LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Více odvahy, méně železa!
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Frankenjura průvodce
Nejkrásnější cesty na písku
Koniec Pavúkov v Tatrách

Závody
Evropský pohár mládeže (02.07)
SP Chamonix 2016 (11.07)
SP Villars 2016 (15.07)

Žebříček
Cesty:
48.A 9682
49.Zedník 9669
50.Šimek 9600
Bouldry:
48.Žák 8556
49.Hapala 8525
50.Dus 8500
Hory:
14.Zaoral 3593
15.Harašta 3464
16.Daněk 3417

Výsledky
Boulder cup (18.06)
Evropský pohár mládeže (17.06)
Mistrovství SR obtížnost do 14r. (11.06)

Deníčky
4107 lezců
579116 cest
Nové přelezy:
Bondage 8+/9-
Menší Post 7c
Sacktreffe 10-
Malá Postu 8a
Hradní Spá 10-
Náladová 9+/10-
A Million 9+
El Baile D 9
Nejlepší N 7b+
Scarabeus 9+

Stěny
A-ProSystem s.r.o. - Most
ZŠ Jihlava - Jihlava
Stěna GJW Prostějov - Prostějov

Prodejny
HUDYsport - Ústí nad Labem
Rock Point - NC Eden - Praha 10
AIX -lezecké chyty a stěny - Praha

Kontakt
REDAKCE:
martanlezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
liborlezec.cz
hoplezec.cz

Lavina 3

aneb když je všechno v ...

Ve dvou předešlých dílech jsme se snažili poskytnout základní informaci o lavinách a jak se chovat abychom se do té nepříjemné situace, kdy vše není pod kontrolou, vůbec nedostali.

Pokud se tak stane, je pořád ještě vcelku slušná pravděpodobnost, že se dá i z takového průseru jako je lavina vyváznout jakž takž beze ztráty kytičky. Bohužel určité procento šanci vyváznout už nedostane, proto jen tak pro srandu to raději nikdy nezkoušejte.

Tento článek není a neklade si za ambice být zcela odborným textem. Obsah je vstupem a nezbytným minimem pro proniknutí do problematiky. Pokud se chcete pohybovat bezpečně v zimních horách je další studium a případně absolvování lavinových kurzů velmi vhodné.

Nezbytný obsah vybavení



Pokud vyrážíte na lyžařskou, nebo lezeckou túru i do pouze potenciálně lavinézního prostoru, mějte vždy kompletní vybavení a buďte na možnou nehodu připraveni. Obzvláště mne pobavil jeden příspěvek na freeride.cz, kde dotyčný popisoval úžasný terén v kterém prostě laviny nikdy spadnout nemůže. Nevím jak by to vysvětloval mému kamarádovi, přes kterého v této naší domovské oblasti přejel jeden mírně naložený vlak sněhu a kupodivu ani jednou nezahoukal. Byla to dolina kde jsme si tehdy mysleli, že tam nic spadnout nemůže a že by měl někdo pipák, sondu, nebo lopatu...

Takže co od té doby rozhodně nechybí v batohu a na těle
  • lavinový vysílač a vyhledávač
  • mobilní telefon
  • lavinová sonda
  • kvalitní lopata
  • lékárna
  • izofólie
  • žďárák
  • 4 x karabina
  • 2x 1,5 m , 1x 3m a 1x 5m prusik 6 mm
  • nůž a čelovka


    Obr.1.: Batoh s veškerým potřebným vybavením, včetně oblečení, svačiny a termosky váží cca 7 kg, je to moc, nebo málo?

    Pročpak to všechno?



    Prostě proto, že to budete v 99 % nosit zcela zbytečně na zádech a u sebe, ale v tom 1 % se Vám to bude zatraceně hodit. K tomu co na co a jak:

    Lavinový vysílač a vyhledávač

    Všechny vysílače které jsou dnes k dostání na trhu fungují na principu šíření elektromagnetických vln o frekvenci 457 kHz. Můžete se setkat se dvěma základními typy.

    Analogový přístroj
  • má pouze jednu anténu, je založen na zesilování signálu
  • zpravidla má menší energetickou náročnost
  • není schopen přesně určit směr k zasypanému
  • je přesnější v dohledávce pod 3 m od zasypaného

    Digitální přístroj
  • má dvě, nebo tři antény
  • určuje přesně vzdálenost i směr k zasypanému
  • u některých typů v současné době problémy s dohledávkou pod 3m od zasypaného
  • celkově větší energetická náročnost


    Obr.2.: Vyhledávače zleva:
  • Ortovox F1: klasický, velmi spolehlivý přístroj, velmi oblíbený pro svou jednoduchost
  • Ortovox M1: analogový vyhledávač s digitálním displejem, nepříliš vyvedený přístroj
  • Arva: analogový vyhledávač s digitálním displejem, velmi jednoduchá obsluha a snadné zacházení, ideální pro začátečníky a výuku, nevýhodou je možnost vybití ve vypnutém stavu v batohu
  • BCA Tracker: v současnosti nejlepší digitální vyhledávač, určuje směr až k zasypanému, korekce signálu při více zasypaných, diodový displej
  • Baryvox Mammut: velmi malý digitál, perfektní v při určení směru, horší manipulace při dohledávce, velmi náchylný na nárazy, poměrněsložité ovládání
  • Ortovox X1: digitál s diodovým displejem, nejhorší stabilita signálu podle testů DAV
  • Stubai Pieps: tří anténový digitál, v současnosti novinka, první reakce veskrze kladné

    Mobilní telefon

    Většina pohoří v Evropě je v současné době pokryta signálem operátorů. V případě nehody je možné neprodleně informovat záchranou službu.

    Lavinová sonda a lopata

    Sondu potřebujeme pro určení hloubky zasypání a polohy těla postiženého. Bez kvalitní lopaty může být vyproštění z laviniště nemožné. Časté jsou dnes plastové lopaty (viz.obrázek), nicméně plech je plech a drží rozhodně víc. Celkem levné a dostupné jsou lopaty BCA,Ocůn, Nicimpex, dražší potom třeba Ortovox. U sondy pozor na dostatečnou tuhost. Lehké a levné sondy tvrdším vrstvám sněhu uhýbají, kevlarovou sondu jsem už viděl zlomenou.

    Lékárna, izofólie, žďárák

    Prostředky jimiž provedeme základní ošetření postiženého a zajistíme jeho co nejlepší tepelnou izolaci.

    Karabiny a smyčky

    Pomocí karabina smyček jsme schopni v případě nouze transportovat postiženého.

    Nůž a čelovka

    Dvě věci, které by pro svou funkčnost neměly chybět v žádném batohu

    Lavinové nehody



    Na vzniku lavinových nehod se podílí několik faktorů. Pokud bychom chtěli stručné definování, můžeme za tři základní prvky označit:
  • terén
  • aktuální podmínky
  • člověk

    Ze stálého vyhodnocování těchto tří faktorů vychází i strategie 3x3 W. Müntera, o té ale dnes řeč nebude.

    Jedním z faktorů určujících podmínky je stupeň lavinového nebezpečí. Je vždy uváděn na informačních stránkách o oblasti, případně na stránkách záchranné služby v oblasti. Stupnice je pětidílná, kdy stupeň jedna znamená nejmírnější riziko a stupeň pět riziko největší. Riziko je ale při pohybu v zimním horském terénu vždy, jak ukáže i následující graf nehod a lavinového nebezpečí.



    Z tohoto grafu zahrnujícího lavinové nehody registrované týmem S. Harvey ve švýcarském Davosu zcela jasně vyplývá jako nejnebezpečnější třetí stupeň lavinového nebezpečí. Podmínky už nejsou v pohodě, ale zase na druhou stranu není tak špatně, abychom nevyrazili, že... Můžete si povšimnout, že pouze jedno procento nehod je při pátém stupni a i zde se nejednalo o nehody při lezení a lyžování, ale údolní laviny, které zasáhly obydlená údolí. Současně si prosím povšimněte 6% u stupně jedna. Je to sice malé procento, ale je tam. Proto ten důraz na to, aby jste měli vybavení pro řešení lavinové nehody vždy u sebe.

    Co se týče terénu jako dva hlavní faktory určujeme expozici svahu a jeho sklon.

    Posledním faktorem je pak člověk. Záleží kolik se nás na svahu pohybuje a především jak se v ohroženém terénu pohybujeme.

    Podrobnější informace o faktoru expozice svahu, sklonu a lidském faktoru byly uvedeny v minulých dílech.

    Takže teď zkusíme krok za krokem od zahájení túry až po řešení průseru...



    Doma se připravuji na túru
  • připravím si plánované trasy, zjistím nejstrmější sklon túry, orientační body
  • telefonicky, nebo na internetu www.slf.ch, www.hory.sk zjistím aktuální lavinovou situaci a předpověď, také si zjistím předpověď počasí
  • kolik nás půjde a jaká je dovednost mých společníků

    Zahajuji túru, při níž je možný pohyb v terénu ohroženém lavinami
  • provedu kontrolu vybavení
  • provedu kontrolu správné funkčnosti vyhledávače a po dobu túry vyhledávač nevypínám (vždy také kontroluji dostatečnou kapacitu baterií)
  • posoudím aktuální podmínky, zda odpovídají předpovědi, toto posuzování v průběhu túry provádím stále, včetně aktuální kondice zúčastněných


    Provedení kontroly:
    Jeden člen skupiny poodejde a přepne do vysílacího módu. Ostatní kolem něj postupně procházejí ve vyhledávacím módu a on kontroluje zachycení svého signálu. Po té přepnou ostatní na vysílání a ten který vysílal ,„vyhledává“.Pokud všechny kontrolované přístroje správně fungují, přepne i svůj do vysílání. Všichni mají zkontrolovaný vysílací i vyhledávací mód.

    Vstupuji do lavinou ohroženého terénu
  • odstraním bezpečnostní řemínky z vázání
  • odepnu si prsní a bederní přezku na batohu
  • hole držím volně v ruce, bez navlečených řemínků
  • obléknu si bundu a zapnu odvětrávací otvory

    Batoh?: Zde se názory rozcházejí. Někteří odborníci radí batoh vždy odhodit, nicméně pokud je batoh lehký, ale přitom velký, může naši šanci udržení na povrchu laviny zvýšit. Pokud je ovšem těžký, může nám pomoci do nižších pater nánosu. Kde je ta hranice, velikosti a váhy je velmi těžké definovat.

    Samozřejmě optimální je lavinový ABS, nicméně zatím jsem se s ním u nás především pro jeho cenu (přes 20.000) nesetkal.

    Ocitnul jsem se v oblasti vzniku laviny a sníh pode mnou ujíždí, nebo se na mně shora řítí.
  • pokud je to možné snažím se lavině, nebo utéct ujet do strany Vždy budete rychlejší šikmo svahem dolů, než napříč)
  • pokud jsem se dostal do vířícího sněhu masy laviny, jsem v pr...., ale pořád se dá něco dělat. V tomto případě se snažím zmítáním připomínajícím plavání udržet na povrchu a především vykutálet se do strany z hlavního proudu.
  • v okamžiku kdy lavina začne zpomalovat a nejsem na povrchu, tak to je opravdu špatné. Každopádně pokud jste neztratili vědomí v průběhu „jízdy“, snažte se dostat ruce před obličej a utvořit si dýchací kapsu. Stočení těla do klubíčka a získání co největší prostoru pro Váš hrudník také zvýší šanci.

    Poznámka z vlastní zkušenosti: Pokud jedete, nedá se příliš o kontrole vašeho počínání hovořit. Jste pouze mrňavý zvířátko bojující o život. Co se týče zjišťování orientace slinou, nebo jiné bajky jsou náhody s téměř nula procentní pravděpodobností. Vědomí postižení zpravidla ztrácejí téměř okamžitě.


    obr.3.: svah se dal pod lyžařem do pohybu, měl štěstí a jízdou ze svahu šikmo dolů se mu podařilo z laviny vyjet

    V tuto chvíli začíná běžet čas, je ho neúprosně málo a to jak to dopadne je už v rukou jiných lidí.

    Přežití zasypání lavinou

    Pokud jsme zasaženi lavinou jsme ohrožení třemi mechanismy úrazu:
  • mechanický úraz v lavině v průběhu pádu
  • udušení
  • podchlazení

    Pokud opět použiji statistiku S. Harvey, vypadá procentuelní rozložení mrtvých a přeživších u lavinových nehod následovně.



    Asi jste si správně povšimnuli, že u všech stupňů lavinového nebezpečí nepřesahují mrtví polovinu postižených. Pokud bychom vycházeli ze statistiky Tatranské, vypadalo by to trochu jinak. Těch mrtvých by bylo mnohem víc.

