LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Dobrej horolezec udělá s kruhem 4 metry. Skočí, přitáhne, sedne, stoupne a odrazí se.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Nové průvodce světových oblastí na Lezci
Vychází nové vydání knihy Julia Kugyho: Ze života horolezce
Nové průvodce světových oblastí

Závody
4.Makak boulder kolotoč (15.02)
Skialp night Říčky (16.02)
Mistrovství ČR v ledolezení rychlost (16.02)

Žebříček
Cesty:
1.Ondra 13641
2.Konečný 13075
3.Vopat 11896
Bouldry:
1.Stráník 11600
2.Jungling 11050
3.Novák 10925
Hory:
1.Skopec 6646
2.Zaoral 6327
3.Coubal 6161

Výsledky
SP v ledolezení Francie (07.02)
SP v ledolezení Itálie (01.02)
SP v ledolezení Švýcarsko (24.01)

Deníčky
4590 lezců
730297 cest
Nové přelezy:
Opilý Korá 8B
Dech Mrtvé 8A+/8B
El Loco 8A
Checkerboa 7C
Soul Sling 7C
Standing K 7C+
Saigon Dir 7C
Shizaam 7C
Cocktail S 7C
Fear Of A 7C

Stěny
SQUASHPARK Cibulka - Praha 5
Stěnka na VŠE v Praze (stará budova) - Praha 3 - Žižkov
Big Wall - Praha 9 - Vysočany

Prodejny
Luna Rossa - lezecké chyty a stěny - Děčín
Lezecké centrum Vertigo - Bratislava
Rock Point - Palác Flóra - Praha 3

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Nebezpečí v jeskyních

Pár poznámek k nehodám a jejich následkům ve speleologic. terénu

poutSpeleoalpinismus je sportovními teoretiky považován za jednu z mnoha horolezeckých disciplín, resp. interdisciplín.

Nejen u členů horolezeckého svazu a tedy alespoň absolventů základního lezeckého výcviku, tak často převládne pocit, že tato forma alpinismu není ničím jiným než běžně zvládnutou lezeckou disciplínou, která se odehrává potmě. Je mi líto, že mnohé z Vás připravím o iluzi, není tomu tak. Tato disciplína je od skalního lezení vzdálená asi tak, jako bouldering od výškového horolezectví. Ano, lze zde najít jisté paralely; to je ale asi tak všechno.

1

Tajemný podzemní svět patří k posledním místům na světě, kde lze objevovat neznámo (Slovensko).


Speleoalpinismus, tedy „lezectví v jeskyních“ se od dob prvních pokusů o průstup pomocí lanových (horolezeckých) technik vyvíjelo zcela odděleně od horolezectví v tradičním pojetí. Vzniklo tak zcela nové odvětví (Single Rope Technique – SRT; do češtiny bývá v odborné literatuře překládáno jako jednolanová technika - dále jen ”JT”), které dnes, kromě jeskyňářů, cvičí obvykle jen specializované záchranářské týmy. Nebudu před ctěnými čtenáři tajit, že mnohé z technických prostředků jsou si v horolezectví a jeskyňařině podobné, dokonce většinou podléhají stejné certifikaci UIAA, ovšem používají se poněkud odlišně. A mnohé z výzbroje si podobné není, dokonce je pro použití „naopak“ někdy méně, někdy více nevhodné. Obvykle stejné jsou karabiny. Snad jen, že jeskyňáři dávají přednost masivnějším „óčkům“ s pojistkou zámku, některé pomůcky pro výstup (Jümar) nalézají uplatnění i v horolezectví. Ten zbytek je ovšem jiný. Počínaje lanem, přes úvazky až po slaňovací brzdu. Jde prostě o jiný svět. Tak jako se horolezci dokáží pohádat o přednostech TRE Siriusu oproti Reversu, dokáží jeskyňáři strávit večer diskusí na téma výhodnosti konkrétného zdroje napájení záložního elektrického světla, či přednostech vstřikovacího mechanismu karbidky oproti překapávacímu. Nikdo jim už nemusí vysvětlovat podstatný rozdíl a výhodnost použití „stopáku“ oproti „rakovi“ na konkrétní lokalitě (pro méně zkušené: „stopák“ bude výhodnější do kratších slanění a na prásky s více „přepínkami“) a nutnost k tomu „xylofónu“ použít „šunta“ navrch. 
Značně odlišné je rovněž prostředí, ve kterém se tento sport odehrává. Jedná se především o krasové jeskyně a propasti s různým průběhem. Prostředí se vyznačuje zejména naprostou tmou a značně vysokou relativní vlhkostí, chladem, častým výskytem vodních toků. Jeskynní výplně bývají velmi často nestabilní, sediment zvodnělý, stěny pokryty křehkým sintrem. Při průstupu se tedy pohybujeme potmě (resp. s umělým zdrojem světla, který nesmí selhat, neboť je na něm závislý náš život), kloužeme blátem a občas do vody, na stěnách je nerozumné se pokoušet zachytit, ohrožuje nás podchlazení, voda – včetně možnosti náhlého vzedmutí hladiny podzemních toků, zával, a aby toho nebylo málo, tak také plyny. Když to člověk sečte, vypadá téměř jako zázrak, že v jeskyních nedochází ke smrtelným úrazům s železnou pravidelností. Hlavním důvodem, proč k tomu nedochází tak často, jak by bylo možné očekávat, je až pedantické dodržování bezpečnostních směrnic ze strany speleologů. Zkrátka úrazová prevence. Uvědomíme-li si však, že jeskyně jsou jedním z mála míst, odkud může být evakuace zraněného i nemožná, tak se tomu přestaneme podivovat. Podcenění přípravy, nedostatečné zabezpečení, nefunkční výstrojní a výzbrojní součástky se u jeskyňářů moc nenosí. Při výčtu nebezpečí, která v jeskyních hrozí, bychom se tomu měli přestat divit.


Průstup propasťovitým podzemním systémem vyžaduje dobrou přípravu, kvalitní vybavení i kondici (Itálie)


Tím, že jsou jeskyně značně odlišné od běžného horolezeckého prostředí mohou být pro horolezce opravdu velmi zrádné. Většina z nás horolezců má poměrně značné povědomí o nebezpečí na skalách i horách. Dokážeme vyhodnotit lámavost skály, lavinéznost určitého terénu v určitém období, ba dokonce i o meteorologii máme jisté povědomí. Byli jsme v těchto oblastech školeni, dlouhá léta sbírali zkušenosti a mnohdy, po zhodnocení vlastních chyb, se vraceli k nudné teorii s vědomím, že jsme si mysleli že už máme sežránu moudrost světa a ono se zas ukázalo, že to není pravda. A teď si to vztáhněte na speleoalpinismus: jedinci, kteří se mu věnují, rovněž procházejí jakýmsi školením, sbíráním zkušeností a návraty k nudné teorii. Jen s tím rozdílem, že se věnují odlišnému prostředí. Nakonec o něm vědí bezmála všechno (podstatné pro lezení) a na každého amatéra (tedy i horolezce, který tam jde s výbavou, kterou k údivu přihlížejících jeskyňářů považuje za adekvátní) se dívají asi tak, jako my na cepry, kteří s bezelstným pohledem kráčí vstříc alpskému vrcholu v botaskách. Podotýkám, že blázni mají často štěstí, že oni cepři v botaskách se velmi často v pořádku vrátí. Stejně tak se často vracejí nadšení horolezci z návštěvy jeskyně. A ještě si říkají, copak na tom furt ti jeskyňáři vidí.  Dyť to byla sranda!


Jeskyně s aktivním vodním tokem patří k mimořádně obtížným a nebezpečným. Tento, přibližně 15 let starý snímek, jistě potěší znalce Morkasu.


Něco málo obecností o nehodách v jeskyních

Jak již bylo výše řečeno, členitost podzemí, vysoká relativní vlhkost, nízká teplota, tma, častá přítomnost vodních toků i možnost zatopení podzemních prostor, možnost výskytu ledu či závalů, jsou faktory, které ze speleologických pracovišť vytváří poměrně rizikový prostor. Z hlediska bezpečnosti je nejdůležitější prevence úrazovosti, spočívající především ve výchově a přípravě speleologů a speleoalpinistů.
Přesto všechno však není možné vyloučit vznik mimořádné situace. V případě nehod v jeskyních zkušenosti ukazují, že pro záchranu života jsou rozhodující první hodiny, často i minuty, proto musí být každá skupina připravena mimořádnou událost řešit.
Není pochyb o tom, že první pomoc při úrazu v jeskyni je - a vždy bude - obtížná. Na rozdíl od téhož úrazu na povrchu je situace v podzemí komplikována zejména těmito faktory:
- nemožnost rychlého zajištění odborné pomoci: rychlost zásahu záchranářů je dána součtem času potřebného k vylezení z místa nehody na povrch, vyhlášení poplachu, svolání specializovaných záchranářů  a jejich příjezdu k jeskyni a průstupu jeskyní až ke  zraněnému - to vše může trvat i několik hodin,
- dlouhé čekání na pomoc, při němž je zraněný vystaven účinkům  chladu, vlhkosti a značného nepohodlí (zejména v malých, zablácených nebo vertikálních prostorách),
- velmi omezené prostředky první pomoci k ošetření postiženého, který často trpí silnou bolestí a psychickým stresem,
- dlouhý a často velmi nepohodlný transport, který může i  zhoršit stav postiženého a který na rozdíl od hor nelze zkrátit použitím vrtulníku,
- obtížná (velmi často žádná) možnost komunikace s povrchem, moderní technické prostředky (vysílačky, mobily ap.) v  jeskyních nefungují.
Zvláště obtížná situace nastává v případě těžkého úrazu při expedicích do hlubokých a složitých jeskynních systémů v horských a neosídlených oblastech v zahraničí. Jeskyně jsou jedním z mála míst, odkud může být evakuace zraněného i nemožná.
Pro přežití postiženého a jeho šance na vyléčení následků zranění je rozhodující první hodina po úrazu, nejdůležitější je péče poskytnutá v prvních dvaceti minutách. Přivolání záchranářů a následné lékařské pomoci si však téměř vždy vyžádá delší čas, po který je skupina v podzemí odkázána jen sama na sebe. Proto je nutné, aby účastníci akce v jeskyni byli schopni poskytnout alespoň základní první pomoc. Na její rychlosti a kvalitě totiž přímo závisí další osud postiženého.
Zároveň je nutné mít na vědomí, že raněný je ohrožen na životě nejen jednotlivými zraněními, ale také jejich následky. Tedy šokem, zástavou dýchání či oběhu apod. Proto i zdánlivě lehké zranění v tak náročném a složitém prostředí jako jsou jeskyně, často mívá za následek těžký, život ohrožující stav!


