LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Jedu, šlapu na ty nohy!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

PRÁCE PRO LEZCE
Fasádní Servis
 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Update sprievodca Jelenec
Pomozte vydat knihu Dobrodružství v prášku… přidáte jen vodu
Křest lezeckého průvodce Vltavská žula

Závody
SP Praha (20.09)
Basecup 2024 (28.09)
SP Soul (02.10)

Žebříček
Cesty:
7.Stráník 11374
8.Stribrny 11337
9.Janošová 11254
Bouldry:
7.Novák 10250
8.Kopecký 10200
9.Lavička 10075
Hory:
28.Štalmach 2894
29.Rak 2854
30.Homolka 2838

Výsledky
EP obtížnost Bologna (14.09)
Rock Master (14.09)
SP Koper (06.09)

Deníčky
5646 lezců
1131260 cest
Nové přelezy:
Spalony Br 8A+
Lonestar 9-
Gamba 8A
Rock The R 11-
Spalony Br 8A+
Ján Aladin Xa
Krkavčí Ma 9+/10-
Boom 7C
Anna Schwi 9+
Liščí Ofen Xc

Stěny
Sokolovna - Lomnice nad Popelkou
LSJ - Javorník
ZŠ Jihlava - Jihlava

Prodejny
AIX -lezecké chyty a stěny - Praha
Green sport s.r.o. - Uherské Hradiště
HUDYsport - Frýdek - Místek

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Kategorie:
 Má cesta na Pik Lenina
smallAhoj všem,
původně jsem chtěl  napsat článek ohledně mé cesty na moji první sedmitisícovku - pik Lenina (7134m.) z Kirgizské strany, což by bylo  dost objemné, zážitků bylo více než dost, ale nakonec jsem se rozhodl, že napíšu jen o části přechodu z C1 (4450m.) do C2 (5415m.). Ta mně nejvíce dostala... tedy ne tak  technická složitost, či výška, ale „nečekaná parťačka“. A o to se s vámi rád podělím. Jen dopředu upozorňuji, že nejsem až tak rychlý chodec, č
Komentáře (0)30.09.2012... celý článek
 Mistrovství České republiky v lezení na obtížnost 2012
MČR na obtížnost 2012Rok 2012 se dostává do své poslední čtvrtiny a je tedy bezesporu na místě rozhodnout, kdo se stane jeho králem, resp. královnou ve sportovním lezení na obtížnost. Mistrovství České republiky se uskuteční druhý říjnový víkend 13. – 14. 10. 2012 na lezecké stěně Rajče v Brně,
Komentáře (0)29.09.2012... celý článek
 Co a jak při pojistné události v zahraničí
smallJelikož se zde v diskusi neustále množí dotazy, zda-li standardní pojištení ke členství v Alpenvereinu stačí na cestování po Evropě nebo na cestování do Ameriky,
Asie apod., divím se, že ještě nezareagoval některý z prodejců členství OEAV a neinformoval potencionální zákazníky jak se věci mají.
Komentáře (0)28.09.2012... celý článek
 Nanga Parbat 2012
Nanga Parbat 2012Zářivá je Nahá hora,
s klínem rozkvetlých luk,
mrazivé stíny pod očima,
bílou hřívou si pohrává.
Jen pojď blíže prosťáčku,
zavdej si,
hrej!
Tvá ruleta života roztočena,
snídej strach a usínej s ďábly…


