LEZEC  OBCHOD  DISKUSE  INZERCE  ANKETY  ODKAZY  PRŮVODCE  MAPY  FOTKY  VIDEO 

 jméno

 heslo 

 Registrace   |   Horolezec nepadá.
Hledání cesty

Hledání na Lezci

 Metodika
 Trénink
 Oblasti
 Reportáže
Knihy
Kletterführer Elbtal
Ostravský křest knihy Navždy první
Nové průvodce světových oblastí na Lezci

Závody
SP v boulderingu Meiringen, SUI (05.04)
2. kolo Slánské pohody (29.05)
3. kolo Slánské pohody (16.10)

Žebříček
Cesty:
32.Romanovský 10274
33.Hyžný 10247
34.Nosáľ 10237
Bouldry:
32.Fajkoš 9156
33.Lyčka 9106
34.Štumpolt 9100
Hory:
10.Podškubka 4377
11.Tichý 4048
12.Hlaváč 3854

Výsledky
SP v ledolezení Francie (07.02)
SP v ledolezení Itálie (01.02)
SP v ledolezení Švýcarsko (24.01)

Deníčky
4624 lezců
738854 cest
Nové přelezy:
Beach Boys 7b
A Beautifu 7c
Life In Ba 9-
Choucatine 7c+
Offshore Xb
Sonce V Oč 8a+
Brennpunkt 9
Igym 8+/9-
Kurvafixův 8B+
Strelovod 8c

Stěny
Spolkový dům - Vlašim
Olberg lezecká stěna - Blansko
K2-Poprad - Poprad

Prodejny
Rock Point Vaňkovka - Brno
Outdoor Centrum Rock Point Futurum - Ostrava 1
AIX -lezecké chyty a stěny - Praha

Kontakt
REDAKCE:
standalezec.cz
ŠÉFREDAKTOR:
jirkaslezec.cz
INZERCE:
standalezec.cz
IT:
hoplezec.cz

Cuencame o 7áčkách

Destination guide s omáčkou

Když jsem se do Cuency chystal, došlo mi, že mimo španělské weby je toho o ní napsáno dost málo. Když jsem tam lezl, nedokázal jsem pochopit, proč tomu tak je, protože jsme se měli skvěle a rozhodně je to kvalitou oblast světová. Snad tenhle text poslouží těm, kdo budou v podobné situaci jako já.

Pokud nemáš náladu na omáčku, přeskoč na konec textu, kde jsou sepsané základní tipy.

22. únor - pátek. “Tak jsme tu!,” nebo spíš “aquí estamos", řekla řidička Blablacaru, a já vyrazil pěšky na místo srazu na madridském předměstí. No čaau, dlouho jsme se neviděli!, nebo spíš hey man, long time no see!, zdraví mě Leah ze země Uncle Sama o jedno pivo a houbovou empanadu později. Vítám se i s jejím boyem Jonahem a už se za nimi soukám do Yarisu (nebo Aurisu, prostě ten nejmenší automat, co v půjčovně měli - Američani neumí řadit). Dobrá kára, říkám jim s úsměvem a v duchu děkuju dvěma kamarádům z Prahy, že to zabalili a tak se v tom autíčku nemusíme mačkat v pěti. “By the way, nějak nás v půjčovně odrbali a donutili nás koupit si další připojištění, i když už jsme jedno platili přes ty webovky”, prohodí Leah, načež můj úsměv tuhne, jelikož se mi výlet tímhle prodražil asi o 50%. Zatlačím ale cévku na spánku a pokouším se uklidnit sledováním krajiny Dona Quijota za okny předraženého hybridu z půjčovny, který by za ty peníze skoro mohl být celý můj.

Španělsko je země infrastruktury, do níž nalilo většinu svého předkrizového bohatství (a na což pak i tvrdě doplatilo). Kromě opuštěných satelitních městeček při pobřeží a letišť, na kterých nesmí přistávat letadla, to je ale vidět i na silniční síti, a tak už asi po 1h40min cesty vidíme na skále impozantně se tyčící Cuencu. Zastávka v Decathlonu, který je prakticky umístěný hned před městem, bereme bombu, proteinové tyčinky (prý se po nich sílí) a dalekohled, který ale vzápětí vracíme, prý ty cesty v Cuence nejsou zas tak dlouhé. Rychlá zastávka ve městě na pivo, druhé, třetí, prodávají se tu v 250ml lahvičkách, ale zato člověk s každou dostane porci jídla, takže za 6 eur zažene hlad i žízeň, což je v západní Evropě nevídané.

