LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Kdyby tu tak byl Boriš! Ten umí po skalinách!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Frankenjura nové průvodce
Průvodce Hřebeny
Novou knížku pro horolezce: Horolezecké povídání

Závody
zrušeno SP Villars (SUI) (02.07)
zrušeno? SP Chamonix (FRA) (11.07)
SP Briançon (FRA) (21.08)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 12788
2.Pail 11675
3.Jungling 11606
Bouldry:
1.Ondra 11875
2.Stráník 11678
3.Stráník 11000
Hory:
1.Ondrášek 7797
2.Skopec 7764
3.Nikita 6543

Výsledky
Rock Empire Český pohár v lezení obtížnost dospělých a mládeže (27.06)
Mistrovství Amerik (24.02)
O dřevěného Krakonoše 2020 (25.01)

Deníčky
4944 lezců
832492 cest
Nové přelezy:
Black 8A
Karaba 7C+
Exodus 8+/9-
Kleiner Ro 9+/10-
Dynamisch 9+/10-
Lutscher 9
Kamarát Do 9
Frevel 9
Cubana Dir 9-
Epita 9

Stěny
Lezecká stěna Harcov - Liberec
HO Náchod lezecká stěna ZŠ TGM - Náchod
Loděnice FTVS - Praha 7

Prodejny
HUDYsport - Hradec Králové
Outdoor Centrum Rock Point Perštýn - Praha 1
HUDYsport - Jičín

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Buenos Argentina I.

Zápisník z II. výpravy expedice Klättermusen New Decision

náhledPrsty po každém zoufalém pokusu vyjíždí a ne a ne je zatemovat do vytrácející se škudlinky. V tomto místě není dovoleno udělat chybu. V ramenu začíná svalový kolaps a zřetelně cítím, jak v něm začíná poslední smrtelné cukání.


Buenos Aires



Každou sekundou se tělo o malounko propadá. Šance udržet se déle na skále je rovno nule. Ještě poslední pohled na špičku boty, která se stále s neuvěřitelnou trpělivostí snaží ustát drolící stoupek. Druhá noha je již odevzdaná osudu a plápolá ve vzduchu. K vzteku, takový kousek chybí k škodolibému jištění, jen pouhé dva triviální přehmaty a bude to v suchu, ale hold dnes není čas, kdy mi to má projít. Jasně naprosto čistá nespravedlnost, tak krásný sluncem prosycený den, vůně mechu, jehličí a pískovcových skal. Zřejmě tam toho nahoře, který spravuje můj osud, jednoduše „seru“. Padááám….
Trhnu sebou. V uších zní bručivým baryton dízlového motoru včetně příjemného pohupováním ze strany na stranu. Ohmatávám rukou pod sebou koženou sedačku a krom mírné bolesti hlavy zdá se vše v pořádku. Znamená to, že žiji. Pokračuji v pátrání okolního světa a skrze sklo vidím upalující krajinu. Stále ale nechápu, co má dělat za oknem monotónní pampa. Musím na to bezodkladně přijít. Otáčím se a snažím najít vysvětlení pro vnitřní chaos. Přímo proti mně, v tělesné blízkosti narážím na Zdeňkův obličej odevzdaný do sladkosti spánku. No teda, lehce opocený z předchozích otazníků, ale přeci už na pevné půdě: „dobré ráno Argentino“


Nekonečná pampa a v ní schováno téměř třicet miliónů pobíhajících rohatých steaků. Krajina okamžitě  dostává voňavější rozměr....mňam a mlask.


Tak a pěkně od začátku… Čtvrtého večer po příletu do Buenos Aires uleháme do nóbl autobusu s honosným názvem Chevallier. Lokaj v livreji nám přináší Whisky, deku a přeje dobrou noc. Odevzdáváme se plně do jeho péče. Hlavním úkolem je projet nocí přes tisíc kiláků směrem na sever do provinčního městečka Mendoza, o kterém se traduje, že je vstupní branou do pekel. Však k tomu se ještě dostanu později. Přesto položená otázka je, jak to, že naše cesta vede vzhůru k rovníku a ne dolů na jih? Přeci náš původní plán na tento čas byl připraven s trasou Buenos do Ushuaii a  pak přes vlny na Antarktidu.


Bláznivé značení argentinských cestářů, kteří se řídí heslem, značky je třeba rozmístit. Přesvědčivým důkazem je tato stopka uprostřed ničeho, sloužící nejspíš jen pro čas, jelikož ten se tady jediný zastavil.


Důvod je jasný, objevil se malý, ale zcela zásadní záser, chybí důležitá součást transportu a to loď. Ani snad ne, že by plachetnice Viktorka Rudy Krautschneidera zmizela ve vlnách oceánu, jen prostě nebyla schopna včas dorazit, jelikož při plavbě přes Atlantik přišla o hlavní stěžeň. Jednoduché, srozumitelné jak facka. Tudíž akce Antarktida je přesunuta o rok. Nicméně přijít o již tak tvrdě vybojovaný čas kvůli nějaké prasklé haluzi se ani jednomu z nás nechtělo. Odlet byl stanoven, ovšem otazníkem zůstalo, kam budou směřovat naše kroky. Díra našla nakonec svoji ucpávku v podobě Los Andes, tak tradá za dobrodrůžem.