    Proč?

    Jednak rozhoduje terén, kdy v oblasti Tater jsou častější vážné mechanické úrazy a také vybavení. Průměr za sledované období byl u mrtvých ve Švýcarsku nižší než v 60. letech a to i přesto, že skitouringu a volnému lyžování se věnuje více lidí. U nás bohužel základní vybavení pro řešení lavinové nehody u většiny lidí stále chybí. Se zvyšujícím se počtem aktivních lidí proto narůstá i procento raněných a mrtvích.

    Pokud rozvineme možnosti přežití v lavině, můžeme si je ukázat na následujícím grafu. Z něho nám také vyplyne, proč je vybavení a kamarádská pomoc v prvních minutách tak důležitá. Stejně jako nám následně i vyplynou rizika při nalezení zasypaného v určité fázi.



    t 0 – 1 min

    Zpravidla vlastní „jízda“ v lavině, nebo zasypání. V tomto okamžiku zahyne 7% postižených. Vinou je mechanický úraz neslučitelný se životem. Jediné co můžeme ovlivnit je ochrana nejzranitelnějšího místa těla – hlavy. I proto je velmi dobré používat helmu.

    t 0 – 18 min: Fáze přežití

    Zde se zpravidla rozhoduje o všem. Pokud nedošlo k vážnému zranění přežívá do 18 min po zasypání 90% postižených.

    V této fázi je nezbytné postiženého co nejrychleji lokalizovat a uvolnit ze sněhového závalu. Prvořadým rizikem je zde udušení! Z toho nám vyplývá Rychle nalézt – rychle vykopat.

    t 18 – 35 min.: Fáze dušení

    V tomto čase umírají všichni zasypaní bez vzduchové kapsy. Za vzduchovou kapsu považujeme jakýkoliv prostor před ústy a nosem, případně i pokud má postižený volné dýchací cesty. Termín žádná vzduchová kapsa se používá pouze pokud je ústní dutina a nos vyplněna sněhem, nebo zvratky. Prostor v němž předpokládáme vzduchovou kapsu uvolňujeme vždy rukou a nikoli lopatou. Lopata by mohla tuto cennou a křehkou informaci zničit.

    Prvořadým rizikem je stále ještě udušení, ale pomalu se připojuje s každou minutou i riziko podchlazení. Proto zde začíná platit: Rychle nalézt – rychle uvolnit dýchací cesty- opatrně uvolnit ze závalu.

    Přežití jedince v této fázi závisí na kombinaci jeho individuální dispozici, velikosti vzduchové kapsy, hustotě sněhu a dalších doposud ne zcela objasněných faktorech. 35 minuty se dožívá 30% zasypaných.

    t 35 – 90 min: Latentní fáze

    V tomto čase je možné ještě přežít při dostatečně velké vzduchové kapse. Je to čas kdy se zpravidla dostává na záchranáře. V této fázi jsou informace o vzduchové kapse ještě důležitější, než ve fázi dušení.

    Jako hlavní riziko stále hodnotíme udušení, ale s každou další minutou stále víc narůstá riziko podchlazení.

    Pokud postiženého nalezneme, velmi opatrně je vyprostíme. Základem je nalézt – uvolnit dýchací cesty – velmi opatrně a pomalu vyprostit.

    t 90 – 120

    Většina doposud přeživších umírá i se vzduchovou kapsou na udušení a podchlazení. 120 minutu přežívají pouze cca 3% postižených.

    t 120 - ...

    Pokud se postižený dožil 120 minuty je vcelku slušná pravděpodobnost, že přežije i delší časový úsek. Není ohrožen udušením, zpravidla má „otevřenou vzduchovou kapsu“, tedy vzduchovou kapsu spojenou s okolním volným prostředím. Jednak má tedy přísun vzduchu a také tato výměna vzduchu zabraňuje podchlazení těla pod kritickou mez.

    Hlavním rizikem je zde jednoznačně podchlazení.

    Nejdéle doložené přežití v lavině ve Vysokých Tatrách 1952 Čestmír Harníček 22 hodin. Předloni jsem zachytil něco o 38 hodinách v lavině v Peru, nicméně bohužel tyto dlouhé časy jsou opravdu výjimkou a nikoli pravidlem.

    Z uvedených odstavců tedy zcela jasně vyplývá, že pokud chceme postiženému pomoci je rozhodujících prvních 15 minut. Jedinou skutečnou šancí je pro nás lavinový vysílač a vyhledávač. U všech ostatních vyhledávacích metod je úspěch pod 18, kritickou minutu náhodou.

    Pro příklad si uvedeme řešení lavinové nehody, pokud máme odpovídající vybavení a pokud nikoli.

    Řešení lavinové postižený, jeden záchrance při odpovídajícím vybavení

    1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe
    2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, pokud je to možné obě místa označ je označ
    3) prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu
    4) přepni svůj vyhledávač do vyhledávacího módu a zahaj primární fázi hledání
    5) zachytil jsi signál, přecházíš na sekundární fázi hledání
    6) jsi v oblasti postiženého,proveď dohledání, sondou si označ postiženého (zjistíš přesnou hloubku zasypání)
    7) sondu s pozitivním kontaktem nikdy nevytahuj
    8) ze strany začni kopat záchranou jámu, aby jsi nepoškodil vzduchovou kapsu
    9) co nejrychleji se snaž uvolnit dýchací cesty, uvolnit zraněného ze závalu
    10) rychle uvolni, nicméně pozor na rizika poranění, zejména páteř!
    11) zajisti vitální funkce postiženého
    12) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře
    13) v případě zranění proveď základní ošetření a zajištění proti chladu, na vyšetření do nemocnice by měl postižený vždy
    14) jen v opravdu nezbytném případě zahaj nouzový transport

    Pozor zejména na zařazení kroku 12. Pokud je laviniště rizikové (což je v 90%) a tím, že jdu zachraňovat vstupuji do rizika, kontaktuji záchranáře jako v průběhu kroku 2 a 3. Vaše bezpečnost je prvořadá. Mrtví, nebo zranění nikomu nepomůžete, tím spíše pokud o vás nikdo neví.

    Pozor na telefonát a jeho pořadí, je možné, že na dolním konci laviniště nebudete mít signál!

    Při hloubce zasypání postiženého cca 1 m, se dá stihnout kroky 1 – 10 kolem cca 5 – 15 min. podle složitosti terénu.


    Obr.4.: Pro další pátrání nám pomůže pokud jsme schopni určit bod stržení a bod zmizení (V) postiženého. Následuje primární fáze hledání vedoucí k zachycení prvního signálu postiženého.


    Obr.5.: Sekundární fáze vyhledávání, zachytili jsme signál postiženého a podle pokynů lavinového vyhledávače lokalizujeme prostor s nejsilnějším signálem.

    V tomto prostoru provedeme dohledání
  • pokud jsme blíž než 10 m přiblížíme vysílač zcela ke sněhu
  • vyhledáváčem pohybujeme pomalu a plynule
  • při dohledání necháváme vysílač stále v ose nejsilnějšího signálu
  • do kříže si označíme místa slábnutí nejsilnějšího signálu
  • do středu toho prostoru vpichujeme první sondu kolmo na povrch
  • pokud není pozitivní, podrobně sondujeme spirálovitě od tohoto bodu okolo
  • pozitivní sondu nikdy nevytahuji!

    Řešení nehody z hlediska 1 záchrance, 1 postižený bez odpovídajícího vybavení

    1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe
    2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, případně je označ
    3) prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu
    4) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře
    5) důkladně prohlédni laviniště ze závětrné strany, nikde si v prostoru laviniště nesedej, ani neodkládej své věci! Vytvořil by jsi klamné pachové stopy pro psa.
    6) pokus se holí prosondovat místa v potenciální dráze postiženého, lavina se chová jako tekoucí voda, vytváří „vracáky“ za stromy a pod výraznějšími skalami, postižený může být právě v těchto místech
    7) po příchodu záchranářů co nejpřesněji urči místo stržení a místo zmizení postiženého
    8) doufej, že ještě není pozdě...

    Nejrychlejší možný časový sled záchrany záchranáři.

    t 5 min – kontakt záchranné služby
    t 10 min – startuje vrtulník
    t 20 min – záchranář se psem na laviništi
    t 25 min – pes lokalizuje postiženého
    t 30 min – uvolnění dýchacích cest postiženého

    Pokud se ti nezadařilo kontaktovat záchranáře telefonem, jdi pro pomoc až pokud máš jistotu, že jsi laviniště skutečně důkladně prohlédnul.

    Pravděpodobnost přežití v tomto případě něco přes 30%, pravděpodobnost že akce bude trvat déle výrazně vyšší.
    Riziko, že se nedovoláte, protože nemáte signál.
    Riziko, že počasí nedovolí start vrtulníku.
    Riziko, že není dostupný lavinový pes.

    Pokud používáte telefon pro přivolání pomoci, vždy dodržte dané schéma hovoru a nezahlcujte zbytečnými podrobnostmi. Stále běží čas.


    Doporučené schéma hovoru:

    1) Kdo volá a vaše telefonní číslo
    2) Kdo je postižený a kolik – počet postižených, pohlaví, jméno
    3) Kde se nehoda stala – místo, významné orientační body, nadmořská výška, GPS
    4) Kdy se nehoda stala – čas
    5) Jak je postižený – mechanismus úrazu (pád, lavina,...)
    6) Stav postiženého – vědomí, dýchání, oběh, bolest,pohyblivost
    7) Doplňující informace – aktuální podmínky, počasí
    8) Zodpověz všechny dotazy a zavěs až jako poslední

    Pokud nenavážete kontakt se záchranáři a hrozí rapidní zhoršování stavu zraněného až pak volíme nouzový transport. Jedná se o skutečně krajní variantu, každý nouzový transport může zraněnému ublížit! V zimě je to snazší, protože se sebou máme často lyže a další drobnosti.

    Nouzové sáně z lyží

    Budeme potřebovat:

  • prusiky 6mm: 2 x 1,5 m, 1 x 3 m, 1 x 5 m
  • dvě lyžařské hůlky
  • jeden pár lyží
  • žďárák
  • batoh
  • případně další smyčky, lano pro fixaci zraněného a zajištění svozu

    Možnost první – lyže mají ve špičce a patce odvrtané otvory, stejně jako jsou otvory odvrtané i na koncích štýlka od lopaty.

    1) zablokujeme brzdičky, aby nebránily jízdě lyže
    2) vyvážeme špičky lyží do předního kotevního bodu pomocí listu lopaty a jednoho 1,5 m prusiku



    3) vyvážeme patky lyží pomocí násady lopaty a jednoho 1,5 m prusiku



    4) připravíme si do předního úvazu jeden konec holí



    5) pomocí 3 m prusiku vypneme čelní a zadní úvaz k sobě, máme vytvořený základní tuhý rám

    3m prusik ukotvíme na čelní straně



    po té jej pomocí vůdcovského uzlu a protažené kladky vypneme ke kotvení násady lopaty



    6) po vnější straně lyží zafixujeme hole



    7) a od špiček pomocí 5m prusiku vytvoříme nosný výplet



    8) vyprázdníme jeden batoh,rozepneme bederák a rameňáky, které podvlečeme pod hole



    9) rozložíme žďárák a lůžko vysteleme rezervním oblečením, izofólií, v nejoptimálnějším případě připravíme termozábal. Uložíme zraněného, zabalíme ho a zafixujeme pomocí bederáku a rameňáků batohu, další smyčkou, nebo lanem. V případě bezvědomí transportujeme vždy ve stabilizované poloze!



    K zafixování zraněného použijeme další smyčky nebo lano, které propleteme kolem hůlek v saních.

    10) na čelní a zadní saně saní máme vytažené smyčky jejichž pomocí jsme schopni saně ovládat, pro stoprocentní obsluhu je zapotřebí alespoň tři osoby. Jedna vepředu, dvě po stranách vzadu.

    Pokud nemáte odvrtané špičky a patky, použijte na kotvení na špičkách karabiny a na zadní straně násadu upevněte za vázání.




    To je konec přátelé!

    Pro tuto chvíli je to ode mne vše a přeji Vám, aby jste žádnou ze zde získaných informací nemuseli aplikovat v reálné praxi.

    Komu nestačí tato „lidová“ forma, doporučuji články V. Kořízka, které by se měli v nejbližší době objevit na www.horskyvudce.com , a které jsou zcela odborné a úplné.