Sledování koncentrace škodlivých plynů v ovzduší bývá v podzemí pravidelnou činností. Měch a detekční trubička bývají na většině speleologických pracovišť se zvýšenou koncentrací již metodou zastaralou, vytlačovanou digitálními měřáky, které nejenom měří přesněji, ale zejména akustickým signálem včas varují při koncentracích zdraví nebezpečných


Příčiny a rozdělení nehod v jeskyních

Podobně jako při horolezecké činnosti i ve speleologickém prostředí lze nehody rozdělit na nehody způsobené subjektivními a objektivními činiteli.
Objektivní činitele jsou dány prostředím a jeho charakterem. Bylo by však chybou se domnívat, že jejich vliv nelze prevencí omezit. Podobně jako se v horách snažíme předejít zasypání lavinou tím, že nelezeme do lavinézních svahů, a není-li to bezpodmínečně nutné trávíme období s jejich zvýšeným výskytem vyprávěním hrůzyplných historek (v nichž laviny a zasypané školní výpravy hrají hlavní roli) u teplého grogu na horské chatě, vyhýbáme se zejména zjara záplavovým zónám v jeskyních a nelezeme, není-li to z nějakého důvodu nezbytné, do podzemních prostor, ve kterých hrozí zával.
Subjektivní příčiny nehod jsou způsobené nedostatečnou přípravou, podceněním nebezpečí, špatnou volbou taktiky či materiálu a technických prostředků.
Nejčastější příčiny nehod v podzemí seřadil Petr Hipman do tohoto pořadí:
1/ utonutí při potápěčském průzkumu, povodních, záplavách a jiných nehodách na vodě
2/ zával
3/ podchlazení
4/ popálení
5/ ztráta orientace
6/ sólový průzkum
7/ nehody ve vertikálních úsecích
8/ otrava plynem či radioaktivním zářením (v našich podmínkách se nejčastěji v podzemí vyskytuje oxid uhličitý, jehož zdrojem může být i rozkládající se biologický materiál na dně propasti)
9/ biologické nebezpečí (především v tropech - ovšem i od nás je znám kuriózní případ nakažení zkušeného speleoarcheologa morem, ze Skandinávie zase případ prokázaného přenosu vztekliny ze zkoumaného netopýra na zoologa).
Jak patrno, nehody ve vertikálních úsecích zdaleka nejsou řazeny mezi první. Vzhledem k charakteru tohoto textu však zaslouží konkrétnější specifikaci. Jedná se o nehody způsobené:
- použitím materiálu nalezeného v jeskyni
- použitím nevhodného nebo neodpovídajícího materiálu a pomůcek
- nedostatkem technických pomůcek
- nedostatečnou přípravou
- destrukcí kotvení nebo uzlů
- psychickým selháním (hysterie, duševní otřes)



Průstup velmi těsnými úžinami vyžaduje často značné odhodlání. Jeskyňářka pouze v podoveralu se pokouší sestoupit do dosud neprobádané části propasti pomocí psychicky mimořádně náročné „Bábkovy metody“. Bábkování spočívá v úzké spolupráci sestupujícího s „povrchovou skupinou“. Sestupující (obvykle nejdrobnější člen týmu), má na nohou smyčky, neboť jiné prostředky pro sestup a výstup by se do těsné prostory nevešly, které podle jeho pokynů obsluhují kolegové nad ním. Sestupující, nejenom že obvykle vůbec nemá představu, kam zúženina ústí, navíc si je vědom, že každý problém musí být schopen řešit sám, v případě potřeby pomoci by se k němu kolegové mohli dostat jen a pomoci odstřelů (v tomto konkrétním místě pod úzkým průlezem následovala dosud neobjevené šedesátimetrová šachta. I samotný přístup na pracoviště patří k speleoalpinisticky náročnějším; propast se nachází v neobydlené oblasti, relativně daleko od sjízdných cest, sestup úzkým ústím z povrchu, stropní traverz, krátké slanění, traverz; proto by případná záchranná akce patřila k velmi náročným až nemožným).



Taktika záchranných operací v jeskyních

Prvním pravidlem je, že taktiku, postup a způsob záchrany volíme podle momentální situace, vybavenosti skupiny a charakteru lokality. Obvykle základním problémem, který je nutné bezprostředně vyřešit, je transport zraněného na povrch, kde se jej mohou ujmout další záchranné složky (Horská služba, Rychlá záchranná služba a podobně). Snažíme se, aby přivolat pomoc vždy šel jedinec obeznámený s lokalitou, charakterem úrazu, ale (což bývá nejčastěji podceňováno) i s cestou. Do příchodu kvalifikované pomoci se snažíme situaci vyřešit vlastními silami, nebo alespoň zahájit nejdůležitější práce. Kromě první pomoci to je např. budování lanové cesty, příprava technických prostředků potřebných k vyprošťování atd. Pouze při lehčím zranění nebo momentální indispozici se lze pokusit celou situaci vyřešit vlastními silami s použitím technických pomůcek patřících do základní speleoalpinistické výzbroje. Celou operaci by měl vést zkušený lezec, schopný velet v krizové situaci.
Při každém vážnějším úrazu nebo nevyhnutelně dlouhém transportu těsnými horizontálními prostorami nebo vertikálními úseky jeskyně je nezbytné použití nosítek, speciálních transportních plachet, Grammingerovy sedačky nebo alespoň transportní sítě z horolezeckého lana, různých sestav kladkostrojů, horské záchranné soupravy, komunikačních prostředků a další výstroje a výzbroje. Tou obvykle disponují pouze stanice Speleologické záchranné služby (SZS) nebo specializované útvary Hasičského záchranného sboru. Do jisté míry, bez důrazu na specifičnost podzemí či jeskyní, je tyty prostředky schopná nasadit také Horská služba, Báňská záchranná služba a Civilní obrana. Je dobré si zapamatovat, že všechny složitější záchranné operace jsou v kompetenci Integrovaného záchranného systému (IZS) ČR, tedy, že i úzce specializovanou Speleologickou, Báňskou nebo Vodní záchrannou službu lze přivolat prostřednictvím tísňového volání čísla 112 nebo 150.
Podotýkám, že při volání prostřednictvím IZS je nutné vždy srozumitelně sdělit, o jakou nehodu a jaké prostředí se jedná. V případě nehod v jeskyni je tedy nutné uvést, že se jedná o nehodu v jeskyni. Pak operátor automaticky na místo vysílá nejenom hasiče, ale přivolává i SZS. Nezastupitelnou roli v přivolání pomoci obvykle hraje pověřená osoba mimo jeskyni. Jde obvykle o hlídku nad jeskyní, která je seznámená s charakterem lokality a poplachovým plánem. Bez člověka venku, který ví kam se skupina jeskyňářů vydala, jaký má program atd. totiž jeskyňáři do podzemí nevstupují. Výhodou je i to, že přivolání pomoci lze prostřednictvím hlídky výrazně urychlit. Vystupující jeskyňář nemusí až úplně na povrch aby sdělil podrobnosti a ty byly např. mobilním telefonem předány dál. Hlídka je také odpočatá, čili je-li nutné vyrazit k telefonu nebo hledat signál, nemusí tak činit člověk, který má čerstvě za sebou náročný výstup z podzemí (při kterém, vzhledem ke snaze o rychlost, obvykle vydal mnoho svých sil). Tedy volání není na bedrech unaveného a stresovaného jedince. 

V případech, kdy si skupina musí z nějakého důvodu (obvykle pro nedostupnost lokality) pomoci sama, měli by její jednotliví členové znát postupy a techniku záchranné operace, do které patří především vyproštění z lana a budování kladkostrojů. Základní znalost speleozáchranářských technik účastníků nehody je důležitá i při záchranné operaci prováděné Speleologickou záchrannou službou, neboť ta se připravuje tak, aby i její jednotliví členové byli schopní provést záchranu a vyproštění se skupinou zkušených speleologů, kteří na rozdíl od záchranářů nedisponují dalším speciálním výcvikem.
Při nehodě v jeskyni je třeba zachovat klid a na základě posouzení stavu postiženého a našich reálných možností se rozhodnout, zda zraněného ošetříme a vyprostíme z jeskyně vlastními silami, nebo zda je vhodnější přivolat pomoc zvenčí. Pochybnosti o tom, zda situaci zvládneme sami, jsou vždy signálem k povolání pomoci.
Obvyklý postup při nehodě v jeskyni v případě nemožnosti transportu postiženého vlastními silami:

A. Úkony zajišťované účastníky akce:

1. Technická pomoc: vyproštění postiženého z nebezpečné zóny (lano, voda, místa  ohrožená padajícími kameny, nedýchatelné ovzduší ap.), uložení do vhodné polohy, zároveň vyslání spojky pro pomoc (nutné popsat okolnosti nehody, v tomto případě srozumitelně uvést, že se jedná o nehodu v jeskyni)
2. Neodkladná opatření k záchraně života (zajištění základních životních funkcí - dýchání a krevního oběhu)
3. Zjištění a ošetření dalších zranění (v pořadí podle  závažnosti a účelnosti)
4. Ochrana postiženého proti chladu a šoku, stálé sledování jeho  stavu

B. Úkony prováděné záchranáři:

5. Odborné ošetření (pokud je k dispozici lékař), stabilizace  před transportem
6. Transport se stálou kontrolou vývoje zdravotního stavu  postiženého


Domnívám se, že tento text by mohl být dostatečným varováním před nerozvážnou návštěvou libovolné speleologické lokality. Obtíží, na které není horolezec cvičen a připraven, zde je celá řada. Problematiku speleozáchrany jsem pouze stručně nastínil. Pro zájemce o celou šíři této interdisciplíny bych si dovolil upozornit na existenci sdružení, které se podzemím zabývají, zejména pak Českou speleologickou společnost.
V dohledné době na Lezec.cz připravím alespoň stručný článek na téma poněkud méně obvyklých úrazů, ke kterým však dochází častěji v jeskyních než kdekoliv jinde. Můžete se tedy těšit na textík o celkovém podchlazení a o ortostatickém šoku.


Zcela závěrem si dovolím přiložit znění oficiálního varování Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu:

Varování před neoprávněným vstupem do speleoalpinistického terénu

BK ČHS varuje před neoprávněným vstupem (resp. vniknutím) do podzemních prostor přirozeného i umělého původu.  Jedná se zejména o krasové a pseudokrasové jeskyně a propasti, a důlní díla různého stáří a zachovalosti.

V posledních letech dochází k opakovanému vnikání do speleologických objektů horolezci (v některých případech prokazatelně členy ČHS). BK nehodlá poukazovat na nelegálnost tohoto počínání, pouze bychom rádi upozornili na naprosté podceňování bezpečnosti při podobných aktivitách.

Speleoalpinistické prostředí se vyznačuje řadou charakteristik, které jej činí značně odlišným od prostředí horolezeckého. Pouze výrazně menší část horolezeckých oddílů se při výcviku oddílových nováčků systematicky věnuje i výcviku zaměřenému na zvládnutí speleoalpinistických dovedností a jednolanové techniky (JT). Navzdory jisté povrchní podobnosti činností vykonávaných při lezeckých aktivitách v jeskyních a mimo ně, je nutno si uvědomit, že techniky užívané ve speleoalpinismu (a to lezecké i záchranné) jsou odlišné od horolezeckých. Před jakoukoli aktivitou v podzemí je bezpodmínečně nutné seznámit se s těmito technikami a se základní výzbrojí a výstrojí pro sestup do podzemí.

