2.1 Zplošťování průběhu výkonnostní křivky na vyšší výkonnostní úrovni
Silový růst začíná v tréninkové periodě narůstat velmi rychle, ale postupem času tento nárůst slábne. To je proto, že rovnováha těla je stále méně narušována stávajícím podrážděním od nasazené zátěže. Zkrátka je nutné si přidat. Na toto nově nasazené zatížení ( jeho změnu a intenzitu zatížení ) tělo reaguje tak, že se opět snaží s ním vyrovnat.
2.2. Rozdílnost adaptačního cyklu aktivního a pasivního pohybového aparátu
Při lezení se zesiluje aktivní pohybový aparát (svaly) rychleji než pasivní pohybový aparát (klouby, šlachy, kloubní pouzdra ).Proto je třeba dávat větší pozor při větším zatížení na poranění. K tomu dochází zejména při intenzivním silovém tréninku prstů.
Z těchto důvodů lze například doporučit :
- před přechodem na vyšší zatížení zařadit přechodový trénink, který vám pomůže zvyknout si na vyšší zátěž
- po těžkém zimním tréninku citlivě přistupovat k prvním jarním pokusům o lezení na skalách tzn. nesnažit se hned lézt těžké cesty
- používat v období zimního tréninku jen příjemné chyty pro šlachy
- snažit se o snížení hmotnosti
2.3. Energetická výměna ve svalech
Hlavním a nejvýznamnějším nositelem energie při svalové práci je kyselina ATP ( Adenosin trifosforová kyselina ). Každý sval má jen omezenou zásobu ATP, proto si musí posloužit různými jinými cestami ke znovuzískání nového paliva. Rozlišujeme tedy aerobní a anaerobní získávání energie.
2.4 Anaerobní získávání energie
Průběh transportování energie pro svalovou práci je závislý na štěpení ATP. Zásob a ATP ve svalových buňkách není mnoho stačí při maximálním stahu ( kontrakci ) jen na 3 sec. Pro umožnění další svalové práce bude spotřebována ATP skrze KP ( kreratin fosfát ). Zásoba bude tedy doplněna a to nám vystačí na opětovný maximální výkon po dobu dalších 10-15 sec. Energetická připravenost během tohoto času bývá označena jako alaktátová fáze získávání energie. Jmenuje se tak proto, že při ní ještě nedochází ke vzniku a následnému odplavování laktátu ( kyseliny mléčné ). Tento štěpný produkt silně stimuluje únavu ve svalech.
Během následné lakátové fáze bude přetvořena k získání ATP glukóza ( jednoduchý cukr )nebo glykogen. Energeticky je glukosa o něco příznivější než glykogen, který se napřed musí rozštěpit na jednotlivé molekuly glukosy. Časová využitelnost glukosy je asi 50 sec.
2.5 Aerobní získávání energie
Pro zatížení trvající déle jak jednu minutu má aerobní získávání energie stále větší význam. V protikladu s anaerobním získáváním energie bude při spalování vedle glukosy ( asi po 1 min ) spalován také tuk ( po asi 30 min ) . Aerobní získávání energie je vysoce účinné a proto je ekonomické.
2.6 Všeobecně o získávání energie
Při kontinuálním lezení na vaší výkonnostní hranici, odebírá svalové napětí energii průběžně s časem zatížení. Když však lezete takticky chytře a budete mít dostatak silové vytrvalosti, je možné, že po 30 - ti metrech náročného lezení budete ještě schopni udělat těžké kroky po malých či sklopených chytech. Předpokládá se, že budete mít ve svalech nutné množství ATP nebo KP.