Komentáře (0)25.09.2012... celý článek
 Kebnekaise (2 104 m n.m.) - Mammut Peak Project
small27. června půl hodina po půlnoci a budík drnčí o 106. Je čas vydat se na cestu, venku prší a je nevlídno. Autobus směr Dublin odjíždí v jednu.
Komentáře (0)20.09.2012... celý článek
 Společné prohlášení českých výrobců
via ferrata setVážení, uživatelé, zákazníci a obchodní partneři, tragická nehoda, která se stala dne 5. 8. 2012 na ferratovém setu od německého výrobce, dovedla české výrobce horolezeckého vybavení k následujícímu společnému prohlášení:
Komentáře (0)19.09.2012... celý článek
 MS 2012 v Paříži 12.-16.9.2012
smallPokračování zpravodajství z mistrovství světa ve francouském Bercy. Libor Hroza si doběhl pro stříbrnou medaili, Adam Ondra si v obtížnosti vylezl pro bronzovou.
Komentáře (0)17.09.2012... celý článek
 Zapomenutá alpská čtyřtisícovka v jižním pilíři Mt. Blancu
small…červen pomalu končí…
…konečně se blíží tradiční červencový výpad do Alp… nic naplat… doznívá pohodička ve skalách lehce proložená koloběžkou a bruslemi. Zbývají necelé 3 týdny, takže se pomalu přemlouvám k pravidelným výběhům do lesa… alespoň 3-4x týdně + lezení… no a „klasické“ koňské nápady – lezení s Jagyčem na mokré skále, výšlap na Sněžku s šutráky v báglu…
Komentáře (0)15.09.2012... celý článek
 Jsou chvíle, kdy vůle je silnější než chuť...
smallLibora Hrozu snadno přehlédnete, večer chodí brzy spát a ráno vstává, když už dávno nejste tam, kde on snídá. Přesto, když se, v kontextu své závodní disciplíny, rychle aklimatizuje na vaše přání chvíli s ním pobýt, je z něj příjemný společník, který navzdory své rychlostní virtuozitě umí splynout v pomalé tempo a s úsměvem se podělit o své pocity.
Komentáře (0)11.09.2012... celý článek
 Testování probroušených karabin
smallVladimír Těšitel z Bezpečnostní komise ČHS provedl na žádost předsedy centrální vrcholové komise Vladimíra Wolfa testování karabiny, která byla používána ve vratném bodě lezecké cesty, tj. ve slanění.
Komentáře (0)05.09.2012... celý článek
<<<   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51   52   53   54   55   56   57   58   59   60   61   62   63   64   65   66   67   68   69   70   71   72   73   74   75   76   77   78   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89   90   91   92   93   94   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107   108   109   110   111   112   113   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123   124   125   126   127   128   129   130   131   132   133   134   135   136   137   138   139   140   141   142   143   144   145   146   147   148   149   150   151   152   153   154   155   156   157   158   159   160   161   162   163   164   165   166   167   168   169   170   171   172   173   174   175   176   177   178   179   180   181   182   183   184   185   186   187   188   189   190   191   192   193   194   195   196   197   198   199   200   201   202   203   204   205   206   207   208   209   210   211   212   213   214   215   216   217   218   219   220   221   222   223   224   225   226   227   228   229   230   231   232   233   234   235   236   237   238   239   240   241   242   243   244   245   246   247   248   249   250   251   252   253   254   255   256   257   258   259   260   261   262   263   264   265   266   267   268   269   270   271   272   273   274   275   276   277   278   279   280   281   282   283   284   285   286   287   288   289   290   291   292   293   294   295   296   297   298   299   300   301   302   303   304   305   306   307   308   309   310   311   312   313   314   315   316   317   318   319   320   321   322   323   324   325   326   327   328   329   330   331   332   333   334   335   336   337   338   339   340   341   342   343   344   345   346   347   348   349   350   351   352   353   354   355   356   357   358   359   360   361   362   363   364   365   366   367   368   369   370   371   372   373   374   375   376   377   378   379   380   381   382   383   384   385   386   387   388   389   390   391   392   393   394   395   396   397   398   399   400   401   402   403   404   405   406   407   408   409   410   411   412   413   414   415   416   417   418   419   420   421   422   423   424   425   426   427   428   429   430   431   432   433   434   435   436   437   438   439   440   441   442   443   444   445   446   447   448   449   450   451   452   453   454   455   456   457   458   459   460   461   462   463   464   465   466   467   468   469   470   471   472   473   474   475   476   477   478   479   480   481   482   483   484   485   486   487   488   489   490   491   492   493   494   495   496   497   498   499   500   501   502   503   504   505   506   507   508   509   510   511   512   513   514   515   516   517   518   519   520   521   522   523   524   525   526   527   528   529   530   531   532   533   534   535   536   537   538   539   540   541   542   543   544   545   546   547   548   549   550   551   552   553   554   555   556   557   558   559   560   561   562   563   564   565   566   567   568   569   570   571   572   573   574   575   576   577   578   579   580   581   582   583   584   585   586   587   588   589   590   591   592   593   594   595   596   597   598   599   600   601   602   603   604   605   606   607   608   609   610   611   612   613   614   615   616   617   618   619   620   621   622   623   624   625   626   627   628   629   630   631   632   633   634   635   636   637   638   639   640   641   642   643   644   645   646   647   648   649   650   651   652   653   654   655   656   657   658   659   660   661   662   663   664   665   666   667   668   669   670   671   672   673   674   675   676   677   678   679   680   681   682   683   684   685   686   687   688   689   690   691   692   693   694   695   696   697   698   699   700   701   702   703   704   705   706   707   708   709   710   711   712   713   714   715   716   717   718   719   720   721   722   723   724   725   726   727   728   729   730   731   732   733   734   735   736   737   738   739   740   741   742   743   744   745   746   747   748   749   750   751   752   753   754   755   756   757   758   759   760   761   762   763   764   765   766   767   768   769   770   771   772   773   774   775   776   777   778   779   780   781   782   783   784   785   786   787   788   789   790   791   792   793   794   795   796   797   798   799   800   801   802   803   804   805   806   807   808   809   810   811   812   813   814   815   816   817   818   819   820   821   822   823   824   825   826   827   828   829   830   831   832   833   834   835   836   837   838   839   840   841   842   843   844   845   846   847   848   849   850   851   852   853   854   855   856   857   858   859   860   861   862   863   864   865   866   867   868   869   870   871   872   873   874   875   876   877   878   879   880   881   882   883   884   885   886   887   888   889   890   891   892   893   894   895   896   897   898   899   900   901   902   903   904   905   906   907   908   909   910   911   912   913   914   915   916   917   918   919   920   921   922   923   924   925   926   927   928   929   930   931   932   933   934   935   936   937   938   939   940   941   942   943   944   945   946   947   948   949   950   951   952   953   954   955   956   957   958   959   960   961   962   963   964   965   966   967   968   969   970   971   972   973   974   975   976   977   978   979   980   981   982   983   984   985   986   987   988   989   990   991   992   993   994   995   996   997   998   999   1000   1001   1002   1003   1004   1005   1006   1007   1008   1009   1010   1011   1012   1013   1014   1015   1016   1017   1018   1019   1020   1021   1022   1023   1024   1025   1026   1027   1028   1029   1030   1031   1032   1033   1034   1035   1036   1037   1038   1039   1040   1041   1042   1043   1044   1045   1046   1047   1048   1049   1050   1051   1052   1053   1054   1055   1056   1057   1058   1059   1060   1061   1062   1063   1064   1065   1066   1067   1068   1069   1070   1071   1072   1073   1074   1075   1076   1077   1078   1079   1080   1081   1082   1083   1084   1085   1086   1087   1088   1089   1090   1091   1092   1093   1094   1095   1096   1097   1098   1099   1100   1101   1102   1103   1104   1105   1106   1107   1108   1109   1110   1111   1112   1113   1114   1115   1116   1117   1118   1119   1120   1121   1122   1123   1124   1125   1126   1127   1128   1129   1130   1131   1132   1133   1134   1135   1136   1137   1138   1139   1140   1141   1142   1143   1144   1145   1146   1147   1148   1149   1150   1151   1152   1153   1154   1155   1156   1157   1158   1159   1160   1161   1162   1163   1164   1165   1166   1167   1168   1169   1170   1171   1172   1173   1174   1175   1176   1177   1178   1179   1180   1181   1182   1183   1184   1185   1186   1187   1188   1189   1190   1191   1192   1193   1194   1195   1196   1197   1198   1199   1200   1201   1202   1203   1204   1205   1206   1207   1208   1209   1210   1211   1212   1213   1214   1215   1216   1217   1218   1219   1220   1221   1222   1223   1224   1225   1226   1227   1228   1229   1230   1231   1232   1233   1234   1235   1236   1237   1238   1239   1240   1241   1242   1243   1244   1245   1246   1247   1248   1249   1250   1251   1252   1253   1254   1255   1256   1257   1258   1259   1260   1261   1262   1263   1264   1265   1266   1267   1268   1269   1270   1271   1272   1273   1274   1275   1276   1277   1278   1279   1280   1281   1282   1283   1284   1285   1286   1287   1288   1289   1290   1291   1292   1293   1294   1295   1296   1297   1298   1299   1300   1301   1302   1303   1304   1305   1306   1307   1308   1309   1310   1311   1312   1313   1314   1315   1316   1317   1318   1319   1320   1321   1322   1323   1324   1325   1326   1327   1328   1329   1330   1331   1332   1333   1334   1335   1336   1337   1338   1339   1340   1341   1342   1343   1344   1345   1346   1347   1348   1349   1350   1351   1352   1353   1354   1355   1356   1357   1358   1359   1360   1361   1362   1363   1364   1365   1366   1367   1368   1369   1370   1371   1372   1373   1374   1375   1376   1377   1378   1379   1380   1381   1382   1383   1384   1385   1386   1387   1388   1389   1390   1391   1392   1393   1394   1395   1396   1397   1398   1399   1400   1401   1402   1403   1404   1405   1406   1407   1408   1409   1410   1411   1412   1413   1414   1415   1416   1417   1418   1419   1420   1421   1422   1423   1424   1425   1426   1427   1428   1429   1430   1431   1432   1433   1434   1435   1436   1437   1438   1439   1440   1441   1442   1443   1444   1445   1446   1447   1448   1449   1450   1451   1452   1453   1454   1455   1456   1457   1458   1459   1460   1461   1462   1463   1464   1465   1466   1467   1468   1469   1470   >>>  
 

