Poslední den roku se dá strávit různě. Kromě nakupování proviantu, pyrotechniky a  alkoholu se s trochou fantazie dá 31. prosinec naplnit i lehce sportovní činností.

Nedaleko Žampachu přejíždí Posázavský pacifik  rokli Kocour po kamenném mostě. Jedná se o nejvyšší kamenný most ve střední Evropě, pro srovnání o pár metrů vyšší než Nuselák v Praze. Jelikož jsme se kousek odtamtud na chatě chystali slavit Nový rok, padla volba na strávení silvestrovského odpoledne slaňováním. Most evidentně není určen pro pěší, ale mezi kolejemi a propastí místo je, stejně jako zábradlí. Vlaky tu často nejezdí, ale slaňovat podle jízdního řádu by nebylo na škodu. Mít rachotící monstrum za zadkem nic moc. A to už uvazuji padesátimetrovou statiku za sloupky zábradlí zapuštěné do kamenných bloků, z kterých je most postaven. Most pamatuje krále Klacka, a tak nedůvěřuju jednomu sloupku a jistím raději za tři pomocí dalšího lana. Nejzajímavější je okamžik přelézání zábradlí, potom krok do prázdna a doskok na pilíř mostu. Adrenalinovější způsob s osmou vzadu na sedáku a sbíháním popředu jsem tu zatím nezkoušel. Příznivci zlézání výškových budov apod. by jistě popustili uzdu fantazie a plánovali výstup, vzhledem k tomu, že most je postaven z členitých žulových kvádrů a mezi nimi bývají mezery.

Leckdo může namítnout, že v padesáti metrech leze bez jištění, tudíž prožitek skrze slaňování = 0. Pro mě osobně byla akce zajímavou tečkou za koncem roku, zvlášť když venku není počasí ani na letní, ani na zimní radovánky.

Jméno raději neuvádím, nejsem přesvědčen o "legálnosti" onoho počínání. Hodně zdaru a méně zmaru do roku 2003 přeje P.Š.


Omlouvám se za zapůjčení letního ilustračního fota z www.viator.cz. Vrátím brzy.