Plán zněl jasně: v městě se moc nezdržovat a najít místo na stan pěkně za světla, jelikož tu z nás nikdo nebyl a vlastně jsme ani moc nevěděli, jestli tu mají rádi východoevropany a východoameričany povalující se vedle auta ve stanu. Plán zkrachoval a tak se s čelovkami v ruce uchylujeme na lesní cestu podél vody směr sektor Martín Alhaja, prý je to tu v pohodě. Reflektory projíždějícího auta na náš stan zamířily zhruba přesně ve chvíli, kdy jsme ve spacácích vychválili naši volbu spacího spotu. Auto zastavilo kousek od nás, u blízkého pramene. Vykouknu ven, bílá dodávka, liberecká SPZka. “Dobrý, je to tu furt”, prohodí česky borec s čelovkou směrem k borci 2. Naštěstí je absolutně nezajímáme, jen ještě něco proberou a odjíždí. Můj osobní tip byl, že si chladili v pramenu piva. My je přitom následující týden úplně v pohodě vychladili i v autě. Američany jsem tímto konečně přesvědčil o tom, že Češi jsou národ lezecký a zejména v zimě rozlezený po celé jižní Evropě.


Spací spot u sektoru Martín Alhaja. Na únor nedoporučujeme

foto by © Pedro


Sobota. To, že spací spot nebyl zas tak úplně dobrý, jsem se dozvěděl asi v 5 ráno. Předpověď na Cuencu hlásila v noci minimum -1°C, jenže ještě asi v 8:30 ukazoval teploměr vnitřku auta svěžích -4°C, především díky mrazivé řece pár metrů od nás. Tímto zdravím Warmpeace a potvrzuji, že limit pro jejich model Viking 300 je skutečně spíš ta nula, i když třístovka je po sbalení do kompresního vaku neuvěřitelně praktická (pokud mi za tuhle reklamu chcete poslat na recenzi i model 600, popř. péřovku, domluvíme se po emailu). Taky jsme byli vidět nejen z rušné cyklostezky, která byla asi 50cm od našeho stanu, ale i ze silnice přes řeku a z té vedoucí nad námi. Naštěstí jsme ale byli všem ukradení, a tak jsme se po pár naběhaných kolečkách a rozmrznutí prstů u nohou sbalili a jeli do skal.


Justine ve fotogenické 7a Capitán Trueno, sektor Alfar

foto by © Pedro



Capitán Trueno 7a, sektor Alfar, leze Guillaume

foto by © Pedro


Cuenca je oblast rozsáhlá a to i na španělské poměry, v jejích 27 sektorech napočítáme celkem 1395 cest. My se proto logicky rozhodli pro sektor nejprofláklejší a nejoklouzanější, Alfar. Jeho výhodou je, že sedí hned nad parkovištěm (což ale v Cuence není žádná výjimka), takže je tam narváno, že do něj pere sluníčko, takže už asi tak v 1 je vám strašné vedro i na konci února, a … vlastně už ani nevím, proč jsme tam šli, nicméně zahřátí z pár šestek jsme utekli přes řeku do sektoru Las Colmenas, kde naopak podvečerní slunko přišlo vhod. Reaktivace prstů v 6b Don Paquete a náběh do blízké 7a Alcoholismo Deportivo. Doporučená v průvodci, na pohled lákavá (především lehčí dolez k řetězu), jméno přiléhavé, ambice onsight. Po rychlém sightu (slunce se už chystalo za hory) nalézám, ke čtvrté presce všechno špatně, velké madlo hned nad ní odpouští, cesta ale začíná až po něm. Dalších asi 10 metrů je v podstatě crux, ne tak úplně čitelné kroky po ne tak úplně velkých chytech, jedno cvakání z jednoprdy a hlavně žádný chyt dost dobrý na sklepání. Najednou už ale po velkých, řetěz a velká radost, zpětně určitě moje nejhezčí 7a výletu a možná i celkově. Leah pokouší, začátek vymyslí daleko lépe, ale pak padá, trochu se zlobí, ale už není čas ani síla. Po těstovinách puttanesca vařených na třikrát v minihrnci vyrážíme na nový spací spot, pod šestkami v horní části sektoru Alfar. “Hablan espanol?” ptá se nás Místňák, který právě vyskočil z poblíž parkující dodávky. Děláme blbce, nicméně nás hned prokoukl a radí Místo, kam jít spát do tepla, dál od chladu řeky a od hluku aut. Místo nacházíme, Místňáku, pokud toto čteš, ještě jednou moc děkujeme, hlavně já, nemusel jsem spát v 7 vrstvách, stačilo jich tentokrát jen 5. Přesnou polohu Místa neprozradím, budete si muset potkat svého Místňáka, nicméně obecně mohu říci, že pokud se nechováte jako idioti a pokud si vybíráte místo na spaní diskrétně, problém mít nebudete (aspoň my za 10 nocí nepopudili vůbec nikoho).