    Použitá literatura:
    W.Münter: 3x3 Lawinen, Pohl und Schellhammer – Garmisch-Partenkirchen, 3. vydání,2003
    Stefan Winter: Skialpinismus, Kopp, 1. vydání, 2002
    P.Schubert, P.Stückl: Alpin-Lehrplan Band 5, Sicherheit am Berg, München, 2000
    S.Harvey: http://wa.slf.ch/unfaelle/LawRisikoBulletin.pdf

    Užitečné texty:
    Obecná zdravověda pro instruktory horolezectví

    http://www.vpro.cz/mk/ucebni_texty/zdravoveda/osnova.htm

    Užitečné weby:
    www.hory.sk - informace o předpovědi počasí, aktuálních podmínkách na slovenských horách a lavinové předpovědi, výstrahy horské služby na Slovensku
    www.slf.ch - stránky švýcarské lavinové služby, přes prolinkování lez získat informace o lavinách a jejich riziku v celé Evropě

    Možné kurzy a služby horských vůdců:
    www.horskyvudce.com
    www.climbingschool.cz

  • zoban   [úpravy] 18:04 12.01.2005Tisk 

    Reklama:


    Související články:

    Komentáře

         
    ...nové příspěvkyNový komentář 

     dobrá práce18:20:44 12.01.2005
    Pěkné, jasné, přehledné, stejně jako předcházející díly. Chválím.
    Lawodgeodpovědět 

     Dobrý22:34:51 12.01.2005
    Stručně, jasně, vybrané to nejdůležitější.

    Pár drobných upřesnění/doplnění

    Digitální pípáky určují směr něčeho, čemu se běžně říká "siločar" v místě užití, tedy i s digitálem se člověk blíží po takové typické zakřivené dráze (že by pípák přesně ukazoval směr k zasypanému by se dalo pochopit i jinak)
    -údaj ukazovaný digitálním pípákem je v podstatě síla signálu převedená na nějakou stupnici, která funguje zhruba jako vzdálenost, ale není to třeba přesná vzdálenost v metrech
    -rozdíl v energetické náročnosti se týká převážně vyhledávání

    Ze švýcarských dat vyplývá jako nejnebezpečnější 3tý stupeň, když tomu ale člověk přidá i slovenská data, je to nutné rozšířit na 2-3.

    U batohu platí ještě jeden argument - v batohu mám všechno, co budu potřebovat při záchraně. Pokud nás lavina strhne víc (při správném postupu by se stávat nemělo) a náhodou zůstanu na povrchu a kamarád zasypaný, bez lopaty ho nejspíš nevykopám.

    Avalanche airbag stojí v nejlevnější verzi 10000Kč, tedy stejně jako drahé pípáky.

    Pokud máme přímou linku na záchranou službu, je to  lepší volat přímo (pokud nám mobil dovolí) než 112. 112 vede zpravidla do velkých operačních center a je to zbytečný článek v řetězu předání informace, který ji může zpomalit. Záchraná služba také obvykle má lepší znalosti místní situace, takže se třeba zeptá na doplňující informaci o poloze, pokud popis není jasný. (Zase pokud jsme v cizině, tak na 112 umějí víc jazyků.)

    Odkud pochází informace, že v 90% případů je laviniště rizikové? Obvykle je bezpečné.

    jkodpovědět 

     pekne08:19:35 13.01.2005
    jen kdyby ty pipaky nebyly tak kurevsky drahe. Osobne (a je to pouze muj nazor), se domnivam, ze to, ze nekoho pozde najdou je prave tim, ze i presto, ze obvykle ne vsichni jsou zasypani, pak ten co vyvaznul nema prostredky pro nalezeni jednoduse proto, ze jsou prilis drahe.
    Na to aby nekdo vyvaznul do 15-ti minut (jak jiz bylo receno) je treba ten pipak mit, ale kupte si to hned dvakrat! V tom vidim zasadni problem. Urcite by se na tom dalo usetrit, pokud by se nejake zlate ceske rucicky uvolnili a napriklad nekdo kdo tomu rozumi zde zverejnil postup jak si takovy normovany vlastni pipak vyrobit.

    Nekdo by mohl namitnout, ze staci jenom jeden pipak a bundy s reflexnima prouzkama zasityma dovnitr, jenze to jaksi nestaci, protoze tendle system se na slovensku a ani v cesku nepouziva.

    Mozna by pro zajimavost bylo dobre vedet jaka je statistika nehodovosti v alpach a jaka v tatrach?

    Zobane, nemas nekde neco o tom?

    tomeekodpovědět 
     Re: pekne09:19:44 13.01.2005
    "Nekdo by mohl namitnout, ze staci jenom jeden pipak a bundy s reflexnima prouzkama zasityma dovnitr, jenze to jaksi nestaci, protoze tendle system se na slovensku a ani v cesku nepouziva."
    Obávám se, že strážní andělé negarantují, že by ten jediný pípák neskončil pod tou lavinou:-(
    Joeodpovědět 
     Drahe pipaky09:38:14 13.01.2005
    Ad Tomeek: A na kolik si cenis vlastni zivot? Ja na tech 10kKc tedy ano. Kdyz se skialpovanim zacinas, je pocatecni investice dost velka palka. Ale pipak/sonda/lopata Ti, na rozdil od lyzi a bot, vydrzi leta. Na tury chodim jenom s lidmi, co tohle bezpecnostni vybaveni maji a umeji ho pouzivat.

    Howgh,

    Lenka K.
    Lenka K.odpovědět 
      Re: Drahe pipaky10:14:05 13.01.2005
    Lenko, to je stejná argumentace, jako "Proč si nekoupíš bezpečnější auto, když tvoji starou škodovku při srážce z boku mercedes jednoduše rozstřelí." Myslím, že je oprávněná otázka, jestli se pípák nedá vyrobit za pár korun. Ne amatérsky, ale normálně v továrně.
    Kuba Turekodpovědět 
       Re: Drahe pipaky10:45:03 13.01.2005
    jednou levnou variantou může být slovenský výrobek berdin z liptovského hrádku. je těžší, ale funguje. Vloni byla cena okolo 5t SKK. to už se dá, pro ty co chodí občas.....
    tdodpovědět 
       Re: Drahe pipaky11:01:12 13.01.2005
    tak tato otazka vubec neni od veci, kdyz si clovek veme, ze to vyrabjej seriove, a zase podle meho osobniho nazoru se domnivam, ze takova cena seriove vyrobeneho pipaku nebude presahovat nekolik stovek korun, pak mne prekvapuje, kde se berou ceny kolem 10.000kc a vejs
    A ostatne i ta bernina za 5000kc je docela draha na to, co vlastne uvnitr vsechno neni.

    Proste misto aby se tyto veci davali za velmi vyhodnou cenu proste proto, ze to vsichni potrebuji a pro zachranu zivota mit musi, tak se na tom nekdo snazi namazat si ranec a pak se tu sveobecne place nad mrtvejma v lavine.

    Ja osobne neskialpuju, takze mne se to zase az tolik netyka, ale kdybych jezdil, tak rozhodne nad pipajkem za 2000 vahat nebudu, zatimco nad pipakem za 10.000 teda sakra popremejslim.
    Nehlede na to,z e pokud clovek zacina, tak si na zacatku rpedevsim koupi lyze, pac nepredpokladam, ze kazdy ma hned na to, aby utratil 100.000 za kompletni skialpove high end a super truper bezpecne vybaveni.

    Vezmu-li jenom blbou sondu a lopatu, tak v obchode necham 4000kc a jdu s placem ven.
    no toz kurva kde sto sme! Za kus skladanyho/ohejbanyho duralu temer 2000kc.
    Tomeekodpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:09:21 13.01.2005
    berdin loni stál 5200 SKK (slovenský korun)!!!!
    tj. cca 4 a něco českých!!!
    tdodpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:12:10 13.01.2005
    berdin loni stál 5200 SKK (slovenský korun)!!!!
    tj. cca 4 a něco českých!!!
    tdodpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:14:42 13.01.2005
    berdin loni stál 5200 SKK (slovenský korun)!!!!
    tj. cca 4 a něco českých!!!
    tdodpovědět 
         Re: Drahe pipaky11:15:35 13.01.2005
    a cot o jako meni na veci?
    tomeekodpovědět 
          Re: Drahe pipaky17:02:56 02.03.2009
    cena pristroje krom jineho zahrnuje vyvoj ktery neni levny a pipak zase neni tak masova vec jako treba lcd televize, proto se ti muze zdat drahy... ale klidne si zafinancuj vyvoj a zacni pipaky taky vyrabet... ja tu souhlasim s nazorem ze ksyz uz se pohybujes v mistech s hrozici lavinou tak si pipak bud kup nebo si ho nekde muzes pujcit, ale rozhodne tam bez nej a dalsich veci nelez... a kubo argumentovat tu s autem :-))) ja bych dnes uz starou skodovkou a jim podobnych autech taky nejel, natoz v tom vozit deti... jestli to ty delas tak ti preju hodne stesti...
    liborodpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:20:37 13.01.2005
    Nevim, kde k...a jsi ty, ale alespon neco malo si precist k ekonomii by stalo za to. A az potom vypoustej blaboly, ze vyrobni naklady jsou nekolik stokorun... ano, byly by, kdyby se to vyrabelo v desetitisicovych seriich. A ne v par stovkach az tisici kusech (Ortovox) nebo par kusu az mozna par desitek kusu (Berdin).

    A kdyz uz tady k...a jsi, tak zaloz firmu, zacni vyrabet pipaky, sondy apod., vsechno nechej na sve naklady dukladne otestovat, opatrit certifikaty a nasledne nabizej pipak za 2000 Kc (cena HDD, ze? Kterych se vyrabi miliony), sondu potom za 300 Kc. Za jak dlouho zkrachujes?

    Vsichni budou spokojeni, hned si takove tri pipaky objednavam, kdy budou k dostani?
    Ten kdo o tom neco vi..odpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:35:45 13.01.2005
    to tomeek: zbytečně se do toho montuješ, rozdíl mezi Kč a SKK asi je? Jak to může být levnější, vem si jen DPH!! 19%!! Na velikost série,je cena dobrá, vzhledem k tomu, že se prodají řádově stovky ročně v čr ( a to možná přeháním)
    mě to přijde adekvátní cena.
    tdodpovědět 
       Re: Drahe pipaky11:28:42 13.01.2005
    Ad K.T.: to je absurdni argumentace, u aut se jedna o stovky tisic, u pipaku o zhruba jeden prumerny cisty mesicni plat. To je sice hodne a tezko rict, proc jsou pipaky tak drahe (drahy vyvoj, male serie apod?, ale faktem je -- a to napsal i Zoban ve svem clanky -- ze kvuli nepouzivani pipaku je v Tatrach vyssi umrtnost v lavinach nez v Alpach.

    Krome toho, za GTX bundu zaplatis od 6kKc nahoru a je to jenom kus hadru, ktery Ti (az na extremne ridke vyjimky) zivot nezachrani.

    Myslim, ze problem je v pristupu k veci: pekne lyze si koupim, ale pipak je vlastne zbytecny ...

    A pokud nekdo dokaze vyrobit 100% spolehlivy pipak za vyrazne nizsi cenu, jen do toho.

    Howgh,

    Lenka K.
    Lenka K.odpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:53:49 13.01.2005
    jenze rozdil je v tom, ze v alpach se pohyboujou pravdepdobne jedinci, kteri maji trosku jiny prijem, nez ti,kteri jezdi do tater.

    Jak jsi spravne rekla, pipak je pro tebe jeden plat, pro ne to neni ani ten plat, pro ne je to rekneme trtina platu. Budes uvazovat nd veci, ze si ji koupis, kdyz ti sebere celej plat, nebo kdyz jenom tretinu. No a o tom to je.
    Jinak argumentaci typu, vyrabi se to v radove stovkach kusu chapu. Ja vyjadroval pouze svuj osobni nazor (pro "Toho kdo o tom neco vi"). Jen mne to proste sere. Nemluv e o tom, ze jsem dale argumentoval i jinyma vecma nez pipakama, treba lopatama nebo sondama. A at se na mne nikdo nezlobi u sondy urcite od rahe testovani a certifikace fakt nejde.
    tomeekodpovědět 
         Re: Drahe pipaky12:33:49 13.01.2005
    U sondy o to nejde? Tak si vezmi skladaci tycku od stanu, nazvi ji lavinovou sondou, a vyraz na hory!

    Co je to za ko.....a Alpy versus Tatry? Vylet do Alp stoji to same co vylet do Tater.

