strmě klesat. Skály vzdálené několik kilometrů od mořského pobřeží by podle mého odhadu nemusely být tak rizikové. Ale čistě preventivně bych i v Paklanici lezl pouze cesty odjištěné lepenými borhaky mladší než je rok výroby 2002, kdy se začala používat odolnější nerezová ocel A4.
    odpovědět 
        Re: Riziko skrytého selhání jištění15:20:30 31.03.2026
    vtipné ovšem je, že "titanový" (ona je to nějaká slitina, žánop) borhák (tj. věc ohnutá z hlazenky, svařená a s vyraženou identifikací a omačkaným dříkem k lepší soudržnosti) je téměř levnější než nýt (mechanicky kotvený dřík + plaketa + matice) z "běžného" nerezu (lidově ádvojky) a je ve spojení s vhodnou chemickopu maltou i v přímořské korozní agresivitě prakticky navěky.
    Lukas B.odpovědět 
         Re: Riziko skrytého selhání jištění15:42:30 31.03.2026
    Naprostý souhlas.

    Jen bych ještě zdůraznil, že na tu mezikristalickou korozi má vliv také to vnitřní pnutí, které je u nýtů zavlečeno utažením matice, zatímco u lepených borháků není přitomno.

    Zde se 3x utrhl dřík kotvy, ale ani karabina, ani majlona ani plakety nýtu se nepřetrhly.

    Další negativum je ten závit, který funguje jako řada vrubů.
    odpovědět 
        Re: Riziko skrytého selhání jištění15:51:40 31.03.2026
    U těch nýtu je asi problém v tom, že na rozdíl od borháků se tam drží vlhkost mezi šroubem a okem, vlhký mořský vzduch je jako elektrolyt, což asi vede k elektrochemické korozi na hranici zrn a dojde tak k mezikrystalické korozi. Taky tomu asi napomáhá oko, které při zátěži muže narušit povrch šroubu - iniciace trhliny - čimž je narušena povrchová ochrana oceli. Borháky jsou z těchto důvodů asi bezpečnější.
    Rendaodpovědět 
         Re: Riziko skrytého selhání jištění18:32:59 31.03.2026
    + velký vliv má napětí, nyt je utaženou matkou trvale namáhaný na tah, borhak jen krátkodobě ohyb při zatížení. A jasně, zavit = vrub, v díře pod plaketou se drží vlhko, drik plaketa matka = kombinace materiálů a slaná voda je elektrolyt. Jedno lepsi jak druhý..
    Doufám se to tu čte i karesak s jeho stavebnima kotvama, jestli se nepletu tak vesele nejtuje i u moře. A ani v suchozemsku nejty moc nemusím.
    Já odpovědět 
        Re: Riziko skrytého selhání jištění17:47:32 31.03.2026
    ještě existuje ocel 1.4529 (Alloy 926), ta by měla být dost odolná proti SCC. Ale je tedy výrazně dražší než A2, A4 a další ...
    liborodpovědět 
        Re: Riziko skrytého selhání jištění21:32:31 31.03.2026
    Taktéž bude hodně záležet na převládajících směrech větru, takže se to dle mého názoru může projevit i 20 km od pobřeží a ani bych se tomu nedivil.
    Vlkodpovědět 
         Re: Riziko skrytého selhání jištění22:33:53 31.03.2026
    Od toho by byla dobrá právě ta studie, která by na tyto otázky odpověděla. Ale ono asi bude snazší zkoumat vliv pohlavního ústrojí na zranění při lezení, než mořský větrů na mezikristalickou korozi fixních jištění v přímořských skalách ...
    odpovědět 
          Re: Riziko skrytého selhání jištění23:32:27 31.03.2026
    Nikdo ti nebrani se o takovou studii pokusit.
    odpovědět 
      Re: Riziko skrytého selhání jištění20:53:45 31.03.2026
    A4 neni lepsi, na sicilii podle pruvodcea v cestach A4, ale nektery nyty urezly, jiny pofiderni.
    odpovědět 
     Smrtelný pád Kalymnos10:22:02 31.03.2026
    Tento problém se týká všech přímořských oblastí!!!
    Bohužel opticky často není šance rozpoznat dobrý a zkorodovaný nýt,vše podstatné se odehrává pod planžetou nýtu.
    Před započetím spouštění,slanění si můžete v řetězu trochu zarajtovat,poskákat,zatlačit nohama proti stěně apod.
    V případě pochybností cvaknout mailonku,karabinu do 1.-2. postupového jištěni pod řetězem… tato materiálová investice za záchranu života určitě stojí.