Tradiční pivo Andes se povedlo místním „Gauchero“  vyladit do lahodného moku. Pokud vezmeme v potaz, že přes den se teplota vyhoupne nad třicet stupňů, pak můžeme přidat ještě jeden přívlastek vystupňovaný okolnostmi a to přímo vynikající.


Konec konců proč ne. Je sice pravda, že třikrát, co jsem v minulosti letět do Patagonie, tak můj pohled z ptačí perspektivy na zahnědlé štíty pohoří And připomínající spíše rozpadající bahno nikterak k návštěvě nevyzýval.
„Podívejte se napravo, přelétáme nad nejvyšším bodem Ameriky.“ Ozývá se z pilotního mikrofonu.
Přilepím svůj čumák na oválné okénko a dychtivě očekávám, kdy se objeví  štít Aconcagui.
„No nazdar to je hromada sraček.“
„Panečku, to muselo bolet, než to pánbůh během těch sedmi dnů vytlačil.“
„Tak sem mě rozhodně nikdo nedostane.“
„Fujj…“

       

Marná sláva, hlína tmavá, hlína světlá a trocha sněhu. Vrchol sedmitisícové Aconcagui téměř na dosah.
   
 
Přesně podle jízdního řádu života, nikdy neříkej nikdy, jelikož nevíš, co čeká za zatáčkou. Tak i horolezecká duše míní, ale Velký Inka vše změnil.
Hromada zůstala v mých očích hromadou, nicméně jižní tříkilometrová stěna je natolik nepřehlédnutelná, že se prostě nedá ignorovat. Marná sláva, dobře vím, že patří k obrům na naší zeměguli.
„Dobrá, šel bys do toho se mnou Zdendo?“
„Jižní stěnou?“
„Jo a pokud budou podmínky, tak hodíme pokus o novou Dulce Vitu.“
„Hmmm…, byl jsem sice na Akáče před rokem, hmmm, ale Mendoza…, dobrá letíme.“

 

Mendoza, ráj a peklo v  jednom....!
   
 
Jsou různá města, vzhlížející ze svého místa k zasněženým vrcholkům  hor. Sedí v zelenajících oázách, nebo vyrůstají přímo z vysušené pláně, kde vzduch se tetelí horkem. Nic nového, nebo spíše pro mé oči neznámého. Co asi může nabídnout horoucí řiť pod Andami. „Ttřebas“ může nalákat na památky, nebo koloniální architekturu. Ovšem v knížce Lonely Planet, kterou držím v ruce, je naprosté prd. K tomu i kdyby bylo na co se dívat, tak hru na „intouška“ dlouho nevydržím. Jednoduše městské aglomerace jsou pro mne tak vábivé, jak kraví lejno, kterému se hodlám vyhnout, abych do něj nešlápl. Sportovní vyžití, raft, kola, trek, projížďka na koni, vše přizpůsobeno a drama změkčeno do podoby pro bezpečný turistický ruch. Takže hnus, nuda a ještě jednou nuda.  Tak „hergot“ co ten Zdenda vyhrožoval, že uvidím něco nevídaného. Dobrá přemůžu zatím zklamání a čtu dál. Konečně závislé oko naráží na písmena, které dokážou vzbudit pozitivní emoce: „Vinný kraj s uznávaným hroznem“ !  „Vhauu“ polknu naprázdno a jazykem si olíznu rty, tak přeci něco... 
Dáváme do hostelu bágly a vyrážíme do večerního ruchu města. Noc, která přikryla Mendozu, nikterak nesnížila třicetistupňové vedro roztopených ulic.
„No podívej se na támhletu, ta se nese“.
„Týbrďo viděl jsi ji“.
„Ježíši, nebo tadyta“.
„Hanba holky jedny nestydatý, kšáá, jedete se obléct“.
Blížíme se k centru po ulici Zapapa a každou chvílí mi vypadne oko z důlku. To nejsou slečny profesionálky, ale neuvěřitelně nasycený roztok jedním pohlavím. Usedáme ke stolu a objednáváme Choriso-stejk o velikosti samotné krávy.
Kolem dokola jedna krásná ženská vedle druhý, k tomu naprostý nepoměr chlapů.
„To není možné, jak to?“
„Vidíš a tady máš jasný důkaz, peklo na zemi,“ zamručí bolestně skřípavým hlasem Zdenda. 


Mendóza a noční flámování. Ideální čas vstoupit do víru událostí je dvanáctá hodina noční. Můžete se v naprostém  klídku všude najíst, přitom je na co se dívat a pít, co žaludek snese. Skutečně náročný koníček......
     


