Ahoj,
chtěl jsem se vás zeptat, jak se domlouváte s lezcem v horách ve větru, když není rozumět? Pískáním? (zruš, dober, jistím, povol). Vysílačky sebou tahat nechci.
Díky za vaše zkušenosti!
Ahoj Lezci/Lezkyně,
hledám někoho, kdo je z Brna a trošku aktivně leze. Je mi vcelku jedno co, ale aby uměl jistit:)
Já lezu na umělce (na prvního 6- až 7+), na normále si zatím zvykám, ostatně i na umělce. Bouldroval sem cca 3.5 roku (na vě
http://www.youtube.com/ watch?v=6Ox8hkQdgDA&feature=player_embedded (1 mezera)
vypadá zajímavě, i odblokování pákou zachovali, jen bych se možná bál zapnou do štandu na menší karabině, než HMS, jestli se ty 2 oka nebudou mít tendenci ohýbat k s
Zdar,
na konci cervence valim do Indie na zhruba dva mesice. Zajimalo by me, jestli mate nekdo zkusenost s nejakym zdravotnim pojistenim. "Problem" je, ze se momentalne uz asi 10 mesicu nachazim na Novem Zelandu odkud budu taky odlitat. P
V čem spíte, když je v Maltatalu -20 a parťák ve stanu moc nehřeje? Mámin péřák už pelichá, sestra se o něj moc nestarala, byl dobrej, ale neznám jeho parametry. Bude mi stačit péřák těchto parametrů: -5/-11/-30 (Tcomf/Tlim/Extrem) nebo v něm budu plakat
Ahoj,
chtěl jsem se vás zeptat, jak se domlouváte s lezcem v horách ve větru, když není rozumět? Pískáním? (zruš, dober, jistím, povol). Vysílačky sebou tahat nechci.
Díky za vaše zkušenosti!
No to s tím poarťákem je pravda, pokud všechno klape, ale může nastat situace, kdy třeba nemůžeš udělat kvalitní štand a pod. a to ten dole nemůže vědět, nebo něco jiného. Proto si myslím, že je důležitá domluva. Navíc ne každý má stálého parťáka. Bohužel.
No prostě když ten horní dobere lano, tak zrušíš štand a lezeš dál. Buď tě jistí, anebo se mu štand nepodařilo udělat a oba lezete na průběžném jištění. Když lano nedobírá - stojíš, když dobírá - opatrně lezeš. Prvolezec by měl tušit, že už vymotal asi celou délku lana, a že když ho druholezec dlouho nepouštěl a teď už pouští, že ho asi nejistí a lezete spolu. A teď prvolezec leze dokud nenajde vhodné místo na štand.
Trochu pomáhá, když máte půlky nestejné délky - např červené je delší o cca 2m než modré. Prvolezec leze a tahá skoro pořád obě lana. Doleze na štand, zajistí se a pak dobírá obě lana. Až dobere - modré je naplé, ale je třeba dobrat ještě červené - dobere ho, ty to vidíš, že se nejprve dobíraly obě lana a pak to červené. Chvíli počkáš (prvolezec zakládá jistítko), ty mezitím zrušíš štand, čekáš až začne dobírat a ty pomalu začneš opatrně lézt. Mám to vyzkoušeno a funguje to. Případně pro jistotu může prvolezec místo povelu "jistím" třikrát silně zatahat za oba prameny - to jsme chvíli praktikovali, ale už to nepoužíváme. Lezeme běžně beze slov - prvolezec tahá lano, tak povoluji; dobírat prvolezce většinou není třeba. No a pokud dobírám druholezce a on by potřeboval povolit, tak to občas zkusím, když jeho lano už chvíli moc tahá směrem dolů. Samozřejmě, že pokud se slyšíme, tak můžeme komunikovat hlasem. Poku se vidíme, není potřeba křičet - přece vidím, zda leze vzhůru nebo dolů. No a když prvolezec doleze na štand a zajistí se, ukáže směrem dolů k jističovi natažené obě ruce s otevřenými dlaněmi, což znamená zruš. jistič, zruší jištění, počká až bude dobrané lano, za chvíli prvolezec založí lano do jistítka, ty čekáš, až tě opět lano začne tahat nahoru, zrušíš si sebejištění, uděláš krok vzhůru, počkáš až tě dobere a pak už můžeš předpokládat, že jsi jištěn a dobírán.
Samozřejmě, že na to musíte být trochu sehraní. S cizím a méně zkušeným bych si bez jasné domluvy neriskl.