Má cesta na Pik Lenina

smallAhoj všem,
původně jsem chtěl  napsat článek ohledně mé cesty na moji první sedmitisícovku - pik Lenina (7134m.) z Kirgizské strany, což by bylo  dost objemné, zážitků bylo více než dost, ale nakonec jsem se rozhodl, že napíšu jen o části přechodu z C1 (4450m.) do C2 (5415m.). Ta mně nejvíce dostala... tedy ne tak  technická složitost, či výška, ale „nečekaná parťačka“. A o to se s vámi rád podělím. Jen dopředu upozorňuji, že nejsem až tak rychlý chodec, či běžec a rád si při cestě vychutnávám rozhledy, přičemž vše natáčím kamerou pro svůj film.

Jmenovala se Ksenja a pochází odněkud z Ruska. Bylo  jí snad  25 let víc ne. Dozvěděl  jsem se  od ní, že dělá průvodce na Kavkazu a  letos byla s klienty 4x na Elbrusu od chaty Prijut 11. Prý je aklimatizovaná a ráda by šla nahoru, ale nemá s kým. V té době, poslední skupiny, které zde ještě zůstávaly, byly buď v C2 nebo v C3. My byli v C1. Pak se mně zeptala, jestli může jít se mnou do C2.. Chvilku jsem váhal - ale  pak odpověděl že ano, může jít se mnou. V tu chvíli jsem byl i rád. Aspoň nepůjdu sám přes trhlinové pole. Tak jsme spolu probrali vše ohledně zítřejšího výstupu a dohodli se, že ráno v 6h. vyrazíme nahoru.  Slíbil jsem jí, že ráno počkám před stanem a půjdeme spolu do C2. A jak jsme se dohodli, tak  to také  bylo. Večer jsem se ještě stavil  na přátelskou návštěvu do jurty „Gory Asie“ kde jsme s kuchařem a zároveň správcem popovídali o všem možném. Pak, když se správce dozvěděl, že jdu s Ksenjou, upozornil mně, ať si  na ní dávám pozor, prý ráda prohlíží cizí stany a batohy… zná jí od ruské skupiny Baranova, která byla zrovna nahoře… Poděkoval jsem za info s tím, že na ni určitě dohlédnu.


