Před nedávnem jsme se s Markem Holubcem vrátili z čtrnáctidenního pobytu v Chamonix (28.4. – 10.5.), myšlenky se pomalu usadily, fotky utřídily a tak je čas na krátký report o tom, co jsme tam dělali.
To, že plány byly zcela jiné, je v našem případě už docela běžnou záležitostí, původní tři plánované kuloáry zhatila půlmetrová sněhová nadílka na chatě Torino, kde jsme měli sraz se slovenskými přáteli Ivou Filovou a Romanem Gregušem a dali tak šanci oprášit tradici Československých expedic, (i když je vzhledem k věku už moc nepamatujeme).
Po nezbytné aklimatizaci přicházíme na chatu Couvercle, odkud nočním nástupem dosahujeme paty kuloáru. V osm hodin ráno docházíme do sedla Col de la Grande Rocheuse, není kam spěchat, neboť se zatahuje a slunce nestíhá proměnit zmrzlý betonový sníh v přijatelný firn. V deset hodin stojíme s Márošem na vrcholu a v 11:00 se rozhodujeme pro začátek sjezdu.
Krajně nepříznivá sněhová konstelace zapříčiňuje velmi opatrný začátek s občasným přijisťováním cepínem, což oprávněně vrhá stín na čistotu sjezdu, ale za daných okolností nešlo jinak. Po cca 150 v.m. sníh trochu měkne a konečně se dají dělat normální oblouky, i když o nějakých velkých parádičkách nemůže být řeč, expozice je poměrně veliká a je nutné se maximálně koncentrovat. Kdo spadne, nemá šanci zabrzdit. Zbytek jízdy již probíhá bez komplikací. Lano po celou dobu zůstává v baťohu a až v spodní části se Ivana rozhodne pro slanění spodní úzké skalní štěrbiny, obepínající závěrečný práh.
Doplatila tak na rozmar počasí a velmi zlé podmínky, které udělali tento sjezd výrazně těžším než obvykle bývá, za normálního jarního sněhu by zcela jistě bez problémů sjela až dolů. I tak je to ale obrovský morálový výkon a velký návrat zpět po jejím úrazu před dvěma roky. Velká poklona!!! Nemohu rovněž nevypíchnout výkon Romana Greguše, který bez mrknutí oka prokázal suverénní lyžařské schopnosti. Myslím, že o něm ještě určitě uslyšíme...
Les Courtes, 3856m, Couloir Angelique, 45-50°, 600m, D+
Iva s Romanem odjíždějí, další den již pouze ve dvou volíme úzký kuloár, do kterého nastupujeme poučeni z předešlého dne o několik hodin později. I tak ale v sedle pod vrcholem čekáme další tři hodiny na rozměknutí sněhu. Horních deset metrů jistíme lanem kvůli vyčnívající skále. Jízda je opepřena metr a půl hlubokým lavinovým kanálkem, který půlí už tak úzký kuloár na dvě části. Sklonu míry 45° si proto moc neužijeme, po krajích je to čistě za padesát. Je dost teplo, tak se snažíme co nejrychleji dostat dolů mimo dosah případných lavin. Rozbředlý sníh velmi dobře drží, starosti činí pouze dvojité překonávání té proklaté díry, ze které se s lyžemi prakticky nedá vymotat na povrch.
Aiguille de Blatiére, 3449m, Couloir Spencer, 45-50, 250m, D
Po dni odpočinku vyrážíme do kuloáru Spencer. Jsme dost utahaní a je to z centra města tak blízko – což ale neznamená, že zadarmo. Horní část žlabu je vystlána prachovým sněhem, poprvé se můžeme dosyta vyřádit. V prostředku je ale čistý led, který asi na 20m přijišťujeme cepíny. Na cca 800m sjezdu vystřídáme všechny možné konstelace sněhu, od zmrzlé krusty až po rozbředlý firn. Kuloár je velmi zajímavě exponovaný, neboť jeho dojezd tvoří velké ledovcové séraky, které je nutné objet zleva. V případě pádu by to byl asi průlet zprava...
Les Courtes, Col des Cristaux, 3569m, Couloir nord-est, 40-50°, D
Ještě zbývá jeden den krásného počasí, necháváme se vytáhnout první lanovkou na Grand Montents a odtud poklidným tempem pod široký kuloár s opravdu monstrózní okrajovou trhlinou, dosahující v některých místech až patnáctimetrové výšky. V sedle se moc nezdržujeme, chceme jet co nejrychleji dolů, neboť slunce začíná pomalu opouštět severovýchodní svah a brzy se začne tvořit krusta. Nikde není led, tak nás čeká první pořádné lyžování, které, zejména dole, komplikuje přemrzlý firn bizarních útvarů a vln od slunce a lavin.