Souhlas, je to i o zkušenostech. U jištění není potřeba mmluvit. Dolezu, udělám štand, zapnu lano a začnu dobírat. Spolulezec okamžitě pozná, že má lézt. Délku musí každý odhadnout. Když prvolezec neudělá štand, tak je to celkem jedno. Ten dole mu stejně nepomůže. Největší chyba - Začnu dobírat a pak teprve řeším štand a jištění.
Záleží na podmínkách když je vidět je to sranda, když je slyšet, jde to, ale často nejde ani jedno. Pokud se používá píštalka je dobrý aby byly signály snadno srozumitelné a odlišitelné i v místech kde se projevuje ozvěna. Když se leze na půlkách nebo ještě lépe na dvojčatech dá se tahat za různé konce lana, pokud ovšem nejsou stejné barvy...
my to děláme tak, že prvolezec leze dokud já povoluju, když zjistím že dál neleze, asi dělá štand... čekám... jakmile začne dobírat lana tak pořád čekám, až je dobere úplně... čekám... a až 2x zatahá za ty lana, je to pro mě signál že jistí a že můžu zrušit štand a popolejzat nahoru. Prostě jednoduše - pokud se nevidíme a neslyšíme, čekáme na signál 2x zatahání = jistím, můžeš.
Doporučoval bych ti pořídit si vysílačky. Není to zas taková velká investice. Je to při vícedelkovém lezení v horách k nezaplacení a mnohem lepší než komunikace píšťalkou nebo taháním za lano.
Cloveka podle me mnohem vic zdrzi komunikace byt i pri jednom mensim problemu, kdyz je komunikace ztizena nez kdyby s sebou tahl vysilacku a vyresil to s ni rychleji/bezpecneji. Coz se muze stat celkem casto, zvlast v horach. Pro jistotu ceka dele kdyz uz by mel lezt, ale neslysel/nerozumel spolulezci atd. Nekdy danou situaci proste bez domluvy nevyresi, tak aby to bylo co nejbezpecnejsi.
Myslim ze tech 150g jako zaloha na sedaku kdyz standardni komunikace selze se v ramci bezpecnosti vyplati a cloveka tato vaha navic ve vetsine pripadu extreme nezpomali, tahat vzdy samozrejme nejde, ale kdyz muzu, tak si ji s sebou vezmu.
Vysílačka je hezká věc, ale může kleknout nebo být kvůli počasí nepoužitelná a pak budeš v pr... V horách je třeba umět lízt bez domluvy i signálů, to je jeden ze základů horskýho lezení. Prostě spolulezce nevidíš ani neslyšíš, lano dře tak nejdou ani signály cukáním, ale poradit si musíš.
Proto pisu jako zaloha, v pripade ktery uvadis bych ji vytahl a radeji si zavolal nez pouzil to "poradit si musis", az selze i vysilacka, tak se holt clovek musi rozhodnout nejak i bez jasne domluvy, kdyz nevim zda jsem jisteny atd., ale je to az posledni moznost...
Už jsem lezl v různých sr... V létě mlha, že nebylo vidět na tri metry (a v takové mlze není ani slyšet), v zimě ve vichru atd. A vždy se osvědčilo - jsem na štandu a nejprve doberu jedno lano, pak druhé, pak parťák čeká 2-3 minuty, jestli se nebude něco dít a vyrazí. Rozumí se samo sebou, že dobírám teprve po zaštandování. A lezu dokud mám volné lano (to průbežně zkouším popotahováním). Když si nejsem jisty, že dalších deset metrů půjde udělat štand, jsem zrovna na nějakém dobrém fleku a nemám kontakt s jističem - radši zaštanduju už teď. Odhad na cca 40 odlezených metrů se dá lezením udělat.
Mobil je záloha na volání HS, vypatlat si baterky na domluvu asi neni to pravý. To s tim dobíráním je lepší. Holt to chce tuhla situaci cvičit předem a ne až mě to potká ve stěně ;)
Loni jsme otestovali vysílačky v Donu Quixotovi na Marmoladě a veliká spokojenost. Letos je berem zase. A zrovna tam si mobilem nezavoláš, pže ve stěně není signál. A když kleknou, tak postup viz výše.
Proč parťák čeká 2 - 3 minuty? Co by se jako mělo dít? A co když se to začne dít až za 5 minut? To v desetidýlkový cestě 20 - 30 min prostě nečinně čekáte?
Na 20 délkách to máš hodinu, že jo? To, že není vidět ani slyšet není pravidlem. Většinou se tak stane proto, že se hamižnej lezec snaží spojit dvě délky v rámci urychlení postupu stěnou. Někdy to má smysl, jindy to skončí taháním, řvaním atd., pak sou dobrý ty pauzy, kdy necháme prvního udělat štand a než ten druhej začne lezt.