Tak jako vždy, když jsem organizoval nějakou výpravu do vysokých hor, snažil jsem se i letos propojit klasické horolezectví s jinou lezeckou disciplínou. Tentokrát horolezectví-skalkařina-bouldering.  Proto, je na místě název expedice - Horolezectví od A do Z.

Shivling – jeden z nejkrásnějších kopců na světě

1. Shivling 6543 m.n.m - výstup na vrchol západním pilířem


Výstupové trasy na Shivling

Číslo	Název cesty		Datum prváče	Obtížnost	Jména prvovýstupců
1.	V hřeben		3.-15.6.1981	VI 5.10 A2 (A3) TD+, 56 délek	Bettembourg, Child, White, Scott
2.	SV stěna	Italská cesta	1986, 8 dní		Rosso, Manoni, Bernascone,
3.	SV stěna	Slovinská cesta	17.-23.9.1987		Tič, Pepelnik, Vidmar
4.	S pilíř	Tyrolská cesta	31.5.1993	7 A0	Kammerlander, Hainz
5.	S pilíř	Japonská cesta	5.9.1980	TD+ 85°	Fujita, Yamamoto, Kubo
6.	S pilíř	Shiva Line	31.5.2000	7 A4	Huber, Wolf
7.	SZ stěna	Česká cesta	12.-16.9.1987	V+ 85°	Adamec, Rajf, Švejda
8.	Z pilíř		3.6.1974		Singh, Tharhay, Tharkay, Singh,

Cestou č.8 jsme se pokoušeli vystoupit my a šestka to je famózní Huberova lajna - cesta snů!

2. Vylezení sportovní cesty „Garhwali Porter“ potvrzené obtížnosti 8a ve výšce 4.400 m.


Láďa Cimprich vylezl Garhwaliho na poslední chvíli

3. Bouldrování nad pramenem řeky Gangy pod Shivlingem, zmapování bouldrů.


Spousta barev, vůní a  nad hlavou vysoké kopce. To je bouldering v Tapovanu.

Shivling

Nádherná hora s dramatickou siluetou, indický Matterhorn. První z Velké čtyřky nejkrásnějších hor světa. Shivling se nachází v západním průsmyku ledovce Gangotri. Ústí tohoto ledovce je nazýváno „Kravskou tlamou“ (Gaumukh) a pramení zde jeden z přítoků posvátné řeky Gangy. Mnoho hinduistických mnichů a poutníků zde putuje rok co rok, aby se oddali meditacím pod velkolepými žulovými obelisky, které se vypínají všude dokola.


Duchovno, meditace a svatí Sádhuové. To je taky Tapovan.

Shivling byl poprvé zlezen 3. června 1974 expedicí indicko-tibetské pohraniční policie, vedené Hukam Singhem. Jeho výprava zdolala štít ostruhou Západního hřebene, která směřuje do sedla mezi oběma vrcholy, a z něj sněho-ledovým hřebenem až na hlavní vrchol. Tato výstupová trasa je dnes považována za normálku a také se těší největší oblibě horolezců. Nepříjemnou překážkou na této ostruze je bariéra seráků těsně pod sedlem, která je čas od času velmi nestabilní. I naše 11-ti členná expedice postupovala touto trasou. Pro mnoho objektivních i subjektivních příčin se nám na vrchol nepodařilo vystoupit. Dosáhli jsme výšku cca. 5850m na skalním pilíři.


Ládis to mydlí z C1 na skalní pilíř..

Tudíž jsme se nedostali ani do nejobtížnějších míst, do seráků. Přesto hodnotím náš pokus jako dobrý a hlavně jako slibný vstup do světa velkého horolezectví pro Ládise, Martina, Janka a další. Letošní rok byl ve znamení opravdu mimořádně špatného počasí a prvních 14 dnů nám střídavě pršelo nebo sněžilo. Nebudu zde popisovat náš samotný výstup, není na něm nic moc zajímavého. Snad jedině to, že byl objektivně nebezpečný (metr čerstvého sněhu) a  namáhavý.


Na pilíř se obvykle leze po holé skále. Nám ale nakypal metr sněhu. Museli jsme se prokopat.

Raději popíšu, co je třeba vyřídit, jak získat povolení k výstupu a jak se pod Shivling dostat. K 8-áčku a k boulderingu se vrátím později.

Musím dodat, že jsme se snažili vše zařídit vlastními silami. To se nám však úplně nepovedlo a museli jsme požádat indickou agenturu o zprostředkování několika drobností. Přesto cena přibližně 35000 Kč včetně jídla, povolení, letenky, dopravy není tak hrozná.