BK varuje zejména před vstupem bez patřičných znalostí a bezpečnostních prostředků do jeskyní a propastí s aktivním vodním tokem, a před vstupem do starých důlních děl. V obou těchto uvedených případech se jedná o prostředí extrémně nebezpečné!

Pro případné zájemce o návštěvu nezpřístupněných jeskyní je dobré upozornit na fakt, že se dostávají minimálně do rozporu se zákonem č. 114/1991 Sb., ve znění zákona č. 168/2004 Sb., a na druhou stranu, že není až takovým problémem využít příležitostných veřejných akcí České speleologické společnosti (ČSS), např. při příležitosti konání Speleofóra a dalších jeskyňářských akcí určených odborné veřejnosti i případným zájemcům mimo ČSS. Zájemcům lze rovněž doporučit například kontaktovat některou organizaci ČSS.
Zájemcům o vstup do dalších speleologických objektů vytvořených uměle (historické podzemí, včetně starých důlních děl) lze rovněž doporučit kontaktovat organizace ČSS které se na tyto aktivity specializují. Bezpečnostně naprosto nepřijatelný je ilegální sestup bez zabezpečení, znalosti specifik (ohrožení plyny, závaly) a bez patřičného vybavení.
Sestup do podzemí bez zvládnutí základů jednolanové techniky BK rovněž nedoporučuje. V současné době je pro JT relativně dostupná v češtině jediná učebnice - Buřič P., Franc R. a kol.: Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany; MV GŘHZS ČR, Praha 2003.
Speleoalpinistické lezecké techniky, včetně základů JT si lze vyzkoušet kupříkladu na veřejných Lezeckých dnech, pořádaných jednotlivými stanicemi Speleologické záchranné služby (SZS), kde je zaručen odborný dohled a většinou zajištěno i zapůjčení základní výzbroje.
Za tímto účelem stačí sledovat oficiální stránky ČSS: http://www.speleo.cz/



Repro samolepky SZS. Při volání o pomoc v případě nehody v jeskyni nezapomeňte operátora na lince 150 upozornit na to, že potřebujete poskytnout pomoc ve speleologickém, resp. speleoalpinistickém terénu.


Další podstatné informace s tímto tématem související:
Zdravotnické minimum speleoalpinisty: http://www.speleo.cz/soubory/dokumenty/zdravotnicke_minimum.pdf

Bezpečnostní směrnice pro speleologickou činnost
http://www.speleo.cz/soubory/dokumenty/smernice1.pdf
Oficiální stránky SZS http://www.speleorescue.cz/

Za BK ČHS: Tomáš FRANK; 24. 9. ´04
Ilustrační foto k článku: autor a archiv autora

Tomáš Frank   [úpravy] 12:40 01.10.2004Tisk 

Reklama:


Související články:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 zima, mokro, blato..13:20:53 01.10.2004
Zustanu u lezeni, vzteklej netopyr a ta holka v v ty zluty plastence me desi.
Brutopyrodpovědět 
 Re: zima, mokro, blato..17:54:51 12.10.2004
a eště jí hoří hlava!
odpovědět 
  Re: zima, mokro, blato..17:58:13 12.10.2004
alespoň si je od čeho připálit cígo, troubo
odpovědět 

 Hezky14:37:12 01.10.2004
Bezvadně si to napsal. Až se nechce věěřit,žes to neměl připravený v šuplíku. Dověděl jsem se i něco novýho a to docela stravitelně. Díky
Michalodpovědět 

 Ufff, pěkné, ale...14:57:58 01.10.2004
.... radši zůstanu u expozice na vzduchu, i když obrázky z jeskyň se mi líbí.
Tome máš mé velké uznání za to veledílo, které je přes tu délku zajímavé si přečíst.

Když se tam pak objevila ta šedesátimetrová propast, jak se tam dostali za tou dívčinou ti ostatní? Dynamit?

Tak mne napadá, jestli není balíček s trhavinou základní součástí jeskňářského balíčku poslední záchrany?
Petr Jandíkodpovědět 
 Re: Ufff, pěkné, ale...15:39:15 01.10.2004
No, Petře, přiznám, že blbě. Tedy nakonec se tam dostal sem tam i někdo další :-) Propast je zdokumentovaná, zmapovaná, s touto šachtou dost podstatně přesahuje hloubku 100m. No, a protože je opravdu obtížně dostupná, moc se do ní nechodí. Ostatně znám i takové lokality, do kterých po objevitelích (kteří použili uvedenou metodu) už nikdy nikdo ani nezkusil sestoupit. To není tento případ, jedná se skutečně o krásnou a geomorfologicky zajímavou prostoru s krápníkovou výzdobou. Probíhal zde (trochu složitě) i základní mineralogický a biologický výzkum, dost z toho bylo publikováno v odborných tiskovinách, takže se tam občas (odhaduji že tak dvakrát do roka) i snaží dostat.
Pro zasvěcené: Jedná se o lokalitu ZO 1-11; vyfocení členové 1-07 zde působili v době objevu jako externí síly pověřené lezeckými specialitkami, řada poznatků o této lokalitě byla publikována ve sbornících Speleofórum koncem devadesátých let.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Ufff, pěkné, ale...16:06:02 01.10.2004
Při objevování si někdo natrhl kalhoty....
odpovědět 
   Re: Ufff, pěkné, ale...16:20:31 01.10.2004
nebyl to náhodou nejhlučnější člen stanice 1. ?
TREFA DO ČERNÝHOodpovědět 
    Re: Ufff, pěkné, ale...16:32:50 01.10.2004
Jo, byl to on, borec fousatá :-) Galerie na tom balkónu je super, bohužel jsem nebyl za tou rozšířenou úžinou v dolní šachtě.
odpovědět 
     Re: Ufff, pěkné, ale...16:53:10 01.10.2004
Jejda, tady je ale podrobně zasvěcenejch... To by jeden neřek, kolik jeskyňářů čte Lezce.
Je to tak. Na fotce Vojen Ložek ml. a Barunka Bernardová (tehdy ještě Holnová). Vzpomínám-li si dobře, na galerii s námi byl ještě Gabo Lešínský ze Slovenského múzea ochrany prírody a jaskyňárstva.
Tomáš F.odpovědět 
      Re:Dotaz22:09:42 01.10.2004
Ta karbidka na obrazku je zjevně samodomo. Jakých s ní dosahujete výsledků? Funkce (kapací?)?
Michalodpovědět 
       Re:Dotaz-doplnění22:10:28 01.10.2004
Myslim tu co má ten člověk u pasu
Michalodpovědět 
        Re:Dotaz-doplnění08:48:50 04.10.2004
Zdar. Tak karba je vyráběná na Slovensku kolem roku 1975 a říká se jí Povážský typ. Má gravitační i přetlakový systém. Ale jistě to nevim...
kucaodpovědět 
         Re:Dotaz-doplnění10:14:07 04.10.2004
Je to přesně tak. Kombinace systémů (překávačka se vstřikováním). Jedná se o výrobek Petra Hipmana, lidově se této karidě říká "hipmanka". Je velmi výkonná, spolehlivá a při dobrém zacházení a údržbě také poměrně úsporná a známá vyskou životností. Všem šťastným majitlům ji tiše závidím, na závažnější akce si ji dokonce chodím půjčovat. Sám používám nejdostupnější překapávačku známého zahraničního výrobce, která je sice obstojná, ale s hipmankou nesnese srovnání. Na stejném principu se i později vyrábělo (zejména na Slovensku, ale třeba i v Příbrami) několi podobných typů, málokterá však byla tak úžasná.
Tomáš F.odpovědět 
          Re:Dotaz-doplnění11:18:35 04.10.2004
P.S. INZERCE: Kdyby se jí náhodou někdo zbavoval, tak bych se, sdovolením, zařadil mezi zájemce.
Tomáš F.odpovědět 
      Re: Ufff, pěkné, ale...10:39:55 02.10.2004
Kdo by nepoznal Vojenův postoj a profil... Stačí jediné setkání s touto charismatickou pesónou...
Kuba Turekodpovědět 
       Re: Ufff, pěkné, ale...14:05:03 05.10.2004
a když už je tady tolik reklamy na karbidy, tak z jiného soudku. V.L. je kopletně oděn do výrobků Meander z Turni n. Bodvou. Overal, sedák, pravděpodobně i podoveral :-)
reklamní agentodpovědět 
        Re: Ufff, pěkné, ale...17:58:55 05.10.2004
Zato ta "žlutá pláštěnka", jak to tady někdo přeftipně nazval, je originál Petzl :-)
Tomáš F.odpovědět 
        Re: Ufff, pěkné, ale...12:00:44 08.10.2004
Ne "prevděpodobně", ale "určitě". Od Gusty má všechno.
Kuba Turekodpovědět 
        Re: Ufff, pěkné, ale...12:01:42 08.10.2004
Ne "prevděpodobně", ale "určitě". Od Gusty má všechno.
Kuba Turekodpovědět 
         Re: Ufff, pěkné, ale...12:47:44 08.10.2004
No jo, to já taky :-) A nikdo se mi snad nediví. Kde jinde než u Gusty můžeš brnknout v sobotu jestli bude zítra (až se budeš vracet z děr, tedy pozdě večer) doma, dostaneš kafe a pak tě odveze do krámu a ještě Ti bude dlouze ve skladu hledat zlevněné kousky?
Tomáš F.odpovědět 
          Re: Ufff, pěkné, ale...11:58:41 12.10.2004
MEANDER, Gustav Stibrányi, 044 02 Turňa nad Bodvou, SR, tel., fax: 00421 55 4899101, 4899102, 4662230; E-mail: meander@meander.sk, meander@dodo.sk, stránky: www.meander.sk
- Výrobce (úvazy, speleovaky, podoveraly, overaly atd., IZO- fólie, jeskyňářské potřeby, zájemcům o dobrou karbidku typu „hipmanka“ lze doporučit odkaz na vyvíječ 1508 ALUSTAR)
- Prodejce (zastupování řady renomovaných firem, široká nabídka potřeb pro jeskyňáře)
raklamní agentodpovědět 
  Re: Ufff, pěkné, ale...11:30:02 15.10.2004
Čago.Pěkně podaný,výstižný a poučný.Nenech se odradit štouralama kterých se najde dost a dost :o)
Jinak jsem ted měl možnost být u akce spelozáchranky na Macoše(7.8.9.říjen),velice se povedla a kluci to měli připraveny par excelans.Kdyby byl zájem,podařilo se mi pár fotek cvakonout i z lana.Zhoršená kvalita je zřejmě dána jümarováním 140m výšky nebo kvalitním traverzem přes Macochu :o).Mohu zaslat soukromě.
Měj se a čago Dušan
Dušan-DUDUodpovědět 
   Re: Ufff, pěkné, ale...18:40:03 18.10.2004
:-) Fotky z přemostění a jiného blbnutí na Macoše mám nějaké taky. Je to oblíbená kratochvíle, jejiž tradice sahá tak daleko do minulosti, že i já se někdy zúčastnil.

