Jak s pomocí prusíku pojistit riziko fatálního selhání slaňáku
V souvislosti s fatální nehodou na řeckém Kalymnu, kdy při spouštění lezce při vycvakávání expresek v cestě selhal slaňák, upozornili pod článkem o tragédii čtenáři na způsob, jak takové riziko velkého pádu na sportovkách s nejistým štandem snížit.
Na lano vedoucí k jističi si dá lezec prusík, cvakne si ho do sedáku, při spouštění prusík posouvá, a případný pád by pak měl být jen obdobně dlouhý, jako běžný pád při lezení prvolezce. Podívejte se na videa, jak na to:
Kolik už bylo článků o pádu do prusíku a všechny psaly o nevyhnutelném přetržení! A to i při posouvání na statickém Laně, tedy výrazně kratším pádu než zde. Tak vám nevím...
Kolik už bylo článků o pádu do prusíku a všechny psaly o nevyhnutelném přetržení! A to i při posouvání na statickém Laně, tedy výrazně kratším pádu než zde. Tak vám nevím...
Myslím, že průsík o průměru 6 mm a více by měl vydržet pád lezce do dynamického lana při pádovém faktoru menším než 0,5. Což je přesně tento případ. Viz video.
Rozhodně je to lepší než nic.
Přestože vše má své limity.
Při použití KEVLAROVÉHO ČI ARAMIDOVÉHO prusíku průměru 6mm by to mělo být bez problému! Tyto materiály mají tepelnou odolnost a v daném diametru nosnost 22 kN.
Bacha, rozhodně na to nelze použít prusík/smyčku z HMPE materiálů jako je Dyneema apod. (tam je zásadní problém s tou tepelnou odolností, prusík trochu proklouzne, ohřeje se a může se přetrhnout).
Jak presne ma vypadat ten prusik?
Na videu je reepka omotana okolo lana a oba konce procvaknute, bezna varianta je ze se jeden konec protahne druhym a cvaka se jen jeden, pak jsem videl takovou nekolikanasobnou "lisci smycku" jako treba zde (www.bergundsteigen.com/artikel/alpinhacks-abbauen-ohne-absturz) a opet se cvaka jen jeden konec.
Ktera varianta je nejlepsi v tomto diskutovanem pripade - spousteni a selhani slanaku?
Nejsem metodik, ale tady bych volil nějaký obousměrný prusík (tedy držící v obou směrech) - takže francouzský (to je ten na videu), nebo klasický (to je ta vícenásobná liška, co popisuješ). Ten kdy se jedno oko protáhne druhým (asi myslíš prohaskův), drží jenom v jednom směru a pro tenhle účel by sis mohl snadno poplést směr a uvázat ho obráceně.
Ideálně uvázat francouzský prusík (prostě jednoduchá spirála), hezky jej porovnat, využít skoro celou jeho délku a oba konce procvaknout a spojit šroubovací karabinou s centrálním okem sedáku.
Ideální je koupit si na to kevlarový či aramidový šitý prusík 6mm délky 40 cm (vyrábí Beal či Edelrid, uvádí nosnost 22kN). 40 cm proto, že je potřeba využít celou délku, třeba 6 omotů.
Repka na tohle nestačí, ta se v tomhle případě dynamického zatížení snadno přetrhne, repky mají třeba jen 6kN. Zrovna tak smyčky z HMPE materiálů nepoužívat, ty se při tom dynamickém zatížení a lehkém prokluzu mohou přepálit.
Kevlar = dostatečná nosnost a tepelná odolnost. IFMGA testovala pády prvolezce do těchto prusíků a funguje to.
Pokud je při slanění takový prvek namáhán, tak jev zvaný únava materiálu vnáši do procesu nejistotu. Měla by to být noční můra všech, hlavně konstruktérů, ale así zatím není. Dokonce to prý postihuje i lehké slitiny, já na to mám kliku. Krásná lesklá věc z dovozu a uletělo to při lehkém doteku, typický lasturový lom. Ale pozor, mohl jsem si to taky celé vycucat z prstu.
......Ve chvíli, kdy vycvakl první dvě expresky pod štandem, oba nýty tvořící štand praskly......
Snad každý má metodu pro slanění při zjištění vadného slaňáku - ergo slaní s pomúckou postupně z expresních bodů ( BH). Minimálně tím zkrátí délku pádu. Důležitý je též způsob slanování bez rázů.
Podle mě ani aramidový prusík to neřeší stoprocentně, jednak není určený na dynamické pády a pak hrozí i propálení dynamického lana od něj. Jako řešení mi přijde vhodnější vzít si s sebou v případě pochyb jakýkoliv zachycovač pádů, který je na popsanou situaci přímo určený a certifikovaný.
Ten prusik funguje, testovano na lidech. Sice je nutny vyhodit smycku prusiku a lano vyřadit, ale pořád lepší nez hodit podpodlahu. Ted uz zbyva jenom poznat moderne udelany standt, ktery stoji zaprd.
Vycházím z následující modelové situace - štand selže, když je lezec jeden metr nad nýtem, pád dva metry plus, prusík nejspíš zachytí, ale co když se ten nýt vytrhne, vzhledem k popsané situaci to není vyloučené, další nýt je tři metry níže, pád sedm metrů plus, to už bych s prusíkem padat nechtěl, ať je z jakéhokoliv materiálu, přece jenom se jedná o cca 6 mm smyčku, která není určená pro dynamické pády, viz. návod u těch sešitých, se zachycovačem pádu, který jde konstrukčně stejně jako prusík namontovat na napnuté lano, je pravděpodobnost, že to dopadne dobře, větší.
Obecně, v té popsané nehodě se pos..lo, co se mohlo. Nicméně je to už druhý případ z mého okolí, kdy se něco podobného stalo, první byla Mallorca, dva vytržené nýty za sebou při pádu lezce nad posledním, bylo to v převise, bez následků. Pravděpodobnost toho , či se stalo při nehodě, je hodně malá, ale není nulová. Snížit se dá třeba následující řadou - nebudu lézt cesty v podivně zajištěných sektorech, pokud přece jen lezu, použijí vždy prusik, nevěřím-li prusíku, pořídím si zachycovač pádu na napnuté lano. Vše zvyšuje pravděpodobnost menších následků při lezení. Druhá možnost je mentálně se srovnat s rizikem a podstoupit ho, pak je to ruleta s velice malou pravděpodobností prohry, což ostatně známe všichni při jakémkoliv druhů lezení.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
V souvislosti s fatální nehodou na řeckém Kalymnu, kdy při spouštění lezce při vycvakávání expresek v cestě selhal slaňák, upozornili pod článkem o tragédii čtenáři na způsob, jak takové riziko velkého pádu na sportovkách s nejistým štandem snížit. 
Ano – aktivně si zjišťuji informace