Las Colmenas měly pro nás nejlepší atmosféru

foto by © Pedro


Neděle. Jelikož nám bylo dnes ve stanu tepleji, vyrážíme na parkáč až o půl desáté a dvacet minut hypnotizujeme linii slunce plíží se k nám po zemi, zatímco vaříme vodu na čaj a kafe. Podél řeky je frmol - Češi jsou sice národem sportovců, ale od Conquensů (obyvatel Cuency) se mají co učit: při snídani nás zdraví vodáci, cyklisti, lezci, chodci, většina z nich 50+. Naším oblíbencem je děda, který jde se sluchátky rychlochůzí asi 50 metrů před svou manželkou, posadí se na lávku, manželka ho dožene, vydechne, a děda běží dál, manželka asi tak 30 vteřin po něm, a takhle každé ráno co jsme tu byli.


Jogurt s müsli z kelímku šetří vodu, šetří přírodu!

foto by © Pedro


Dojíme jogurt s musli - nemáme misky a tak jedeme jogurty z minikelímků a po každém soustu dosypáváme musli, mohu jen doporučit - a vyrážíme objevit sektor s výhledem na staré město, Portero de Noche. Sektor super, pěšky kousek z parkoviště u restaurace (hned u města), příjemný borový lesík a orientace na jihovýchod, odpoledne tedy ve stínu. Míříme na lehkou 7b, Criados del Sensei, na zahřátí dvě šestky (o moc víc jich v tomhle sektoru není) a jdu na ni. Začátek lehká koutková spára, sokolík, kterým se odlézá trochu daleko do strany od expresky, kdyby uklouzla jedna z nic moc nohou, tak to s člověkem nepříjemně houpne přímo do koutku. Nalézám zpátky nad expresku do plotny, lehce nepříjemný krok do spárky nalevo, po ní nahoru. Dole mi pak místňáci říkali, že to byl crux. Po zbytek cesty se chyty lehce zmenšují, občas velká díra, ale je to lehce převislé, málo jsem v zimě trénoval vytrvalost a nedokážu vyklepat. Žmoulám jemný bočák hned pod horním bříškem, skáču do gastona na pravou ruku, ale ta pouští, pouští levá i obě nohy. Nic těžkého, prostě došlo. Odpočinu si a dobíhám zbytek, bříško se leze jen z boku spárkou, po tomhle kroku co trochu zatáhne za rameno už je jen nátah do madla a pak nepěknou, ale lehkou plotnou k řetězu. Nabíhá Leah, ale nesedne jí odlez sokolíkem a návrat přes plotnu, moc se bojí zhoupnutí. Operace nacvak-tyč, pak už to nějak doleze, nelíbila. Já bych dal ještě pokus, vlastně se mi cesta celkem líbila, ale ruce říkají ne-e, navíc jsme se dnes loudali a už je pozdě, tak frčíme k autu.