A šťouralové: ono jich až tak moc není. Je tady pár komentářů k věci, které jsou dobré... Za ty rozhodně děkuju.
Tomáš F.odpovědět 

 pěkné22:36:37 01.10.2004
DObrej článek, doufám že se ti co si o speleologii, popř. speleoalpinismu myslí jak je to pohoda a stejné jako na skalách odnesou to co to ve skutečnosti je a přestanou lízt tam kam nemaj :-) a nebude se jim nic stávat a my budeme moct i nadále koumat co je pod zemí:-)))

ne vážně pěkné a poučné
Honza Handrejchodpovědět 
 Re: pěkné10:40:45 08.10.2004
Anebo se třeba naučej po jeskyních lézt. Ale to bez kurzu u jeskyňářů skoro není možný. takže zetóčka můžou čekat nápor čekatelů :-)
odpovědět 
  Re: pěkné13:33:48 14.10.2004
Ještě že v našem oddíle (hovořím o horolezeckém oddíle, tedy HO) už neděláme horoškolu. A potichu jsme pro vysílení, nasranost, a z kapacitních důvodů tak nějak tichou všeoddílovou dohodou zastavili příjem nováčků. V našem oddíle je speleoalpinismus jednou z regulérních činností, máme jej rovněž ve stanovách. Ve skutečnosti, kromě soukromých aktivit tak maximálně dohodneme tak jednou za rok či dva nějakou exkurzi do nepříliš těžkého terénu.
Přesto jsme rovněž poskytovali základní výcvik; speleoalpinismu a záchranářským technikám byl věnovaný povinný půlroční blok horoškoly, tedy naprosté minimum, které počítá s tím, že pokud by se tomu někdo opravdu chtěl věnovat, pak stejně bude časem v nějakém ZO ČSS. Máme tak v oddíle několik členů Barrandienu, několik členů Krasové sekce a několik dalších, kteří dosud nějak neví a i když se tomu věnují, pak jsou tak maximálně čekatelé. Jezdí s kdekým, pokud vím, tak krom výše zmíněných zetóček ještě s Tetíňáky a to bude asi tak všechno.
Ale na nápor horolezců, kteří chtějí vyškolit na speleoalpinisty bych se nějak moc nepřipravoval. Jen bych počítal s tím, že i nadále si budou někteří horolezci myslet, že jeskyňáři je nemůžou v některých ohledech předčít a že polezou dál do děr načerno, aniž by si nějaký podobný článek jako tenhle i jen zkusili přečíst. A už vůbec by neuvažovali o specializovanějším výcviku. Je to sice smutné, ale je to tak. Stejně odhaduju, že když za cca 80% nehod stojí jasná chyba, tak nedbalost je jen tak 30 –40%, zbytek je naprostá neznalost a nepřipravenost, ať už praktická nebo teoretická.
Tomáš F.odpovědět 

 Parada08:50:21 02.10.2004
Ahojky Tome, tak jsem pri hledani lezeckych pruvodcu zakopla o odkaz na tenhle clanek, rikam si: musim to poslat kamaradovi co prilis nadsene zacina se speloalpinismem, nad mejma znalostma o bezpecnosti z HOskoly ohrnoval nos, a vubec to je pekne napsany a promakany, tak trochu Frankuv styl...no a doctu se nakonec a co nevidim, tvuj autogram pod textem :-)
Krasny den
IVA
Ivaodpovědět 
 Re: Parada10:16:27 04.10.2004
Zdárek Ivo, děkuji za pochvalu. Ta za 1. vždy potěší, 2. my, ješitní muži, ji potřebujeme co nejčastěji.
Tomáš F.odpovědět 

 doplnění14:04:33 02.10.2004
Článek je pro laiky napsaný si myslím docela pěkně.
Jen bych si dovolil doplnit popř. zdůraznit některé body.

1. Speleologové (Speleo alpinisté) nikdy nevstupují do jeskyně bez předchozího seznámení s lokalitou !! Před vstupem do každé jeskyně se zhodnotí veškrá možná rizika a vhodnost temínu akce s místními speleology kteří mají na danou jeskyni v rámci udělěné vyjímky ze zákona v jeskyni povolený výzkum. I tak se většinou chodí s průvodcem z "místních" kteří dobře znají nebezpečná místa jeskyně. Toto platí jak v jeskyních v ČR, tak i u zahraničních expedic. U expedic do hlubokých propastí je nutné mít svolení a informace od místních speleoalpinistů a vystrojovací plány jeskyně. Tímto chci zdůraznit že i zkušení speleoalpinisté nikdy nevstupují do jeskyně (propasti) bez náležité teoretické přípravy !!!!

2. Jak bylo také zmíněno, vždy musí být na povrchu někdo znalý situace kdo o vstupu do jeskyně ví. Již předem je dohodnuta délka akce a přibližný čas návratu z jeskyně !! Je také dohodnuta doba po které se spouští záchraná akce. O každém vstupu do jeskyně se dělá zápis. To platí při každém vstupu do jeskyně!

3. Největší nebezpečí v jeskyni je samozřejmě voda. Proto je nutné předem vědět vhodnost termínu návštěvy jeskyně, znát předpověď počasí a znát vědět ve kterých částech jeskyně zaplavní hrozí a vědět kam se před náhlým vzestupem vody schovat.

4. V návaznosti na předchozí bod je nutné mít sebou vhodné vybavní a oblečení. Všichni speleoalpinisté mají specialní oblečení a v přilbě nosí izofólii - jak pro případ nouzového bivaku v jeskyni tak pro případ úrazu. V jeskyni všechno klouže a nebezpečí smeknutí je opravdu vysoké. Nikdo ještě numřel na zlomenou nohu, ale na následný šok a podchlazení organizmu a tím pádem celkové vyčerpání. Proto je bezpodmínečně nutné postiženému okamžitě zabezpečit tepelný komfort. To samozřejmě platí při všech úrazech - v jeskyni ale desetinásobně protože jste v zimě vlhku a často i promočení.

4. Perfektní znalost speloalpinistických lezeckých technik je samozřejmostí a všichni nováčci musí projít dlouhým tréningem jak praktickým tak teoretickým. O to že je potřeba mít k tomu vhodné vybavení ani nemuvim. Dále se tu o speleo alpinistických technikách rozepisovat nebudu, protože by to je téma spíš na knížku.

5. V případě jakéhokoliv maléru se volaji hasiči ! Hasiči mají spojení na Speleologickou záchranou službu (SZS) a jsou i od SZS školeni.

6. I v ČR jsou jeskyně odkud je jakákoliv záchraná akce velice obtížná a někdy i nemožná.

Tak to je asi tak všechno co jsem chtěl zdůraznit. Pro přiblížení jeskynního prostředí vám tu dávám pár linků na celekm pěkné fotogalerie:
http://users.sky net.be/sky75112/aval onuk/gal leries.htm
http://www.darkl ightimagery.net/RFC/t humbs.html
(z odkazů vymažte mezery)

Petr Němec ZO ČSS 6-19 Plánivy.
www.planivy.cz
Petr Němec ZO 6-19odpovědět 
 Re: doplnění11:25:33 04.10.2004
Díky za shrnutí.
Když jsem to po Tobě přečetl, uvědomil jsem si, že takhle bodově jsem to měl shrnout v závěru sám. Je to přehledné a vypichuje to důležité věci, které se jinak mohou v texti ztratit (resp., které čtenář může přehlédnout).
Tomáš F.odpovědět 
 Re: doplnění14:44:48 05.10.2004
dobrý vodkazy. A zkusils tyhle:
http:// www.cavex-team .org/gallery .html
http:// www.darklight imagery.net/ caveimages.html
http:// cave-men.com/ photos/
http:// panda.bg.univ .gda.pl/ ~dbart/ pics_p.html
http:// sec1940.galeon.com/ html/caricaturas .htm
http:// www.jamarski- klub-borovnica.si/ Fotke/ fotografije.html
(ostraň mezery!)
reklamní agentodpovědět 
 Re: doplnění10:45:30 08.10.2004
Ale tos tam psal: "pedantické dodržování směrnic". A platí to i u takovejch maličkostí jako třeba vyvazování na přepínkách. Horolezec se s tim nesere, bouchne tam vudčák (tedy krejčíka) a pokračuje. speleolog se zamyslí a podle podmínek volí buď osmičkový uzel (horní variantu) nebo motýlka. Ovšem motýlka žádnej horolezec neumí.
odpovědět 
  Re: doplnění13:01:49 08.10.2004
No, poopravím. Řada horolezců uzlovat neumí. Je pravda, že precizní vázání uzlů, jejich variace a minimum dvanácti uzlů u nováčka je opravdu spíše jeskyňářskou doménou. A to navzdory mé dlouholeté osvětové ráci nejenom ve vlastním oddíle a horoškole, ale i na školeních instruktorů (no, přiznávám, snažit se horolezecké instruktory naučit uzlovat, je opravdu heroický úkol).
Tomáš F.odpovědět 
  Re: doplnění17:36:39 09.10.2004
Ehm, ehm, tady zase někdo dělá přehnaně chytrého. Je pravda, že alpský motýlek není v horolezectví tak dalece používaný uzel, ale třeba já ho umím a ani jsem kvůli tomu do jeskyně nemusel. Takže važte nejenom uzly, ale i slova.
stipodpovědět 
   Re: doplnění22:09:21 09.10.2004
Alpsky motylek se v nektere horoskole uci, nekde ne... Takze i podle takovejch drobnosti je potreba vybirat. A vo tom to je...
adlerodpovědět 
    Re: doplnění22:27:47 09.10.2004
Ale už jste někdy v běžným horolezení motýlka potřebovali?
jan pušodpovědět 
     Re: doplnění01:38:53 10.10.2004
Já jsem ho sice nikdy opravdu nepotřeboval a ani nepoužil, ale i tak jsem rád že ho umím, to abych mohl stírat machrující jeskyňáře.
stipodpovědět 
      Re: doplnění07:25:41 10.10.2004
Tak tak! Přesně proto si taky ty kraviny cpu do hlavy. Žel skleroza je už taková, že když dva dne nedělám uzel na botách, tak si nemůžu vzpomenout jak se dělá. :)))
jan pušodpovědět 
      Re: doplnění11:59:11 11.10.2004
Vždyť to uvádím na pravou míru. Občas se najde i horolezec, který umí uzlovat (i když ani já jich moc neznám, a když už tak to obvykle je buď nějakej zblázněnej metodik - tydy obvykle instruktor, který to učí a zajímá ho i teorie, nebo bývalý jeskyňář).
A když už jsme u motýlků, jesklyňáři obvykle ovládají tři až čtyři uzly pro anomální zatížení. Tedy motýlky. Kdybych dost dlouho nejeskyňařil a navíc na toto téma nedělal skripta, a neučil to, také bych asi tzv. jugoslávského motýlka neuměl :-) Ale zpět. Podle mého, zcela soukromého, názoru nepotřebuje horolezec znát víc než toho jednoho. Také v naší horoškole sice dozblbnutí přezkušujeme uzly, ale motýlka mohou frekventanti vázat libovolného. Zpočátku jim jich několik ukážeme, mají na uzlování skripta a pak si vybírají. To je ovšem dané cílem horoškoly, tedy vychovávat horolezce, nikoli jeskyňáře nebo lezecké záchranáře.
Tomáš F.odpovědět 
     Re: doplnění15:26:31 12.10.2004
to ne, ale je to machrovina! Ale ty zablácený špinavci co lezopu po dírách ho fakt používaj!
odpovědět 

 brrr12:57:16 03.10.2004
Teda já se před smrtí pod zem cpát nebudu!!! Mám klaustrofobii i v metru!
Ale už léta mne zajímá: Lezalci lezou  extrémní cesty shora. Sestupují díromilci extrémní sestupy zdola????????
jan pušodpovědět 
 Re: brrr15:58:18 03.10.2004
A helé! Používaj dírolezci šáhlo??? A mg??? A né-li, vo čem se teda vůbec bavěj, pokud se bavěj???
jan pušodpovědět 
  Re: brrr10:25:36 04.10.2004
Zdravím Tě Jene, tak k Tvým dotazům: obvykle se baví o dírách, vystrojování, příležitostně také vypráví historky o situacích, které mohly skončit průserem. A také o zdrojích světla (viz výše, dotaz na karbidku). Prostě v hospodě, pokud je neslyšíš, vypadají skoro jak horolezci. Když je slyšíš, zjistíš, že i povídají o podivných o nějakém lezení - a nebudeš jim moc rozumět, asi tak, jako kdyby tenista poslouchal horolezce :-)