Nejdříve ze všeho musíte mít povolení

Je ho třeba začít vyřizovat minimálně 6 měsíců v předstihu a zaplatíte 2 900 USD, 2000 je za povolení, 500 je na vybavení pro LO - tedy pro styčného důstojníka a 400 na životní prostředí. Povolení je pro 12-členný tým. Až do roku 2003 to bylo vše, co bylo třeba zařídit. Od roku 2004 je však ještě třeba žádat provincii Uttaranchal (tam leží Gharwal a Shivling) o další povolení. To stojí 67 000 Indických Rupií čili asi 35 000 Kč. Povolení je paradoxně platné jen pro 10 členů, každý další lezec musí zacvakat ještě 20 procent z ceny poplatku . My jsme jednoduše uvedli, že je nás jen deset…musím se přiznat, že se mi nepodařilo toto povolení bez pomoci agentury vyřídit. Komunikace s Indiánama byla natolik obtížná, že jsem na Internetu vybral jednu agenturu ze seznamu – Eco Adventure (www.magical-ecoadventures.com) a požádal ji o zprostředkování tohoto povolení. Později jsme měli s agenturou problémy.

Jakmile máte zaplaceny všechny poplatky, vyplněné a odeslané formuláře, fotky, Indický horolezecký svaz (http://www.indmount.org) vám pošle dopis nebo fax, se kterým půjdete na Indickou ambasádu žádat o X-mountaineering víza – 1600Kč.


Bhagiratti III a jeho slavný Skotský pilíř

Doprava pod kopec

Vyřídili jsme si skupinovou letenku a letěli s Aeroflotem do Dílí za 17 000Kč. S nadváhou zavazadel jsme neměli žádný problém a nezaplatili ani doláč navíc. Nastupovali jsme do letadla sice ve skeletech, goráčích, s plnými kapsami materiálu…Placení nějaké nesmyslné nadváhy, to jsou vždy jen výmysly ze strany letiště, které se snaží vás ojebat. Být tvrdý a nedat se. Letadlo těch pár desítek kg unese. Tak, a jsme v Dílí. To je Bubákov jako sviňa, hotový lidský mrdník… před letištěm nás čekal autobus (to nám zařídilo Eco Adventure za 20USD pro všechny), který nás odvezl do hotelové čtvrti v centru Dílí, ulice Main Bazar. Tam jsme si už sami našli hotel, je jich tam spousta, levných i dražších.


Přelidněné Dílí ohromí i zkušeného cestovatele, natož pak bouldristku Katušku

Ten náš se jmenoval PG International a dvoulůžkáč i s klimou stál 600 rupek. Po povinném mítinku na IMF jsme na druhý den vyrazili do hor stylem: nejprve vlak Dílí – Haridvar, cena 10 USD / osoba. Jeli jsme klimatizovanou první třídou a dostali jsme čaj i večeři. Pohodlných 200 km. Super volba. V Hardwaru nás čekal bus, opět zajištěný EcoA., dva dny drkotání cestou- necestou do Gangotri. Autobus na tyto dva dny vyšel na 320 USD pro všechny. Ubytování v hotelu Shivling v Uttarkashi, 10USD/osoba – nejdražší ubytko za celou expedici.

Čili celou dopravu až do Gangotri nám zařídila agentura a byli jsme spokojení, bez prodlevy jsme se dostali do hor.

Gangotri – základní tábor

V Gangotri, poslední vesničce, kde se dá dojet autem, je velmi jednoduché sehnat levné, pohodlné spaní. Sice trošku zatuchlé a zablešené, ale mrdup. Když trochu posmlouváte, dá se za 200 rupek i míň. Důležitým úkolem v Gangotri je zařídit si nosiče do bejzu. Cestou nahoru nám je zorganizovala agentura. Zaplatili jsme za 11 nosičů 120 USD a za kuchaře pro ně dalších 50. Na místě nás agentura natáhla o dalších 180 dolců a kuchaře jsme ani neviděli.


Uhrančivý pohled našeho nosiče je soustředěný na mou peněženku

Doporučení. Pokud chcete ušetřit, zařiďte si portery sami, sepište písemnou smlouvu v angličtině. Takto jsme to udělali my na zpáteční cestě. Všechno klaplo zaplatili jsme za 11 nosičů pouhých 700 rupek. Takže asi tak.