Los criados del sensei 7b, sektor Portero de Noche, nabízí lehce nepříjemné zhoupnutí do koutka

foto by © Pedro


Dnes na programu Cuenca a večeře s kámoši, co přijeli na den z Madridu. Staré město krása, jen není kde zaparkovat, poučili jsme se a příště radši než platit pálku za parkáč u katedrály doporučuju nechat auto hned za řekou mezi Calle Sargal a Calle Colon a pak se projít nahoru. Na lepší večeři s místními specialitami mohu jen doporučit Tabernu Albero, sice hned u katedrály, ale ceny jsou rozumné a kvalita skvělá - pro představu, nechal jsem tam 14 eur, byl jsem lehce opilý a najezený k prasknutí. K pití dostanete jako pozornost selekci uzenin, z místních specialit pak doporučuju ajo arriero (pomazánka z tresky, k ní výborná meruňková marmeláda), pisto (zeleninová směs ne nepodobná nám známému leču), pro gurmány pak terrina de rabo de toro (býčí oháňka) nebo zarajo (jehněčí střeva obalovaná ve vinných stoncích), dobrou chuť, pokud právě obědváte. K pití pak doporučím lahev červeného Tinto Velasco, vinice Ocho y Medio, ročník tuším 2016, nevím, jestli se hodí k výše uvedeným pokrmům, nicméně na to, že bylo jedno z nejlevnějších, chutnalo skvěle.


Katedrála v Cuence, pokud na ni narazíte, trochu se vraťte, Tabernu Albero jste přešli

foto by © Pedro



Na obrázku z Taberny Albero vidíme býčí oháňku (ve žlutém), jehněčí střívka a Tinto Velasco

foto by © Pedro


Pondělí. V práci mi dali jen dva dny volna, takže dnešek je pracovní, Leah s Jonahem mě doprovodí do města, dáváme kávu v pofidérním baru hned u mostu v Barriu San Antón načež jedou objevit údajně nejlepší sektor (Valdecabras), já otvírám laptop a ťukám. Asi tak po dvou hodinách to na slunku už nejde, mizím do nového centra do Café Baru Princesa kde pracuji zbytek dne. Podnik nic extra, ale je na náměstíčku, které je plné stolů z okolních podniků, pokud máte náladu na socializaci s místní omladinou, je zde večer příjemná atmosféra. Večer mě Američani vyzvedávají, Valdecabras zavřeno kvůli lovu, škoda, prý to ze silnice vypadalo krásně, je to v údolí trochu dál od Cuency, tak holt příště. Vybíháme do starého města na západ slunce, kýčovitá paráda, cestou domů ještě rychlá Mercadona u nádraží, k domácímu popíjení doporučuju Armonico Gran Reserva Garnacha-Merlot 2016, za 2 eura příjemně překvapí. Dnes spaní u Colmenas, místo je to lehce arogantní, výhodou je ale sluníčko brzy ráno, pokud člověk sbalí stan brzo (a hlavně i svůj bordel), nikomu snad vadit nebude. Ráno je vám odměnou krásný výhled na skály, do údolí i na staré město.


Snídaně u Las Colmenas

foto by © Pedro


Úterý. Leah zrána zkouší Alcoholismo Deportivo, nedalo jí to, krásná cesta, navíc jsme spali přímo pod ní. Po asi třech dává, je dost krátká a tak jí některé nátahy daly zabrat. Amíci mají restday, já mám workday, nejdřív pod skalami, na oběd se odebíráme do města kde i zůstávám. Pokud bude někdo muset z Cuency pracovat, doporučuju městskou knihovnu Fermín Caballero nebo univerzitní knihovnu UCLM, nevýhoda ale je, že v první je wifi jen po registraci na helpdesku,což jsem si nelajsnul, a v druhé je pouze eduroam - pokud nemáte 20 GB dat jako já nebo login na eduroam, doporučuju obrážet kavárny po městě nebo zkusit některou z dalších knihoven, ve kterých jsem ale nebyl. Jinak máme nové kamarády, Justine a Guillaume z Kanady v zimě 4 měsíce jezdí po Evropě v dodávce, lezou a mají skvělého psa. Zbytek roku mimochodem žijou v Montrealu taky v dodávce, prý to není pro každýho, ale teď už by nemohli jinak. Menší promo, mají na krku značku Movement Factory holds, které jsme sice nedrželi, ale můžeme potvrdit, že majitel je sympaťák!