Pik Lenina


Večer jsem si připravil své věci a šel brzy spát.
Ráno jsem posnídal, udělal čaj na cestu, sbalil své věci, stan a vyrazil směrem do vedlejšího tábora, kde už na mně  Ksenja čekala. Svítalo. Ona měla s sebou svůj batoh a snowboard . Byl jsem překvapen, že hodlá tahat s sebou do výšky i prkno. Ale byla to její volba a její věc.
Vyrazili jsme. Do nástupu pod horu nám trvalo jít zhruba půlhodinu přes morény a ledovec. Další hodinu jsme se prodírali ještě výš, než jsme našli prošlapanou cestu přes trhliny. Mezitím, pomalu ale jistě Ksenja začala zůstávat pozadu. Nevadí. Vždy jsem na ní počkal  a šli jsem dál. Cesta přes trhlinové pole byla dobře prošlapaná a viditelná. Viděl jsem kde kterou trhlinu. 5 dni v kuse, bylo azuro a tak vše bylo vidět jak na dlani. Stačilo  jen jít a šlapat výš a výš. Chtěl jsem jít sám dopředu ale Ksenja začala naléhat ať se navážeme  na lano, že nechce jít jen tak. Fajn, řekl  jsem, navážeme se. S lanem pracovala velmi dobře, bylo vidět, že s lanem a karabinami má zkušenosti.  Pro jistotu jsme si dali každý  na lano prusíky a vyrazili dál. Já jsem šel první, ale sotva jsem udělal tři kroky, zatáhla za lano. Prý moc rychle jdu. Fajn… další tři kroky a znova zatáhla.. Šli jsme dál. Pořád jsem  cítil,  jak mně lano  brzdí. Tak to  pokračovalo snad hodinu. Furt jsem jí tahal za sebou. Pak už jsem toho měl plné zuby a řekl jsem jí, ať jde dopředu. Vyměnili jsme si místa. Sotva  udělala několik kroků, zastavila. Počkal jsem, ať si odpočine jenže znova udělala tři kroky a stojí. Slunce už začínalo pálit a my jsme ještě nebyli ani v půli cesty. Co v půli cesty!!. Ještě jsme nedošli ani do prvního velkého převisu, který je ve třetině cesty.


výstup


A slunce pálilo a svítilo o 106. Na obloze ani mráček. Byli jsme uprostřed první časti trhlinového pole. V hlavě mi probleskla myšlenka, že to není dobře. Pořad jsem musel  čekat na Ksenju nebo jí tahat doslova za sebou. Pak, když jsme konečně prošli labyrintem trhlin, odpojil jsem lano a řekl jsem, že jdu dopředu a počkám u převisu. Sice něco namítala, ale řekl jsem důrazně, že do převisu dojde sama a šel jsem. Nabral jsem své tempo a cítil se konečně fajn, až na to, že bylo právě poledne…  O něco později jsem došel pod první velkou trhlinou s převisem. Sklon byl více než 60 stupňů a samotná tahle část kopce byla celkem dost „výživná“. Dlouhá a krutá. Přesto tam bylo nataženo fixní lano a po něm zrovna slézala skupinka lidí dolů.  Vedle byla prošlapaná serpentinová cesta. Sice delší, ale pohodlná. Rozhodl jsem se, že půjdu po téhle serpentinové cestě, ale počkal jsem ještě na Ksenju. Ta, než došla, uběhla další hodina. A slunce pálilo dál. Pořád jsem si  mazal obličej a  krk.


výstup


Než stihl vyrazit dopředu, Ksenja začala doslova ječet, že nehodlá jít nahoru sama a nutně se musíme navázat na lano. Panenko skákavá.. to jsem nečekal, že z ní bude hysterka. Ještě nějakou dobu hysterčila a nadávala, než jsem kývnul, že ano, navážeme se na lano. Počkali jsme, až lidičky sejdou dolů a pak teprve jsme vyrazili my. Hůlky jsem vyměnil za cepín a lano. To samé udělala ona. Cesta na tuto část, mi připomínala cestu na Lysou horu přes Lukšinec, s jediným rozdílem, že mně pořád brzdila tahle ženská. Každý krok byl pro mně utrpením. Tahle to nepůjde dál,  řekl jsem jí ať šlape dopředu. Nechtěla, ale vzápětí jsem  jí řekl že tedy půjdu  sám bez lana. Hned šla dopředu. Moc nadšená nebyla, ale  to nebyl můj problém. Způsob jakým jsme šli, byl stejný jako před tím. Pár kroků a stop. Dalších pár kroků a zase stop. Nevěděl jsem, co mám dělat. Smát se tomu či brečet. Pak jsem jí s humorem řekl, že s takovým tempem ani zítra nedojdeme do C2… Měla na zádech batoh, své „prkno“ a na tváři žádný úsměv. Čas nám utíkal velice rychle, ale my jsme šlapali velice pomalu. Když jsme konečně vyšli na tento nejvyšší bod, čekalo nás ještě stejně dlouhé obcházení velké trhliny. To bylo nekonečné. Když byla možnost si cestu zkrátit a trhlinu přeskočit, Ksenja jednoznačně odmítla. Byli jsme pořád spolu na laně. Rezignoval jsem  a jediné co jsem po ní vyžadoval, ať prostě šlape dál a co nejméně stojí. Konečně po nějaké další hodině jsme došli zpět na otevřenou prošlapanou cestu směrem nahoru. Cesta byla dobře viditelná jak se táhla výš a výš. Stačilo jen šlapat a šlapat co srdce ráčí. Odpojil jsem lano, i když ona zrovna nadšená nebyla a šel jsem tento otevřený úsek dál sám. Do konce druhé třetiny  cesty bylo  ještě co jít a cesta končila na další velké trhlině s menším převisem. Pro mně cesta uběhla naprosto v pohodě a velice rychle  jsem byl  na místě.


výstup na fixu


Bylo tam další fixní lano. Přelezl jsem tento úsek, sundal batoh, vyndal termosku s čajem a podíval se dolů. Ksenja byla o takových 500 – 600 m. níž… Páni, to zase budu  čekat na ní. Uběhla hodina než konečně došla do převisu. Byl jsem unaven čekáním na slunci. Pomohl jsem jí přelézt a znova čekal až se vzpamatuje. Měli jsme za sebou teprve druhou třetinu cesty. Uff.. a čas běžel nezávisle na nás. Slunce už se pomalu klonilo k západu.
Když jsem se podíval na hodinky a výškoměr, bylo 16h. a výška 5100 m. ŠLI JSME 9 HOD. A JEŠTĚ NEJSME U KONCE!!!