    Minimalni mzda podle socanku je/byla 6700 Kc, Berdin nebo Ortovox F1 stoji 4000-6200 Kc.
    Ten kdo o neco tom vi..odpovědět 
          Re: Drahe pipaky12:43:19 13.01.2005
    mozna ze neco o necem vis, ale o statistice toho moc nevis
    tomeekodpovědět 
           Re: Drahe pipaky12:52:59 13.01.2005
    Neboj :-))) o statistice toho vim urcite vice nez ty... a zkus se uz podivat alespon do nejake ucebnice pro prvni rocnik obchodnich akademii k ekonomice. A zacni vyrabet, nebo zaloz ten vyrobni podnik, co tak reklamni slogan "Pipaky Tomeek za dva litry pro kazdeho! Vydridusi z Ortovoxu a Liptovskeho Hradku bankrotuji!"
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
           Re: Drahe pipaky10:49:09 14.01.2005
    Podivej Tomeeku. Je to jednoduchý. Chceš dělat skialp? Kup si pípák. Nemáš na něj - nedělej skialp, nebo si ho od někoho puč. 10 000 Kč za život mi prostě nepřijde tolik, určitě lepší, než kdyby to nějakej bastler vyráběl na koleně za tu tvojí stokorunu a pak by to nefungovalo. cena je určitě vysoká, ale žijeme v zemi kde platí nabídka a poptávka...howgh.
    pospeczodpovědět 
         Re: Drahe pipaky10:25:10 14.01.2005
    Souhlas ze pipaky jsou drahe. Myslim si ze by mohli byt o nejakou tu tisicovku levnejsi. (stejne je rozdil v cenach v EU a u nas a vyrobci a prodejci maji celkem velke marze v prumyslu "pro volny cas" obecne). Navic s tou cenou tu je ale takovy mensi kruh. Mala serie = vyssi vyrobni naklady, delsi navratnost investic = vyssi cena. Vyssi cena = nizky prodej = male vyrobni serie ...

    Nicmene to vse neni uplne o tom jestli jsou pipaky drahe nebo ne. (souhlasim s tim co psala Lenka). Je to o nasem pristupu a prioritach. Nezridka vidim ze ti studenti o kterych tu pise Kuba, maji relativne drahe obleceni a jine veci, kdyby koupili levnejsi, ale stejne funkcni, nasetri i na ten pipak. Ano pocatecni investice do skialp vybaveni JSOU pomerne vysoke, ale taky neni potreba vsechno hned. Jeden rok koupim lyze a boty (abych nejak zacal ze) a poustim se na tury v takovych podminkach kde se lavinam vyhnu. atd.

    Navic pipak neni vubec samospasitelny a neni to ani duvod/omluva pro to abych se poustel do rizikovych podniku. (vsak kdyz me to zasype tak mam pipak ne ?) Pipak je POSLEDNI nadeje. Pred tim by melo predchazet vzdy zhodnoceni tury a podminek a jestli se tam vubec poustet....
    cifraodpovědět 
         Re: Drahe pipaky22:07:54 14.01.2005
    A nebude to třeba i tím že v těch Alpách lidi prostě nepřemýšlí jak a co nejlíp ochcat a s kým vydrbat?U nás vynadá kdekdo policajtovi že dostane flastr za rychlou jízdu ale nepřemýšlí nad tím že on jel jak hovado a v lepším případě si mohl rozbít hubu sám.V těch Alpách si to nedovolí.
    Je to sice trošku mimo mísu ale vyjadřuji přístup k věci spousty lidí co jim zřejmě připadne zbytečný dávat peníze za píps.A nebo jsou to takoví mistři kterým se ten píps nevyplatí protože jim se nic stát nemůže.
    A pípsy vyrábí zahraniční firmy tudíž je cena odvozena od jejich nákladů a samozřejmě v jejich měně.A pokud by tedy k nám dovážely pípsy v ceně 2000,- tak pro ně by to bylo cca 70euro.A připadne někomu tato částka adekvátní k veškerému vývoji,testování,prohlášeních....a nakonec k prodaným kouskům?
    Chce to někdy trošku zauvažovat než vypustíme nějaký bláboly.Srovnat platy s Evropou by chtěl každý ale smířit se s cenama Evropy to už tolika lidem nevoní.
    Alp.Puodpovědět 
        Re: Drahe pipaky00:41:10 14.01.2005
    Hodně lezu se studenty. A pro mnohé z nich je deset tisíc korun stejně vzdálená částka jako tři sta tisíc korun. (Jen tak na okraj, průměrného platu nedosahují dvě třetiny z nás.)
    Kuba Turekodpovědět 
         Re: Drahe pipaky10:44:30 14.01.2005
    Nejenom pipak, ale i lopatu, sondu a vubec cele skialp vybaveni si lze i pujcit v patricnych pujcovnach za celkem prijatelny obulus.
    cifraodpovědět 
          Re: Drahe pipaky22:13:52 14.01.2005
    Spoustě lidí je za těžko si pípák za nějaký ten obolus i půjčit.....až ho jednou mít nebudou v situaci kdy by jim byl potřebný,asi budou do smrti přemýšlet proč ten obolus nedaly....ale pozdě bohužel!
    xxxodpovědět 
         Re: Drahe pipaky12:49:15 14.01.2005
    Prachy jsou opravdu relativní. Znam študáky, co lezou léta na zkráceném laně, zatím co já bych po nuceném uříznutí prostě s mírným skřípěním zubů koupil další, abych si mohl na skalkách slańovat třicítky bez problémů.

    A s tím autem to není tak špatný příklad. Kolik si připlatíte za např. hlavové aribagy, střední airgag, asistenční systémy a pod? Spousta z nich stojí +-jako pípák (a někdy i méně), ale problém je, že stejně jako u skialpů to bude jen součást nákladů a rozhodně kupujete jen vyšší šanci, ne řešení.

    Jinak ovšem říkám, že když si koupím skialpy, tak také píps. Ale to vychází z mého finančího pohledu.
    Lawodgeodpovědět 
        Re: Drahe pipaky11:05:03 14.01.2005
    Vybaveni do hor ale neni jen GTX bunda anebo pipak. Vetsina lidi na tom setri. Ma jednu drahou bundu a ostatni material stary, z bazaru apod. Lano si taky nekupujes kazde tri roky nove, co by si podle bezpecnosti mela ... A kdybych mel vsechny materialy a pomucky na lezeni anebo skialpovani v horach te potrebne kvality a obmnenoval by jsem to tak jak se ma, potreboval by jsem asi kazde tri roky 100000. A uz se pomalu blizim k tomu autu. Takze kazdy obvykle setri a doufa, ze neskonci v lavine jako ten ve stare skodovce doufa, ze ho nesrazi dobre rozjety mercedes. A i takova GTX bunda ti v extemnich podminkach dokaze zachranit zivot.
    A proc je to tak drahe. Neni to dane objektivnimi podminkami. Je to jednoduse dan z luxusu. K zivotu to nepotrebujes tak jako GTX, Klimatex, lano, karabiny apod. Neni to chleba a kazdy obchodnik to velmi dobre vi. Chces kvalitni rifle a chces v nich dobre vypadat? Koupis si strecove HIS za 2000. Potrebujes kalhoty? Koupis si na trhu rifle za 250. Myslis si, ze rozdil v kvalite je 1750?
    Jirkaodpovědět 
       Re: Drahe pipaky14:54:40 13.01.2005
    nemiešaj jablka a hrušky. Pipak nie je mercedes, tu nie si na Horyblaboboly.cz. Ak ide o "15min", tak je vo vetre a strese neporovnatelna rychlost prace s akymkolvek analogom (nehovoriac o nejakom domacom vyrobku) a s digitalom. Ide o minuty, ktore zbytocne stracas.
    Ale je to nakoniec kazdeho vec, nakolko si ceni zivot. Ja s ludmi bez pipakov uz do lavinoveho terenu tiez nechodim.
    Marek P.odpovědět 
     Re: pekne - doplneni10:48:20 13.01.2005
    To je ale neskutecny blabol:
    "Nekdo by mohl namitnout, ze staci jenom jeden pipak a bundy s reflexnima prouzkama zasityma dovnitr, jenze to jaksi nestaci, protoze tendle system se na slovensku a ani v cesku nepouziva."
    plest nesmyslne Recco s pipakama dohromady... nebo je to popletene jeste s necim jinym? Jaksi jeden clovek ma pipak, ostatni maji Recco desticky v botach, pripadne obleceni, ten co ma pipak zustane v lavine, nikdo ho nenajde, ti co maji Recco desticky zustanou v lavine, nikdo je nenajde, protoze tady nikdo nema prislusny drahy Recco kram :-)))


    Mozna male doplneni, ze pro ty, co se ohaneji porad tim, ze pipaky jsou moc drahe (jsou, to je pravda), tak si muzou poridit jednocestnou nahrazku jenom ve forme vysilace na pripnuti na ruku... (najdete napriklad v Hudy v Lidicke) a muzou spolehat na to, ze ve skupine je nekolik lidi s pipakama, na nichz jsou ti ostatni zavisli :-)
    Zobane, mohl by jsi neco o tom doplnit k casti o pipacich?
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
      Re: pekne - doplneni11:07:01 13.01.2005
    Ha, než jsem to dopsal, už jsi mě předběhl.

    Tu technologii "jen vysílače" bych snad radši ani nijak nepropagoval. Slušně řečeno je to eticky problematické.
    jkodpovědět 
       Re: pekne - doplneni11:16:47 13.01.2005
    eticky problematicke? tomu se rika hyenismus -- a tohle je ten nejhorsi
    orlikodpovědět 
        Re: pekne - doplneni11:28:27 13.01.2005
    Aaaa, dalsi vesela kopa! Hyenismus? Pad z visne na hlavu? Co dal? Pokud nekdo jde treba jako pruvodce/horsky vudce na skialpovou turu, ma s sebou X klientu, tak nemusi pozadovat po vsech, aby meli pipaky, spokoji se s tim, kdyz ve skupine budou alespon Y (tri?) pipaky, ostatni mohou mit vysilace. Je to hyenismus? V tomto pripade?
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
         Re: pekne - doplneni14:59:29 13.01.2005
    Aj ked o tom urcite nieco vies - je to predovsetkym poriadna blbost. Ci uz eticky, moralne, alebo prakticky. Zasype vodcu+x ostatnych a su v riti.
    S kvalitnym digitalom sa do 20min nauci pracovat aj cviceny foxterier.
    Marek P.odpovědět 
          Re: pekne - doplneni16:39:00 13.01.2005
    Blbost to je, ale urcite to neni hyenismus... v kterem cirkuse jsi videl cviceneho foxteriera s pipakem? :-)))
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
           Re: pekne - doplneni08:57:12 14.01.2005
    Je to vsetko iba hra so slovickami. Kazdopadne ist na turu s niekym, kto z akehokolvek dovodu "usetri", ma iba vysielac a spolieha sa v pruseri na teba (a ty si mozes pod lavinou trhnut) je minimalne "eticky hodne problematicke". Ci uz je to hyenismus, egoismus, alebo dovod na zmenu tury ci dokonca partaka - to nech si kazdy vyriesi sam.

    No dobre, foxterierovi by to mozno trvalo o nejaku tu hodinku dlhsie :-), kazdopadne priemerne natvrdly klient by sa s pozicanym digi za 20min pred turou naucil.
    Marek P.odpovědět 
        Re: pekne - doplneni16:50:34 13.01.2005
    Hyenismus? Zajímavý názor. Situace: Já a moji dva kamarádi vybaveni pípáky se rozhodneme jít do hor. Další dva se k nám budou chtít přidat, ale mají jenom přijímače. 1.) necháme je doma 2.) půjdou s námi. V tom prvním případě, když nás tři zasype, tak jsme v prdeli úplně. V tom druhém aspoň někdo zavolá horskou. Co je lepší.
    stipodpovědět 
         Re: pekne - doplneni09:08:01 14.01.2005
    ak by som nechcel vysachovat financne slabsieho kamarata, bol by to pre mna minimalne dovod na prehodnotenie tury - zmensit mozne lavinove riziko.
    Ta tvoja konstrukcia je umela v zakladom predpoklade, ze ti moze pomoct privolanie HS. Treba ratat s tym, ze ak si nepomozes v ramci skupiny na mieste nestastia (kamarati, nahodni okoloskialpujuci), je to v riti. Vsetko ostatne je patologicky optimizmus.
    Marek P.odpovědět 
         Re: pekne - doplneni10:21:17 14.01.2005
    Tak popravde me by to ani nevadilo s nima jit, protoze nekdo nevi rozdil mezi prijimacem a vysilacem. Jak jsem si precet tito dva maji prijimace a to znamena, ze kdyz to dostane mne tak mne muzou najit nanestesti jestli se to stane jim tak pomahej panbuh.
    Stepan Ptacekodpovědět 
         Re: pekne - doplneni10:46:03 14.01.2005
    slozime se na ne a pujcime jim ve skialp pujcovne poradny pipak.
    Kdyz pujdou jindy sami at si maji co chteji ...
    cifraodpovědět 
         Re: pekne - doplneni13:05:02 14.01.2005
    OPRAVA! ti dva nemajetní mají pochopitelně pouze vysílače - tzn. nemohou hledat, ale mohou býti nalezeni. (Jsem se spletl, jak správně pochopili ti co tuší, že pouze přijímače se pro použití na tůrách snad ani nevyrábějí).

