V posledním komentáři jsem slíbil pohodový víkend pro sedmové lezce.
Tady je.
Základ úspěchu o tomto víkendu tkví v zakoupení zánovního vozu značky Wartburg. Proč to se dozvíte dále. Je k dostání v bazarech po celé republice a má velkorysou spotřebu.

Po již známé trase vyrazíte přes Hřensko, Schmilku a Bad Schandau do Kirnitzschtalu a kdekoli mezi Beuthenfallem a Neumannmühle včetně zanecháte své nově nabyté auto. Vaším cílem bude Kleiner Zschand, a to vpodstatě úplně celý. S batohy plnými zásob, satelitní technikou, agregátem a plandající karimatkou, neboť vás čeká noc v bivaku bez obvyklých civilizačních vymožeností, se doplahočíte k první zastávce. Věž Südlicher Gleitmannsturm leží, či spíš stojí na západním okraji Malého Čandu. Předpokládám, že jste ji našli, protože jste celou cestu v ruce třímali mapku z průvodce zmiňovanou v předchozích dílech. Protože se dnes věnujeme cestám v sedmém stupni nezbyde než se po odložení batohů pustit do práce.

Dynamopfeiler VIIc, bez postavení VIIIa - rajbuňkovou hranou údolního pilíře od značky "330" přes dva kruhy (stavění u prvního) a dále dlouhým traversem doleva, spárou na lávku a vlevo jihovýchodní hranou staré cesty na vrchol.


Kleiner Zschand Wilde Jagd IXc
Znalost světových stran se vám opravdu vyplatí, a to nejen zde. Průvodce jsou samé süd, ost, west a nord a může být překvapivě nepříjemné se nabourat místo do jihovýchodní do úplně jiné hrany. Dynamopfeiler není úplně zadarmo a tak ti, co nalezli a zapytlili i ti, co ani nezapytlili a zůstali u koukání a vlastně i všichni ostatní batohy hup (Hop může hop) na záda a po vrstevnici směr ost dále. O Heringsteinu jsem už psal. Zde strávíte zbytek dne opravdu pohodově.

Excelsiorweg VIIa, Augustinhangel VIIa a Südriss VIIa - všechny tři se hodně lezou a patří mezi osvědčené, na kterých by vás nemělo potkat nic zlého. Z vrcholu krásný výhled.

Protože se už jistě schyluje k večeru, vyberete ze svých řad špeha a vyšlete ho na obchůzku kolem věže. Až se vrátí, bude vědět, kde je velký bivak a dovede vás k němu. Ti nadšenější si ještě zaběhnou o kus dál na Kleines Bärenhorn a neochvějně se pustí do

Südwestverschneidung VIIc - exponovaným zářezem se spoustou smyček ke kruhu (20 m), doleva na hranu a po ní na lávku, pak vlevo spárou a trojkou na vrchol. Klasika a v této obtížnosti výjimečná cesta.

Druhý den po probuzení vás s otevřenou náručí přivítá, pokud jste přijeli Wartburgem, věž Wartburg. Je zkamenělým dokladem toho, jak dlouho už po povrchu zemském tyto spolehlivé vozy jezdí. Už v roce 1893, považte !, jej zdolal dnes zvanou Starou cestou Oscar Schuster. Stojí osamoceně v lese poněkud vysunutá od hlavního masívu, k němuž jinak převážná většina věží přiléhá. Vede zde přes třicet cest od dvojek do osmiček a i když všechny za to nestojí, každý si tu svých pár najde. I morálu zde stačí přiměřeně. Pokud jsme občas měli dojem, že naše nádrže strachu přetékají a chtěli jsme si zalézt, jeli jsme právě sem. Takže Berg Heil!

Tschüs