Pravidlo kraje zní: „neopouštěj Mendozu, zůstaň v Mendoze.... Mendóóóza“.
Co píšu tento článek a mám tudíž oproti Vám malý časový náskok, mohu již říci, že jsme se bláhoví nedrželi pravidla. Náš cíl pokusit se udělat prvovýstup hrůzostrašnou jižní stěnou Aconcagui začal psát svůj deník.
„Vyrážíme“.

Další pokračování našeho působení v Argentině bude mít název
„ROZKLEPANÁ KOLENA“ a vyjde v nejbližších dnech. Tak se máte snad... na co těšit                                                                                                                                                                        Těbůh Marek
 


Jinak nejbližší přednášky z loňské výpravy New Decision jsou:

14.4. 19hod Kralupy nad Vltavou, Ametystová čajovna

15.4. 18hod Brno, Hvězdárna a planetárium, Na Kraví hoře 



Mára Holeček   [úpravy] 11:55 04.04.2010Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Od soumraku do úsvitu12:17:11 05.04.2010
Zdar Parde,
tvé pero (krátce!) mám rád. Kamarád Filek ti tu zanechal něco ze svého umu psaní. Těším se na pokračování. Až se budeš chtít flákat po severu, v Labáku, ozvi se. Savana.
Zdéna - Fáberaodpovědět 
 Re: Od soumraku do úsvitu10:53:43 06.04.2010
Na články od Máry se vždycky těším. Díky
fanoušekodpovědět 
  Re: Od soumraku do úsvitu20:21:27 10.04.2010
Pěkně se to čte a zároveň je to od jednoho z nejpovolanějších SUPR už se těšim na pokračování !
odpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu
 Foto dne:

9. ročník Vertikon Zlín
 Databáze cest:
Všechny cesty (144016)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Klikoroh 7B Strnady
Pískařský Móresy 9- Řež U Prahy
Žába V Tuňáku 8 Řež U Prahy
Tuňák Bez Vajec Direkt 8- Řež U Prahy
Hrana Teodora Božanoviče VIIIc Ostaš
Nově komentované:
Klikoroh 7B Strnady
Schody Do Nebe VIIb Ostrov
Žába V Tuňáku 8 Řež U Prahy
Žába V Tuňáku 8 Řež U Prahy

 Nově v diskusi:
Re: Hospoda v Jizerkách | Re: Hospoda v Jizerkách | Hospoda v Jizerkách | Podrobná mapa hrebeňov 1:20 000 | Re: hřeben Slavkovského štítu | Re: hřeben Slavkovského štítu | Re: hřeben Slavkovského štítu | Re: hřeben Slavkovského štítu | Re: hřeben Slavkovského štítu | Re: že se k tomu ještě vracím s křížkem po funuse |

 Nové komentáře:
Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Proste to tak vyslo... | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové | Re: Dědkové a babičkové |

 Kde to vře:
Valná hromada ČHS 2020 (78)
Lezci v USA mění názvy cest s rasistickými konotacemi (45)
KOLEMskal (33)
Video: Černá lady 2. díl (30)
Adam Ondra #72 (20)
Video: Robyn Erbesfield dává v 56 letech boulder za 8A (13)
Horolezecký podcast Jana Čaje Šálka s Pavlem Johny Jonákem atd. (12)
Prague Color Climbing Festival 2020 (12)
Adam Ondra #70: Nové 8C+ Ledoborec (11)
Frankenjura nové průvodce (10)

 Nově v inzerci:
Zermatt a okolní 4000ky | Přilba ocún | Tisá - Ostrov | podnikneme něco? | KEEN newport h2 | Statická lana | BATOH OSPREY VARIANT 52 velikost L. diablo red | PÉŘOVÝ SPACÍ PYTEL WARMPEACE EXPLORER 600 Colibri DRY | Dálniční známka CH | Expresky Rock Empire |

 Anketa:
Jak dál s magnéziem?
 Magnézium uznat jako standard. Usilovat o povolení Mg ve všech oblastech. Vymáhání zákazu je čistě věcí ochrany přírody. 
 2495 
 Mg povolit od určité obtížnosti. Definovat to a vyjednat to ku shodě mezi ČHS, místní lezeckou komunitou a místní ochranou přírody. Vymáhání případného zákazu je v zájmu všech třech složek a měly by navzájem spolupracovat tak, aby se dojednaná pravidla, pokud možno striktně dodržovala. 
 1025 
 Rozdělit oblasti na klasické a moderní. Klasické – úplný zákaz. Moderní – úplné povolení. Rozdělení vyjednat ku shodě mezi ČHS, místní lezeckou komunitou a místní ochranou přírody. Vymáhání případného zákazu je v zájmu všech třech složek a měly by navzájem spolupracovat tak, aby se dojednané rozdělení, pokud možno striktně dodržovalo. 
 12504 
 Mg zakázat ve všech pískovcových oblastech. Tradice je tradice. Spojit síly mezi ČHS, tradičními lezci a ochranou přírody a zavést to do praxe. 
 1654 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 Partneři:
Treking.cz

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.