Lezec - Zpravodaj

Za tak zvanou „Haute route“ Vysokých Tater se považuje přechod z Podbanského na Zelené pleso nebo opačně.

Západ slunka nad hřebenem Bašt (hi res)
foto by © Zoban

Varianta přechodu směrem na východ je vhodnější pro velmi dobré lyžaře, protože zahrnuje delší, pozvolnější výstupy a místy opravdu náročné sjezdy. Při postupu z východu na západ naopak budeme častěji vystupovat strmé svahy s lyžemi na batohu a až na několik krátkých úseků jsou sjezdy méně náročné. Nejobvyklejší je varianta ze západu na východ.

Schematická mapa přechodu (hi res)
foto by © Zoban

1.Den – Podbanské - Popradského plesa

Východiskem je Podbanské. V průběhu dne nás čeká velmi dlouhý a únavný výstup Koprovskou a posléze Hlinskou dolinou na Vyšné Koprovské sedlo (cca 1100 vm výstup/4,5 hod). Ze sedla je možné vystoupit podél hřebene až na vrchol Koprovského štítu (180 vm výstup/0,5 hod), odkud je nádherný výhled na Vysoké Tatry i Roháče. Za dobrých sněhových podmínek je možný sjezd z vrcholu.

Závěrečné metry hřebene na Koprovský štít (hi res)
foto by © Zoban

Na Koprovském štítě (hi res)
foto by © Zoban

Začátek sjezdu z Vyšného Koprovského sedla do Mengusovské doliny bývá často špatně vysněžen a většinou se zde nachází tvrdý sluncem a větrem zpracovaný sníh. Z Hincova plesa může sjezd vést buď pod Zadnou Baštou přes Satanovu dolinku nebo lze vést sjezd přímo středem doliny. Vedení sjezdu středem doliny je orientačně náročnější na nalezení optimálního sjezdu, takže pokud svahy dobře neznáte je sjezd přes Satanovu dolinku vhodnější (700 vm sjezd / 1 hod).

Sjezd z Vyšného Koprovského sedla do Mengusovské doliny (hi res)
foto by © Zoban

2.den – Popradské pleso – Zbojnická chata

Druhý den zahajujeme výstupem přes dolinu Zlomisk. Mírné stoupání vedoucí pod SZ stěnou Tupé nás přivádí do centrální části doliny. Výhodnější je postupovat zprvu směrem do Rumanovy dolinky a k Ladovému plesu traverzovat až na jeho výškové úrovni. K plesu je možné vystoupit i přímo, ale výstupová stopa je poměrně strmá a nepohodlná.

Mengusovská a Zlomisková dolina, trasa výstupu do Východné Železné brány (hi res)
foto by © Zoban

Nad plesem začínáme stoupat do srmějšího prahu pod Železnou kotlinou. Z vrcholu prahu se otevírá detailní pohled na závěrečnou část výstupu. Za dobrých sněhových podmínek je možné až téměř do poloviny závěrečného žlabu vystoupat na pásech, posledních cca 50 vm do Východné Železné brány je pak už většinou lepších na botách, nebo mačkách (z chaty cca 800 vm výstup /2,5 hod).
Ve Východné Železné bráně je důležitý rozhodovací bod. Pokud máme pochybnost o podmínkách na severní straně nebo se nám nezdá aktuální vývoj počasí, je lepší návrat zpět. Ústup ze severní strany je sice možný, el cesta na Lysou Polanu je poměrně zdlouhavá.
Pokud jsme se rozhodli pokračovat pak nás čeká první opravdu strmý sjezd. V případě nejistoty je lepší zvolit variantu jednoho 60 m dlouhého slanění přes nejstrmější úsek a pak už pokračovat na lyžích.

Sjezd z Východné železné brány nad Gerlachovskými spády (hi res)
foto by © Zoban

Při sjezdu se stále tlačíme směrem doprava (pohled shora) pod masiv Kačacího štítu. Přímo pod námi se nacházejí masivní skalní prahy Gerlachovských spádů!!! Sjezd přes tyto prahy je možný zcela v pravé části doliny, jako by ve spádnici Litvorového žlabu. Zejména na jaře se často přeskakují menší skalky, nebo kousky natečeného ledu, takže velmi opatrně. Poslední 200 vm sjezdu už je pláň až na Kačací pleso (cca 750 vm sjezd/1 hod).

