Týden po Velikonocích se ve Sklárně u Žihle opět sešla velká rodina na jedenadvacátých narozeninách Petrohradského padání. Oslavenec letos malinko laškoval s účastníky pátečním dušičkovým počasím, ale přesto první z gratulantů vyrazili už kolem páté do lesa. Lézt, sušit, projít se, plánovat, co se druhý den poleze. Jako vždy jsme složili své hlavy i další unavené části těla v chatičkovém rekreačním středisku, jehož správci otevřeli jen kvůli nám, aby po nás zase místo na pár týdnů utichlo. Zázemí doplnily klasicky sprchy, občerstvení, večerní oheň, sobotní koncert a všudypřítomná radost. Myslím, že nikdo nemohl zaregistrovat decentní konfliktík kvůli parkování na zakázaných prostorách vně areálu. Jdeme dopředu, nějak si to příště pohlídám. Byli domácí, Němci, Slováci, Poláci a dvojice až z „jůesej“. Lidé se pomalu probouzí z doby covidové a oslava byla tudíž právě od tohoto norám přejícího času rekordní. S tou drobotinou, dědečky a babičkami, a vším mezi tím, dobré tři stovky hlav a pozadí, šest set rukou, tisíce prstů…
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Sobotní slunce nakouklo mezi stromy na rychle usychající bouldery a oslava se rozjela v plném proudu. České Fontainebleau nabídlo obliny, zapeklité výlezy, vzpory, objímací hrany a tu a tam i nějaký ten „normální“ chyt. Tření bylo skvělé a tak není divu, že rychleji docházela síla než kůže. Nejtěžší přelezený kousek je ždímací mírně převislá oblá hrana. Určitě se na něj ti silnější vrátí: Čára života (7C) na kámen Anička. Klasifikace asi překvapila. Lezlo se převážně na dvanáct let starých boulderech a to jsme byli nějací silní. Na druhou stranu některé novější věci jsem dělal přes zimu v takových podmínkách, že uvedené 7B+ bylo reálně nějakých 6C-7A. Kdo jezdí pravidelně, ani si tyhle moje ústřely do výsledků nezapisuje. Kameny byly od sebe trochu dál, a tak neznalý turista ani nemohl zaregistrovat, že je tu nějaký závod. Možná by si ho občas spletl spíše s dětským dnem. Oblast byla zhruba kilometr od Sklárny a řada účastníků se na oběd a následnou siestu vrátila na základnu, les byl ale plný hamak a dek. Ony i ty bouldermatky jsou praktické nejen na lezení.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Večer byl obdivný vůči nejlepším, klidný pro unavené, bujarý pro energické. K tomu alternativa v podobě lounských „Furt rovně“. Nově naverbovaní Psí vojáci. Udělal jsem si radost a myslím, že jsme chlapce překvapili svou, no, proč si nefandit, kulturností. Oheň do rána, ostatně jako v pátek.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Speciální poděkování: Štěpán na registraci. Všichni, kdo tam byli, za pozitivní přístup. Človíček z Německa zase přivezl nějaké potravinové doplňky. ČHS mi pomohl finančně. ProRock dal ceny ze své produkce hadříků.
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Padání 2025 (hi res)
foto by © Petr Resch
Pro milovníky suchých dat:
V sobotu a neděli ráno teploty od nuly do plus dvou stupňů, před den deset až patnáct. Jasno až polojasno. Tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře 1022 HPA. Rozptylové podmínky dobré, ráno a večer mírně nepříznivé. Odběr zemního plynu a svítiplynu podle základního stupně. Tvrdost žuly mezi 6. a 7. příčkou Mohsovy stupnice, objemová hmotnost 2850 kg/m3. Většina fyzikálních zákonů a konstant platí i na Petrohradu, jen ten čas tam běží nějak rychleji a než se člověk naděje, jsou čtyři ráno.
142 registrovaných do závodu, celkem více než dvojnásobek
Vyhráli ti nejlepší. Celkové výsledky a porci fotek najdete například na facebooku akce „Petrohradské padání“
Těším se za rok!