V pozadí Alcoholismo Deportivo 7a, sektor Las Colmenas, leze Leah, v popředí alcoholico deportivo v práci

foto by © Pedro


Středa. Zpátky na skálu, vybíráme Fortín, jelikož je pěšky od parkáče u vodáků, kde máme base camp, a zároveň tam není tak strašný vedro jako na Alfaru, i když úplně do stínu zajde až asi ve 3. Zahříváme se na dlouhé, krásné i když oklouzané koutové spáře Nocturna 6b a já zkouším Aprender a aprender 7b. Kroky super, bouldřík kolem prvních tří expresek, chyty ok, ale lehký převis je znát, spílám si, že jsem roky kašlal na vytrvalost a asi ve dvou třetinách to vzdávám. Přecházíme na druhou stranu sektoru, Por qué tengo este trabuco 7a se jeví ideálně na spravení nálady, nástup shyb za ruce v koutkospáře, pak až do půlky koutkospárou (ta je samotná Si no soz Curro Jiménez 6b, ke konci čeká krok za jeden prst, na 6b celkem překvapil, na stránkách píšou že spíš 6b+/c), pod poslední preskou 6b zahýbáme doprava do plotny. Kdo ladí, má za tři a může se radovat z řetězu i když vytrvalost chybí a únava z celého dne už je znát. Leah posílá za mnou a dává, Jonah prská v 6b koutkospáře, jednoprda ho nepouští, CUNT! FUCK!, nevadí, leze pár měsíců a tak i přesto překvapil. Místní borci mě ještě posílají do přilehlé Tocando braga 7a, prý je jen o jednom skoku. Zní to jako něco pro mě, jdu do ní, asi po čtyřech krocích je skok z ok pozice daleko do hluboké, ale hnusně ostré dvojprdy, ten dám asi z třetího pokusu a dolézám zbytek, cesta pěkná ale za to dávat ji čistě od země to nestojí, odebíráme se k autu na fajitas a víno de Mercadona.


Aprender a aprender 7b, sektor Fortín, leze Pedro. Krásná, ale chce výdrž v předloktí

foto by © Pedro



Jonah si pod Fortínem dosyta užívá průvodce, než nám ulítne ze střechy auta

foto by © Pedro


Čtvrtek. Došlo nám, že jsme pořád zaseklí v údolí Júcaru, a jedeme proto projednou i do Huécaru (Cuenca jsou vlastně 2+1 údolí řek: Júcar a Huécar se potkávají pod Cuencou, Valdecabras je pak samostatný údolí o kus dál). Míříme do dvojsektoru Merendero Carretera/Sendero, Carretera je ve stínu dopo, Sendero zase odpo. Není to sice nejspektakulárnější sektor Huécaru, ale nám se líbí, pro změnu je tu krásně klid a za celý den sotva potkáme lidi. Zahřátí na 6kách a já skáču do Helados Kalifornia 7a+. Cesta super, snad jen, že nemá cenu lítat 1000+ km a lézt 18m technické silovky po dírách jak v Juře. Po lehké spárce až k patě převisu náhmat z dobrého spoďáku daleko a vysoko do převísku pro spoďákovou dvojprdu, která zabere až když proti ní kopnete nohy, další nátah kamsi daleko do dvojprdy, pořád v převisu, ale nohy jsou (já vyletěl v prvním pokuse už tady, mířil jsem do té bližší díry, jenže v ní je leda zahrádka, nebuďte líní a sáhněte si o kousek dál). Díra levačkou, kříž do díry lehce dolů, kapsa a cvakáme. Super, zbytek cesty už lehčí, ale nenudí, najednou dolezeme až skoro nahoru, vidíme řetěz, ale nevidíme chyty. V prvním pokuse cvakám expresku do řetězu v podstatě padajíc, v plném nápřahu z mizerného bočospoďáku na pravou ruku. V druhém pokusu už to šlo o těch pár centimetrů expresky lépe, na 8a.nu komenty říkají, že se to prý takto leze, já na výkon nejsem nejpyšnější, ale jsem rád, že do ní nemusím nalézat znova. Leah leze po mě, vršek ji neoslnil a na čistý pokus už nemá náladu, dáváme ještě nějakou 6ku u auta a frčíme. “Máš průvodce?” nemám, nemá ho nikdo, museli jsme ho nechat při odjezdu na střeše auta… Poklusem se vracím zpátky, rozhlížím se, knížka nikde. Už to vzdávám a vracím se, cestou potkám lezecký pár, frajer sedí nahoře v odsedce a holka dole bojuje s asi největším chomáčem lana co jsem kdy viděl. Píšu Amíkům a jdu jí pomoct rozmotávat, strávíme tam snad asi 15 minut během kterých pěkně zanetworkujeme, než se rozloučíme, dává nám adresu hotýlku, kterej jí prý s bráchou v Cuence patří, zítra nás čeká první sprcha po 8 dnech!

