Podle mě to cello s lezeckým obsahem souvisí. Postupně se tam ukáže paralela houslař (resp. výrobce cella), který chodí, hledá dřevo, dává tomu svoji vizi, trpělivost a práci... a pak je z toho hudební nástroj, který hraje, může sloužit dalším lidem, může je těšit po generace.
A autor lezecké cesty - Loris Manzana - chodí, hledá směr, vymýšlí, jak tam udělat cestu, aby byla co nejlepší... a pak když se to povede, zůstane to pro ostatní. Mistrům v obou oborech se můžou povést mistrovské kousky. Oba to dělají sami, soustředěně...
Taky to cello je parádní hudební pozadí.
Pěkný video. Honza Šimánek se snaží, aspoň občas, točit i lezecký věci s nějakým přesahem. |