Na ledovci Argentiére dáváme zaslouženou svačinu, kocháme se pohledem na Aiguille Verte, kde jsme byli před týdnem a vzpomínáme na skialpového gurua Sylvaina Saudana, v jehož šlépějích jsme letos chtěli kráčet. Whympera a Spencera sjel jako první, stejně jako Západní stěnu Eigeru, kterou jsme jeli vloni. Uvidíme, koho vezmeme za vzor pro příští rok.
Lidi, jste kua dobrý. Naprosto mě dostávaj vaše freeridy, parádní fotky, parádní výkony. Jen tak dál a více dokumentace (třeba video by bylo skvělý). Držím vám palce a tajně doufám, že se jednou taky podívám na lyžích do chamonixkejch kuloárů jako vy;)
JJ, super výkony, Pavle! Byli jsme tam ve stejném termínu...Whympera jsme slaňovali ve vašich sjezdových stopách po přelezení severky:-)
Bych se tam na lyžích asi pos...
Taky jsem tama v zimě sestupoval. Když jsem tam potkal frantíky s prknem, myslel jsem si o nich že jsou přinejmenším divní. Co se expozice týče tak jsou to všechno docela prasárny. Gratuluju.
Velmi pekne a odvazne sjezdy.
Jen to vase hodnoceni techto sjezdu je o nekolik stupnu vedle. Naprosto nadhodnocene a zcela zbytecne.
Chapu, ze se autor snazi vystihnout obtiznost sjezdu, ale pouziva klasfikaci klasickych alpskych vystupu!!!
Bud to pouzivejte skialpovou klasifikaci S1-S7 nebo se drzte realne klasicke alpske skaly. (viz google)
tak opat k tej klasifikacii...xalani pouzili alpsku klasifikaciu pre zjazdy a nie pre vystupy, teda je uvedena spravne. uvedena obtiaznost je prebrata od anselma bauda, co je taky chamonixsky guru extremnyx zjazdov, a ktory vydal sprievodcu danej oblasti. nascanovanu cast z jeho knihy o whymperovi si mozes pozriet na http://ivafilova.weebly.com/whymper.html
ak ta klasifikacia zjazdov viac zaujima, pripadne aby nedochadzalo k dalsim nedorozumeniam, doporucujem ti nasledujuci link http://cairnpublishing.com/author/ratings/ski_ratings.htm
kde si mozes pozriet aj ine stupnice popri chalanmi pouzivanej alpskej.
K obtiznosti sjezdu, vicemene v kazde zemi a v kazdem pruvodci se pouzivaji trochu odlisne, prehled viz vyse od Ivy Filove, obecne tady: http://palic.ho-vsetin.com/skialp /skialpinisticka-klasifikace-obtiznosti-vyletu (U.S. stupnice s vice nez 20 stupni obtiznosti oproti S1-S7) a to, co pro svuj vyborny skialpovy pruvodce pouziva Miro Peto tady: http://climber.skialpfest.sk/zjazdy.php V clanku pouzite obtiznosti jsou odpovidajici tomu, co je v dane oblasti standardem...
to video este ale neni dokoncene, bude este doplnene, len este spracovavame dalsie materialy k tomu. Tak trosku neskor bude uplne.
co sa tyka klasifikacie, vsetko k tomu najdete na mojom webe www.ivafilova.weebly.com. V sekcii Chat je aj kratke vysvetlenie konkretne k Whymperu.
zdravi iva
Mna by zaujimalo naco lyzujete s tym tazkym carachom na ruksaku? Idete liezt kolmy vodny lad?
Pozri aky cepin mal Dodo v karakorame a to isiel inu cestu.
je to o tom kto ake ma moznosti na vystroj, pozri Dodo dostal cepin, pravdepodobne od sponzora, alebo si na neho krvopotne nasetril. Neni to lacna zalezitost. Kazdy ma to na co ma. Aj ja by som chcela lepsi a lahsi cepin, mam ale take co maju cca 10 rokov, su tazke, ale na nove zatial nemam a ostatni su na tom rovnako.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Před nedávnem jsme se s Markem Holubcem vrátili z čtrnáctidenního pobytu v Chamonix (28.4. – 10.5.), myšlenky se pomalu usadily, fotky utřídily a tak je čas na krátký report o tom, co jsme tam dělali.
Ano – aktivně si zjišťuji informace