Ahoj, nemám s kým lézt a tak jsem začal přemýšlet o nákupu blokantů Ascension a Tibloc od Petzlu pro sebejištění, tak jak je to popsáno v knize Bezpečnost a riziko... Máte s tímto způsobem sebejištění osobní zkušenosti? Není třeba problém s tím, že se blo
Jak se ma spravne lezt pres previs v Signum laudis? Kdyz to clovek vezme zleva, zda se mi, ze je mimo linii borhaku, kdyz zprava, tak se dostanu do kouta (a to uz je jina cesta) a narovno primo pres previs teda moc nejde. Poradte! T
ahoj, chtěl bych se zeptat, zda když nyní pojedu do dolomit, tak jestli lze s chataři dohodnout spaní ve winterraumu, či je nutné si zaplatit noc v chalupě? A lze kdyžtak spát ve stanu, nebo je to zakázané? díky moc
francouzská klasifikační stupnice zaniká! Je to téměř historický okamžik: pan Fišer začal s exportem labské pískovcové stupnice do širého světa (viz deníček "majkl"). Takto odvážně a průkopnicky postupuje i za cenu nemalých bodových ztrát ve zde
Ahoj vsichni,prosim Vas jak je to tedka s bivakovanim v Tatrach?Ze se to oficialne nesmi vim ale roky se to tolerovalo,ted jsem ale slysel,ze ochranari s pistolema stahli nejake lidi ve dve v noci z hrebene v poutech a kazdy po deseti tisicich pokuty.Chys
Ahojda.
Chtěl bych se zeptat lezců z Jablonného a okolí, zdali se na Panské skále v cestě Šperkovnice používá i hrana, nebo jestli se má lézt jenom stěnou. Díky.
Když vkládáte novu cestu na lezce, jakou volíte obtížnost cesty pokud se liší obtížnost na frankenjura.com a v průvodci (máme nového od H.Rockera)?
Pozn. Rozdíly jsou na obě strany. Někde je tvrdší frankenjura.com, jinde náš průvodce.
Ahoj, nemám s kým lézt a tak jsem začal přemýšlet o nákupu blokantů Ascension a Tibloc od Petzlu pro sebejištění, tak jak je to popsáno v knize Bezpečnost a riziko... Máte s tímto způsobem sebejištění osobní zkušenosti? Není třeba problém s tím, že se blokanty špatně posunují po laně nebo že se nedají použít v každé cestě? Díky za jakékoliv podněty...
Ja s tym mam dobre skusenosti, jumar ide po lane krasne lahko (teda hore) akurat ja pouzivam basic a nie ten co spominas, lebo by mi zavadzala ta rukovat. Leziem s tym len lahke kde nepadam :) Ale parkrat som uz do toho odsadol. Pohladaj tu v diskusii, uz sa to tu viackrat preberalo.
Bacha. Nikdy nepoužívaj k sebejištění jen jeden blokant (svírku). Blokant má palec vždy na jednom čepu. Z principu/konstrukce nemůže být konstruovaný na 15 kN jako ostatní horolezeckej cajk. V případě pádu do jednoho blokantu může dojít k jeho selhání! Další možnosti jak může jeden blokant selhat popisuje P. Schubert.
Lezu s blokantem basic od petzlu. Tady je muj postup: Spojim si s jeho pomoci prsak a sedak. Z prsaku do blokantu jde HMSka a z blokantu do oka sedaku kulata smyce. Smyci stahnes tak, abys byl mirne prhrbly. Lano nahore zafixujes, shodis dolu, slanis ke slanaku, tady uvazu lodak do HMSky nebo 2 presek, pak proslanujes cestu, nacvakas expresky, abys moc nelital doprava a doleva, kdyz hodis tlamu. Dole na zbytku lana uvazes panenku, kterou fixnes karabinou. Panenka by mela byt tak metr a pul az dva nad zemi a viset na lane po kterem lezes. Nadlezu nad ni, cvaknu se do jumare a buracim nahoru, cestou vycvakavam expresky. V polovine nebo jak je to prihodne pod sebou na lane delam uzel. To proto, kdyby blokan selhal, tak at sjedu a zastavim se o nej (asi by to ale byla dost slusna pecka). Dva blokanty jsem zatim nezkousel. Uz tak si s jednim pripadam dost nemotorne.
Už to tady někdo psal. Konstrukce blokantů neumožňuje, aby byly dimenzovány na 15kN jako v podstatě všechna ostatní horolezecká výzbroj. Takže jeden blokant by měl (!) stačit pro většinu případů, ne však pro zachycení případného pádu (např. v pendlu). Když už jeden blokant, tak nejspíš Shunt B03 (fa Petzl), který je přímo výrobcem určený pro sebejištění. Jediný problém s tímto blokantem může nastat ve velkých převisech (viz též návod výrobce), kdy může o něco víc proklouznout. Největší výhodu bych viděl v tom, že nazablokuje pád okamžitě, ale s mírným prokluzem - dynamicky, druhá výhoda může být v tom, že jej lze použít i na dvojité lano (tedy i jako sebejištění při slaňování).