Kačí dolina a trasa sjezdu z východné Železné brány (hi res)
foto by © Zoban

Na Kačacím plese se můžeme pokochat výhledem na masiv Mlynára a zejména severní stěny Ganku, Rumanovho štítu, Zlobivé a dlaších stěn Kačacího můru. Nicméně nám nezbude než opět nalepit pásy a začít stoupat. Tentokrát směrem Prielom.

Začátek výstupu Litvorovou dolinou (hi res)
foto by © Zoban

Výstup vede zprvu mírnějšími svahy Litvorové doliny, jedno strmější místo je zhruba na výšce 1900 m, potom opět mírnějším terénem na Zamrznuté pleso v Zamrznutém kotli. Přímo před námi je zřetelně vidět Polský hrebeň, kterým vede přechod do Velické doliny a na Sliezsky dom.

Trasa výstupu Litvorovou dolinou na Prielom (hi res)
foto by © Zoban

Naše cesta se od svahy Polského hřebene stáčí opět k západu a pod severní stěnou Východné Vysoké stoupáme na pásech až k ústí žlabu z Prielomu. Posledních cca 100 vm je opět zpravidla výhodnější na botách nebo mačkách (cca 800 vm výstup/2,5 hod).

Výstup v horní části Zmrzlého kotle do Prielomu (hi res)
foto by © Zoban

Závěrečný výstup do Prielomu (hi res)
foto by © Zoban

Ze sedla se otevírá výhled na rozlehlou Velkou studenou dolinu a je také vidět cíl naší dnešní cesty Zbojnícka chata.

Sjezd ve Velké Studené dolině (hi res)
foto by © Zoban

Sjezd vedeme přímo ve spádnici sedla a po té dnem doliny až na úroveň chaty k níž došlapeme krátkým traverzem. (cca 400 vm sjezd/0,5 hod). ubytování na chatě je dobré rezervovat dostatečně dopředu, nicméně na matracích na podlaze se najde místo téměř vždy.

Trasa sjezdu z Prielomu do Velké Studené doliny (hi res)
foto by © Zoban

3.Den – Zbojnická chata – Chata při Zelenom plese

Pokud máme štěstí a počasí drží i třetí den, můžeme se pokusit traverz dokončit. Od chaty vyrážíme směrem na Malý Závrat, podtraverzujeme JZ stěnu Javorového štítu a rozlehlou plochou Streleckých polí stoupáme pod Širokou vežu.

Trasa výstupu Velkou studenou dolinou na Priečne sedlo (hi res)
foto by © Zoban

Už ze sedla na Streleckou vežou je zřetelně vidět linie žlabu spadajícího z Priečného sedla. Celý postup je v podstatě totožný s linií letní žluté značky. Za dobrých sněhových podmínek je možné vystoupat na pásech až do sedla, většinou je ale opět nezbytné dát na posledních cca 50 vm lyže na batoh (cca 400 vm výstup/1,5 hod).

Výhled z Priečneho sedla na východ (hi res)
foto by © Zoban

Ze sedla se nám otevírá nádherný výhled na Malou Studenou dolinu a přímo naproti je také vidět poslední větší výstup přechodu – Baraní sedlo. K němu nás ovšem čeká ještě jeden náročný sjezd.
Z Priečneho sedla je nejstrmější začátek žlabu. Podle podmínek je zde možné slanit a teprve po cca 40 vm zahájit jízdu na lyžích. Sjezd vedeme na dno doliny a po té pokračujeme ve sjezdu směrem ke Žlté stěně (cca 400 vm sjezd. Pásy nasazujeme na zhruba 1900 m a směrem doleva (SZ) vystupujeme k Teryho chatě. Zde je možné dát občerstvení nebo přímo pokračovat výstupem na Baraní sedlo.