rozhled


Tahle celá věc mi vadila a byl jsem v pozoru. Běžně z C1 do C2 jdou tak 6-8 h. a maximum za 10 hodin. My jsme teprve skončili druhou třetinu cesty. Vůbec se mi to nelíbilo a ta ženská mi začínala svým tempem vadit. Ale slib jít spolu je slib. A tak jsem na ní trpělivě čekal.
Když si odpočinula, řekl jsem jí, že dál půjdeme solo, ale vždy do dalších trhlin či nebezpečného místa, na ní počkám. Jen kývla a já jsem šel. Zbývalo dojít do nejvyššího místa v celé cestě od C1 do C2 a pak udělat travers směrem k C2. Moje tempo nebylo takové rychlé, ale také nebylo takové pomalé jako s ní. Když jsem došel do toho místa, otevřel se přede mnou celý výhled cesty nejen dolů, ale také k C2. Ten travers nevypadal tak špatně a odhadl jsem to na cca max. 1,5 hod. cesty k C2. Ale když jsem se otočil zpět dolů, tak o takových 500 m. níž seděla na sněhu Ksenja. Podíval jsem blíž přes kameru a ona normálně ležela na batohu a odpočívala. Naštvalo mně to, zbylo nám málo cesty, ale času do západu slunce též zbývalo málo. Představa šlapat po tmě, se mi nijak nezamlouvala. Nechal jsem svůj batoh a šel jsem dolů naproti Ksenji. Když jsem k ní došel, první na co se mně zeptala bylo, jestli mám ještě energii a sílu?? Prý už nemůže jít dál. Stál jsem a první co mně napadlo bylo,  říct jí, tak proč nejde dolů… ale pochopil jsem, že sama dolů též nepůjde, a tak jsem odpověděl, že jí vezmu prkno, nějaké věci  a potáhnu je za sebou. Dodal jsem,  že zbylo už malé stoupání a budeme na místě. Vzal jsem jí věci a šlapal jsem zpět nahoru.  Tohle malé stoupání, těch  výškových 500 metrů, nám trvalo další tři hodiny. Když jsme konečně  spolu došli na místo kde jsem nechal batoh, bylo už 19 hod. Na cestě jsme byli neuvěřitelných 12h. Pomalu, ale jistě se začínalo stmívat. Za necelou hodˇku měla být tma.


Ksenja s prknem


Stáli jsme na nejvyšším bodě tohoto úseku. Před námi se rozprostíral travers přes neslavně proslulou „skovorodkou“ (pánvice) a na skalách byly vidět stany. Ksenja unaveně padla na svůj batoh a řekla, že už dál nemá sílu… Podíval jsem se na ní a její výraz mluvil sám za sebe. To jsem se dostal do situace, která mně ani v nejhorším snu nenapadla. Byli jsme pod pikem Lenina a stáli jsme  v místě, kde bych raději nestál- strmé svahy a lavinová pole ze všech stran. Před námi ještě byla neslavně proslulá“skovorodka“ která v 90. letech smetla cely C2 se 43 lidmi… a já jsem měl ženskou, která nemohla jít dál a dolů také ne. Podíval jsem se ještě  pres kameru směrem na C2  a cestu k ní. Ta šla přes  dvě velké trhliny a několik menších po cestě těsně u C2. Můj odhad - je to na cca max. 1 hod, cesty, ale s ní…. Ani jsem nechtěl vědět na kolik, ale obával jsem se, že  minimálně na další tři hodiny. Čas utíkal rychle a slunce už zapadalo. Stmívalo se. Vynadal jsem v duchu sám sobě, že zrovna já jsem dostal tuhle ženskou na cestě za svým snem k vrcholu. Vrchol jsem měl na dohled, to je fakt, ale úplně jinak, než jsem chtěl. Když jsem se zeptal, zda je schopná tento úsek zvládnout sama či spolu, jen zavrtěla hlavou a dodala, že je úplně vyčerpaná.  Nechápal jsem, jak mohla dělat průvodce na Elbrusu… Můj návrh, že zde postavíme  stan,  kritizovala stejně, jako pokračovaní v cestě dál. Pak jsem se naštval a řekl jsem jednoznačně, že  zde postavíme stan a ona ať uvaří vodu na jídlo a na čaj. Šel jsem vybrat nejvhodnější místo na tom nejblbějším místě, kde jsme zrovna byli, což nebylo zrovna ideální. V tom jsem o kousek výš, spatřil rozbitý a roztrhaný stan, nějaké věci a nohu s botou, která trčela ze sněhu. Nic víc. Na náladě to zrovna  dvakrát nepřidalo. Řekl jsem v duchu – odpočívej v pokoji  a musel jsem najít vhodnější místo na stan.


trhliny


Rychle se stmívalo a únava o sobě dávala  znát. Vzal jsem lopatu a začal jsem vykopávat plošinku pro stan. Což taky nešlo dvakrát krásně. Sníh byl dost tvrdý a práce s lopatou zhruba v 5100 m.n.m. nebylo zrovna báječná pro relaxaci. Dva kopy lopatou- odpočinek, vydechnout, nadechnout několikrát po sobě a  další dvě lopaty se sněhem ven. A zase odpočinek a pořádně se několikrát nadechnou a znova lopata… tak to pokračovalo ještě nějakou dobu. To jsem vybral „parťačku“ říkal jsem si ve vzteku  a nadával jsem na ní v češtině …přesto nouzová plošina byla hotová.  Zapnul jsem čelovku a postavil svůj malý stan. Ona s sebou neměla ani stan. Jen spacák. Boha jeho.. Co se dá dělat? Nic! Tak jsem upravil ještě jednou stan, abychom tam vlezli my dva, upevnil jsem ho pro jistotu ledovým šroubem v jednom rohu stanu a cepínem v druhém. Vše bylo hotovo. Tma, světla čelovek a vařící se voda. Ještě, že udělala pro mně a pro sebe dostatek vody.
Zalil jsem horkou vodou instantní polévku, kaši a čaj. Po jídle jsme oba  zalezli do stanu. Napsal jsem přes satelitní telefon přítelkyni co se stalo, proč nejsem v C2, proč jsem v nouzovém místě a poslal pro jistotu GPS souřadnice.
Bylo to N 39°22'22.00" E 072°51'57.30"