    Jinak ta moje teorie není pomýlená, protože si myslím, že mi horská pomůže. To si samozřejmě nemyslím. Jenom poukazuji na to, že pokud ti co nemohou hledat zůstanou doma, nijak mi to v případě laviny nepomůže. Budu raději když tam budou a zavolají aspoň tu horskou.

    Je samozřejmě nejlepší ta varianta s půjčovnou, protože je v mém zájmu aby vyhledávač mělo co nejvíce lidí okolo mě. Předpokládal jsem ale případ, kdy to z nějakého důvodu nepodaří půjčit a vyhledávače jsou "jenom" třeba tři.
    stipodpovědět 
          Re: pekne - doplneni15:01:53 14.01.2005
    Tak ti zelam vela stastia. Na to, aby ta HS vyhrabala ziveho ho budes potrebat kyble... Staci sa kuknut napr. na Zobanove grafy tu v clanku a zamysliet sa nad tym, ako rychlo sa da zvolat zachranna akcia(bude signal na mobil?), ako rychlo dorazia (pocasie, teren), ako rychlo ta mozu hladat ak nahodou nebudu mat psa(sondaz), prip. ak ten nebude vo forme(nie je to stroj) a pod.
    Objektivne ti ten mongol bez pipsu moze pomoct iba ak z teba nieco trci von zo snehu. V momente, ked je svah "cisty" - GAME OVER.
    Marek P.odpovědět 
           Re: pekne - doplneni18:20:26 14.01.2005
    Zdá se mi že jsi poněkud natvrdlý. Dyť o tom mluvím. Není snad až tak těžké pochopit úvahu, že je lepší aby tam alespoň byl ten mongol bez vyhledávače než nikdo. Když mu řeknu, že je hyena a že s nim nikam nejdu když ten píps nemá tak tam s tou čouhající nohou v tý lavině zdechnu.
    stipodpovědět 
           Re: pekne - doplneni22:23:01 14.01.2005
    Statistika je nějakej průměr a nikde není dáno že nemůže být vyjímka.Připadne mi to jako by jsi sám po určité době od zasypání(v Tvém případě doby vydedukované ze statistik) rozhodl že je to v "řiti" a tudíž tu HS ani volat nebudeš.To máš pak skvělej přístup k věci,pak je to teprve v "riti"!
    Duduodpovědět 
            Re: pekne - doplneni09:14:12 17.01.2005
    Ale jo, som natvrdly a preto povazujem za nutne stale polemizovat s "HS-optimizmom", cize s hlaskami v duchu: "SICE NEMAME PIPAKY, ALE V NAJHORSOM JE NAS X A TAK URCITE NIEKTO ZAVOLA HS". Jedna vec je totiz vseobecna statistika a druha vec konkretna skusennost a realita v nasich podmienkach (nie v Alpsom stredisku, ale v odlahlom horskom terene). Mozno ma niekto opravi, ale neviem kedy naposledy vyhrabala HS niekoho ziveho po case t>30min... A v riti si najma vtedy ak si to nepripustis este na chate pri planovani tury.

    Vsetkym tu v diskusii, dokonca aj mne je ale jasne, ze lepsie nejaky partak ako solo akcia a lepsie HS zavolat aj keby mala prist o 3h. Len treba sakra triezvo hodnotit vsetky moznosti a limity! A ze ich teda je...
    Marek P.odpovědět 
     Re: pekne11:02:15 13.01.2005
    Tady bohužel pleteš dvě technologie dohromady. Pípáky a RECCO jsou něco jiného. "Proužky do bund" jsou takzvané RECCO odražeče a lze je najít pouze specielním RECCO radarem, což je zařízení vážící několik kilo a stojící řádově stotisíce Kč.

    Pípákem lze najít pouze pípák zapnutý v režimu vysílání.

    Kupte si ho hned dvakrát - dokonce "kupte si ho pro každého jeden".

    "Urcite by se na tom dalo usetrit, pokud by se nejake zlate ceske rucicky uvolnili a napriklad nekdo kdo tomu rozumi zde zverejnil postup jak si takovy normovany vlastni pipak vyrobit."

    Analog. pípák je jednoduchý vysílač a přijímač se zesilovačem, parametry signálu jsou známé. Problém s amatérskou výrobou je ten - pípáky musí být absolutně spolehlivé. Testují se taky třeba na ponoření do vody, pády na tvrdý povrch, minimální výdrž. Když toto budeš řešit u jednoho kusu, nejspíš nakonec postavíš dráž, než hotový výrobek. Navíc je tu etický problém - na funkci tvého pípáku závisí cizí životy. Tvému výrobku musí věřit i ostatní.

    Pípáky vyrábí i slovenský výrobce, Tesla Liptovský Hrádek. Pípák se jmenuje Berdin a cena v českých korunách je tuším něco mezi 5-6 tisíc Kč. Zřejmě to znamená, že v malé sérii se to vyrábět levněji nedá.
    jkodpovědět 
      Re: pekne10:15:25 14.01.2005
    5000-6000 ? Pokud to je v kackach, tak to si radsi priplatim na tech 6000 jeste 2000 a mam spickovy digital.
    cifraodpovědět 

     Dotaz09:29:15 13.01.2005
    Nemáš někde, jak rychle nalezne postiženého amatér a jak rychle přivolaná pomoc?
    Čistě laicky mi přijde lepší volat pomoc co nejdříve, asi tak po zkouknutí laviniště, když na povrchu nikoho nevidím.
    Zejména pokud je zasypaných více, jakou má naději jeden člověk, že najde, vyhrabe a oživí tři kamarády?
    Joeodpovědět 
     Re: Dotaz12:09:33 13.01.2005
    Velmi stručně - švýcarská statistika - kamarádská záchrana - 30% mrtvých. Organizovaná záchrana - 82% mrtvých. "Střední doba hledání a vykopání" s píkákem je 20min. Ale ta doba velmi závisí na tom, jak máš natrénováno, takže průměr může znamenat, že kdo má natrénováno a má sondu a lopatku vykope za 15min a ostatní za 30min.

    Abys to věděl přesně, nepotřebujež nějakou studii. Zajeď s někým na hory a zkuste si to -jeden zakopá pípák v nějakém rozměrnějším obalu metr hluboko do spadlého laviniště. Druhý vyráží a stopuje čas do vykopání. Vhodné několikrát zopakovat. A na křivce přežití v závislosti na čase si najdeš, jak na tom seš. Organizovaná záchrana má 30%. Z těhle údajů už si můžeš nějakou promyšlené pořadí sestavit, třeba:

    Je-li zachránců víc, jeden volá, ostatní hledají.

    Je-li zachránce jeden a hledá jednoho zasypaného pípákem, nejdřív hledá a kope, pak volá.

    Je-li zachránce jeden a hledá jednoho bez pípáku, nejdřív důkladně projde laviniště, všímá si vizuálních stop, může občas zkusit i poslouchat a kdyby bylo nějaké "hodně nadějné" místo, tak bych asi i sondoval (můj názor). Celkem tak 10min. Pak volat.

    Je-li jeden zachránce a více zasypaných, je to průser. Asi bych nejdřív prohlížel laviniště jestli někoho kus nekouká, takové případy se snažil vykopat, a pak volal. Pokud jsem nahoře na svahu a sestupuju, volal bych už nahoře (protože signál).

    Tohle ale není tak důležité! Jestli mám dva zasypané a budu 3 minuty volat hned nebo za deset minut, tím nejspíš nic nepokazím.

    Zbytečná neštěstí vypadají jinak
    - nezasypaní vůbec neprohlédli laviniště a nepovišimli si ani viditelných stop na povrchu
    - není mobil, ale místo hledání se okamžitě odejde přivolávat vzdálená pomoc
    jkodpovědět 
      Re: Dotaz09:25:30 20.01.2005
    proboha chlape nešiř bludy...
    odpovědět 

     Mobily09:43:13 13.01.2005
    Pekne a nazorne popsano, snad si tyhle clanky o lavinach prectou i Ti, co si "to jezdi vyzkouset" a maji pocit, ze na ne nikdy nic spadnout nemuze.

    K mobilum bych dodala jenom to, ze se doporucuje mit ho behem tury vypnuty, neb muze ovlivnit fungovani pipaku. Byly k tomu nejake studie, jedny rikaly ovlivnuje, jine, ze ne, ale vypnutim se nic nezkazi a moc casu neztrati.

      Lenka K.
    Lenka K.odpovědět 
     Re: Mobily10:11:22 13.01.2005
    Možná máš na mysli staré analogové mobily, pracovaly na 450MHz. Nejhorší, co by se mohlo stát je, že by tě našli podle mobilu místo podle pípáku;-)
    Teoreticky by tě moh při vyhledávání rušit tvůj vlastní mobil. Předpokládám, že to má ošetřeno výrobce vyhledávače v návodu, asi by nebylo na škodu si to vyzkoušet v praxi (poslat sms či někam volat a sledovat, co na to pípák).
    Joeodpovědět 
     Re: Mobily10:51:31 13.01.2005
    Pokud vím jediné známé ovlivnění se týkalo digitálních pípáků v režimu vyhledávání. Nedovedu si představit jak by fungovalo ovlivnění analogového pípáku nebo ovlivnění vysílání. Tak na 99,9% tedy nápad vypnout mobil během tůry není potřeba.

    Pokud mám digitální pípák, a výrobce to doporučuje, tak bych uvažoval o vypnutí mobilu než začnu hledat.

    Jiné problémy s rušením se týkaly systému RECCO, ale to je naprosto jiná technologie.
    jkodpovědět 
     Re: Mobily10:56:57 13.01.2005
    tak k mobilum bych jeste dodal jednu vec, doporucuje se mit baterky nebo celej mobil nekde na tele, pac mobil v baglu nekde v zimnich horach po nekolika hodinach pobytu na rmazu je celkem k nicemu a pak uz mzuete volat leda z vokna. lion baterky jsou fajn, ale nejsou odolne vuci mrazu.
    tomeekodpovědět 
     Re: Mobily10:29:55 14.01.2005
    mobil 900/1800/1900MHz => ovlivneni pipaku nulove.
    mxodpovědět 

     levnější varianta10:52:23 13.01.2005
    Berdin - Tesla Liptovský Hrádek, zkuste to tam, vloni na jaře je ještě dělali.
    teslalh@teslalh.sk
    jsou těžší ale makaj dobře:-))
    tdodpovědět 

     Lavinovy stupen a pocet nehod13:28:52 13.01.2005
    Mam poznamku k hodnoceni nebezpecnosti lavinovych stupnu podle podilu nehod, ktere se za daneho stupne stanou. Tenhle ukazatel je urcite cenny, ale nesmi se pritom zapomenout, ze ruzne stupne zdaleka nejsou stejne caste. Priklad: budu-li mit ze 100 dni 90 dni stupen 2, 9 dni stupen 3, 1 den stupen 4 a za vsech se stane stejny pocet nehod, tezko muzu tvrdit, ze jsou stupne stejne nebezpecne. Ruznou frekvenci platnosti ruznych stupnu je pri interpretaci uvedeneho grafu treba brat v uvahu.
    V.odpovědět 
     Re: Lavinovy stupen a pocet nehod16:24:38 13.01.2005
    A navíc zřejmě při stupni 1 je venku mnohem víc lidí než při trojce. Staticky objektivní? míra nebezpečnosti by se snad dala vyjádřit jako pravděpodobnost případu, že člověka při daném stupni zasype lavina:
    P(n) = Z(n)/C(n), kde Zn = počet zasypaných lidí při stupni n(1 až 5) a C(n)= celkový počet lidí na tůře za stupně n za sledované období.
    Ale snad žádný soudný člověk nebude čekat na stupeň 5, i když je při něm statisticky nejmíň zasypaných, ten koláč beru jenom jako info, že to může spadnout i za jedničky a že jsou i tací, co jdou na tůru i za pětky.
    FrantaSodpovědět 

     Kvalitní vercajk13:44:56 13.01.2005
    Perfektní článek. Chválím, chválím. Jen taková řečnická otázka. Myslíte, že by se lopatou, která je nafocená v článku dal vykopat kamarád z těžké udusané jarní laviny dřív, než by se zlámala??
    Bernyodpovědět 
     Re: Kvalitní vercajk21:36:36 13.01.2005
    Tezko rict, mozno ano, mozno nie. Prave proto od letoska nosim plechovou Nicimpexku. nicmene v dobe kdy vznikaly fotky byla plecharna teprve na ceste :-)
    radek
    zobanodpovědět 

     pípmobil14:57:41 13.01.2005
    Jen takový teoretický dotaz: jde (teda jako v krajní nouzi rozhodně ne se na to spoléhat!!!) najít zasypaného podle mobilu. Tedy mám na mysli, že by se dal lokalizovat zasypaný (resp. jeho mobil) podle signálu co vysílá mobil. Nebo to co vysílá mobil skrz sníh neproleze?
    žebroodpovědět 
     Re: pípmobil15:17:24 13.01.2005
    teoreticky mozno(?), prakticky ta na 100% takto hladat nikto nebude.
    Marek P.odpovědět 
      Re: pípmobil15:34:56 13.01.2005
    Pokud by bylo jasné, že nemá pípák, nebylo by to rychlejší, než sondování?
    žodpovědět 
       Re: pípmobil15:47:04 13.01.2005
    Co tak mít ruční hadsfree (sluchátko), dotyčnému zavolat a podle zvonění pod sněhem píchat tyčí?