Pátek. Pro mě zase pracovní, ráno si vybíráme odměnu, hotýlek krása, Lucia nás hostí, dáváme všichni kafe záchod sprcha, jako noví. Přiznávám se, že její ochota nás všechny zaskočila, pokud chcete v Cuence fancy ubytko určitě doporučuju - Hostal La Ribera del Júcar. Wifi nic moc a tak vyrážím makat do knihovny, k obědu dáme v bizarním baru u mostu místní parády a pozorujeme místní seniory smažit kostky. Večer klasika, víno z mercadoního sklípku v Místě, koukáme na Spradventure a Adama Ondru na Balkáně, kam Amíky tahám na příští trip.


Bibliotéka v Cuence, kéž by stála na Letné.

foto by © Pedro


Sobota. Poslední den lezení, nemá cenu vrhat se do novejch 7b a žádná ze starých asi nepustí, Leah přemlouvá a jdeme se tedy opět péct do Alfaru na Kocoura v botách (El Gato con Botas) 7a. Na zahřátí dáváme blízké duo 6tek a jdeme do Kocoura, většina cesty lehká, skoro až žebříkově, najednou dojdou chyty a nastoupí pár mizerných lištiček, já skáču po nějaké, která je ale dost naprd, padám, lehce otráveně dolézám. Leah trefí tu správnou, bezdůvodně skáče u řetězu po dalším chytu, i když už mohla cvakat, padá, nadává, nevadí, konečně jdeme aspoň pryč z toho příšerného slunka. Volba pro odpoledne padá na málo lezenou ale hvězdičkovou 7a+ Packard Bell, zespoda vypadá super a do stínu zalezla právě včas. Sektor je opět Fortín, začátek je z police, cesta vede přes velkou díru (tu trojúhelníkovou, zespoda je vedle ní vidět i jedna cesta nalevo a jedna napravo, ale při bližším prozkoumání u nich chybí plakety prvních nýtů, asi ptáci). Krásná ladička po lištách celou dobu, pár kroků před dírou je potřeba zpozornět, ale v ní pak člověk sklepne, pak to přijde, pár lišt, malé ale silné podrží, klíč je to přeběhnout rychle a z mizerného bočospoďáku na levou to protáhnout přes přídrž rovnou do hluboké lišty nad preskou. Padám při přehmatu madla na konci těžkého, velká smůla, ale nevadí… Zbytek je lehký, ale nenudí, na druhý pokus jde do kapsy, krásná cesta. Ještě nabíhám do Jarque Putásiko 7a, utáhla mě na jméno, většina jde hezky ale není moc jasné, kde se napojuje do vedlejší 6b+, nahoře vlezu do slepé uličky a padám z přelezu zpátky do linie cesty. Všichni už ale padáme únavou z dlouhého týdne a tak frčíme na poslední noc na Místě.


Neznámý vojín v neznámé 8a, sektor Fortín

foto by © Pedro


Neděle. …už šla rychle: balíme, snídáme, cestou stavíme na Ciudad Encantada - pěkná ale už příliš turistická atrakce s 5eur vstupem, alespoň po cestě prohlédnu Valdecabras, vypadají skvěle. Pokud už na Ciudad Encantada zamíříte, zastavte i na vyhlídce Ventana del Diablo, ideální poslední rozloučení s přírodou při obědě před návratem do Madridu.


Nedělní chvilka jugonostalgie v srdci Španělska

foto by © Pedro



Lehce kýčovitý, ale krásný západ slunce nad Cuencou.

foto by © Pedro


Praktické tipy
Inspirace z UKClimbing...