Jídlo a chlast

Jídlo z domova vezměte jenom sušené, k tomu nějaké tanky, oblíbené nezbyté cypoviny, jinak nic víc. Vše se dá koupit na místě. Bazary a tržnice jsou plné všeho. Snad jenom masa je nedostatek, rozumnou alternativou je přivézt si z Čech sušené. V každém městě jsou restaurace, bufety čili kutírny, kde se dá levně najíst. Asi vás bude pálit kukino, ale to taky patří k poznávání Indie. Doporučuji tomato soap, Samosu (tzv. samoser), Thálí a k tomu indický čaj. Cigára jsou levné. Bidíčka na každém rohu. S alkáčem je to složitější. Je jasné, že slivovici je třeba dovést z domu a čím víc, tím líp. Protože jak dojde, je zle...Alkohol se dá koupit nejlevněji ve vládních obchodech. Jsou zamřížované a je tam pořád fronta. Sedmička Whisky vyjde tak na 300 rupek. Pivko – chlastali jsme značku Kingfisher, která celkem šla – 30 rupek, víno je hrozně drahé. V hotelu se pivo dá ukecat na 70-80 rupáčů. Toto ale platilo v Dílí, v Uttarkashi už byly ceny vyšší a v Gangotri se alkohol koupit nedá. Dejte si na to kurevského bacha!!! Je třeba se předzásobit, jinak je průser.

Vercajk

Prý se dá lezecký mátroš dokoupit i v Indii, ale nikde jsme žádný obchůdek nenašli. Pouze na IMF byla nějaká zamřížovaná místnost, údajně sklad použitého vybavení. Říkali, že se dá půjčit. Taktéž je poměrně problematické sehnat plynové bomby. Nám je sehnal týpek z IMF. Pokud tedy nebudete mít kuchaře od agentury, musíte mít benziňáky a denně je čistit a servisovat. Ideální je vybrat v expedici stálého mechanika MSR, který se bude čištění věnovat dobrovolně a s chutí!!!

Teď bych se rád zmínil o dalších expedičních cílech.

Garhwali Porter, kl. 9+/10- PP, 3 pokus

Oblá převislá hrana ve čtyřech litrech, to je žrádlo.

Jedná se o jednu z  nejvýše položených skalních či sportovních cest obtížnosti 8a na světě! Vede na žulový balvan, na začátku Tapovanu, ve výšce 4400m. 15-ti metrová mírně převislá hrana s bouldrovým výlezem. Trošku to připomíná lezení v Labáku. Legrační je, že pod balvanem je jeskyně, Shivas Cave, kde bydlí svatý muž se svou svatou ženou. Vždy, když jsme šli Garhwaliho nacvičovat, nabídnul nám čaj, jabko a mluvil o meditacích a víře. Při nácviku je vhodné nevztekat se, neřvat, nepičovat ani jinak nerušit klid tohoto místa. Je to moc hezká cesta, a je výrazný rozdíl, když ji lezete aklimatizováni nebo ne.

Bouldering

Tapovan je rozlehá horská louka pod Shivlingem s nadmořskou výškou 4300-4500m.


Převislý Hupsík za 6b+.

Je poseta obrovským množstvím balvanů různých rozměrů a tvarů. Horolezci si z nás dělali srandu, že jedeme do Himálají bouldrovat. Ale pak se někteří k nám přidávali anebo tiše bledli závistí.


Na barevném Tenisáku jsme hrozně rádi bouldrovali. Bohužel za ním zas někteří jiní hrozně rádi srali...

Bouldermatka je nejdůležitější součást vybavení do Himálají. Takové množství fantastických bouldrů uspokojí i bouldristu speciála.


Nejprve traverz do komínu, jím 8m vzhůru, pak rajbas, přeskok a si na vrcholu. Tak to mi něco připomíná.

Panelákové hrany, rajbasy, střechové převisy, sem tam něco vyššího a morálového. Prostě bomba, super, špica. Snažili jsme se bouldrovat, co to jen šlo. Všechno jsme pečlivě nafotili, zakreslili, a na skálu šipečku nakreslili. Desítky parádních věciček. Jenom v té klasifikaci jsme se nějak neorientovali, ale to není důležité. Dávám zde jen pár motivující záběrů. Zbytek, včetně nákresů a popisů, bude součástí připravovaného Shiva Bouldering Tapovan Guidebook :-)

Takže, když to shrnu. Gharwalský Himálaj, Shivling a Tapovan je fantastické místo, kde si každý lezec, horal, poutník a individuum najde to své. Vřele doporučuji. A bouldermatku s sebou!!! Na expedičním webíku (www.volny.cz/shivling) si můžete prohlídnout další fotečky.

Děkujeme sponzorům expedice. Directalpine – generální sponzor expedice, MEDIUM SOFT a.s., PAD, Raveltik, SPORT SCHWARZKOPF v.o.s., SPORT prima spol. s r.o.

Shiva s vámi.


Om

© foto a text: Petr Šindel

P.S. Zdravím HS a Oldu z Jablonce!