A šáhlo: No, občas by se hodilo. Já kdysi v díče použil metodu dosud nevídanou, a to lasování. Ostatně, volným lezením v podzemí jsem se svého času dost bavil. Dokonce jsem díky tomu navštívil spoustu lokalit, do kterých bych se jinak nedostal. Prostě jsem jezdíval na pozvání dolézt kejaký zajímavý komín, atd., který vypadal slibně z hlediska nějakého objevu. Šáhlo jsem neměl, navíc tam obvykle nebyly kruhy. Dokonce ani máčo ne, nebylo by k ničemu. Ovšem mám pár fotek z děr dokonce v lezečkách.

Tomáš F.odpovědět 
   Re: brrr11:38:17 04.10.2004
Doporučujem miesto šáhla popremýšľať o používaní STLPU na skalach ni len na lezenie v jaskyni
Ivanodpovědět 
    Re: brrr11:57:11 05.10.2004
Když já se na "stlpu" dycinky strášlivě bál. Takže volné lezení v jeskyních, alespoň v mém případě, bylo následkem zbabělosti.
Tomáš F.odpovědět 
   Týýý jo!!!15:31:32 04.10.2004
Takže jeskyňáři mají ideální podmínky pro nejnáročnější způsob lezení, vyšší level OS, tady NS! No sight! Když jim zhasne lampa! Rychle smajlíky, ať to někdo nevezme vážně a nezačne dělat!!! :o))))))
Však i my, horolezcoidní potvory NS známe. Baterka funguje jak víme jen na chatě a doma, ale nikdy ve stěně. A podle ne zcela probádaného, ale platného fyzikálního zákona, zhasnutí baterky-čelovky vyvolává zapadnutí měsíce a zatažení oblohy černočernými mraky. (podobně jako ztráta pláštěnky je prvotní příčinou následné průtrže mračen). :o)))

Vůbec to musí být v jeskyni zajímavé. Leč zatímco volný prostor pod nohama ve mně vyvolává euforii (no...někdy), uavřený prostor hysterický záchvat a usedavý pláč.
jan pušodpovědět 
 Re: brrr18:30:46 03.10.2004
Je to sice velmi bizardní, ale vím přinejmenším o jednom takovém sestupu-výstupu. Někdy v 60. letech Poláci slanili spodním vchodem do systému Vielka Sniezna, stahujíce za sebou lano, načež opět vystoupili nahoru z velké části volným lezením (asi na 2 místech hákovačkou, ale tenkrát se to tak nebralo).
Karel Kocourekodpovědět 
  Re: brrr10:28:50 04.10.2004
jojo, znám i takové, kteří než by čekali, až do Tomáškárny doslaňuje další skupinka, radši šli nahoru rovnou. Celá Tomáškárna volně (a bez hákování) je celkem hezkej výkon, zejména nad spodní šachtou, kde se musí traverznout pár metrů po mokrém sintru.
Tomáš F.odpovědět 

 Bacha na jeskznare00:35:45 04.10.2004
Já bych teda chtěl varovat všechny před jeskyňářema. Jsou to uchyláci. A vozej divný věci a tajej co s tim dole dělaj. Skupina "Totální pokles" sebou vozí třeba podběráky, sitě a stojánky na noty. Na otázku co s tim dole dělaj se jen divně usmívaj. Tyhla paka vozej dolů i hokejky - zřejmě na netopýry???
<br>
<br>
A take jsou to gumofilove co si chčijou do gumy. Tuhle se jeden člen skupiny "Totální pokles" probudil v hotelu pochcanej a druhej s vylitou flaškou vína v posteli. Asi spali v neoprénech??
<br>
<br>
A nejdivější sou jeskyňářky. Kerá normální holka by si libovala v gumě??? Novíc gumofilové děsně smrděj.
<br>
<br>
A nejnebezpečnější jsou opuštěný doly a šachty. Nejhorší jsou doly na Thorium a Onanium - tam to svítí jak svině a tyhle kanální jeskyňáři děsně brzo umíraj.
<br>
<br>
Zdar a ruce pryč od jeskyňáků - gumofilů - magorů
<br>
<br>
Jirka Hajský
odpovědět 
 Re: Bacha na jeskznare09:00:35 04.10.2004
Zpověď?
Papoušodpovědět 
 Re: Bacha na jeskznare14:48:52 04.10.2004
Jirko už to nehul !
P.N.odpovědět 
 Re: Bacha na jeskyňáře16:30:15 04.10.2004
Milý Jirko! Úchylák a magor jsi akorát ty, pokud tady plodíš takové bludy! Přeji ti, aby tvoje prdel poznala tebou zmiňovanou gumovou rukavici namočenou v chili omáčce...Užij si to
Kučaodpovědět 
  Re: Bacha na jeskyňáře10:29:06 06.10.2004
Proč tolik jedu? Asi má pravdu Papouš. Jedná se o zpověď!
odpovědět 
 Re: Bacha na jeskznare01:14:30 17.10.2004
Jasně že jeskyňáři jsou magoři. Konečně to někdo řekl nahlas! L.
odpovědět 
  Re: Bacha na jeskznare17:00:17 18.10.2004
Jistě, v některých ohledech dokonce předčí horolezce!
odpovědět 
   Re: Bacha na jeskyňaře13:25:29 19.10.2004
A navíc to provozujou v blátě, mokru a potmě. Masochisti! I když někteří, podotýkám, někteří, horolezci to zase provozují v teplotách hluboko pod nulou, hrabou se v lavinézních sračkách a pak potmě ani na pivo nedojdou a bivakujou v sedu na špagátu s nohama v batohu pod nejbližším použitelným šutrem.
odpovědět 
    Re: Bacha na jeskyňaře18:33:21 19.10.2004
Moravští spíš možná Macochy-sti. Každopádně ač jeskyňáři lezou zcela opačným směrem nežli horolezci-jedni nahoru a druzí dolu, kupodivu cesty obou často končí v ......
jan pušodpovědět 
     Re: Bacha na jeskyňaře15:39:49 09.06.2005
...v hospodě, chtěl jsi říci?
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Bacha na jeskznare18:16:05 24.10.2004
Naštěstí to říká horolezec, který je magor uplně stejný, a dobře to ví. A pokud to neví, tak je málo domíšlivý magor! Tak a jsme magoři všichni, a všichni sme si to řekli, takže je zase všechno v pořádku :-))
Bradekodpovědět 
   Re: Bacha na jeskznare10:18:40 25.10.2004
:-) trošku mi to připomíná pradávný spor mezi terenními archeology a geology, kterápak že z uvedených skupin jsou větší opilci.
Tomáš F.odpovědět 

 Díky za super článek11:02:06 04.10.2004
ČAO, moc poučné.....občas někam vlezu. Budu tak činit dál, ale opatrně.
Radim Bzuraodpovědět 
 Re: Díky za super článek14:15:59 04.10.2004
Jo, Radime, ale je rozdíl, když něco opatrně dělaš Ty, a když to dělají lidé, kteří mají k dispozici zlomek Tvých znalostí a vědomostí o lezení. A taky možná zlomek Tvé soudnosti. U Tebe je předpoklad, že se vrátíš v pořádku, přecijenom větší, než u průměrného lezce metodikou nedotčeného.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: Díky za super článek17:07:41 04.10.2004
Á jé, to budou exáči dostávat větší nalejvárnu!
Papoušodpovědět 
   Re: Díky za super článek14:02:50 05.10.2004
To víš Papouši, bezpečnost je bezpečnost......nejhorší věcí, která může nastat je to, když Ti zhyne klient......či spolulezec.
Radim Bzuraodpovědět 
    Re: Díky za super článek13:04:29 12.10.2004
Rádi lezem pod zem(hlavne do stol)a na bezpečnost jsme moc nedbali-znam kluky co dělají v podzemí strašny věci,všichni ale říkají:My víme co si muzeme dovolit-nevím jestli by jim to sebevědomí zůstalo kdyby se vrátili a bylo jich o jednoho méně...Přesto s nimy polezu do podzemí dál, protože podzemí mi učarovalo...
MARTINodpovědět 
     Re: Díky za super článek13:50:06 12.10.2004
a proč to nezkusíš s někým, kdo opravdu ví, co si může a nemůže dovolit? Adresy na většinu jeskyňářských spolků najdeš na Stránkách České speleologické společnosti www.speleo.cz. Pak taky je pár skupin mimo ČSS, třeba okolo právě zájemců o hisorické podzemí (doly, lomy, atd. sdružených např. okolo důlních muzeí) sekce speleoturistiky funguje i při KČT, speleoalpinismu se zcela legálně věnují i některé horolezecké oddíly.
reklamní agentodpovědět 
     Re: Díky za super článek17:44:10 12.10.2004
Štoly jó? Starý doly, jó? Bezva nápad! Hrozí zával, sem tam propadnutí, zřícení do úplně jinýho patra, někde taky utopení, a často plyny. K výbuchu stačí výboj z baterky. K udušení není nutnej ani ten. K zavalení hlasitej zvuk. Fakt ste dobrý. Dodej, že nejradši máte štoly ve vápenci. Krasová oblast, nestabilní materiál. Skvělý!
odpovědět 
     Stará důlní díla/plyny14:44:31 21.10.2004
V lomu Mostecké uhelné zahynul havíř, smrt vyšetřuje komise
LITVÍNOV/MOST - Smrtelný úraz utrpěl ve středu v lomu ČSA Mostecké uhelné společnosti (MUS) šestapadesátiletý zaměstnanec firmy. Muž se propadl do starého důlního díla a zřítil se do desetimetrové hloubky. Nahromaděné plyny se poté smíchaly s kyslíkem a okamžitě se vzňaly. Havířovo tělo se zatím nepodařilo vyprostit, řekla dnes ČTK mluvčí těžební firmy Liběna Novotná.
četkaodpovědět 
  :)13:57:35 05.10.2004
Zdar Tomíku
Pěkné a poučné.Jen doufejme ,že si čím dál víc lidí bude uvědomovat že hory ,díry ,skály či divoká voda není bezpečné hřiště k realizaci různých pseudodobrodružství.
hrobníkodpovědět 
   Re: :)18:19:13 18.10.2004
Zdravim oddílového metodika :-) Tak jsem se potěšil zprávou, že na listopadový výlet do Slovenského krasu jedou kromě Tebe i dva možná tři členové český speleozáchranky, a přítomen bude minimálně jeden člen slovenský. To víš, přiznám se, že mít s sebou jen hrobníka, moji, na bezpečnost poněkud přecitlivělou, maličkost neuspokojovalo :-)
Měj se a díky za povzbuzující slova. T.
Tomáš F.odpovědět 

