Tak jsme pro letošek vynechali Höllental, Hochkönig, Dolomity a stěny nad Sarche, opustili jsme rodnou Hanou a zamířili na Madagaskar, do kempu Catta, nad kterým jsou ony krásné stěny ze známých fotografií.

Sestava byla jasná, Tom -Tarzan, mladý divoch, s kterým sdílím společný konec lana již několik let, a já, (vs) který lezu víc let, než kolik je Tomovi. V rámci přípravy jsme opustili rodný Moravský Kras a  na víkendy jsme se přestěhovali do Labáku a do Tisé. V koutku duše jsme chovali myšlenku na přelezení cesty Shortcut z dílny pánu Beneše a Sobotky, ale řekli jsme si, přijedeme a uvidíme.


Tsaranoro Be

O Madagaskaru zde byly  již dva výpravné články, tak se omezím spíše na kusé informace pro ty, co opustí Frankenjuru, Kras či Osp a zkusí krásné a náročné stěny na jižní polokouli. Cestu jsme zvolili rychlou a zároveň i poměrně drahou. Tradičně letecky, poté jsme si půjčili auto a měli jsme ho k dispozici celých 23 dnů, které jsme na Madagaskaru byli. Takže jsme v pátek brzo ráno vyjeli a v neděli jsme již lezli. Překvapením bylo, že auto nám půjčili i s řidičem, který byl v ceně a kterého jsme pro způsob jízdy přezdívali „drsný Harry“. Camp Catta je krásný, na africké poměry neuvěřitelně čistý a majitel Christian je v lezení a ve zdejších stěnách velmi zběhlý. Pokud neuvídíte místní ikony-tj.lemury prvních pět dnů, nezoufejte, časem přijdou do kempu sami a dají Vám dostatek prostoru, abyste  si je vyfotili. Počasí na přelomu srpna a září bylo neuvěřitelně stabilní, takže „ani kapka“,  v noci bylo tak 18 stupňů a přes den 25-30, ale ve stěnách pofukovalo a po druhé hodině již byly většinou ve stínu. Poměrně brzo byla tma, už okolo šesté, takže jsme na delší štreky vyráželi raději ještě za ranní tmy.


lemuři


Místní jsou v pohodě

Lezení je většinou kolmé, výborně drží nohy a trpí prsty. Chyty, které vypadají, že se musí ulomit vydrží, spíše člověk občas něco ustoupne. Skála je velmi kompaktní, takže použítí skob nedovoluje a frendy jsou většinou na ozdobu. Cesty jsou odjištěny nýty, na štandech po dvou. Zdejší specialitou je, že všechny délky mají minimálně 50m, 60-i metrové jsou zcela běžné, takže dobře zvažujte, jaké si vezmete lezečky. Do lépe odjištěných cest potřebujete 12-14 expresek, do těch odvážných max.10. Leze se tady cca. 15 let, za tu dobu se zde spoustu lezeckých veličin zvěčnilo. U cest naleznete autory jako L.Hill. R.Lärcher. B.Arnold, K.Albert, M.Piola,E.Svab a hodně jich ještě nemá opakování. Většina cest i s nákresy je na  www.campcatta.com.

Vedle nás byla v kempu ještě slovenská expedice, která udělala vedle Shortcutu novou cestu Old master za 7c (autoři D.Beránek a R.Nyéki). Všichni lezli móc dobře a byla s nima pohoda. Později přijel Arnaud Petit se Stephanii Bodet a zkoušeli na Karambonu cestu Tough Enough, která má 5 délek okolo stupně 8c+ a loni ji zkoušel i Legrand. A.Petit vylezl všechny délky volně, ale nebyl je schopen vylézt v jeden den. Se slovy, že je to problém pro Adama Ondru, pokusy ukončil a já tímto vzkaz předávám.


Shortcut


Shortcut pohledem lezce

Po krátkém seznámení se zdejšími stěnami jsme vyrazili do 400m dlouhé cesty Always the Sun za 7c+ na Karambonu a asi s třemi odsednutími jsme se vysápali na vrchol. Mimochodem je to jedno z mála míst, kde je signál mobilního telefonu. Poté jsme si řekli, že Shortcut je na řadě, ale první, že dáme seznamovací pokus a pokud dáme pátou nejtěžší délku za 7c+, půjdeme do toho naostro. Pátou délku jsme dali, byla v duchu zdejších poměrů, tj. na prvních 15-i  metrech za 7c+ čtyři nýty, v dalších 25 metrech tak za 7a již pouze dva. O to více nás překvapily první dvě délky. První nemá 60m, ale rovných sedmdesát a odlez od posledního nýtu ke štandu má dobrých 35m, druhá délka má místo psaných 60m rovných 65m, takže člověk si užije. Tradičně s Tomem lezeme stylem, že jeden stále tahá a bojí se a druhý leze s báglem a dře se. Shortcut vyšel na mě s prvním koncem lana, prvních 10 délek šlo v kuse, pak jsem ve dvou délkách odsednul, ale stihli jsme to za denního světla a sestup roklí mezi stěnami v rozmanité africké flóře s čelovkami byl za odměnu. Pokud jsme zjistili, cesta zatím opakování neměla, dalším následovníkům doporučuji max. 10 expresek a hodně vody. Pokud budete 8-10m nad nýtem a neuvidíte další, věřte, že tam někde dál bude.


Shortcut 14 délka


Shortcut 7c+ 5.délka

Pivo „Tři koně“ se pít dá, zvlášť po lezení, na MDG stejně jiné neseženete. Ve stěnách jste skoro vždy sami, frekvence lezců je velmi nízká, to si člověk zvlášť užije. V závěru jsme ještě stihli koupání v Indickém oceánu a deštný prales, rozloučili jsme se s „drsným Harym“ a protrpěli let domů.  Před odletem nám stihnul ještě A.Petit doporučit jeho novou cestu Babel v Maroku, takže se na jaře na víkendy opět stěhujeme do Labáku a Tisé.

PS: pro kamárady ze Slovenska, doufám, že se tam potkáme.


vrcholovka

Co jsme vylezli:
Tsaranoro -  Shortcut 7c+, 800m s Tarzanem 1-10. délka (kromě páté)12,13,15,16 OS, 5.délka RP, 11. a 14.AF
Karambony – Always the Sun 7c+ , 400m  s Tarzanem
Karambony – Rain Boto 7b+, 430m s Maťo Balážem a Rado Staruchem
Lemur wall – Ebola 6b+, 250m s Tarzanem
Lemur wall –  Tsararondo 6c+/7a, 300m s Tarzanem
Lemur wall –  Voie plaisir des guides suisse 6c+ s Maťo Balážem
Tsaranoro – Linea Bianca 7a, 300m s Tarzanem


Tsaranoro  Atsimo


Konec cesty Linea Bianca