    Ostatně to handsfree by mohlo zkrátit fázi volání, protože jsou volné ruce a může se při vykecávání s Horskou ještě něco dělat :-)
    Petr Jandíkodpovědět 
        Re: pípmobil15:58:19 13.01.2005
    to už mě taky napadlo, že bys mohl zavolat, stejně jako když nemůžeš najít mobil... Ale proč by tohle "pasivní" vyhledávání nemohlo fungovat, vždyť mobil musí furt něco vysílat aby se s ním dalo spojit, nebo ne?
    žodpovědět 
        Re: pípmobil15:59:13 13.01.2005
    silne pochybujem, ze by si to zvonenie pocul aj keby tam bol nejakym zazrakom signal a vsetko fungovalo. Teoreticka otazka by skor mala byt smerovana na nejaky rucny lokalizator GSM signalu.
    Cele mi to ale znie trochu ako sci-fi a v reale sa tym zrejme nikto nezaobera, takze pipak to isti...
    Marek P.odpovědět 
         Re: pípmobil16:36:51 13.01.2005
    To zvonění byl vtip, ikdyž .... Snad by to mohlo jít najít nějakým vyhledávačem (myslím třeba jako doplňkové vybavení HS ne standard). Pokud jo, zase bys asi mohl najít mobil a ne člověka, to je druhá věc. Pípák to je jasný, ale řešení při záchráně, když se nozývá žádný signál od zasypaného?
    žodpovědět 
     Re: pípmobil16:09:41 13.01.2005
    Napadají mě následující problémy:
    1) Nevím, jestli nějaký std vyhledávač reaguje na signál mobilu.
    2) Mobil na to není určen funkcí, odolností ani spolehlivostí. Může se rozbít, chcípnout baterka, nemít signál.
    3) Mobil komunikuje se sítí, když zrovna nevoláš, zlomek sekundy vždy po několika desítkách sekund až minutách. Pro zaměření nic moc.
    Naopak, není důvod, proč by ses přes metr sněhu neměl dovolat.
    Takže: rozhodně bych vyhledávání pomocí mobilu neplánoval a nespoléhal se na něj. Prozvonění, jako doplněk k prohlídce povrchu laviniště, zejména při absenci vyhledávače, určitě stojí za pokus.
    Joeodpovědět 
      Re: pípmobil16:39:38 13.01.2005
    Bod 3 je asi rozhodující proč to nejde.
    K ostatnímu - rozhodně jsem to nemyslel jako standard a spolehlivý prostředek !!!
    žodpovědět 
      Re: pípmobil18:16:10 14.01.2005
    Borec od horské mi tvrdil, že zkoušeli mobil u figurantů při výcviku ve vyhledávání. Je to, bohuzel na houby, voda, i krystalická, stíní. Prý i pípák pod 2, 2,5 m dost selhává (tvdil). Na druhou stranu si myslím, že vykopávání z hloubky pod 2 m potřebuje spíše bagr, takže je to jedno...
    Lawodgeodpovědět 
       Re: pípmobil14:35:06 17.01.2005
    Díky za info. Tady jsem myslel, že bude problém a je.
    žodpovědět 

     Pips16:09:43 13.01.2005
    Pozeral som Berdin, stoji 6900 SK s DPH, Ortovox F1 aj s lopatou  v Hudy 9600,-. Asi by som nevahal, ten rozdiel nie je az taky velky. Ale je to zdieranie, tiez si myslim, ze vyrobcovia si uvedomuju, ze pips je nevyhnutny a tak tu cenu posadili vyssie. Ale beriem aj argument, ze to nerobia v takych nakladoch, ako napr. mobily. Ale to sa tyka asi vacsiny specializovaneho sportoveho oblecenia.
    Filipodpovědět 
     Re: Pips16:37:55 13.01.2005
    ja kupil v brne v novembri 2 ks F1 za 5900 Kč kus!!
    slovakodpovědět 
      Re: Pips17:12:22 13.01.2005
    http://www.bergfuchs.at/

    Pieps OPTI4

    145 Euro x 31 = 4495 Kč
    Vladodpovědět 
       Re: Pips17:17:31 13.01.2005
    to je dobrej kup, ale spíš tak pro sichr. na vyhledávání moc není, hůř se ovládá.ale je to krok vpřed:-))
    tdodpovědět 
        Re: Pips08:46:24 14.01.2005
    to je fakt. Lepsie analog ako nic. Kazdopadne analog je bez intenzivneho treningu dost blba hracka... Mam digi a pri obcasnych "hrach" sa sem tam prepnem do analog modu - je to akoby ti naraz zaviazali oci a zapchali usi... Rovnak si tazko viem predstavit pozorne pocuvanie signalu za vetru, v strese...chce to ten trening a fest.
    Marek P.odpovědět 
       Re: Pips14:07:49 14.01.2005
    Bergfuchs zasila jenom po Rakousku ( ale treba by se nechali ukecat ).
    Radekodpovědět 
      Re: Pips08:19:46 14.01.2005
    coz pouze doklada to co jsem se tu snazil rici. Nastala sezona a tak se vsechno pekne pridrazilo aby z toho vsichni meli co nejvice. Presne jak se tu reklo. Vyrobci si moc dobre uvedomuji, ze to clovek potrebuje.
    tomeekodpovědět 

     testy19:01:18 13.01.2005
    nevim, jestli neco nechapu, ale tento test  http://www.climber.org/Resource/avalancheRecv.html vyhodnotil Ortovox M1 jako nejlepsi... odkud pochazeji udaje zde zverejnene?
    testyodpovědět 
     Re: testy21:32:35 13.01.2005
    Z testu DAV a vlastni praxe s vyhledáváním jednotlivými vyhledávači.
    Radek
    zobanodpovědět 
      Re: testy22:06:29 14.01.2005
    Tak uz rozumim! :-)
    Ten test o kterem se zminujes je z roku 1998 kdy M1 byl novinkou a nejsem si jisty, myslim nebyla vubec koncepce dvouantenoveho digitalu znama.
    Z dnesniho pohledu je M1 pomala, za urcitych teplot se ztraci displej.
    Test DAV byl proveden 2002.
    Nicmene pokud se s ni naucis pracovat, jedna se o spolehlivy pristroj, ktery se da sehnat velmi levne. Proste zalezi na zvyku :-)
    Mam li byt osobni tak moji favorite:
    analog - Ortovox F1
    digital- Tracker
    zobanodpovědět 
       Re: testy22:56:32 14.01.2005
    Tak na ty F1 pozor. Je to sice "klasika", ale za nepříznivých podmínek může být u starších F1 frekvence natolik rozjetá, že je některé digitály nezachytí.

    To pouze podtrhuje nutnost při odchodu provést posaný rituál testu vysílaní a příjmu. Mnoho lidí na toto ovšem kašle a pípákům prostě věří.
    jkodpovědět 

     Zobane dík09:05:27 14.01.2005
    Zobane velice děkuji za super článek jak po stránce obsahové tak po stránce zpracování. Přepošlu link oddílovým infokanálem......Bohužel u řady lidí u nás v HOSPULu převládá názor: Dřív jsme takový blbosti ( pípák, sonda..) nepotřebovali a lezli jsme.....Máme v oddíle člověka, který byl tuším 12X zasypán lavinou.....Občas jsou bohužel považovány výstupy bez výdobytků techniky jako větší hrdinství....Prostě Kravina a debilní uvažování...Každopádně velice dík....
    Radim Bzuraodpovědět 

     Zoban bravo10:44:34 14.01.2005
    Članek má fakt úroveň, odbornost ho staví na úroveň vědecké práce a je psaný také dost populárně. Fakt líbilo dík. Jsi kandidát na konferenci o lavinách.
    JirkaSodpovědět 
     Re: Zoban bravo12:48:39 14.01.2005
    Souhlas s Jirkou. Perfektní populárně odborný článek. Dokonce tam není ani tolik gramatických chyb, jako obvykle.
    Je vidět, že si na tom dal Zoban záležet. Jen tak dál...
    Petr Jandíkodpovědět 