Zalezu si v Cuence? Z 1395 cest je jich lehkých docela málo: podle stránky https://escaladadeportiva.es je tu 44 cest pod 6a, 6a tu najdeme 25, 6a+ je 37, a tak dále - čím výš, tím houšť. Těžších je dost pro všechny, nejplodnější je pásmo 7a-7c, pro náročné jsou tu i dvě 9a+ a dvě 9a, kdysi se tu na nich mihl Adam Ondra.

Kdy bych měl jet? Na konci února bylo v noci lehce pod nulou (jsme asi 1,000m.n.m.), ale na sluníčku to přes den chtělo bez trička. Na druhou stranu, sektorů je dost na všechny strany, stín i slunce se někde najde kdykoli. Vyhnul bych se červenci a červnu a možná i prosinci a lednu, jinak se to nějak dá po celý rok (ale mezi listopadem a únorem nechte Vikinga 300 doma a přibalte něco teplejšího).

Jak bych tam měl jet? Z Madridu půjčeným autem pod dvě hodiny (pokud se nenecháte odrbat, auto jde sehnat i za 140 eur na 10 dní), z Valencie o trochu dýl. Na místě to ale jde i bez auta, pokud nemáte moc věcí a nevadí vám trochu chodit; v tom případě doporučuju buď 3h busem Avanzabus asi za 13 eur, nebo vlakem - buď podobně pomalým za podobnou cenu, s trochou štěstí chytnete AVE na trase Madrid-Valencie za výhodnou cenu, to jste pak z Madridu v Cuence za hodinu (pozor, AVE je rychlovlak a má vlastní nádraží až kousek za městem).

Kde bych měl spát? Asi jako všude ve Španělsku, pokud se chováte jako lidi a neděláte bordel a nestavíte stan přímo u silnice (ehm), budete v pohodě. Jinak jsou ve městě celkem levná Airbnb pokud vás je větší skupina, hostely nic moc.

Kde nakoupit? Pro jídlo doporučuju Mercadonu, jedna je ve městě u nádraží a pod ní velkej parkáč. Po několika měsících bydlení ve Španělsku je to můj oblíbený shop a má ok kvalitu za dobrou cenu. Hlavně dobré víno do dvou eur. Pro matroš a plyn je Decathlon hned před městem, kdo nemá rád korporace, mohli by poradit a prodat na místní stěně Bulder QNK, kde by snad měl být i průvodce.

Kde vykoukat, co mám lézt? Cuenca má kvalitního knižního průvodce (ke koupi snad na místní stěně Bulder QNK, v Dekáči neměli), poslední vydání je tuším z roku 2014, pak ale ještě použijte stránku Escaladadeportiva.es , najděte si “Descargar actualizaciones” což vám hodí PDF o hromadě stan s nákresy všeho, co se od vydání knihy změnilo. Stránka je jinak super, má spoustu informací i v angličtině, i když nemá nákresy všech cest. My hlavně používali nástroj Buscar vía, člověk si může snadno najít, řekněme, všechny doporučené 7b v kolmici a ve stínu odpoledne a pak už je jen obíhat.

A kde mám teda lézt? Nejlepší sektory jsou prý Valdecabras Sur a Norte, my nebyli, ale z auta vypadaly skvěle. Ze dvou údolí je Júcar lezenější a taky přívětivější - je to užší údolí a na rozdíl od Huécaru nejsou skály na něčí zahradě. Las Colmenas je tuším nejstarší sektor a je tu slunko celý den, skoro až do západu, takže ideál na konec dne. El Camino hned za rohem je zase skoro celý den ve stínu, Portero de Noche má příjemnou atmosféru, Fortín je blízko u cesty a má několik skvělých cest. Nakonec je asi nejlepší vybrat si podle ročního období a obtížnosti, kterou chcete lézt.

Co si mám s sebou vzít? Krom již zmiňovaného teplého spacáku a dobré nálady postačí 60m lano, i když 70m vám dovolí vlézt snad do čehokoli (nic přes 35m jsme tuším nepotkali a měli jsme stejně 80ku). Cesty jsou odjištěné velmi přátelsky, čili presek berte více než na písek, ale přece jen méně než na Tetín.