 Šebela zamlada :-)15:04:11 05.10.2004
Černobílá fotka: reklama SZS - věnujou se tomu patnáct a více let ;-)
reklamní agentodpovědět 
 Re: Šebela zamlada :-)14:18:16 14.10.2004
je to von! Zbrusu novej náčelník celý SZS!
odpovědět 
  Re: Šebela zamlada :-)11:07:31 21.10.2004
No, když už jsem v komentářích bonznul jména všech ostatních osob na snímcích, není důvod vyvracet tento postřeh. Ano, jedná se opravdu o Romana Šebelu z Rudic. Jak jsem již podotkl v popisku, fotka je asi 15 let stará. Přesné datum (nebo skoro přesné) bych asi dohledal. Z hlavy si vybavuju pouze okolnosti. Byl to některý z výletů, kterých se zúčastnili také nějací ochranáři z Českého a Moravského kasu (to vím dalších fotek ze stejné série – při tom, kolik jsme tam toho stihli, jsme tam museli být minimálně týden). Termín kolem Silvestra, proklatě mrzlo a voda byla hnusně studená. Ještě s panem kolegou Zajíčkem (mám pocit že tehdy již zaměstnaným na správě jeskyní) jsme fotili v několika významnějších morkrasových děrách (Punkevky, Amatérka a odebírali jsme nějaké vzorky dole ve Sloupsko-Šošůvských). Mj. jsme byli i u Romana, tedy v RP. Byla to má druhá (a poslední, proto si to pamatuju) návštěva v RP. Poprvé jsem tam byl cca ještě o pět let dřív "mokrou cestou". Naštěstí ale v létě, voda měla přecejenom o pár stupňů víc, takže i při tehdejším vybavení to šlo. Od té dob se RP vyhýbám :-) Je tam totiž mokro, takže i když si tam jdete zalézt, není to žádné pohodové, pěkné lezení. Ovšem na druhou stranu, patří k základnímu vzdělání to alespoň vidět.
Tomáš F.odpovědět 

 kniha20:03:10 05.10.2004
Hele kde sedá sehnat at zmiňovaná kniha. Já se sice coby klaustrofobik nikam nechystám, ale když si to přečtu budu si připadat chytřejší. Sem si trochu myslel, že mě jeskyňáři nemůžou ničím překvapit a teď se cejtím jako nedouk.
stipodpovědět 
 Re: kniha10:16:44 06.10.2004
U hasičů. A blbě. Nezbývá, než si ji půjšit od členů "lezeckého družstva". Rovněž na sekretariátu ČSS je nějaká ta metodika k dispozici. Něco málo je snad ještě na skladě na prodej (za úžasné, předrevoluční ceny, tedy třeba brožura za dvacku), něco Ti tam zase něco celkem ochotně namnoží za cenu papíru. A pak také existuje a snad lze na stejném místě i koupit metodické cédéčko Radomila Matýska. Dobrým zdrojem informací jsou také katalogy Petzla (vyrábějí toho víc pro jeskyňáře než horolezce), popř. metodika na jejich firemních stránkách.

Dále pak v češtině (popř. slovenštině) vyšlo např.:
- Matýsek R. - Speleoalpinismus I. díl, ČSS, Praha 1990
- Stibrányi G. - Základy jednolanovej techniky, SSS, 1985
- Šmikmátor F. - Úvod do speleotechniky, Stalagmit, Příloha 3. Praha 1984
- Jančařík J., Bosák P. - Krasová turistika - učební text pro cvičitele III. a II. třídy, Tělovýchovná škola ČÚV ČSTV, Olympia, Praha 1986
- Zelenka A. - Stručný obrázkový slabikář základů JT, samizdat, Vertikála
- Zelenka A. - Autoblokující slaňovací brzda Stop-Petzl D09, pro potřebu Hasičského záchranného sboru, Vertikála, Praha 1998

Dále ze strarších titulů stojí za pozornost:
- Jakál J. a kol. - Praktická speleológia, Osveta, Martin 1982
- Marbach G., Rocourt J.Z. - Techniques de la Speleologie Alpina, nepublikovaný překlad V. Panoše
- Montgomery N. R. - Single Rope Techniques, The Sidney Speleological Society, Sidney 1977
- Stibrányi G. - Základy jednolanovej techniky, SSS, 1985
(novější tituly neznám, nesleduju, měl bych hlavu jak pátrací balón; stačí už co sraček vychází v oblasti metodiky horolezecké)
Tomáš F.odpovědět 
  Re: kniha12:52:16 06.10.2004
Dík moc za přehled. S těma sračkama o lezení máš pravdu. Já jsem si naposled pořídil MANUÁL HOROLEZCE A HORSKÉHO VÚDCE od Hill & Johnston a někdy je to fakt síla. Ne že by to bylo celý špatný, ale ten překlad je prostě a jednoduše ŠÍLENÝ. Navíc to popisuje čistě "ostrovní" techniky, které se mi coby kontinentálnímu lezci zdají občas zbytečně nešikovné. Ale zajímavé to je, i tak nelituju že jsem to četl.
stipodpovědět 
   Re: kniha14:26:36 06.10.2004
Jo, zrovna ten manuál ještě patří k těm lepším případům. Odmyslíš-li si úroveň překladu, je v tom spousta dobrých a užitečných věcí. A koneckonců znalost ostrovních postupů se může taky hodit :-)
Tomáš F.odpovědět 
   Re: kniha15:11:42 06.10.2004
Ja mam nekde knizku 'Jeskyne a propasti v Ceskoslovensku' a kdyz se mi zachce temnyho dobrodruzstvi, tak si prohlidnu vobrazky. Nezablatim se, zena mi nevynada a uz vubec nenutim lejzt do uzkejch der nezny divky ve zlutejch plastenkach. (Jako zalozku pouzivam fotku vorosenyho netopejra, kterou mi kdysi neprimo venoval jeden z jeskynarskejch komentatoru na teto strance)
brutapyr laco saolinodpovědět 
    Re: kniha15:41:51 06.10.2004
Jo, to asi myslíš tuhle:
- Kučera B., Hromas J., Skřivánek F. - Jeskyně a propasti v Československu, Academia, Praha 1981

Ale v tý moc vobrázků není :-) I když je jinak dost dobrá. A taky není o speleoalpinismu, ale o karsologii. Tak to bych Ti doporučil ještě následující:
- Přibyl J., Ložek V. - Základy karsologie a speleologie, Academia, Praha 1991
- Bosák P. a kol. - Jeskyňářství v teorii a praxi, ČSS, Praha 1985

A jak je to s tím oroseným netopýrem, to by mě tedy opravdu zajímalo...
Tomáš F.odpovědět 
     Re: kniha17:28:20 06.10.2004
jojo, ale naky fotky tam sou, dokonce s pravejma lebkama jeskynnich medvedu, coz me zvlaste uchvacovalo.
Inspirovan touto a jinou literaturou jsem dokonce
speolozil v Rumunskych horach. Nastesti prezil. Pravdepodobne diky skvelemu dezorientacnimu smyslu nacelnika expedice. Nejvetsi jeskynni system ktery jsme probadali byla jakasi plazivka vhodna tak na uskladneni lahvacu.

Jinak toho zvecnenyho vorosenyho netopyra mi dal jeskynar jmenem Kocourek, cca pred 20 lety, nicmene jak sem ted zjistil nebyl to Karel, takze jsem lhal a nyncko se hluboce stydim. A vlastne mi ji skoro ani nedal, jako decko sem si ji musel pekne vydupat:)
l.odpovědět 
      Re: kniha13:30:10 08.10.2004
Tak toho neznám :-) Znám horolezce Aleše Kocourka, a v Morkrasu působí (v roli legendy šerého dálnověku) horolezec-jeskyňář, speleozáchranář a vůbec s přezdívkou Kocour..., ale dalšího Kocourka, kromě Plzeňskýho...
Tomáš F.odpovědět 
     Re: kniha14:48:20 11.10.2004
A co ten Panošův karsologickej slovník?
odpovědět 
      Re: kniha17:44:49 12.10.2004
Monstrózní záležitost. Jen pro kapacity. Ve výkladu jednoho hesla je užito zhruba pět slov, které aby člověk pochopil, musí se na ně podívat zvlášť (v tomtéž slovníku). Ale u těchto nových hesel se situace opakuje, takže to už máme potřebu se podívat na 25 hesel, v dalším řádu 125 hesel... no a tak si ten slovník člověk musí přečíst celý, aby to vůbec pochopil. A pak dosud normální člověk buď zešílí, a je hospitalizován, anebo taky zešílí, a odejde do temných jeskyní.
Jinak knížka v pěkné pevné vazbě, rád s ní podkládám dia-projektor, když potřebuju svítit trochu vejš. Nevím, prý není v Čechách moc k sehnání..nezjišťoval jsem. Já ji sehnal na Slovensku v L.Mikuláši, v "Múzeu jaskýň a ochranárstva" či ako se to tam jmenuje (bacha, nemyslím Správu, co je v ulici od BUS nádraží k náměstí, musí se do boční ulice, v muzeu!), taková milá stará paní mi to tam prodala, měli to u okénka se vstupenkami mezi suvenýry, přívěsky na klíče, figurky permoníků, plyšoví kamzíci, a mezi tím Panošův karsologický slovník. Podivnej svět. (Ale koneckonců, nejstraší psanou horolezeckou učebnici, co znám/r.1925/, jsem sehnal v antikvariátu v takové té papírové bedně za á 5 Kč venku na ulici, takže to je možná nějaký vesmírný zákon, že perlu najdeš v hovnech). Zdarec.
TomasKodpovědět 
       Re: kniha17:53:27 12.10.2004
V našem antiku bys jí v bůrovkách teda určitě nesehnal! :))
jan pušodpovědět 
        Re: kniha18:01:48 12.10.2004
No jo, k vám ani nechodím, ty jsi moc hustej filtr, po tobě už nic v krámu nezbude... (jenom opravim sam sebe, jde o "česky" psanou učebnici).
TomasKodpovědět 
       Re: kniha11:52:40 21.10.2004
Doplním Toma. Panošův slovník se sice u nás opravdu blbě shání, ale mám pocit, že nějaké výtisky na prodej jsem viděl opět na sekretariátu ČSS.
Tomáš F.odpovědět 
 Re: kniha16:09:31 13.10.2004
Právě se mi ozval Mates (tedy Radomil Matýsek) autor dvou z již zmíněných publikací. Už 2. rok je k dispozici pro zájemce Speleoalpinismus I. a II. na CD ROM v ceně 200,- Kč. Objednat CD lze na batman@telecom.cz nebo matyskovi@quick.cz.