     odepnutí batohu a helma22:15:49 16.01.2005
    Pěkný článek. Zaujaly mě ale dvě myšlenky o batohu a helmě: "Vstupuji do lavinou ohroženého terénu ... odepnu si prsní a bederní přezku na batohu ... nejlépe batoh odhodím."
    Odepnuté prsní a bederní přezky batohu na delší přechod způsobí při jízdě na lyžích (přejezd laviniště) nestabilitu a možný pád. Dostat při pádu štulec batohem do hlavy tj. v případě odepnutého bederáku a prsáku by mohlo být i o pohmoždění páteře. Při pádu resp. stržení lavinou jsem už párkrát slyšel, že dobře upnutý batoh ochránil velmi dobře záda, zvláště ve více členitém-kamenitém terénu. To odhození je už naprosto nemožné, kdo by mi ho po přechodu laviniště přinesl?!
    U helma zdůraznil bych, že pro lyžařské aktivity je nutné mít integrální lyžařskou helmu (má svoji vlastní certifikaci).  U lezení už je helma k vidění častěji, ale u skialpu? Otázka do pléna - kdo pro klasické přechodové skialpové tůry používá helmu- stále, pro sjezd?
    Petr Melicharodpovědět 
     Re: odepnutí batohu a helma22:29:05 16.01.2005
    Batoh samozrejmne odhazujes az pokud "jedes" nicmene zamerne jsem tam napsal i ono kdyby... Mam li vyjadrit svuj osobni pristup, tak mam bederak zapnuty vzdy, prave aby mi batoh na zadech neskakal. Nicmene vim ze by se mi to nekdy mohlo vymstit... vetsinou je ale lehky takze ho mam spis jako paterak. vyber si :-)
    Co se helmy tyce tak nemyslim ze integral je vhodny, lepsi je nejaka lehka freeride helma, v krajnim pripade lezecka. Naklady na freeride hlemu jsou cca 1500 kč. A lidi co ji maji, tak ji nosi při sjezdu vždy. Aspoň ti co jezdi se mnou :-)
    radek
    zobanodpovědět 
      Stabilizovaná poloha na lyžích08:56:51 18.01.2005
    Dle vloženého fota je poškozený stabilizován a svážen chybně hlavou dolů- u špiček lyže.Při této poloze by se dusil od nalítávaného sněhu od špiček lyže při zachranném sjezdu dolů do údolí.
    Mělo by to být u sjezdu do údolí naopak - hlavou nahoře u patek lyže s ohledem na bezpečnost hlavy.
    Jinak hezký srozumitelný článek.
    Tomas, Brnoodpovědět 
       Re: Stabilizovaná poloha na lyžích11:44:00 18.01.2005
    Pozor na omyl!
    Zraneneho vzdy umistujeme hlavou ke spickam, pokud jej umistujeme vleze. nicmene vysvetleni by bylo na delsi povidani a to ted nastiham.
    radek
    zobanodpovědět 
        Re: Stabilizovaná poloha na lyžích02:28:26 19.01.2005
    Ten úplně nejzákladnější důvod chlapci je ten, že pokud zrovna náhodou nemáš s sebou skočky,tak by ti hlava BIMBALA o zem!!! Takhle je, i když hodně provizorně, chráněna lépe, a to včetně páteře...
    Dalším důvodem je tzv. preventivní protišoková poloha!!!
    Víření sněhu od lyží, úlomky z hran, třísky z větví a já nevím co ještě, je druhotný efekt záchrany, ale ty bys měl být zabalen totálně a ne jak ta figurka na obrázku!!! To je větší průser...
    Ano, pozor na omyl, nebo spíš na omyly jejich tam mnohem víc a jsou mnohem zásadnější...
    odpovědět 
        Re: Stabilizovaná poloha na lyžích09:21:32 20.01.2005
    Zobčo, už jsi vůbec někdy v praxi zkoušel tu variantu s karabinama?
    Takhle, jak to máš, by se Ti to určitě rozpadlo...
    odpovědět 
      Re: odepnutí batohu a helma04:55:13 19.01.2005
    K odhazování batohu: Určitě by se dala vymyslet rychlorizepínací přeska k nouzovému odhození batohu. Něco na způsob upínacích pásů v letadle, které lze jedním pohybem uvolnit při nutnosti opuštění pilotního prostoru. No asi to zbytečně komplikuju, ale třeba by to k něčemu bylo.
    stipodpovědět 
       Re: odepnutí batohu a helma21:43:04 19.01.2005
    Jde spíš o reflexy - trhá se nad tebou lavina. Reflex je snažit se ujet pryč a ne se starat o batoh. Vlastně finálně musím říci - odhodit nemožno a nezáhodno!! Pokud totiž ujedeš, nebo se i v případě stržení samovyprostíš, tak v batohu přeci máš lopatu, sondu, lékarničku, folii ... to vše budeš potřebovat pro záchranu ostatních! Ale ať tady nějaké postřehy napíšou ti, co byli strženi, co tak vidím, tak všichni učebnicově teoretizujeme.
    Petr Melicharodpovědět 
        Re: odepnutí batohu a helma10:43:28 20.01.2005
    Třikrát mě strhly menší laviny (jednou mě po ní táhnul spolulezec na laně, když ho to vzalo a dvakrát jsem byl na lyžích). Ani jednou jsem nemyslel na výstroj, ale jen jak se udržet na živu. Batoh jsme měl jen při lezení, ale stejně jsem se staral jen o cepín, kterým jsem se snažil brzdit. Na lyžích jsem z toho jednou na volném svahu po zadku vyjel do strany (ujela deska široká několik desítek metrů a hluboká nahoře cca 40 cm) a podruhé se se mou utrhl sníh a hodil mne do skalního žlábku o něco užšího než moje lyže, ve kterém jsem udržel nohy pod sebou, hlavu nad sněhem a nakonec to skončilo tak, že jsem přepadl přes skalní práh a hlavní část lavinky mě přeskočila, zbytek mě zasypal asi po pás až po prsa a já se z toho mohl sám vyhrabat. Opakuju: ani v jednom případě jsem neměl myšlenky ani čas řešit svoji výstroj.
    Kuba Turekodpovědět 
         Re: odepnutí batohu a helma14:54:21 20.01.2005
    Se mnou ujela lavina v Roháčích (co je pitoreskní, že byl 1.stupeń nebezpečí, tedy ten nejmenší, a přesto.) Utrhla se deska asi větší jak tenisový kurt. Šlapal jsem do svahu, tu třeskutá rána (až bych řekl, rána jako když se odstřeluje barák). 1.sekunda - čumím jak puk, celistvá velká deska jede dolů, divný, já nešlapu, a přesto se pohybuji, a dolů..; 2.sek - deska se trhá na menší kusy 3x3 metry, podráží mi to nohy; 3.sek - desky se dál drolí na menší kusy, naprosto instinktivně, z okamžitého popudu dělám takové "žabí přískoky", kterými vyhopsávám ke kraji toku laviny (ten jen tuším, vlastně nevím kde je, prostě jsem vsadil na nějaký směr, tam se snažim doplácat); 4-6.sek - plác, po dalším přiskoku jsem dopadl na něco pevného, zavrávorání, ustojím to, a koukám, jé, já jsem na kraji a dřepím, za zády odtékají poslední zbytky sněhu.
    Celkem 6 sekudn. Snad jem mám pocit, že jsem myslel na to, abych nešel do kotrmelců, soustředil jsem se na to, udržet polohu těla tak, abych byl schopen se aspoň posouvat k okraji.
    Nic jiného se v ten okamžik nestíhalo. Je to fofr, při kterém něco rozepínat, připínat, tahat za šńůrky, je na prd.
    Jakýkoliv prostředek pro přežití v lavině, podle mě musí být plně (absolutně na 100%)aktivován už před vstupem do lavinou ohroženého území.
    Pak už na to není čas něco dělat.
    TomasKodpovědět 
          Re: odepnutí batohu a helma16:03:41 21.01.2005
    Jednou na Rysech - situace: Štanduju ve žlabu na 2 trubkách, dobírám kolegu. Vtom tlumený hukot/šustění od shora a už jede masa sněhu na mě. Nakláním se proti proudu, řvu na kolegu dolů "Bacha, lavina", zatím je sněhu po kolena - ustojím to, tak 5 sekund dobrý, hladina stoupá, nakláním se víc, sníh mi podráží nohy a už visím v těch 2 trubkách. Sníh jde částečně pode mnou a částečně přese mě dolů. Myšlenky se upínají k těm 2 trubkám a pak k tomu, co mám dělat, když povolí. Trvá to věčnost, prosím, prosím, ať už to přestane padat. Prah po námi žádný, snad se nezramujem, dole se žlab otvírá a pokládá, snad se tam zastavíme a vyhrabem se... Po chvíli je konec, oklepu se, řvu na kolegu dolů, "Jaroooo,gde siiiii". Mátožný sněhulák 30 m pode mnou se zvedá ze sněhu "Týý vole, to bylo". Nechávám 1 trubku na místě a rychle slaňujem a pryč. Večer na Váze jsme zpětne dali dohromady, že celé to mohlo trvat snad něco přes minutu, dvě určitě ne. Sakra, ale byla dlouhá.
    Josefodpovědět 
       Re: odepnutí batohu a helma07:01:04 20.01.2005
    Obávám se, že rychlosponka by, zvláště při lezení, mohla způsobovat nechtěná odhození životně důležitého batohu (buď bude snadno dostupná a ovladatelná jednoduchým pohybem, nebo bude nějak jištěná bude mít malou naději na úspěch).

    Odhození batohu je podle mě vsázka, buď pomůže, nebo uškodí (když nakonec zásažen nebude).
    Lawodgeodpovědět 
        Re: odepnutí batohu a helma18:44:04 23.01.2005
    Můj přístup
    Situace 1: batoh na skialp tůře do cca 8 kg, nikdy neodepínám, chrání záda a má na pozici v lavině minimální vliv
    Situace 2: krysa o váze cca 25 kg s níž v totálním humusu scházím z chaty ...

    Doplňte si sami.
    radek
    zobanodpovědět 

     Avalanche ball?13:42:36 18.01.2005
    Článok bol super, ale celá diskusia sa točila len okolo pípsov. V minuloročnom jamesáku bol článok o novinke avalanche ball. Princíp by mal spočívať v tom, že na batohu je zložená lopta, ktorá sa v prípade pádu lavíny rozprestre a mala by zostať na povrchu a potom pomocou šnúry by sa mal postihnutý hľadať. Testy úspešnosti, že lopta ostane na povrchu udávali 95%(čo je slušné), ale zatiaľ som to nikde nevidel prezentované, ani predávané(snáď to nebude ani drahé). Máte niekto bližšie informácie?
    Michalodpovědět 
     Re: Avalanche ball?14:47:05 18.01.2005
    Balon stojí přesně 200 EUR, váha je 0,75 Kg, délka šňury 6m
    Tomasodpovědět 
      Re: Avalanche ball?16:58:07 18.01.2005
    K avalanche ball neni uvedeno, z ceho prameni ta "uspesnost". Nikde jsem take nenasel, ze by byl avalanche ball oficialne testovan. Vite nekdo o nejakych testech? Pokud ano, sem s nimi.

    Navic, dat za jakysi balonek to same co za pips je trochu podivne... kdy tu zacnou vyskakovat ti, kterym se pipsy zdaji predrazene :-)
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
     Re: Avalanche ball?17:17:40 18.01.2005
    v serem davnoveku lidi nosili tzv lavinovou snuru, hlinikovou civku s par metry jasne cervene tkanicky, jejiz jeden konec byl upevnen k libovolnemu vybezku lezce. pri pohybu v lavinovym terenu ji vyndali z kapsy a byli pripraveni odhodit kdyby vlak zahoukal k odjezdu. teoreticky predpoklad byl ze aspon kus te cervene snury by zustal na povrchu a mohl vest k pozdejsimu vyhrabani. napad na kombinaci s balonem ktery 'plave' na povrchu laviny je dobra, ale 200 euro bych za balon urcite nezaplatil.. (urcite by sel poridit levneji). Dobrej pipak asi nic nenahradi (za predpokladu ze hledaci maji prislusne vybaveni), ale balonek na cerveny snurce jde poridt za par korun a ke sledovani snurky netreba dalsi elektronika..
    duraodpovědět 
      Re: Avalanche ball?09:24:44 19.01.2005
    :-) neznam nikoho, a veskere satistiky o tom taktne mlci, kdo by byl zachranen z laviny na zaklade toho, ze mel s sebou tzv. lavinovou snuru. Existuje mezi pritomnymi nejaky uspesny lavinovy snurar?
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 
      Re: Avalanche ball?09:57:17 19.01.2005
    Tak zasadni rozdil mezi lavinovkou a timto "balonem" je, ze te lavinovky byvalo 25 metru a zkus sledovat 25m spagatku lavinistem. To si budes pripadat jak koreckovy rypadlo a kamos nikde na rozdil 6m balonovy snury s necim co se da uz z dalky videt a take pomuze te snurce na povrch to uz je jiny kafe. Pri dostatecnych rozestupech taktez nehrozi, ze se snury vzajemne zamotaji. a pro ty co argumentuji balonem za par kacek, rad vas uvidim v horach s vasim levnym balone na baglu jen tak lehce plapolat ve vetru. Duvodem vysoke ceny bude to, ze tenhle balon je poskladany do nelikosti vetsi ledviny a typ ktery jsem videl ja na doskoleni instruktoru CHS se po vytrzeni pojistky pomoci pruzinovych lamel rozevre do tvaru balonu a dyne. Vyhoda oproti plynovym air bagum je ta, ze se da znovu rucne poskladat tam kde zrovna ses a muzes pokracovat, coz s air bagama moznu neni (pokud sebou nenosis nahradni naplne).
    Stepan Ptacekodpovědět 
     Re: Avalanche ball?09:59:11 19.01.2005
    Už se o tom tady na Lezci jednou psalo. Minulý rok jsem měl avalanche-ball v Tatrách a týden jsem jej "používal". Princip je jednoduchý - v případě potřeby člověk zatáhne za táhlo a ocelová pružina rozevře balón zvící většího basketbalového míče, navíc pružina balón i mírně vystřelí ... Praxe: 1) AB je nutné mít upevněn tak, aby jej bylo možné aktivovat, klasicky na horním víku batohu (pak ale nemá smysl batoh v lavině odhazovat :) 2) táhlo je nutné mít doslova "po ruce", aby jej bylo možné rychle aktivovat ...
    Kromě samotné váhy (skoro kilo) a trochu větších rozměrů se mi tenhle vynález zamlouval. Nicméně je potřeba dbát hlavně na 2), tj. starat se v průběhu tůry o to, aby se táhlo nezamotalo do popruhů batohu, smyček atd. Nestalo se mi, že bych míč vystřelil omylem, ale při neopatrné manipulaci (nekoordinované pády při skialpu, ...) by se to stát teoreticky mohlo (táhlo je relativně citlivé). Hlavně ale člověk musí celou věcičku v případě laviny rychle aktivovat, což je jednak záležitost nácviku, ale hlavně "uvědomělosti" v případě laviny. S pípákem se o nic starat nemusíte, prostě je zapnutej a je to. Jinak moje dojmy: princip je jednoduchý a docela elegantní, fungovat by to IMHO mohlo, protože míč je vzhledem ke svému objemu lehký a měl by být tudíž lavinou vytlačen vzhůru ke hvězdám. Ovšem cena je docela drastická (vzhledem k jednoduchosti by se tady nějaký samodomo určitě vyplatilo). Nejlepší je podle mě používat podobnou věc v kombinaci s pípákem.
    Nevím jak letos, ale minulý rok bylo možné zapůjčit tuhle věcičku u Pepy Šimůnka v Namche...
    Dědodpovědět 
      Re: Avalanche ball? - doplnění10:06:29 19.01.2005
    Ještě drobnost - avalanche ball má člověk pomocí té 6m smyce spojen s opaskem (nebo sedákem) na svém tělě, nikoliv s batohem ( na tom batohu je pouze v "neaktivovaném" stavu .. ;)
    Dědodpovědět 
      Re: Avalanche ball?19:23:38 24.01.2005
    Mám dvě osobní zkušenosti s lavinami a to:
    1) Přes noc napadlo asi 30cm čerstvého sněhu na velmi tvrdý základ, a začalo do toho pražit slunce. Proto jsme se rozhodli, že místo nějaké náročné tůry, kde by nás mohla ohrozit lavina, půjdeme jen 500metrů za chatu (Sliesky Dom) vylézt si nějaký „bezpečný“ ledík. Byl jsem už nahoře u štandu, když mě sestřelila lavina. Naštěstí jsem měl poslední šroub jen asi dva metry pod nohama pod mírným bříškem, takže mi většina laviny prosvištěla nad hlavou a jediné co jsem stihl bylo zařvat „lavina“. Jistič naštěstí stál bokem, takže jej lavina prakticky neohrozila, ikdyž řádně vystrašila.
    2) O pár let později velmi obdobná situace jako v prvním případě jen s tím rozdílem, že jsme byli na Brnčálce, a že jsme se rozhodli projít se jen na Jahňací Štít. Byl jsem už na konci žlábku, vtom jsem uslyšel výrazné křupnutí a v tu ránu jsem svištěl svahem dolů (přátelé, kteří se mnou tam bili a naštěstí stáli již na pilíři tvrdí že občas zahlédli jen mé boty nebo batoh). Naštěstí jsem si vzpomněl na zkušenost mého oddílového kolegy, kterého strhla lavina pod Hincovou Vežou, že se zní dostal tak, že se snažil vyjet z ní do strany. A tak jsem se také snažil v těch kotrmelcích (při kterých jsem dostal pár pořádných ran do zad i přes batoh) směřovat do prava, což se mi také nakonec podařilo. Laviniště skončilo dobrých sto metrů pode mnou nalevo ode mne.