Tipy na rest day? Samotná Cuenca je malá, ale půl dne couráním v ní strávit můžete, pokud se couráte hodně pomalu. Na parking zdarma doporučuju buď již zmiňovaný výsek mezi Calle Sargal a Calle Colon, popřípadě trochu dál pod Mercadonou u nádraží je velký parkáč. Alternativa je přijet do starého města horem (tedy proti proudu Júcaru, přes most a zpátky, jsou z toho krásné výhledy do údolí) a pak zaparkovat někde v Barrio del Castillo. Jinak bílý pruh je parking zdarma, tuším modrý je placený, najděte si ale info na cedulích, večery a víkendy bývají zadarmo všude.

Poblíž je kromě Ciudad Encantada k vidění zajímavá příroda taky v rezervacích El Hosquillo, Las Majadas, La Cañada del Hoyo nebo Torcas de Palancares y Tierra muerta. Pak jsou ještě archeologické pozůstatky v blízké Valerii a do dvou hodin je člověk v Albarracínu, Teruelu, Valencii nebo Madridu. My ale nic z toho neozkoušeli a za nic z toho proto neručím!

Blízké okolí Cuency si jinak úplně říká o procházku/trek nebo ranní běh, pokud nejste tak líní jako já.

Pedro Salamanca   [úpravy] 11:44 03.04.2019Tisk 

Reklama:


Související články:
Související průvodce:

Komentáře

     
...nové příspěvkyNový komentář 

 Cuenca17:02:11 03.04.2019
Pěkný informativní článek,  díky za něj.
Steveodpovědět 

 Cuenca je krásná05:39:54 11.04.2019
Cuenca je krásná, díky!
S.odpovědět 

Lezec.cz je hlavním mediálním partnerem ČHS na internetu
 Foto dne:
Cukrárna, Sklárna Jih
Indiánek, 6A
 Databáze cest:
Všechny cesty (133678)
Top cesty v ČR
Top bouldery v ČR
Nejnovější cesty:
Porci Con Le Ali 6b Monte Colt
Medvedí Cesnak 5B Chtelnica
Matrioška 7C Chtelnica
Slimačie Sny 7B Chtelnica
Burčák 6A Chtelnica
Nově komentované:
Evička Bez Trička 7 Hlubočepské Plotny
Free Will Direkt 8+ Frankenjura
Emocuc 7A+ Velá
Princezná Elsa 9+/10- Súľov
El Mono Mecánico 6c Marín

 Nově v diskusi:
Re: Štand spojený řetězem | Re: Štand spojený řetězem | Re: PO VLASTNÍM | Re: Štand spojený řetězem | Re: Štand spojený řetězem | Re: průvodce Korsika | Re: Štand spojený řetězem | Re: Štand spojený řetězem | Re: Štand spojený řetězem | Re: Štand spojený řetězem |

 Nové komentáře:
Jako v dávné diskuzi | Skoda jich... | Re: Informačně neúplné | Re: Everest | Re: Google z němčiny | Re: Google z němčiny | Re: Informačně neúplné | Do háje | Google z němčiny | Re: :-( |

 Kde to vře:
Boulder Výstaviště (51)
SP v boulderingu Meiringen (SUI) (50)
SP v boulderingu Moskva (RUS) (32)
Boulder Výstaviště (28)
Varování (21)
Hnízdění na Vysočině (12)
Jak zapisovat bouldery do databáze? (11)
Petrohradské padání 2019 (10)
Adam Ondra: Road to Tokyo # 8 (8)
Šéfredaktor lidé&HORY se chystá na závod Race Across America (8)

 Nově v inzerci:
Termoobal Deuter | Lano Tendon Master 7,8 Complete Shield 50 metrů | Vařič MSR Whisperlite International | holku na vylety Skandinavie a CR | montáže - Most | Prodam Malarone | BRNO | Zlín/Holešov/Fryšták | SCARPA BOOSTER vel. 42 - nové | Sicilie v Kvetnu |

 Anketa:
Se kterou lezeckou legendou byste nejraději zašli na pivo?
 Alex Honold 
 1019 
 Adam Ondra 
 884 
 Chris Sharma 
 855 
 Lynn Hill 
 1027 

 Návody:
Jak psát na lezce ...
Lezecké mapy

 lezec  diskuse  ankety  odkazy  průvodce  fotky  video  *rss*  ochrana osobních údajů       ceník reklamy Energy Cloud   NetPro systems, s.r.o.