Jeden z výše popsaných postupů (panenka na konci lana) a blokant Shunt bych viděl pro většinu případů sebejištění na shora uvázaném laně jako zcela optimální a z bezpečnostního hlediska zcela v pořádku.
V každém případě bych, jako stále ještě jeden z bezpečáků ČHS, měl důrazně varovat před použitím jediného blokantu výše uvedených typů (Ascension, Basic, Croll od Fy Petzl, Cam-Clean, Modular či Lift od fy Kong, nebo např. nForce fy Black Diamond). Všechny tyto konstrukce mohou v dynamickém režimu selhat!
Petzl uvadi, ze Croll je vyhradne hrudni blokant a lze pouzivat pouze s dalsim blokantem, vsimnete si, ze u tohoto blokantu lano neni za HMSkou, takze je drzeno pouze kohoutkem v blokantnu a hrozi v previsech vypadnuti lana z blokantu. Proto je potreba ten druhy blokant. S tim souhlasim. Ale proc neni neni vhodny Basic? Lano je drzeno v blokantu HMSkou a vyrobce doporucuje tento blokant na sebejisteni.
Uff. Tak znovu:
1. protože se za bezpečnostní standard považují výzbrojní a výstrojní součástky dimenzované na 15 kN. A to blokanty (kde palec visí na jednom čepu) prostě z principu nemohou splnit (výrobci obvykle garantují podle konkrétního výrobku 8 - 12 kN).V případě pádu do blokantu tedy může blokant selhat. A pád nelze vždy zcela vyloučuit.
2. Protože jsou i jiné možnosti jak blokant může selhat. Některé popisuje Schubert (viz I. díl Bezpečnosti a rizika)
Musím jednu poznámku k příspěvku T. Franka ze 17:35:30 10.07.2007. "Jediný problém s tímto blokantem může nastat ve velkých převisech (viz též návod výrobce), kdy může o něco víc proklouznout" --> Podle první knihy P. Schuberta (kapitola sebejištění šplhadlem) byl prokluz Shunta v převisu takový, že lezec skončil na zemi a následně na vozíku.
Musím jednu poznámku k příspěvku T. Franka ze 17:35:30 10.07.2007. "Jediný problém s tímto blokantem může nastat ve velkých převisech (viz též návod výrobce), kdy může o něco víc proklouznout" --> Podle první knihy P. Schuberta (kapitola sebejištění šplhadlem) byl prokluz Shunta v převisu takový, že lezec skončil na zemi a následně na vozíku.
To máš pravdu. V principu každá součást horolezeckého vybavení má nějaké limity, případně omezení.
O některých se ví hned (vyplývají z konstrukce; např. ta nižší nosnost těch blokantů, které využívají principu původního jümaru), některé vyplynou při určitém způsobu použití (ukáží se pro něj nevhodnými, nebo dokonce nebezpečnými), takže je třeba ten konkrétní způsob použití buď vyloučit, nebo učinit nějakým technickým opatřením bezpečným.
Příkladem budiž karabiny. Používají-liu správně, "utáhnou" těch 15 či víc kN, ani nemrknou. Použijí-li se špatně (třeba s otevřeným zámkem), mohou prasknout. Dá se tomu bránit. Např. pojistkou zámku. Popř. tím, že se zvolí takové použití, aby otevření zámku bylo co nejméně pravděpodobné. Nebo se pro případ kmitání zámku po pádu zvolí jiný (lehčí) typ zámku, takže "drátovka".
Prostě se výzbroj a výstroj vyvíjí a s ní i poznání o omezeních, které se jednotlivých výrobků týkají. Může dojít k extrémnímu případu, kdy určitý výrobek má tak veliké omezení, že vlastně není k ničemu. Což ovšem není případ Shuntu. Ten je při znalosti omezení při jednom způsobu použití naopak stále vysoce užitečným výzbrojním prvkem. Osobně k sebejištění nedpoužívám nic jiného a vyhovuje mi to. Ovšem znám limity tohoto výrobku.
A nakonec poznatek nejdůležitější. Každý další technický prvek, spojení prvků atd. zvyšují riziko selhání. Proto každý tento prvek musí lezec dobře znát a respektovat jeho omezení. Pochopitelně je nejlepší používat co nejjednodušší prvky i metody, a používat jich co nejméně (proto např. mám na jištění nejradši PLS v HMS karabině - i když i ta má jasná omezení - vzhledem k tvaru nepatří mezi nejpevnější karabiny na trhu; ale jde o jednoduchou metodu, při níž lze udělat relativně nejméně chyb a může selhat minimum prostředků; nejspíš asi karabina, jako nejslabší článek řetězce, v tomto případě nejspíše zatížením přes zámek a prolomením pojistky).