    V obou případech se vše seběhlo tak rychle, že si vůbec nedovedu představit, že bych si měl ještě sundávat batoh (který mi nakonec ochránil záda před zlomeninami páteře) nebo aktivovat nějaký balon či provádět jiné činnosti. Proto se mi jeví jako nejúčinnější pípák, který aktivuji již na chtě před započetím tůry, sonda s lopatu v batohu, který si nechávám pevně připevněný na zádech a přilba na hlavě, kterou nasazuji hned za chatou. Zato hůlky mívám jen volně v rukách, tak aby mi mohly samy vypadnout.
    A hlavně je-li zvýšený stupeň lavinového nebezpečí (od tří nahoru), tak raději chlastám na chtě a nebo jedu domů! (:o)).
    Jiří Babčaodpovědět 

     airbag05:02:57 19.01.2005
    asi je to možná zbytečná konstrukce ale napadlo mě, že by se dal airbag batoh zkombinovat s dýchačem. jeho obsah je asi 150 litrů. Kdyby nezafungoval a stejně postiženého zasypalo, může taková zásoba stačit tak okolo 10 min, což by výrazně mohlo posílit šance na záchranu. Teda za předpokladu, že je airbag plněn stlačeným vzduchem a nikoliv spálením nějaké pyrotechnické slože - což bych čekal :o)
    stipodpovědět 

     snehovy airbag11:54:50 19.01.2005
    OTAZKA
    predava sa niekde v bratislave, ak nie, kde vo viedni?
    juroodpovědět 
     Re: snehovy airbag13:31:30 19.01.2005
    Ve Vídni zkus Bergsport Schwanda vedle Stephanplatzu v centru 20m od knihkupectví Morava. Ceny lavinových přístrojů od 220 EUR
    Tomasodpovědět 

     super21:36:37 19.01.2005
    Diky za prehladne zobrezenie danej problematiky. Vsetky 3 diely su super, ale na niektorych obrazkoch sa tazko citaju grafy. Inak dobra praca.
    zobejdaodpovědět 

     TomasK17:43:21 23.01.2005
    V článku je zmíněný Ortovox M1. Ovšem už dlouho je na trhu typ M2, který sice je tvarově stejný (většinou provedení v šedo-červené barvě), ale má nové vnitřnosti.
    Řekl bych, že M2 je poměrně populární, vídávám ji u lidí často, a sám ji mám. Funguje nadmíru dobře. Držel jsem v ruce i F1, přijde mi, že není rozdíl, snad jen to, že M2 má ten displej s údajem v metrech, což je takové komfortní.
    T.
    Dávno je M2odpovědět 
     Dávno je M218:04:05 23.01.2005
    ...sorry, obrátil jsem Nadpis / Podpis.
    TomasKodpovědět 

     .... KRADEZ21:46:37 26.01.2005
    "Ten, co o tom neco vi", je prosim muj nick. Miluji potouchlosti, ale nepatrim k nejchytrejsim...
    Jenom mne trosku mrzi, ze mi tu nekdo ukradl nick.
    Jeden by nerekl, co vsechno jde ukrast.

    ted uz jen: Zoro Mstitel¨

    P.S.: Zoban.. Zoban? To je ten byvaly reprezentant?
    ZOROodpovědět 
     Re: .... KRADEZ17:39:35 27.01.2005
    Neboj zlodeji, tvuj nick to urcite neni...
    Ten kdo o tom neco vi...odpovědět 

     vybijeni Arvy v batohu??09:24:54 28.01.2005
    Arva: ..... nevýhodou je možnost vybití ve vypnutém stavu v batohu
    Zoban> muzes to prosim trochu osvetlit? Mozna mi neco nekde uniklo. Jsem uzivatelem Arvy treti sezonu. A zatim mi vzdy baterky vydrzely celou sezonu. Vzdy, kdyz zapnu pipak, otestuje nejdrive stav baterek a ten mi zobrazi na displeji. Nejvice mi zatim na konci sezony klesl na 85 (myslim). Hledal jsem v popisu pristroje, ale nic jsem tam k tomu nenasel. Taky mne zajima (neni to snad podstatne) je Arva analog nebo digital? Kazdopadne kdyz jsme byli na lavinovem kurzu na Ziarske, tak ve vyhledavani zakopanych pipsu byla nejrychlejsi (cca 2 min.)
    Jinak, dekuji za tve clanky. Tato problematika mne hodne zajima a bylo co cist :-). Pokud umis nemecky, muzu ti poslat materialy, ktere jsem dostal k lavinove karte od nemcu (je tam toho dost, ale anglicky ani tuk). Nastesti hruby preklad se objevil v knize "Skialpinismus".
    petrodpovědět 
     Re: vybijeni Arvy v batohu??12:42:02 28.01.2005
    Arva je digitální pípák s jednou anténou. (digitální=v pípáku je procesor, který zpracovává "surový" analogový signál, a zobrazuje nějaký výstup zpracování, obvykle na displeji a pípáním). Zoban si v tomhle článku definoval kategorie jinak - "digitální přístroj" (tím míní digitál s 2 nebo 3 anténama), "analogový přístroj s digitálním displejem" (digitál s jednou anténou) a analog. Rozdíl mezi jedno a víceanténovýma digitálama je, že víceanténový může ukazovat šipkama směr inkuční čáry, kdežto jednoanténový dokáže jen poznat, jestli si k čáře správně orientovaný (ARVA má myslím nějakou diodu?).

    "Byla nejrychlejší" - ve srovnání s čím, za jakých podmínek...
    jkodpovědět 

     saně10:49:30 10.02.2009
    Ahoj mám otázky k sestrojení saní:

    1) Proč je na špičce ta lopata (podle mých zkušeností drhne a na pevnosti nepřidá - stačí provázat díry repkou)?

    2) Není lepší dát lyže rovnoběžně, napříč cepíny a násady od lopat a zavětrovat to hůlkama? V těžkém terénu (travers) bude mít jeden zachránce sakra problémy i s trojúhelníkovejma saněma a dva zachránci už by si s obdélníkovejma mohli z hlediska stability poradit.
    honzaodpovědět 
     Re: saně08:16:06 03.03.2009
    vono je to pěkný ty sáně. ale je to užitečný podobně, jako je užitečný vědět v kterým roce byla zlatá bula sicilská (tomášové metodikové prominou výpůjčku). takže když pude vo to dostat maroda z rizikový voblasti kde visí ve vzduchu lavina další, tak ho honem vodtáhneme třeba za nohu. na transport do civilizace neděláme saně, ale čekáme na vrtulník nebo si saně pučíme na chalupě (když teda debilní recepční existenci přichystanejch saní nezatají, jako tuhle na popradském).
    když jsme teda jako v echt divočině, tak nebastlíme sáně, ale máme před stanem hotový nějaký ty pulky či kýho čerta.
    taky jsem vidělo na vobrázku takovej pochystátor, byl to, když to popíšu laicky a jednoduše, kus trubky napříč s čudlikem přišroubovanej ke každý lyži u špičky a u patky, kam se systémově zacvaknul střední díl skládací lopaty, takže výsledkem byly lyže paralelně pětačtyřicet čísel od sebe. ten člověk na vobrázku na tom měl batoh jak krávu. že jako to má na vynášku palivovýho dříví na chalupu, a dolu že jede na lyžích s práznou krávou na zádech. taková věc by snad na transport nebožáka teoreticky fungovala.....
    Lukas B.odpovědět 
      Re: saně09:35:34 03.03.2009
    Lukáši, je vidět že jseš praktik ... ;-) Jen bych tě chtel vidět jak sháníš saně třebas v Rumunsku nebo Bulharsku, potažmo třebas na Kamčatce, až si tvůj parťák zlomí nohu nebo nedej přírodo něco horšího ... tož asi tak. Pak budeš horko těžko vzpomínat jakže to Zobča montoval ty trojúhelníkový saně. A nebo víš co ... počkej radši na vrtulník ... ;-))
    Víťaodpovědět 
       Re: saně10:55:02 03.03.2009
    pár saní z lyží jsem si už zabastlil, nikdy to naštěstí nebylo na člověka, dycky na batoh nebo sud piva. a to mě právě vede k názoru, že na kamčatku nebo někam, kde by použití saní fakt hrozilo, bych si přidělal do foroty nějaký pochystátory na lyže, nebo aspoň bych si do batohu zabalil šroubovák a hrst vrutů. todlecto se předevšim dobře ukazuje frekventoušum. vézt na tom chlapa deset kilometrů, notabene včetně bagáže na nocležení a to vše v jednom člověku, patří do říše pohádek.
    Lukas B.odpovědět 
        Re: saně11:02:49 03.03.2009
    a ještě: někdy mi přijde, že jsem jedinej, kdo vyžaduje lyže s dírama, a nový lyže si hned po zakoupení ničí vrtačkou. kdo z vás, teoretici, jedná stejně? zkusili jste si na saních z lyží bez děr vézt aspoň ten sud piva?
    Lukas B.odpovědět 

    Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu

     Návody:
    Jak psát na lezce ...
    Lezecké mapy

     Foto dne:
    Javor - Veterná
    CD, 9-
     Databáze cest:
    Všechny cesty (110793)
    Top cesty v ČR
    Top bouldery v ČR
    Nejnovější cesty:
    Noname 4 5 Bor
    Noname 3 5 Bor
    Noname 2 5 Bor
    Noname 1 5 Bor
    Projektová Hrana 5 Bor
    Nově komentované:
    Alakazam 6C Bor
    Reciprocity 6b Queenstown
    Normální Cesta 5+ Nečtinská Skála
    Canello Sauro 7b+ Cala Fuili
    Ludva 9+/10- Lom V Doubí

     Nově v diskusi:
    Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Diagnoza artroza a lezení | Re: Kolik dní před deštěm | Re: Kolik dní před deštěm | Re: Ktorý 3-sezónny spacák vybrať? |

     Nové komentáře:
    Re: Rozbor situace | Rozbor situace | Re: osma | Re: Cesty | To to uteklo | Hobluj Máro | Parada | OS | Krásná hora | zarputilec |

     Kde to vře:
    Konflikt s vlastníky (76)
    Starostová (28)
    Betonový muž / žena (18)
    Ocún Boulder Cup Sněžník 2016 (18)
    Nová cesta na Starostovou v Ádru (16)
    Honza Kareš dal 162 shybů a tak svůj rekord nepřekonal (14)
    Pavel Trčala: soud potvrdil, že jsem na Everestu stál (13)
    Ocún Boulder Cup Sněžník 2016 (12)
    Závody v lezení (11)
    Hodně dlouhý šáhlo (11)

     Nově v inzerci:
    Frankejura o víkendu | ÁDR | ADR | ADR | Höllental+Adlitzgraben | Dolomity | Práce v Boulder Baru | Silva MR150RC | Solden 1-3.6 | Montana 2000-1 |

     Anketa:
    Mají se ferratisti začlenit do ČHS?
     ano 
     448 
     ne 
     698 
     nevím/nezajímám se 
     389 

     lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  cookies       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.