    V položených a kolmých terénech je lepší slaňovat než se spouštět.
    V převislých cestách je slaňování a vybírání expresek

    Další možnou selekcí a snížení rizika je výběr lezených cest podle data vzniku cesty.Nedoporučují se lézt cesty starší 15ti let,které v průběhu času nebyli reboltovány.

    Více informací a možnost finančního příspěvku konkrétně pro Kalymnos najdete na Rebolt Kalymnos.
    Zedodpovědět 
     španělsko :-(12:36:34 31.03.2026
    Jestli to bylo Fixe, tak to je těžko se divit - ŠPANĚLSKÝ matroš. Měl jsem jako začátečník španělské presky a bylo to stejně mizerné bahno (jinak se ten měkký "kov" nazvat nedá). Podobně se po jediném ozkoušení všichni v okolí vyhýbají lanům Roca...
    odpovědět 
     To má být jako zpráva o nehodě, jo?13:39:48 31.03.2026
    Doufám, že to selhání všech záchranných složek vč. doktora, díky nimž ten nešťastník zemřel, bude předmětem policejního vyšetřování, když už se na to Axel Legrand, co psal tu zprávu, úplně vysral, tvl!
    KalymnosBoomerodpovědět 
     Re: To má být jako zpráva o nehodě, jo?13:59:46 31.03.2026
    https://shorturl.at/NhlFX
    odpovědět 
      Re: To má být jako zpráva o nehodě, jo?14:12:14 31.03.2026
    Díky, to jsem nečetl. To je ovšem velmi odlišný popis situace.
    KalymnosBoomerodpovědět 
      Re: To má být jako zpráva o nehodě, jo?18:20:07 31.03.2026
    S tou helikopterou mi to prijde divny. Nekolikrat jsem v Alpach videl, jak nekoho sbirali z podstatne horsiho terenu. A jestli byl silnej vitr, tak to mohli tusit uz dopredu.
    lukyodpovědět 
       Re: To má být jako zpráva o nehodě, jo?18:39:25 31.03.2026
    Jinej stroj, možná i výcvik pilota. Borec vylitanej v Alpách v supr masine má úplně jiný možnosti.. Bohužel poradna záchranka tam není a banda nadšenců i když dělali maximum tak zázraky nedokazou.. :-/
    Já odpovědět 
     Každého díra18:35:44 31.03.2026
    Tady už zbývá jen to, aby tady každý, kdo kdy v Řecku vzal do ruky vrtačku, napsal na lezce mizernou češtinou varování, ať se ty jeho cesty nelezou. Škoda lidského života, tohle je fakt průser, tvl, celý štand.
    mICHALodpovědět 
     Re: Každého díra21:46:00 31.03.2026
    Upřímně řečeno - aniž bych rozuměl železu - tohle bylo jasné, že se stane - už zhruba před 10 lety, když se začaly objevovat seriozní zprávy o přímořské korozi na lezeckých cestách.

    Ale ono to není jen tam. Pamatuji si, jak jsem jakožto ochranář v Českém krasu vytloukal staré cesty, kde nebylo povolené lezení. Občas tam byl kromě starých skob také nějaký nýt, nejspíš samodomo z nějakého podivného šroubu. Zvenku nebylo nic podezřelého a po prvním klepnutí kadivem se to ulomilo.
    Kuba Turekodpovědět