mrtvola


V hlavě mi proletěly události tohoto dne a myšlenka proč jsem tak skončil. Pak jsem si uvědomil, že svůj slib jsem dodržel a hodlám dodržet. Tuhle ženskou do C2 dotáhnu. Co s ní bude dál a jak se rozhodne ona, je to na ní. Ale prý zítra do C2 shora, z C3 má sejít její skupina. Nooo dobrá.. a šlo se spát. Před usnutím jsem  svou peněženku a doklady radši dal do kapsy spacáku. Také jsem ještě před stanem udělal  menší meditaci a poděkoval horám, že můžu zde v klidu zůstat přes noc.
Že by byla noc klidná a báječná, to nemůžu zrovna říci. Celou noc ženská běhala na záchod. Sem-tam, tam-sem. Pak kolem 3 hod. mne vzbudila, že venku začala vánice a hodně sněží. To už mi má trpělivost došla. A „bafnul“ na ní ať konečně spí. Bude ještě potřebovat sílu na přesun do C2. Navíc jsem jí vynadal, že pokud nevidí na víc než 10metrů (v noci) tak  tam nemá co dělat. A otočil jsem se  k ní zády. Její  běhání na záchod pokračovalo až do 6hod. Pak mně znovu vzbudila, ať prý raději vyrazíme jinam než abychom zůstávali tady… Nával sněhu a větru bylo cítit po celém stanu. Vykouknul jsem ven a  skoro nic jsem neviděl, jen bílou stěnu.. Viděl jsem tak maximálně na  3 metry a dál už nic. Zalezl jsem zpět do spacáku a řekl jsem, že budeme čekat až  vyjde slunce a viditelnost bude o něco lepší. Ksenja se najednou začala vztekat, že se  bojí dál jít a nechce tady zůstávat. Já jsem  zůstal klidný, napil se čaje, dal jsem si oplatek a nabídl také jí.. Na chvíli se zklidnila. Pak jsem jí v klidu řekl, že když nás tady až doteď hora nechala, tak nás tady ještě chvíli nechá. A pokud se něco stane, tak  to byla boží vůle nebo osud. Takže ať zůstane v klidu a napije se čaje. Tak jsme proleželi do 7hod. Pak jsem vyšel ven a lopatou začal odhazovat sníh od stanu, to už jsem byl definitivně vzhůru. Přece ranní rozcvička s lopatou udělá s člověkem své  i v 5100 metrech.  Venku byla vánice a viditelnost byla slabá, přesto svítalo a slunce se dralo ven.


C2 na dohled


Zhruba kolem 8hod. jsme sbalili své věci, stan a vyrazili na laně směrem k C2. Orientační bod žádný. Jen odhad. Šel jsem první a chtěl jsem po Ksenji aby šla též a zbytečně nestála každé dva kroky. Naštěstí, jakoby nakonec chápala celou situaci, mlčky šla dál a nezastavovala. Zhruba o hodinku později nakonec vítr protrhal mraky a vykouklo slunce. Měl jsem radost, protože jsem potřeboval vidět kde se nachází C2. Bylo ho vidět, ale velké trhliny a cestička mezi nimi  byla úplně zasněžená, proste fuč, jen bílé pláně a nic. Kamkoliv jsem chtěl jít, vždy mi Ksenja řekla- tam ne. Ať jsem  udělal krok kam jsem chtěl- pořád mně brzdila  na laně. Už zase je to tu. Měl jsem toho plné zuby, poslal jsem ji dopředu a tečka. Šla velmi pomalu a furt stála a nebyla si jistá. Tak to pokračovalo ještě nějakou dobu. Pak mi oznámila, že má GPS, ale nemá baterky. Dal jsem jí své náhradní a čekal, co se bude dít. Měl jsem svou GPSku zapnutou, ale ukládal jsem si  pouze body pro zpáteční cestu. Takže jsem jí nemohl použít pro cestu vpřed. Dalších 10min na větru mně už nebavilo a křiknul jsem ať už konečně jde. Za dalších 10min mi oznámila, že jí GPSka neukazuje cestu. Tak jsem ji poslal po česku do míst ne tak vzdálených a křiknul, ať už šlape, nebo jí potáhnu  za lano.


A šla. Když už zbývalo překonat posledních cca 500 m. rovné cesty směrem k C2, najednou se zastavila. Prý tam jsou trhliny.. to mně vážně dojalo .. Nasral  jsem se a mile jí sdělil, že pokud je mi  známo, celou cestu od včerejška jdeme  přes trhliny jako přes minové pole… takže pokud chce ještě dnes dojít do C2, tak ať laskavě šlape dál a tečka.  Bylo na ní vidět  jak je nejistá a nerozhodná. Nechat jí zde jsem také nechtěl a nehodlal. Ale stát na větru, to není zrovna ideální. Navíc, když jsem se podíval na kruté svahy, které byly kolem nás, plné sněhu, proletělo mi hlavou, že je to otázka času, kdy  zde začnou padat laviny…  Nakonec jsme se oba shodli, že když už nechce jít rovnou, tak půjdeme obloukem a budeme obcházet. Sice to nebyla ta ideální představa, ale chtěl jsem už konečně dnes dojít do C2.