Trasa sjezdu z Priečneho sedla k Teryho chatě (hi res)
foto by © Zoban

Výstup je poměrně mírný a opět lze za dobrých sněhových podmínek vystoupit až na sedlo na pásech. Častěji se ale chodí na botách nebo mačkách (cca 500 vm výstup/1,5 hod). Pokud máme dostatečnou časovou rezervu a jsou dobré sněhové podmínky je možný vystoupit i s lyžemi až na vrchol Baraních rohů. (cca 150 vm/ 0,5 hod) Sjezd z vrcholu vedeme na straně Malé Studené doliny a pak krátce traverzujeme do sedla.

Trasa výstupu na Baraní sedlo od Teryho chaty (hi res)
foto by © Zoban

Z Baraního sedla nás čeká asi nejimpozantnější a nejnáročnější sjezd přechodu. Sjezd zahajujeme v poměrně úzkém žlabu (do 10 m šířky). Tento přibližně 35 – 40 stupňů strmý úsek má délku kolem 100 m. Po té se žlab rozšiřuje až nakonec přechází v široké pláně střední části Velké Zmrzlé doliny. Sjezd vedeme středem doliny, ozději více v její levé části. Přibližně na výšce 1900 m začínáme najíždět do spodního strmého úseku „Flašky“. Tento žlab bývá často rozdupaný od sestupujících horolezců a někdy bývá na sníh z pravé strany natečený led. Pokud není žlab dostatečně vysněžený je možný sestup po řetězech na žebru na jeho levé straně (pohled shora). Pod žlabem už se nachází mírný táhlý sjezd na Zelené pleso (cca 850 vm sjezd /1 hod).

Trasa sjezdu z Baraního sedla k Zelenému plesu (hi res)
foto by © Zoban

Na chatě můžeme přespat a pokračovat další den přechodem do Javoriny přes Kopské sedlo,nebo je možné sjet až na Bílou vodu a odsud autobusem a elektirčkou zpět do východiska přechodu.
Jako velmi kvalitní zakončení se nabízí vynikající restaurant Furkotka na Štrbském plese. Pro přechod je dobré mít ješte jeden den navíc jako rezervu. V případě dobrého počasí je možné v tomto rezervní dni absolvovat některou z dalších skialpových túr v Tatrách. Rysy, Volí chrbát, Kriváň. Bude záležet pouze na tom kolik vám zbylo kondice, kde máte auto, případně kde zamluvené ubytování.

Sjezd ze sedla Váha (hi res)
foto by © Zoban

Co, kde, kdy a jak

Nezbytné znalosti a schopnosti
Bezpečný pohyb na skialpových lyžích, chůze na mačkách v terénu do 50 st. Sklonu. Znalost základních horolezeckých lanových technik (navázání, slanění). Bezpečné vedení sjezdu v terénu do 40 stupňů sklonu (S3 – 4).
Znalost vyhodnocování lavinového rizika v terénu, bezpečné ovládání orientace a navigace v horském terénu.
Pokud máte pochybnost o dostečné úrovní svých znalostí a schopností (zejména po stránce navigace a lavinové problematiky) požádejte raději o doprovod horského vůdce.

Nezbytné vybavení
Skialp set, sonda, vyhledávač, lopata, žďárák, lékárna, mačky, cepín, helma, sedací úvaz, 2 x karabina
Na skupinu 1 x 60 m ½ lano

Nejvhodnější období
Leden až duben, v zimních měsících je nzbytné počítat s vyšším lavinovým rizikem a také menší stabilitou počasí

Chaty – všude možné ubytování s polopenzí
Horský hotel Popradské pleso www.popradskepleso.sk
Zbojnícka chata +421-903-638000, +421-903-619000
Chata při Zelenom Plese www.zelenepleso.sk

Možnosti zajištění vedení přechodu horským vůdcem

www.climbingschool.cz,
www.climbingschool.cz/?bcoid=95
www.horskyvudce.com
www.tatraguide.com

Nouzová telefonní čísla
Letecká záchrana LZS Poprad – 18155
Horská služba Tatry Smokovec – 18300
V případě polského signálu – 112

Fotogalerie z různých skialpinistických túr a výstupů v Tatrách naleznete na www.climbingschool.cz .

Radek „Zoban“ Lienerth
zoban@seznam.cz
+420603810600

Tatranská „Haute Route“

Komentáře