Kromě uvedené publikace hasičů, je to opravdu to jediné, co aktuálně lze v češtině na našem trhu pořídit, takže má, v článku uvedená informace, není zcela přesná.

Uvedené CD jsem rovněž doporučil koupit do knihovny ČHS, Speleoalpinismus I. jsem do téže knihovny (ještě s několika dalšími publikacemi na téma jeskyňaření) kdysi věnoval, takže pokud se Vám nechce vážit cestu na ČSS, lze si je vypůjčit i na svazu.
Tomáš F.odpovědět 
  Re: kniha - recenze18:10:21 18.10.2004
Recenzi na část výše uvedených knih a zejména na Matýskovo CD najdete na stránkách HO SAKAL (pod knihovnou=recenze). Dále na stejných stránkách vřele doporučuji metodiku včetně odkazů na další stránky.
Tomáš F.odpovědět 

 Další odkazy (tentokrát na speleonehody)21:36:52 05.10.2004
Následující linky odkazují na evidenci jeskynních incidentů v některých zemích

http://www.managerie.co.uk/bcrc/bcrindex.htm
British Cave Rescue Council, odkliknout na Incident Reports, anglicky. Přehled výjezdů britské jeskynní záchranky od roku 1995.

http://oehr.at.tt/ (ta ccTLD Trinidad a Tobago kupodivu funguje, asi je to nějaký tyrolský folklór)
Österreichische Höhlenrettung, Landesverband Tirol, odkliknout na Unfälle-Österreich, německy. Přehled známých jeskynních incidentů v Rakousku od konce 19. století do r. 2000.

http://www.soccorso.speleo.it/
Corpo Nazionale Soccorso Alpino e Speleologico,
Coordinamento Speleologico, odkliknout na INTERVENTI, italsky. Přehled jeskynních incidentů v Itálii.

http://www.topr.pl/index2.php
TOPR tu jistě každý zná, ovšem oni se zabývají i jeskynní záchranou, odkliknout na Kronika TOPR, Wypadki w Tatrach, polsky. Pro informaci o jeskynních incidentech je nutné vyhledávat napříč přehledy slovo grotołaz (jeskyňář)nebo jaskinia /jaskini.

http://www.caves.org/pub/aca/
National Speleological Society, American Caving Accidents, anglicky. Přehled jeskynních incidentů v USA, vlastně rejstřík stejnojmenného periodika vycházejícího papírově.

Bohužel, nemůžu nikde najít přehled incidentů ve Francii. Přitom ve Francii je (spolu s Anglií) jeskyňaření takřka národním sportem. Fédération Francaise de Spéléologie http://ffspeleo.fr/ ani Spéléo Secours Francais (jeskynní záchranka) nic takového neuvádějí. Ve Francii je to s Internetem vůbec trochu slabší...

Jinak, k tomu, že je to každé v nějakém jiném cizím jazyce: Ve skutečnosti se tam používá všehovšudy pár slovíček, protože je to zpravidla uváděno heslovitě.
Karel Kocourekodpovědět 
 Re: Další odkazy (tentokrát na speleonehody)10:49:24 08.10.2004
Dost dobrý vodkazy. To si chudák čtenář ale po kurvách dobře uvědomí že to nejni žádná prdel. A že mrtvej může bejt natota.
odpovědět 
 Re: Další odkazy (tentokrát na speleonehody)16:51:08 13.10.2004
V dalším článku na obecné téma „bezpečí“, jsem rovněž přidal několik odkazů souvisejících s problematikou spelezáchrany. Linky jsou na konci samotného článku.
Jedná se o článek o přivolání pomoci v nouzi, zásadách nutných při ohlašování nehod a spolupráce s profesionálními záchranáři po jejich příchodu na místo nehody.

Podotýkám, že jsem zde zdůrazňoval i specifika výše uvedeného v případě, že se jedná o speleologický terén
Odkaz na uvedený článek:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3362

Tomáš F.odpovědět 

 Ještě k hlídce na povrchu22:52:37 05.10.2004
Povaha hlídky ponechané na povrchu závisí na charakteru akce. Například pro některé výzkumy ve vodních jeskyních je nezbytná hlídka přímo na místě s telefonickým spojením na pracoviště pod zemí. To kdyby hrozilo nebezpečí deště.

U málo známých či nově objevených jeskyní je zase vhodné, aby hlídka na povrchu mohla být k dispozici záchranářům a ukázat jim přesně vchod.

Pro většinu běžných akcí ale stačí, když někdo spolehlivý kdekoli na povrchu zná lokalitu, počet osob, charakter akce, dobu předpokládaného výstupu a dobu spuštění záchranné akce. Věc se dá nahlásit telefonicky odkudkoli.

Osvědčilo se nám místo běžného telefonického hovoru posílat SMSky. Když totiž člověk vyslechne hlášení kolegů, že zalézají, nemusí mít po ruce nic na psaní a časem může dojít ke zkreslení informace. například z 19 hodin se udělá 9 (ať už dopoledne či odpoledne). Také je dobré udávat hodiny jako 6:00 ráno, 18:00, údaj ve 12-ti hodinovém cyklu bez dalšího vysvětlení je matoucí. Je dost případů, kdy buď záchranka vyrazila na základě chybné informace předčasně, nebo naopak dorazila pozdě.

Takže skupina pošle někomu spolehlivému SMSku s údaji. Vyčká, zda dotyčný odpoví, popřípadě jej kontaktuje ještě hlasem! Ten, kdo hlášení přijal SMSku neodmazává, dokud akce neskončí! Skupina vypne mobil (baterie se slabým signálem nebo při nízké teplotě rychleji ubývají), zabalí a vezme ssebou do jeskyně, kde jej ukryje na dobrém místě poblíž vchodu. Tím ušetří hlídku na povrchu nepříjemného zážitku, že by se neozvali včas kvůli vybitým baterkám nebo ukradenému mobilu.

Dohodnutý čas výstupu musí být tabu! V případě, že se akce protáhne, je možné poslat na povrch nejlépe 3-člennou skupinku, aby opět pomocí SMS prodloužila termíny, pokud to pro malý počet účastníků nelze, nezbývá než akci přerušit. Možná, že jiní mají odlišné zkušenosti, ale nám zpravidla na speloalpinistické akci trvá výstup tutéž dobu jako sestup. Při sestupu je sice samotné slaňování rychlejší, ale zdržuje vystrojování - hledání nýtů.

Po výstupu je zapotřebí zahlásit ukončení akce stejným způsobem. Příjemce hlášení by měl odpovědět, jakmile SMS zaregistruje, ale z hlediska skupiny není toto potvrzení již tak zásadní.

V případě civilizovaných zemí lze takovou praxi provozovat i u zahraničních expedic.

Celou proceduru (stejně jako jiné životně důležité věci - například vázání uzlů na koncích lan při pytlování) je nejlepší provádět "komisionálně", to jest, že se skupina shromáždí a všichni kontrolují průběh. Jinak se každý domnívá, že ohlášení poslal někdo jiný.

Jo, a berte ohled na kamaráda na povrchu: Jak mu asi je, když vidí, že se neozýváte po 30hodinách v díře a zbývá jenom půl hodiny do vyvolání záchranné akce. Brr!
Karel Kocourekodpovědět 

 Bábkova metoda22:51:44 12.10.2004
Bábkova metoda.
Chtěl bych něco doplnit k článku T. Franka – Nebezpečí v jeskyních. Pod jednou fotkou je popis tzv. Bábkovy metody, jako zdolávání vertikálních úžin. Předpokládám, že to pan Frank zveřejnil jako zajímavost, ale navozuje to dojem, že horolezci jinou metodu lezení neznají, eventuelně to zní jako návod k velmi riskantním pokusům.
Kdysi jsem měl v rukou (asi r. 1975) horolezeckou příručku z roku 1922, kdy jsme hledali alternativní způsoby lezení vertikál. Nevím, jestli byl na ní podepsaný p. Bábek, ale autor si podobným způsobem představoval vytahování horolezců, kteří spadli do ledovcové trhliny. Někdy jsme ji použili i k vyproštění jeskyňáře, který neměl sil zpětně zdolat vertikální úžinu nahoru. A to je velký rozdíl. Vědomé použití této metody, zejména k sestupu do neznámého terénu je mimořádně nebezpečné, rizikové a velmi výrazně bych ji nedoporučoval jeskyňářům, ani horolezcům (zkušení jeskyňáři tyto experimenty nedělají).
Riziko spočívá v tom, že v případě nehody Bábkovanému člověku absolutně není pomoci, záchrana je prakticky nemožná, nehoda může velmi snadno skončit i smrtí. Několik rad, jak toto nebezpečí snížit (přidám i chyby, které jsou vidět na fotografii a v podtextu).
Nohy ve smyčkách, nebo třmenech musí být pevně, nesmí z nohy spadnout, neboť se nedají zpětně nasadit. Tahací smyčky stále musí být napnuté. Lana musí být maximálně statická, i klasické speleologické lano se dá na tak malém zdvihu nohy natolik prošlápnout, že krok nemusí být účinný. Je pozdě to zjišťovat až v úžině. Výhodnější je pouze jediná smyčka na silnější noze, druhou nohou, spolu s nádechem využívat jako v rozporu. Pokud se dvě nosná lana zkříží, je veliký problém s jejich manipulací. Bábkovaný člověk musí mít v úžině ruce nahoře. Jedině za ruce v kombinaci taháním za jednodílný overal lze pomoci, pokud vlastními silami se nedokáže vzepřít do smyček. Naprosto neúčinné je tahání za jistící lano.
Za bábkovaným člověkem nesmí nic spadnout, snadno se dá tahacími lany uvolnit i menší blok, nebo krápník, který si bábkovač sám nikdy neuvolní a pokud skopává kameny pod sebou, nesmí mu nic zaklínit ani nohy. Podle fotky může k neštěstí dojít i při stržení čelovky z hlavy bábkované dívky. Stejný problém nastává, když se mírně šikmá úžina změní v kolmou, což pod sebou nevidíme a obě lana se zaklíní v úžině. Do úžiny leze bábkovač zásadně v jednodílném overalu, který ho ochrání před podchlazením o několik hodin déle, než podoveral. Sestup kamkoliv jen v podoveralu nedoporučuji, neboť při záchraně jej pravděpodobně roztrhneme, nahý člověk se podchladí neuvěřitelně rychle. Stejně tak by měl mít přílbu alespoň v ruce nad hlavou nasadit si ji při první vhodné příležitosti. Pokyny bábkovaného člověka obsluhujícímu týmu jsou nemožné, je-li zaklíněn v úžině na výdech a soustředí se jen na přežití, nikoliv na komunikaci s okolím. Je dobré si pro tuto situaci předem nacvičit i neverbální komunikaci, i situaci, kdy na sebe obě strany nevidí.
Bábkující člověk by neměl být nejdrobnější (zásadně to nesmí být nezletilé dítě), ale nejzkušenější. Dále by neměl mít ani velké číslo bot, které se taky umí hezky zaklínit. Zpravidla to nebývají ani ženy, a ostatní kteří mají větší sklon k panice, iracionálnímu jednání a nemají ani takovou fyzickou zdatnost, jako chlap. Tým totiž jen posouvá a drží smyčky, stoupání provádí bábkovač sám a to dvojí silou, neboť se vzpírá i pružícímu lanu.
Závěrem musím dodat, že se postižený bábkovač zpravidla dá po nehodě vyprostit pomocí odstřelů, jak píše T. Frank, ale to už z něho může být jen studená mrtvola.
Franci Musil
Franci Musilodpovědět 

 Poznámka k „bábkování“14:14:08 13.10.2004
Jak už tady uvedl Petr Němec ze ZO Plánivy, rozepisovat se zde o speleoalpinistických metodách je nesmysl, neboť se jedná spíše o námět na knížku.