Ksenja v dálce


A tak  šla. Obcházet obloukem a šlapat cestu ve sněhu skoro po kolena, a ještě nevědět co je pod sněhem, není zrovna procházka růžovým sadem, ale jít se muselo. A tak jsme šli. V tichosti mezi námi a s větrem proti nám. Posledních  40 metrů, před skalami,  úplně zastavila. Prý už neví, kam jít, a bojí se, že se propadne do trhliny. To už na mně bylo moc. Ukázal jsem jí na cestu v tvrdém sněhu, která byla dost viditelná, ale ona stála a nehnula se. Bože..proč.. za co.. říkal jsem sám sobě v duchu.. odpojil jsem lano a šel jsem dopředu. Něco mi říkala, řvala, ale já jsem už neposlouchal  a šel jsem po tvrdém sněhu směrem k C2. Když jsem vystoupil na skálu, uvnitř jsem si oddechl a šel jsem hledat místo pro stan. Ona  tam pořád stála na místě. Když jsem našel vhodné místo a shodil ze sebe  batoh, ona  tam pořád stála. Šel jsem zpět směrem k ní a zařval ať tam nestojí jak poleno a jde po mých stopách. Čekal jsem co udělá. Po Dlouhých 5 minutách  sebou konečně hnula a šla. Otočil se jsem a šel jsem stavět stan. Když jsem postavil stan, ona konečně došla na skálu. Na pevnou půdu pod nohama. Uvařil jsem jídlo, poněvadž už bylo kolem poledne, dal jsem si čaj. Cely tábor byl prázdný. Pak jsem jí pozoroval, co bude dělat. A ona jako by ožila, hned byla veselá, omluvila se mi za včerejšek a za nadávání a šla do prvního stanu, který stál nejblíže. Pak doslova a do písmene prolezla všechny stany až nakonec v jednom zůstala. Prý jde o stan z její skupiny, která je nahoře… no „holka zlatá“.. být všechno jinak, nakopl by tě do zadku, až byses skutálela dolů…. A zalezl jsem do svého stanu abych si na chvilku odpočinul. Po oběde a menším odpočinku, jsem se rozhodl, že je na čase prozkoumat cestu směrem k C3 ve výšce 6100m.n.m. Ona byla zalezlá ve stanu.
Cesta dál a výš nebyla nijak složitá. Jen stoupání. Nic víc. Přesto ta výška  o sobě dává  znát každým krokem.


C2 5415 m n.m.


Došel jsem do místa, kde začíná zlom a samotný hřeben směrem na C3, což bylo kolem 5850m.n.m a otočil jsem se zpět. Cítil jsem se báječně, volně a tělo fungovalo jak má. Měl jsem radost. Došel jsem zpět do svého stanu a byl jsem rozhodnut, že zítra zrána půjdu nahoru do C3 na 6100m.n.m.  přítelkyni jsem  napsal SMSku, že jsem v C2 a mám se fajn.
O něco později shora došel další člen z ruské skupiny Jermačeka, Dmitrij. Prý dostal teplotu a poslali ho zpět do C2.  Mezitím už byla vzhůru i  Ksenja. Nabídli jsme mu čaj a povídali si co a jak. Dmitrij se nás hned  zeptal, co to je za cesta, co vedla obloukem k C2… nooo.. v krátkosti jsem mu řekl o co tu šlo a ten divil se, že jsem ji vůbec tahal. Při rozhovoru, se Ksenja zeptala, zdali půjde dolu do C1 ještě dnes nebo zítra? Dmitrij odpověděl, že chtěl jít dnes, ale může v klidu jít zítra. Že se cítí o mnoho lépe, a tak prý zůstane, což byla pro Ksenju výzva- hned se  pozeptala, jestli  může jit zítra s ním dolů… Usmál jsem se a raději se otočil  stranou.. Dmitrij chvíli též váhal, ale odpověděl, že ano, ale ona bude poslouchat a půjde vzadu na laně. Já jsem měl uvnitř  radost, ale zároveň klid v duši. A tak se oni oba dohodli na zpáteční cestě dolů a já na cestě nahoru. Večer začalo zase sněžit. Což nebylo fajn ze strany matky přírody. V noci mně probudila vůně domácího pečeného chleba,  bramborové kaše a smaženého řízku. Zvlášť vůně domácího chleba byla tak silná, jakoby vedle byla pekárna. V tom kdesi  něco zticha bouchlo a bylo slyšet tlumený rachot. Pak v mém levém ucho jako by něco prasklo a během chvilky jsem ucítil jak mi něco teče z ucha. Bleskově jsem pochopil, že mám problém. To co vytékalo, byl hnis a rázem jsem na levé ucho skoro neslyšel. Sněžilo celou noc. S uchem to vypadalo zle a já díky tomu začínal cítit nenápadnou bolest v hlavě. Zavolal jsem své přítelkyni do česka co se stalo a že mám dvě možnosti. Buď počkat do rána a pak sejít dolů a uvidí se jak na tom s uchem budu, nebo pokračovat v cestě na vrchol. Oba jsme se shodli, že pokud zde hora stojí  tisíc let, tak zde ještě  bude stát i další rok.. takže raději sejdu dolů… Do rána pořád sněžilo a hnis z ucha nepřestával vytékat. Ráno vítr ustal a sněžení také. Když jsem vylezl se svého stanu, po naší cestě obloukem nebyl ani náznak. Dmitrij  a Ksenja byli též vzhůru a připravovali se na cestu dolů. Oznámil jsem jim, že půjdu s nimi do C1 kvůli problému s uchem. A tak jsme se dohodli, že na laně, Ksenja bude uprostřed, a já vzadu. O něco později jsme sbalili  své věci a zahájili sestup. Sotva jsme vstoupili na zasněžené pole, Ksenja hned začala naříkat, že tam, kam nás Dmitrij vede, jsou trhliny. Já jsem se jen v tichosti usmál a čekal na reakci Dmitrije… ten jen krátce odpověděl ať v klidu zůstane v C2….  A tak jsme ve třech vyrazili dolů.