Při jištěném sólolezectví však je nezbytné používat větší množství prostředků různé konstrukve s odlišnými omezeními. Plyne z toho, že je zde více možných kombinací nějakého selhání.
Jen malé připomenutí normy.
Blokant-lano jako soustava musí vydržet 6 KN, při vyšších hodnotách už může dojít k destrukci lana.
Je-li to dost nebo málo si zhodnotit musíš sám, neb každý svého štěstí strůjcem.
V žádném případě tedy nezlomíš čep, ale vždy jako první odejde lano. Selhání a samovolné vycvaknutí blokantu se taky nedá vyloučit.
Proto radím zálohuj.
čvachta
Používám Petzl Mini Traxion a nikdy mně nezklamal. Lano, díky kladce, nahoru krásně klouže, takže není nutno ho ničím zatěžovat. "Povolovací zobáček" je z obou stran krytej a tím pádem prakticky nejde samovolně vycvaknout. Maximální spokojenost.
A další poznámky k tématu:
a) Chybně jsem uvedl, že lezec, kterému v převisu nezafungoval Shunt, skončil na vozíku. V knize je, že utrpěl tříštivé zlomeniny nohou, že po roce ještě chodil o berlích.
b) jestliže v převisech hrozí úplné selhání Shunta, pak mi přijde dost nepřesná formulace: "Jediný problém s tímto blokantem může nastat ve velkých převisech (viz též návod výrobce), kdy může o něco víc proklouznout."
Ano, může o něco více proklouznout - to "více" může znamenat až to, že s ním spadnete na zem. To je jako kdybych člověku neznalému řekl - v autě jsou pásy proto, že když se vybouráš a nemáš je, tak se můžeš potlouct.
c) udělat uzel pod Shuntem před nástupem do převisu ?? Uzel na laně, který by měl zarazit Shunta, který jede na laně dolů - pozor, to také může být nebezpečné. Někde a někdy jsem četl, že tělo Shuntu není příliš pevné. Pokud projíždí po laně trošku větší rychlostí - protože třeba padám v převisu (a Shunt proto nefunguje) nebo padám a v panice chytám Shunt za tělo (a ten proto nefunguje) a Shunt se zarazí o uzel, tak se může deformovat, poškodit lano a defermace může být až taková, že se poškozený Shunt uvolní z lana.
To co na Shuntu vydrží 20 kN je jeho oko na karabinu v palci.
Nechce se mi teď hledat návod k Shuntu, takže následující údaj s rezervou - na běžném 1 laně o průměru cca 10 - 11 mm udrží tak 300 kg, pak začíná projíždět.
V návodě je tabulka pádů do něj a u toho, jakou vzdálenost Shunt projel. Pokus ho zablokovat uzlem proti projetí je nespolehlivý. Prostě při větších rázech Shunt jede dolů víc než je zdrávo, a bránění tomu či jeho zastavování uzlem může vést k vyskočení lana z poškozeného blokantu.
Neviem co z toho robite taku vedu... V navode na Petzl Basic je jasne napisane, za akych podmienok to funguje a za akych nie: treba pouzivat dynamicke a nie staticke lano, jumar mat pripnuty cez horne oko a rovno na uvaz, nie so spojovacou sluckou - cize vlastne sa neda nadliezt nad jumar a teda pad nema velku energiu, je hned zachyteny a to do pruzneho lana. Potom uz len dbat aby lano bolo trochu napnute (dole zatazit) a nerobit ziadne velke traverzy v malej vzdialenosti pod standom z ktoreho visi lano. Este pre kazdy pripad sa da zalohovat jumar kratkym prusikom uviazanym na lano nad jumar, ale pozor aby sa nemohol zapliest medzi palec jumaru a lano!
Istenemu solovaniu zdar ;)
Ano, ano. Zálohování Jumaru krátkým prusíkem je nejjednodušší . Dva Jumary jsou nemotorný. To zálohování prusíkem je popsaný v Sicherheit am Berg od P.Schuberta- oficielní příručce DAV. A m.j. jsme to popsali v nějakých met.ústřižcích zde na Lezci.
A já jsem vám za to vděčný. Od té doby to považuju za plnohodnotně zálohovaný blokant a souhlasím s tím, že je to elegantnější než 2 blokanty. Sám jsem se sobě divil, že mě to samotného nenapadlo.
Při mých 68kg bych, i s 10kilovým báglem, musel padat hodně dlouho, abych vyvinul sílu 4kN! Neumím si vlastně klasickej "pád" do blokantu představit. Jde pouze o odsednutí..
Registrace
Metodika
lezec.cz
Plně je respektuji