Přestručný popis bábkování jsem si v popisce pod fotkou neodpustil, i když jsem možná měl. Opravdu, souhlasím s F. Musilem, vypadá to téměř jako návod k provozování zhůvěřilostí. Bábkování se používá opravdu spíše výjimečně, a skutečně spíše k účelům popsaných p. Musilem, tedy např. vyproštění speleoalpinisty který se ocitl v problémech. Stejně tak i další postřehy a doporučení v uvedením textu jsou zcela správné.
Přiznám se, že nevlastním mnoho fotek v elektronické podobě. A když už jsem naskenované právě tyto, radostně jsem je použil jako ilustračních obrázků k výše uvedenému článku.

Vzhledem k tomu, že v zásadě souhlasím se vším, co zde p. Musil napsal, je na místě uvést do souvislostí okolnosti sestupu, a podotknout, že na fotkách je zachycena přípravná fáze. Sestup je velmi krátký, pod zúženinou je ze stanoviště viditelná komůrka, v jejíž spodní části bylo předpokládané pokračování systému. Pouze tímto sestupem bylo možné ověřit případné pokračování, neboť ze stanoviště nebylo možné do předpokládaného pokračování např. spustit lano se závažím, či jinak zjistit další průběh. Na fotografii jsou vidět tři lana. Použitá nová (bílá) lana nebyla použita k bábkování (jak správně podotýká p. Musil, je zapotřebí lano vykazující maximálně statické vlastnosti). Na jednom z nich byl předem do otvoru spuštěn speleovak obsahující několik potřeb pro prosvícení a zaměření směru předpokládaného pokračování, zatímco druhé bylo, vzhledem k charakteru lokality a předpokladu vertikálního pokračování, připraveno ke spuštění závaží. Červené lano bylo určeno k bábkování, ze snímku není patrné že v průběhu „experimentu“ bylo zachyceno ve vratném bodu v brzdě (jako brzda bylo použita horolezecká slaňovací osma, která se pro obsluhu ukázala jako nejvýhodnější při nácviku postupu provedeného na jiné lokalitě), neboť ta se v podobné situaci obsluhuje shora nejlépe (pokusy jsme prováděli zejména se „šuntem“ a „stopákem“). Jako uchycení smyčky na nohu jsme použili kus repky (podotýkám, že to není ideální řešení, nejlépe se osvědčil kus gumy z uřízlé duše pneumatiky). Přilbu do poměrně malé a nehluboké prostory sestupující nepoužila z praktických důvodů, navíc by v tomto konkrétním případě přilba, vzhledem k charakteru prostory, nepředstavovala zvýšení bezpečnosti, spíše riziko, spojené s manipulací s dalším předmětem.

A na závěr několik okrajových, leč nesouhlasných poznámek:
- Nesouhlasím s názorem, že overal ochrání před chladem lépe než podoveral. Naopak, podoveral – tedy jednodílný overal z tzv. termoprádla se mi pro toto použití jeví jako nejvhodnější.
- Těžko lze souhlasit s názorem, že tyto experimenty provádějí výhradně nezkušení jeskyňáři a tedy vlastně horolezci. Řada jeskyní a propastí byla při svém objevu prostoupena právě touto technikou. O některých je to známo více, o jiných méně, některé krasové jevy či jejich části, dokonce po této technice nesou hrdě svůj název.
- O výběru vhodné osoby pro tento, v pořadí třetí pokus o průstup zúženinou, jsem jako vedoucí akce rozhodoval já. Nezkušenou, notabene nezletilou osobu bych pro tento účel nevybral. Podotýkám, že Barunka, ač na to nevypadá, nebyla v době sestupu již ani náctiletá :-) , ke kladům hodnocených při výběru, patřily i horolezecké zkušenosti. Jisté zkušenosti z jeskyní rovněž měla: jak jsem již uvedl v komentářích jde o členku ZO 1-07, Krasová sekce. O jejích lezeckých zkušenostech jsem v uvedené době věděl víc než dost. Měli jsme aktuálně společně za sebou řadu akcí v podzemí, i v horolezeckém terénu. Sklony k panice trpí méně než mnozí zkušení lezci, a právě pro své schopnosti jsem si ji v té době volil jako jističe při výstupech v podzemí prováděných technikou „volného lezení“, tedy horolezecky. Dokonce jsem jí v těchto případech dával přednost před mnohými, zkušenějšími lezci, zejména pro její schopnost rychlé a přesné analýzy situace, přesné reakce. Tyto schopnosti pro mě byly důležité zejména při chytání pádů (volba prokluzu podle okolností, a přesné provedení manévru), ale i v jiných situacích. Myslím, že bych měl mít někde fotky uvedené osoby v Plánivách na koordinačním cvičení SZS a HZS přibližně ze stejné doby, nebo doby těsně (plus mínus dva roky) předcházející, což by i Franciho mohlo přesvědčit, že se nejednalo o nějaké mladistvé ořezávátko. Myslíš, že by tam pustili někoho, o jehož schopnostech by byly pochybnosti? Notabene, když hrozí, že v této, lezecky poněkud obtížné lokalitě, budeme nuceni pomáhat hasičům ven?

       
Tomáš F.odpovědět 
 Re: Poznámka k „bábkování“17:08:02 13.10.2004
Když se zadíváš na fotky, vidíš Vojena ve výbavě odpovídající druhé polovině let devadesátých a holku ve výbavě z konce osmdesátých let, těžko si někdo může myslet, že se děvče speleologi věnuje posledních čtrnáct dnů :-) Leda by blembu i overalálek podědila po starších sourozencích.
reklamní agentodpovědět 
  Re: Poznámka k „bábkování“12:02:25 25.10.2004
Myslíš Ten Vojenův overal? Tak ten Gusto dělal už v první polovině devadesátých let. I když možná máš pravdu, ty vyztužený části mírně dofialova to bylo tak 95 :-) Bářin overal i přilba jsou dovezený někdy v roce 88, pokud vím, přibu používá novější, ale v tom overalu pořád v mokřejších dírách leze.
Tomáš F.odpovědět 
 Re: Poznámka k „bábkování“13:04:01 08.07.2005
Franci Musil je chytrák. Že někdo leze po skalách rovnou znamená že neví nic o jeskyních. A vlastně by bylo zajímavé vědět kolik velkejch děr dělal Franci. Vytáhnul paty z Morkrasu? Kdyby se podíval třeba k Frantíkům. Tam mají horolezce v jeskyních rádi, protože k řešení problémů přistupují alespoń neortodoxně!
odpovědět 
  Re: Poznámka k „bábkování“12:47:45 25.12.2005
nojo, no, máš pravdu Franci Musil je naprostý amatér, který v životě nevytáhl paty z mokrokrasu a lano zná akorát z pohádek pro malé děti.
Vždyť i Studnu starých orlů v systému C11 strojil sám, zatímco normálně ji skáčou báby s nůší...

Každopádně bych Ti doporučoval si zjistit skutečnost dříve, než začneš psát nějaké blbosti.
Maucta
Ondra Belicaodpovědět 
   Re: Poznámka k „bábkování“16:06:44 26.12.2005
á jéjé další chytrák
Lenušeodpovědět 
    Re: Poznámka k „bábkování“17:02:34 27.01.2006
Ani tak ne chytrák, jako spíš, že lidi, o kterých tu padla řeč znám a mohu se tak vyjádřit k blábolům mnohých chytráků...
Ondra Belicaodpovědět 

 prodejna s vybavením???17:02:10 05.11.2007
Ahoj nevite nekdo nejakou www adresu na prodejnu s vybavením pro jeskynare.Dík
honzaodpovědět 
 Re: prodejna s vybavením???11:08:12 19.11.2007
ahoj, vyzkousej treba http://www.cavexclub.cz/

Winsik - www.kahan-speleo.cz
winsikodpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu
 Foto dne:

Auto lezec
 Databáze cest:
Všechny cesty (132742)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Dech Mrtvé Milenky 8A+/8B Sklárna Sever
Planet X 7A Joshua Tree
Bachar Problem 7A+ Red Rocks
Checkerboard Right 7C Bishop
Standing Kill Order 7C+ Bishop
Nově komentované:
Ode To The Modern Mayor 7C+ Red Rocks
Ode To The Modern Mayor 7C+ Red Rocks
Ode To The Modern Mayor 7C+ Red Rocks
Ode To The Modern Mayor 7C+ Red Rocks
Ode To The Modern Mayor 7C+ Red Rocks

 Nově v diskusi:
Re: Bridwell - posledne interview s legendou | Re: Hodinky na Rovišti | Bridwell - posledne interview s legendou | Re: Hodinky na Rovišti | Re: Hodinky na Rovišti | Re: skialpy pro dítě | Re: skialpy pro dítě | Re: skialpy pro dítě | Re: Hodinky na Rovišti | Re: skialpy pro dítě |

 Nové komentáře:
Re: Co na to rict? | Re: K | Re: Co na to rict? | Re: K | Re: Co na to rict? | Re: K | Re: K | Re: Co na to rict? | Re: Horší, než cokoliv do teď | Re: K |

 Kde to vře:
Péřovka Lightline Jacket pro lezce od Mountain Equipment (99)
Aj my sme Tatry ! (73)
Chorvatsko - Hvar – Cliffbase (60)
Adam Ondra: Road to Tokyo #1 (41)
Boulder závody Hangar Masters dnes večer živě (6)
Pozvánka na “Holé spáry v Holešovicích 2019“ (4)
MČR v rychloledolezení vyhráli Milan Dvořáček a Aneta Loužecká (3)
Lezení navrženo i na olympiádu 2024 v Paříži (2)
Wadi Rum - Morning sun street (2)
Závody "HANGAR MASTERS" v boulderingu (2)

 Nově v inzerci:
Prodám: Nepoužívaná Softshellová vesta Direct Alpine vel. M | Prodám | Ocun Pearl LU 39 | Dynafit TLT 5 | La Sportiva | Skialpové boty SCARPA Maestrale RS 2.0 vel. 29.5 | Spolulezení Brno | prodám lyžařšké kalhoty S | pánské lezecké boty Rockpillar Diamond velikost 44 | skialpy Hagan Y wai drive |

 Anketa:
Který čas byste chtěli zachovat?
 letní čas 
 2114 
 zimní čas 
 1104 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.