O tom, že cesta dolů bývá daleko složitější a vyčerpávající, zvlášť když vše bylo zasněženo, není pohyb. To vám nepomůže ani GPSka. Než jsme všichni tři došli do bezpečného místa, kde končí trhliny, několikrát jsme se postupně propadávali do trhliny. Vytahovali jsme se  navzájem, přeskakovali a šli dál. Při slaňováni prvního převisu, Ksenja, která dělá průvodce na Kavkazu, špatně uvázala jištění a málem sletěla dolů. Ještě, že zůstala viset na fixním laně..  Sem tam byla vidět  menší lavina, či viditelný sesuv sněhu… Bylo toho hodně, než jsme došli dolů do C1 a pak do BC. A o tom bude  film – „POD PAMÍRSKOU OBLOHOU“.
No a má cesta nahoru a ucho… Ucho se vzpamatovalo až doma v Česku, a svůj vyšlap na vrchol pik Lenina jsem odložil na příští rok. Informací o cestě mám dost, vím, co mně čeká a pokud bude vhodnější parťák, tak na ten „Lenina“ konečně vyšlapu. Hora přece nikam neuteče.




Hoj. Sasha

p.s. I když se říká, že pik Lenina je celkem lehká sedmitisícovka, přesto, tuto horu nelze podceňovat. Výška, trhliny, laviny, sesuvy půdy, ležících mrtvol či pamětních destiček je tam dost. Bohužel s každým rokem těch cedulek přibývá. Stejně tak nelze podceňovat přípravu a výbavu do hor. Dole v C1 může být krásných +20°C ale nahoře při větru, může být báječných -35°C. Za sezonu, která trvá 2 měsíce, do BC (3640m) dorazí kolem 2000 tisíc lidi ze všech koutu světe (ať už přes agentury či sami). Na samotní vrchol pika Lenina a zpět do BC dostane sotva 300.



Sasha   [úpravy] 07:30 30.09.2012Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

Nový komentář 



 Vložení nového komentáře 
Název
Jméno
Email
Text

Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

 Foto dne:
Eule
Mäusejagd, VIIIa
 Databáze cest:
Všechny cesty (178491)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Tsibouki 5c Leonidio
Plané Naděje VIIb Tisá - Velké Stěny
Severní Stěna VIIIa Tisá - Velké Stěny
Stoupej Stylově 6- Buda
AW II Bielatal
Nově komentované:
Direkt Tepu 7- Rabštejn
Obecná Škola 8-/8 Tetínské Skály
Krkavčí Matka 9+/10- Krkavka
Krkavčí Matka 9+/10- Krkavka
Ohnivá Voda Xa Adršpach

 Nově v diskusi:
Re: Cesta do Žlebu 20.9.2024? | Re: Cesta do Žlebu 20.9.2024? | Re: Cesta do Žlebu 20.9.2024? | Re: Cesta do Žlebu 20.9.2024? | Cesta do Žlebu 20.9.2024? | Re: Jištění při lezení po návěstidle? | Re: Jištění při lezení po návěstidle? | Re: Jištění při lezení po návěstidle? | Re: Jištění při lezení po návěstidle? | Výzkum diplomová práce |

 Nové komentáře:
Re: a co doping? | Re: a co doping? | Re: a co doping? | Trochu ojeb | Už néééé | Re: borci | Re: borci | Re: borci | Re: borci | borci |

 Kde to vře:
Kilian Jornet zdolal všech 82 alpských čtyřtisícovek za 19 dní (58)
Použití prusíku při navazování, slaňování (28)
Jsou tam! … MEISTERWEGE 1974 (15)
Arco Rock Master 2024: Adam Ondra 6. (9)
SP v lezení na obtížnost Koper, Slovinsko (7)
Tiskovka před SP v bouldrech v Praze: (5)
SP v boulderingu Praha 2024 (5)
Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují (5)
ČHS chce pořádat Mistrovství světa ve sportovním lezení 2027 (4)
Pomozte vydat knihu Dobrodružství v prášku… přidáte jen vodu (3)

 Nově v inzerci:
Statická a dynamická lana | Skialp lyže PDG | mačky Grivel G22 | Pracovní postroj CMC Atom | Nabídka práce | FSC World Cup Prague 2024 | La Sportiva - Tarantula | Boulder World Cup Praha | Nové lezečky Tenaya Indalo Vibram XS Grip | Boulder World Cup Praha |

 Anketa:
Jaké technologie nebo aplikace používáte při lezení a jak vám pomáhají?
 GPS a mapové aplikace 
 117 
 Lezecké aplikace pro sledování výkonu 
 83 
 Sociální sítě pro sdílení a inspiraci 
 81 
 Vzdělávací aplikace pro techniky a trénink 
 73 
 Aplikace pro evidenci a sdílení výstupů 
 80 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz
Hledáte si pěkné ubytování v ČR na Váš výlet či dovolenou? Vyberte si na webu MegaUbytko.cz v sekci chaty a chalupy pronájem. Pokud plánujete cestovat na Slovensko a potřebujete ubytovanie na Slovensku, ty nejlepší ubytovací zařízení, chaty, chalupy, roubenky naleznete na stránce chaty na prenájom.

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.